Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
272/2011

Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

272/2011 Sb. · 23 paragrafů

Obsah zákona – části a hlavy

Úplné znění

23
↑ Předchozí paragrafy

§ 15 Průměrná expozice

(1) Hodnocení vibrací podle průměrné expozice se provádí, pokud je pracovní doba ve sledovaném období proměnná nebo když se vibrace v průběhu sledovaného období mění, avšak jednotlivé denní expozice vibracím se neliší o více než 10 dB v Lawi nebo o násobek větší než 3 v aewi od výsledků opakovaných měření a při žádné z nich není překročen přípustný expoziční limit, případně přípustný expoziční limit upravený korekcí KT nebo činitelem kT.

(2) Pro posouzení celkové úrovně vibrací, kterým jsou zaměstnanci vystaveni při činnosti, při níž expozice vibracím v průběhu sledovaného období významně kolísá mezi jednotlivými denními expozicemi vibracím, se místo denní úrovně hladiny zrychlení vibrací nebo hodnoty zrychlení vibrací použije průměrná expozice vibracím. Jednotlivé denní expozice vibracím je třeba nejprve přepočítat na pracovní dobu 8 hodin. U jednotlivých měřených zdrojů vibrací musí být provedena frekvenční analýza. Jsou-li dominantní složky frekvenčně vážených zrychlení na nižších frekvencích, přepočet na sledované období nelze použít.

(3) Při stanovení průměrné expozice vibracím na pracovišti za sledované období se vychází z celkového počtu směn v daném období a počtu směn, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím.

(4) Postup podle odstavce 2 se použije také v případě pravidelných nebo nepravidelných směn s odlišnou dobou trvání než 8 hodin, při proměnlivém počtu hodin za sledované období, avšak jednotlivé denní expozice vibracím je třeba nejprve přepočítat na pracovní dobu 8 hodin.

(5) Průměrná týdenní expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou hladinou zrychlení vibrací Law,w se vypočítá podle vztahu:

Law,w=10·lg15∑k=1n100,1·Law,8h,k, dB,

kde n je počet směn během týdenní pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím.

(6) Průměrná týdenní expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou efektivní hodnotou zrychlení vibrací aew,w se vypočítá podle vztahu:

aew,w=15∑i=1naew,8h,i2 ,m.s-2,

kde n je počet směn během týdenní pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím.

(7) Průměrná měsíční expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou hladinou zrychlení vibrací Law,s se určí podle vztahu:

Law,s=10·lg1s∑k=1n100,1·Law,8h,k, dB,

kde n je počet směn během měsíční pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím, a s je celkový počet pracovních dnů v daném měsíci.

(8) Průměrná měsíční expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou efektivní hodnotou zrychlení vibrací aew,s se určí podle vztahu:

aew,s=1s∑i=1naew,8h,i2 ,m.s-2,

kde n je počet směn během měsíční pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím, a s je celkový počet pracovních dnů v daném měsíci.

(9) Podle vztahu uvedeného v odstavci 7 se postupuje obdobně při výpočtu průměrné expozice zaměstnance vibracím za sledované období delší než jeden měsíc.

§ 16 Hygienické limity celkových vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz

(1) Hygienický limit průměrné vážené hladiny zrychlení celkových vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz

a) pro dobu expozice nepřekračující 120 min Law,T se rovná 120 dB nebo aew,T se rovná 1 m.s-2 a

b) pro dobu expozice delší než 120 min Law,T se rovná 114 dB nebo aew,T se rovná 0,5 m.s-2.

(2) Hygienické limity celkových vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se vztahují k pracovním místům na samojízdných strojích a době jejich působení na zaměstnance.

§ 17 Hodnocení rizika vibrací a opatření k ochraně zdraví

(1) Zaměstnavatel provádí hodnocení rizika na základě znalosti údajů o předpokládané míře zátěže vibracím a podmínek užívání zařízení uváděných výrobcem. Hodnocení rizika na základě znalosti údajů uváděných výrobcem nenahrazuje měření. Hodnocení a měření vibrací se provádí pravidelně a dále vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce.

(2) Při hodnocení rizika vibrací zaměstnavatel přihlíží zejména k

a) úrovni typu a době trvání expozice včetně expozice přerušovaným vibracím a opakovaným rázům,

b) přípustným expozičním nebo hygienickým limitům stanoveným pro dané druhy vibrací,

c) účinkům vibrací na zdraví a bezpečnost mladistvých zaměstnanců, těhotných žen, kojících žen a matek do konce devátého měsíce po porodu,

d) nepřímým účinkům na bezpečnost zaměstnance vyplývající z interakcí mezi vibracemi a pracovním místem nebo dalším zařízením,

e) vytváření podmínek k zajištění bezpečné práce a bezpečných pracovišť s využitím informací poskytnutých výrobci pracovních zařízení,

f) možnosti zavádění technických zařízení, určených ke snížení expozice vibracím,

g) rozšíření expozice celkovým vibracím nad osmihodinovou pracovní dobu,

h) podmínkám práce spojeným s expozicí vibracím, zejména chladové zátěži,

i) příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu, a dostupným publikovaným informacím.

(3) Pokud je zaměstnanec při práci exponován vibracím překračujícím expoziční limit nebo hygienický limit podle § 14 odst. 1 nebo 2, použije se pro zařazení bezpečnostních přestávek v průběhu směny § 9 odst. 6 obdobně. Po dobu bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec exponován vibracím překračujícím přípustný expoziční nebo hygienický limit.

Část pátá

§ 18 VIBRACE V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB A NA PRACOVIŠTÍCH

(1) Hygienický limit vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb vyjádřený průměrnou váženou

a) hladinou zrychlení vibrací Law,T se rovná 75 dB, nebo

b) hodnotou zrychlení vibrací aew,T se rovná 0,0056 m/s2.

(2) Hygienické limity vibrací uvedené v odstavci 1 v chráněných vnitřních prostorech staveb se vztahují na horizontální a vertikální vibrace v místě pobytu osob a k době trvání vibrací T.

(3) Korekce hygienického limitu podle odstavce 1 jsou v závislosti na typu prostoru, denní době a povaze vibrací upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

§ 19

Při hodnocení vibrací, které pronikají na pracoviště, se při stanovení jejich hygienického limitu a jeho korekcí postupuje podle § 18.

Část šestá

§ 20 ZPŮSOB MĚŘENÍ A HODNOCENÍ HLUKU A VIBRACÍ

(1) Při měření hluku a vibrací a při hodnocení hluku a vibrací se postupuje podle metod a terminologie týkajících se oborů elektroakustiky, akustiky a vibrací, obsažených v příslušných českých technických normách. Při jejich dodržení se výsledek považuje za prokázaný.

(2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1, musí být u použité metody doložena její přesnost a reprodukovatelnost.

(3) V chráněném venkovním prostoru staveb se hladiny akustického tlaku stanovují pro dopadající zvukovou vlnu.

(4) Při měření hluku v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb se uvádí nejistota, kterou se rozumí rozšířená kombinovaná standardní nejistota měření. Nejistota musí být uplatněna při hodnocení naměřených hodnot. Výsledná hodnota hladiny akustického tlaku nepřekračuje hygienický limit, jestliže výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku po odečtení hodnoty nejistoty je rovna nebo je nižší než hygienický limit nebo výsledná maximální hladina akustického tlaku je rovna nebo je nižší než hygienický limit.

(5) Za prokazatelné navýšení hluku ve smyslu § 77 odst. 5 zákona se považuje navýšení větší než 2 dB ke dni posouzení prokazatelného navýšení hluku oproti naměřeným hodnotám hluku nebo oproti hodnotám hluku vypočteným v akustickém posouzení zdroje hluku předloženém příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví v rámci žádosti o vydání stanoviska podle § 77 odst. 2 a 4 zákona. Akustickým posouzením zdroje hluku podle věty první se rozumí takové posouzení, které je zpracováno na základě údajů o zdroji hluku ne starších 9 měsíců přede dnem podání žádosti uvedené ve větě první.

§ 21 Hladiny prahu slyšení LPS v decibelech v rozsahu středních kmitočtů třetinooktávových pásem ƒt 10Hz až 160 Hz

Při hodnocení hluku a vibrací na pracovišti a vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb se uplatňuje nejistota, kterou se rozumí rozšířená kombinovaná standardní nejistota měření. Nejistota musí být uplatněna při hodnocení naměřených hodnot. Výsledná hodnota určující veličiny hluku a vibrací na pracovišti a vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb prokazatelně splňuje hygienický limit, jestliže je po přičtení hodnoty nejistoty nižší než hygienický limit.

Předseda vlády:

RNDr. Nečas v. r.

Ministr zdravotnictví:

doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

ƒt [Hz]1012,516202531,540506380100125160LPS [dB]92878374645649434240383634

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Druh chráněného vnitřního prostoruDoba pobytuKorekce v dBNemocniční pokojedoba mezi 6.00 a 22.00 hodinou0doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou-15Lékařské vyšetřovny, ordinacepo dobu používání-5Obytné místnostidoba mezi 6.00 a 22.00 hodinou0+) doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou-10+)Přednáškové síně, učebny a pobytové místnosti škol, jeslí a staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávánípo dobu používání+5

Pro ostatní druhy chráněného vnitřního prostoru v tabulce jmenovitě neuvedené se použijí hodnoty pro prostory funkčně obdobné.

Účel užívání stavby je u staveb povolených před 1. lednem 2007 dán kolaudačním rozhodnutím, u později povolených staveb oznámením stavebního úřadu nebo kolaudačním souhlasem. Uvedené hygienické limity se nevztahují na hluk způsobený používáním chráněné místnosti.

+) Pro hluk z dopravy v okolí dálnic, silnic I. a II. třídy a místních komunikací I. a II. třídy, kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující, v ochranném pásmu drah a pro hluk z tramvajových a trolejbusových drah se přičítá další korekce + 5 dB. Tato korekce se nepoužije ve vztahu ke chráněnému vnitřnímu prostoru staveb povolených k užívání k určenému účelu po dni 31. prosince 2005.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Část A

Druh chráněného prostoruKorekce [dB]1)2)3)Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní-5+5+13Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní0+5+13Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor0+10+18

Korekce uvedené v tabulce se nesčítají.

Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce –10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních a tramvajových dráhách, kde se použije korekce –5 dB.

Jde-li o souběh pozemních komunikací s různými hygienickými limity hluku, výsledný limit hluku se stanoví podle té komunikace, ze které je příspěvek hluku z dopravy na této komunikaci převažující.

Pravidla použití korekce uvedené v tabulce:

1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů. Pro seřaďovací nádraží, která byla uvedena do provozu přede dnem 1. listopadu 2011, se přičítá pro noční dobu další korekce +5 dB.

2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, které byly umístěny a povoleny rozhodnutím nebo opatřením podle jiného právního předpisu po 31. prosinci 2000.

3) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, které byly umístěny a povoleny rozhodnutím nebo opatřením podle jiného právního předpisu před 1. lednem 2001. Dále se použije pro hluk z dopravy, jde-li o činnost podle § 2 písm. p) nebo q) na těchto pozemních komunikacích a dráhách prováděnou po 1. lednu 2001.

Část B

Posuzovaná doba [hod.]Korekce [dB]od 6:00 do 7:00+10od 7:00 do 21:00+15od 21:00 do 22:00+10od 22:00 do 6:00+5

Část C

Ekvivalentní hladina akustického tlaku C LCeq,T vysokoenergetického impulsního hluku se vypočte ze vztahů

LCeq,T=2,0LCE-93+10.lgN/N0-10.lgT/T0pro LCE > 100 dBneboLCeq,T=1,18LCE-11+10.lgN/N0-10.lgT/T0pro LCE < 100 dB,kde N je počet impulsů za dobu T [s], N0 = 1 a T0 = 1 s.

Část sedmá

§ 22 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, se zrušuje.

§ 23 Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2011.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Za vysokoenergetický impulsní hluk a vysoce impulsní hluk se považuje hluk podle § 2 písm. c) a d), který v místě posouzení dále splňuje pro jednotlivé impulsy aspoň jednu z níže uvedených podmínek:

LAImax - LASmax > 5 dB

LAImax - LAE > 5 dB,

kde

LAI max je hladina maximálního akustického tlaku A při dynamické charakteristice měřidla I (Impuls),

LASmax je hladina maximálního akustického tlaku A při dynamické charakteristice měřidla S (Slow),

LAE je hladina expozice zvuku A.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Druh chráněného vnitřního prostoruDoba dnePovaha vibracíPřerušované a nepřerušované vibraceOpakující se otřesyKorekce[dB][-][dB][-]1. Operační sályDenní doba0101Noční doba01012. Obytné místnostiDenní doba622416Noční doba31,4131,413. Nemocniční pokojeDenní doba622416Noční doba31,4131,414. Přednáškové síně, učebny a pobytové místnosti škol, jeslí a staveb pro předškolní a školní výchovu a vzděláváníDenní doba622416Noční doba31,4131,415. Ostatní chráněné vnitřní prostory stavebNepřetržitě12442128

Maximálně jsou přípustné 3 výskyty otřesů za den.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

3) Například nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 170/2011 Sb.

4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.