Stručně: Paragraf 20 zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců stanovuje, že zaměstnanec má nárok na úrazovou rentu, pokud je jeho zdraví poškozeno nejméně z 33 %, přičemž tato renta náleží do doby předcházející přiznání starobního důchodu, nejdéle však do konce měsíce, kdy zaměstnanec dosáhne 65 let.
§ 20 Úrazová renta
(1) Zaměstnanec má při poškození zdraví nárok na úrazovou rentu, pokud míra poškození jeho zdraví činí nejméně 33 %.
(2) Úrazová renta náleží zaměstnanci do dne předcházejícího dni, od kterého je přiznán starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec dovršil 65 let věku.
Paragraf 20 zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců stanovuje, že zaměstnanec má nárok na úrazovou rentu, pokud je jeho zdraví poškozeno nejméně z 33 %, přičemž tato renta náleží do doby předcházející přiznání starobního důchodu, nejdéle však do konce měsíce, kdy zaměstnanec dosáhne 65 let.
Co to znamená v praxi
Zaměstnanec získá nárok na pravidelnou měsíční platbu (rentu), pokud mu úraz v práci způsobí trvalé poškození zdraví, které je posouzeno jako nejméně 33 %.
Tato renta je vyplácena po dobu, kdy zaměstnanec není v důchodu, a to maximálně do 65 let věku.
Nárok na rentu končí dnem předcházejícím dni, od kterého je zaměstnanci přiznán starobní důchod.
Pokud zaměstnanec dosáhne 65 let dříve, než mu je přiznán starobní důchod, renta mu náleží nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl 65 let.
Na co si dát pozor
Klíčová je míra poškození zdraví, která musí dosáhnout minimálně 33 % pro vznik nároku na úrazovou rentu.
Nárok na rentu není doživotní, je omezen věkem a přiznáním starobního důchodu.
Hlídat změny § 20 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.