§ 37a zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Předseda senátu a v přípravném řízení soudce rozhodne…
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 265/2001 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 37a zákona č. 265/2001 Sb. stanoví, za jakých podmínek může předseda senátu nebo soudce v přípravném řízení rozhodnout o vyloučení advokáta z pozice zvoleného obhájce v trestním řízení, a upravuje související procesní postup. Soud může vyloučit advokáta, pokud se opakovaně nedostaví k nezbytným úkonům trestního řízení nebo nezajistí zástupce, ačkoliv byl řádně vyrozuměn. (§ 37a zákona č. 265/2001 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: obviněný
- Odkazuje na: § 40a
- Judikatura: na § 37a odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 265/2001 Sb.
(1) Předseda senátu a v přípravném řízení soudce rozhodne i bez návrhu o vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce z obhajování
a) z důvodů uvedených v § 35 odst. 2 nebo 3, nebo
b) jestliže se obhájce opakovaně nedostaví k úkonům trestního řízení, při nichž je jeho účast nezbytná, ani nezajistí účast svého zástupce, ačkoliv byl řádně a včas o takových úkonech vyrozuměn.
(2) O vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce předseda senátu a v přípravném řízení soudce rozhodne též tehdy, jestliže obhájce vykonává obhajobu dvou nebo více spoluobviněných, jejichž zájmy si v trestním řízení odporují. Obhájce, který byl z tohoto důvodu vyloučen, nemůže v téže věci dále vykonávat obhajobu žádného z obviněných.
(3) Před rozhodnutím podle odstavce 1 nebo 2 předseda senátu a v přípravném řízení soudce umožní obviněnému a obhájci, aby se k věci vyjádřili, a v rozhodnutí k tomuto vyjádření přihlédne. Rozhodne-li o vyloučení obhájce, umožní zároveň obviněnému, aby si v přiměřené lhůtě zvolil obhájce jiného; jde-li o nutnou obhajobu, postupuje podle § 38 odst. 1.
(4) Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
41. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud může vyloučit advokáta, pokud se opakovaně nedostaví k nezbytným úkonům trestního řízení nebo nezajistí zástupce, ačkoliv byl řádně vyrozuměn.
- Advokát bude vyloučen, pokud obhajuje více spoluobviněných, jejichž zájmy si v trestním řízení odporují. V takovém případě už nemůže obhajovat žádného z nich.
- Před vyloučením musí být obviněnému a obhájci umožněno se k věci vyjádřit a soud k tomu musí přihlédnout.
- Pokud je obhájce vyloučen, obviněný dostane přiměřenou lhůtu na zvolení nového obhájce, nebo mu bude obhájce ustanoven, jde-li o nutnou obhajobu.
Na co si dát pozor
- Proti rozhodnutí o vyloučení obhájce je možné podat stížnost, která má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí nenabude právní moci, dokud o stížnosti nebude rozhodnuto.
- Advokát musí dbát na to, aby se dostavoval k úkonům, kde je jeho účast nezbytná, nebo zajistil svého zástupce, jinak riskuje vyloučení.
- Advokát by neměl přijímat obhajobu více obviněných, pokud existuje riziko střetu jejich zájmů v trestním řízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 37a
Jak soudy aplikují § 37a
Obecně je vhodné uvést, že ust. § 37a bylo do trestního řádu vloženo novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. s ohledem na to, že někteří obhájci odmítali respektovat znění zákona o důvodech jejich vyloučení, a jejich projednávání kárnou komisí ČAK podle § 66 odst. 3 per analogiam za účelem kárného postihu se ukázalo jako řešení velmi zdlouhavé a co se týče potřeb trestního řízení – nedostatečné.
… pod sp. zn. 1 T 96/2000 rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 4. 2000, sp. zn. 6 To 138/2002, a že tímto rozsudkem byla založena tzv. překážka věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. Přitom konstatoval, že se zřetelem k ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. není možné postupovat podle § 37a tr. zák. ve znění zákona č. 265/2001 Sb. Stížnost okresního státního zástupce v Sokolově byla usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 6. 2004, sp. zn. 6 To 285/20004, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná.
S tím souvisí výše popsaná změna ustanovení § 11 odst. 2 tr. ř. a navazující hmotněprávní úprava obsažená v ustanovení § 37a tr. zák. Podle tohoto zákonného ustanovení ( ve znění zákona č. 265/2001 Sb. ) odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu ( § 89 odst. 3 tr. zák. ), za jehož ostatní útoky již byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci, zruší v rozsudku dřívější výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných …