§ 68 zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Vzít do vazby lze toliko osobu
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 265/2001 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 68 zákona č. 265/2001 Sb. stanoví základní podmínky pro vzetí osoby do vazby, určuje, kdo o vazbě rozhoduje, a vymezuje případy, kdy je vzetí do vazby vyloučeno, s výjimkami pro závažné situace. Vazba je možná jen po zahájení trestního stíhání: Dokud není proti osobě zahájeno trestní stíhání, nemůže být vzata do vazby. (§ 68 zákona č. 265/2001 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: obviněný, zaměstnavatel, soud, státní zástupce
- Odkazuje na: § 70a
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 265/2001 Sb.
(1) Vzít do vazby lze toliko osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání. Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi. O vzetí do vazby rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.
(2) Vzít do vazby nelze obviněného, který je stíhán pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje dvě léta, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta.
(3) Omezení uvedená v odstavci 2 se neužijí, jestliže obviněný
a) uprchl nebo se skrýval,
b) opakovaně se nedostavil na předvolání a nepodařilo se jej předvést ani jinak zajistit jeho účast při úkonu trestního řízení,
c) je neznámé totožnosti a dostupnými prostředky se ji nepodařilo zjistit,
d) již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
e) pokračoval v trestné činnosti, pro niž je stíhán.“.
62. V § 70 věta první zní: „O vzetí do vazby je třeba bez průtahů vyrozumět některého rodinného příslušníka obviněného, jakož i jeho zaměstnavatele; to neplatí, prohlásí-li obviněný, že s takovým vyrozuměním nesouhlasí, ledaže jde o vyrozumění rodinného příslušníka mladistvého.“.
63. Za § 70 se vkládá nový § 70a, který zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vazba je možná jen po zahájení trestního stíhání: Dokud není proti osobě zahájeno trestní stíhání, nemůže být vzata do vazby.
- Rozhoduje soud: O vzetí do vazby vždy rozhoduje soud, v přípravném řízení na návrh státního zástupce rozhoduje soudce.
- Omezení pro méně závažné činy: U méně závažných úmyslných trestných činů (trest do 2 let) nebo nedbalostních trestných činů (trest do 3 let) nelze obviněného vzít do vazby.
- Výjimky z omezení: I u méně závažných činů lze obviněného vzít do vazby, pokud například uprchl, opakovaně se nedostavil k úkonům, je neznámé totožnosti, mařil objasňování nebo pokračoval v trestné činnosti.
Na co si dát pozor
- Odůvodnění vazby: Rozhodnutí o vazbě musí být vždy odůvodněno konkrétními skutkovými okolnostmi.
- Vyrozumění rodiny/zaměstnavatele: O vzetí do vazby je třeba bez průtahů vyrozumět rodinného příslušníka a zaměstnavatele, pokud obviněný nesouhlasí, vyrozumí se jen rodinný příslušník mladistvého.
- Přednostní vyřizování: Vazební věci musí být vyřizovány přednostně a s největším urychlením.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.