§ 40a zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Z důvodů uvedených v § 37a odst
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 265/2001 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 40a zákona 265/2001 stanoví, že předseda senátu nebo soudce může rozhodnout o zproštění ustanoveného obhájce povinnosti obhajovat, a to z důvodů uvedených v § 37a odst. 1 nebo 2, nebo pokud obhájce delší dobu nevykonává obhajobu. Soud může obhájce zbavit povinnosti obhajovat, pokud se například opakovaně nedostavuje k úkonům trestního řízení, ačkoliv je jeho účast nezbytná. (§ 40a zákona č. 265/2001 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Z důvodů uvedených v § 37a odst. 1 nebo 2 nebo nevykonává-li ustanovený obhájce delší dobu obhajobu, předseda senátu a v přípravném řízení soudce i bez návrhu rozhodne o zproštění ustanoveného obhájce povinnosti obhajování; před rozhodnutím umožní obviněnému a obhájci, aby se k věci vyjádřili.
(2) Proti usnesení podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
42. V § 41 odst. 5 větě druhé se za slova „za obžalovaného ještě“ vkládají slova „dovolání a zúčastnit se řízení o dovolání u Nejvyššího soudu, dále podat“.
43. V § 43 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
44. V § 43 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Poškozený se může rovněž výslovným prohlášením sděleným orgánu činnému v trestním řízení vzdát procesních práv, které mu tento zákon jako poškozenému přiznává.“.
45. V § 44 odstavec 2 zní:
„(2) Je-li počet poškozených mimořádně vysoký a jednotlivým výkonem jejich práv by mohl být ohrožen rychlý průběh trestního stíhání, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce, že poškození mohou svá práva v trestním řízení uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí. Rozhodnutí oznámí v řízení před soudem soud a v přípravném řízení státní zástupce poškozeným, kteří již uplatnili nárok na náhradu škody; ostatním poškozeným rozhodnutí oznámí při prvém úkonu trestního řízení, ke kterému se předvolávají nebo o kterém se vyrozumívají. Jestliže by celkový počet zvolených zmocněnců vzrostl na více než šest a poškození se mezi sebou o výběru nedohodnou, provede výběr s přihlédnutím k zájmům poškozených soud. Společný zmocněnec vykonává práva poškozených, které zastupuje, včetně uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení.“.
46. V § 44 odst. 3 se číslice „2“ nahrazuje číslicí „3“.
47. V § 45 odst. 3 se číslice „2“ nahrazuje číslicí „3“.
48. Za § 45 se vkládá nový § 45a, který zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud může obhájce zbavit povinnosti obhajovat, pokud se například opakovaně nedostavuje k úkonům trestního řízení, ačkoliv je jeho účast nezbytná.
- K takovému rozhodnutí může dojít i v případě, že obhájce zastupuje více spoluobviněných, jejichž zájmy si v trestním řízení odporují.
- Před rozhodnutím o zproštění obhájce musí být obviněnému i obhájci umožněno se k věci vyjádřit.
- Proti rozhodnutí o zproštění obhájce je možné podat stížnost, která má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí nenabude právní moci, dokud o stížnosti nebude rozhodnuto.
Na co si dát pozor
- Obviněný a obhájce mají právo se k navrhovanému zproštění vyjádřit, což je důležitý procesní krok.
- Stížnost proti usnesení o zproštění má odkladný účinek, což dává obviněnému čas na řešení situace, například na zajištění nového obhájce.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.