§ 3 zákon o všeobecné dani – Základní pojmy.
Zákon o všeobecné dani · 283/1948 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 3 zákona o všeobecné dani definuje klíčové pojmy pro účely tohoto zákona, jako jsou spotřebitelský nákup, nákup, spotřebitel, podnik maloobchodního stupně, vyskladnění a použití zboží podnikem jako spotřebitelem. (§ 3 zákona č. 283/1948 Sb., zákon o všeobecné dani, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Základní pojmy.
- Týká se: spotřebitel
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 283/1948 Sb.
(1) Spotřebitelským nákupem se rozumí nákup (odstavec 2) provedený spotřebitelem (odstavec 3).
(2) Nákupem se rozumí úplatné i bezúplatné nabytí zboží nebo výkonu od jiného. U podniku se za nákup považuje též získání zboží výrobou, kterou podnik sám provedl nebo si dal provésti ve mzdě nebo po domácku. To platí obdobně i pro výkony.
(3) Spotřebitelem je ten, kdo nabývá zboží k jinému účelu, než aby je ve svém podniku zcizil nebo zpracoval anebo si je dal zpracovati ve mzdě nebo po domácku; za zpracování se považuje použití zboží jako suroviny, polotovaru, pomocné hmoty, provozní látky nebo jako součásti dalšího výrobku, nikoli však jako obalu. Spotřebitelem je též ten, kdo nabývá zboží jako provozního, podnikového nebo jiného zařízení. To platí obdobně i pro výkony.
(4) Podnikem maloobchodního stupně se rozumí obchodní, výrobní i jakýkoliv jiný podnik, který vyskladní zboží přímo pro spotřebitele nebo použije zboží jako spotřebitel.
(5) O vyskladnění jde, opouští-li zboží provozovnu výběrčího daně, aby přešlo do oběhu nebo přímo na spotřebitele. Přechází-li zboží do oběhu nebo přímo na spotřebitele odjinud než z provozovny výběrčího daně, považuje se za vyskladnění převzetí zboží odběratelem.
(6) Podnik použije zboží jako spotřebitel, použije-li ho jinak, než že je zcizí nebo zpracuje (odstavec 3) nebo použije-li ho jako provozního, podnikového nebo jiného zařízení.
(7) Za výkony se považují činnosti uvedené v sazebníku.
(8) Ministr financí může pro účely tohoto zákona určitou nevýdělečnou činnost prohlásiti za podnik.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rozlišuje se mezi nákupem pro osobní spotřebu a nákupem pro podnikatelské účely: Zákon definuje "spotřebitele" jako toho, kdo zboží nabývá pro jiný účel, než aby je dále prodal, zpracoval nebo použil jako součást výroby, čímž odlišuje konečného uživatele od podnikatele.
- Nákup zahrnuje i bezúplatné nabytí a vlastní výrobu: Za "nákup" se pro účely zákona považuje nejen koupě, ale i získání zboží zdarma nebo jeho výroba samotným podnikem.
- Podniky mohou být v roli spotřebitele: Podnik se považuje za spotřebitele, pokud zboží používá jako provozní, podnikové nebo jiné zařízení, nebo pokud ho používá jinak než pro další prodej či zpracování.
- Vyskladnění je klíčový moment pro daň: "Vyskladnění" je definováno jako okamžik, kdy zboží opouští provozovnu výběrčího daně nebo je převzato odběratelem, pokud nepřichází z provozovny výběrčího daně.
Na co si dát pozor
- Definice "zpracování" je široká: Za zpracování se považuje použití zboží jako suroviny, polotovaru, pomocné hmoty, provozní látky nebo součásti dalšího výrobku, což má vliv na to, zda je subjekt považován za spotřebitele.
- Ministr financí může rozšířit definici podniku: Ministr financí má pravomoc prohlásit určitou nevýdělečnou činnost za podnik pro účely tohoto zákona.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 2 Základní pojmy a základní ustanovení (Vyhláška federálního ministerstva pro te)§ 1 Základní pojmy (Vyhláška o způsobu regulace cen v energe)§ 2 ZÁKLADNÍ POJMY (Zákon o životním prostředí)§ 2 Základní pojmy (Nařízení vlády o stanovení některých pod)§ 2 Základní pojmy (Vyhláška, kterou se stanoví požadavky na)