Zákon o preventivní restrukturalizaci

(1) Návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu je oprávněn podat pouze podnikatel.

(2) Návrh lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke skončení hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu, nebo ode dne, kdy byla uzavřena dohoda o přijetí restrukturalizačního plánu.

(3) K návrhu podnikatel přiloží

a) restrukturalizační plán,

b) notářský zápis o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu nebo notářský zápis o uzavření dohody o přijetí restrukturalizačního plánu, byl-li vyhotoven,

c) doklady o doručení restrukturalizačního plánu všem dotčeným stranám a

d) znalecký posudek k ocenění závodu nebo jeho části, byl-li v průběhu restrukturalizačního řízení vypracován.

(4) Restrukturalizační soud doručí návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu dotčeným stranám.

(5) Nepřiloží-li podnikatel ani po výzvě restrukturalizačního soudu k doplnění návrhu doklady podle odstavce 3 písm. c), restrukturalizační soud návrh odmítne; odstavec 4 se nepoužije.

(1) Dotčená strana, která hlasovala proti přijetí restrukturalizačního plánu nebo nebyla stranou dohody o přijetí restrukturalizačního plánu, může podat námitky u restrukturalizačního soudu do 15 dnů ode dne, kdy jí byl doručen návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu.

(2) Opožděně podané námitky restrukturalizační soud odmítne rozhodnutím, které doručí dotčené straně, která námitku podala. Stejně postupuje, je-li námitka nesrozumitelná nebo neurčitá; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Odvolání proti takovému rozhodnutí není přípustné.

(1) Předloží-li podnikatel restrukturalizačnímu soudu restrukturalizační plán k potvrzení, restrukturalizační soud přezkoumá hlasovací právo každé z dotčených stran jednotlivě a správnost rozdělení dotčených stran do hlasovacích skupin. Současně přezkoumá, zda byl restrukturalizační plán předložen k hlasování a zda byl či nebyl přijat.

(2) Dojde-li restrukturalizační soud k závěru, že dotčená strana neměla hlasovací právo, nebo hlasovala v důsledku jednání, které je v rozporu se zákonem nebo jej obchází, rozhodne i bez návrhu, že se k hlasu této dotčené strany nepřihlíží.

(3) Dojde-li restrukturalizační soud k závěru, že rozdělení dotčených stran bylo v rozporu s pravidly pro tvorbu hlasovacích skupin dotčených stran, nepotvrdí restrukturalizační plán, ledaže by byl restrukturalizační plán přijat i tehdy, pokud by dotčené strany byly zařazeny do správných hlasovacích skupin, nebo pokud by se k hlasům takových dotčených stran nepřihlíželo.

(1) Byla-li podána námitka podle § 98 odst. 2 písm. e) a § 99 odst. 3, restrukturalizační soud uloží restrukturalizačnímu správci, aby pro účely vypořádání se s takovou námitkou obstaral u znaleckého ústavu nebo znalecké kanceláře s oprávněním vykonávat znaleckou činnost v oboru ekonomiky vypracování znaleckého posudku k ocenění závodu podnikatele nebo jeho části.

(2) Byla-li podána námitka dotčenou stranou, která má podle restrukturalizačního plánu obdržet jiné než peněžité plnění, může restrukturalizační soud uložit restrukturalizačnímu správci, aby obstaral vypracování znaleckého posudku, kterým bude takové plnění oceněno pro účely vypořádání se s podanou námitkou.

(3) Obstarání znaleckého posudku provede restrukturalizační správce až po zaplacení nákladů spojených s jeho vypracováním. Nezaplatí-li podnikatel tyto náklady ve lhůtě stanovené restrukturalizačním soudem, námitka dotčené strany se považuje za důvodnou.

(4) Podnikatel poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem.

(5) Požádá-li o to podnikatel před podáním návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu, uloží restrukturalizační soud restrukturalizačnímu správci povinnost v předstihu obstarat znalecký posudek splňující podmínky podle odstavce 1. Lze-li se na jeho základě vypořádat s námitkou podle § 98 odst. 2 písm. e) a § 99 odst. 3, další znalecký posudek podle odstavce 1 se neobstarává. Po vypracování znaleckého posudku jej restrukturalizační správce bez zbytečného odkladu zpřístupní podnikateli a restrukturalizačnímu soudu.

(1) Restrukturalizační soud může rozhodnutím o potvrzení restrukturalizačního plánu opravit jeho obsah, týká-li se oprava zjevných chyb v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Pro tento účel si může vyžádat stanovisko restrukturalizačního správce, byl-li jmenován.

(2) Návrh na opravu je oprávněn podat podnikatel nebo dotčená strana, které se změna týká, a to do rozhodnutí o návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu.

(1) Restrukturalizační soud potvrdí přijatý restrukturalizační plán, neshledá-li důvod k vydání rozhodnutí podle odstavce 2.

(2) Restrukturalizační soud zamítne návrh na potvrzení přijatého restrukturalizačního plánu, pokud

a) je v rozporu s právními předpisy,

b) jeho přijetí bylo dosaženo v rozporu s právními předpisy,

c) lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je jím sledován nepoctivý záměr,

d) nejvyšší orgán obchodní korporace nedal souhlas s restrukturalizačními opatřeními, u kterých je vyžadován zakladatelským právním jednáním nebo zákonem o obchodních korporacích,

e) se dotčená strana hlasující proti přijetí restrukturalizačního plánu účinností restrukturalizačního plánu ocitne v méně výhodném postavení, než v jakém by byla, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízení,

f) podnikatel nezaplatil dotčeným stranám dosud přiznanou náhradu nákladů v restrukturalizačním řízení,

g) restrukturalizační plán nemá přiměřené vyhlídky na to, že předejde úpadku podnikatele a zachová nebo obnoví provozuschopnost jeho závodu, nebo

h) nové financování není nezbytné pro jeho provedení a zároveň nespravedlivě poškozuje zájmy věřitelů podnikatele.

(3) K námitkám dotčených stran podle odstavce 2 písm. e) se pro účely potvrzení restrukturalizačního plánu nepřihlíží, vytvořil-li podnikatel v restrukturalizačním plánu dostatečnou peněžní rezervu podle § 14 odst. 5 a tyto námitky se týkají pouze uspokojení peněžitých pohledávek, jejichž celková výše nepřesahuje jednu pětinu celkové výše všech přímo dotčených práv.

(4) Je-li restrukturalizační plán potvrzen bez ohledu na námitky dotčených stran podle odstavce 2 písm. e), může se dotčená strana, která podala takovou námitku, žalobou proti podnikateli podanou u restrukturalizačního soudu domáhat dodatečného uspokojení své peněžité pohledávky z peněžní rezervy do té míry, aby se uspokojením ocitla nejméně ve stejně výhodném postavení, v jakém by byla, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízení; jde o spor projednávaný v občanském soudním řízení. Žalobu lze podat nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy restrukturalizační plán nabyl účinnosti.

(5) Podnikatel je povinen bez zbytečného odkladu vzít návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu zpět, jestliže restrukturalizační plán nadále nemá přiměřené vyhlídky na to, že předejde úpadku, odvrátí jeho finanční potíže a zachová nebo obnoví provozuschopnost jeho závodu.

(1) Restrukturalizační soud potvrdí nepřijatý restrukturalizační plán, neshledá-li žádný důvod podle § 98 odst. 2, restrukturalizační plán přijala většina skupin dotčených stran nespřízněných osob, a zároveň

a) alespoň jedna z těchto skupin je skupinou dotčených stran se zajištěnými pohledávkami, nebo

b) alespoň jedna z těchto skupin je skupinou dotčených stran, jejichž pohledávky by se v případném insolvenčním řízení uspokojovaly před pohledávkami nezajištěných věřitelů s nepodřízenými pohledávkami.

(2) Restrukturalizační soud potvrdí nepřijatý restrukturalizační plán také tehdy, neshledá-li žádný důvod podle § 98 odst. 2, a zároveň restrukturalizační plán přijala alespoň jedna skupina dotčených stran, s výjimkou

a) skupin společníků podnikatele,

b) skupin spřízněných osob,

c) skupin dotčených stran, u kterých lze důvodně předpokládat, že by neobdržely žádné plnění nebo si neponechaly žádná majetková práva, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízení, nebo

d) skupin dotčených stran, které by podle restrukturalizačního plánu při ocenění závodu podnikatele za předpokladu zachování provozu závodu neobdržely žádné plnění nebo si neponechaly žádná majetková práva.

(3) Nehledě na splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 restrukturalizační soud zamítne návrh na potvrzení nepřijatého restrukturalizačního plánu, který

a) nezajišťuje rovné zacházení s každou pohledávkou v rámci každé skupiny dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí,

b) předpokládá, že skupina dotčených stran získá nebo si ponechá plnění, které je vyšší než celková jmenovitá hodnota jejich pohledávek ke dni jeho účinnosti, nebo

c) není spravedlivý ve vztahu ke každé skupině dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí.

(1) Odvolání proti rozhodnutí o návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu může podat podnikatel nebo dotčená strana, která podala námitku. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(2) Dotčená strana může v odvolání uplatnit jen ty skutečnosti, které uvedla v námitce. K jiným skutečnostem se v řízení o odvolání přihlédne pouze za podmínek uvedených v § 205a písm. a) až c) a f) občanského soudního řádu.

(3) Dotčená strana, která podala námitku, může navrhnout, aby restrukturalizační soud v rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánu určil, že se provedení konkrétních restrukturalizačních opatření odkládá do doby nabytí právní moci rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánu. Restrukturalizační soud návrhu vyhoví vždy, pokud by provedením restrukturalizačních opatření nebo zrušením rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánu odvolacím soudem hrozila této dotčené straně závažná a obtížně napravitelná újma. Má se za to, že taková újma hrozí v případě zásahu do některého z práv uvedených v § 2 písm. f). Věty první až třetí se nepoužijí, nepřihlíželo-li se k námitce v důsledku postupu podle § 98 odst. 3.

(1) Návrh na zrušení restrukturalizačního plánu je oprávněn podat podnikatel nebo dotčená strana, která byla jeho neplněním poškozena.

(2) Návrh lze podat nejpozději do skončení preventivní restrukturalizace. Navrhuje-li se zrušení restrukturalizačního plánu z důvodu podle § 102 písm. d), lze návrh podat nejpozději do 3 let od okamžiku, kdy restrukturalizační plán nabyl účinnosti.

Restrukturalizační soud zruší restrukturalizační plán,

a) neplní-li podnikatel některou ze svých podstatných povinností stanovených restrukturalizačním plánem,

b) ukáže-li se, že podstatnou část restrukturalizačního plánu nebude možné splnit,

c) nastala-li skutečnost předvídaná restrukturalizačním plánem, která osvědčuje jeho nesplnění a ukončení preventivní restrukturalizace, nebo

d) byl-li podnikatel nebo člen jeho voleného orgánu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, kterým dosáhl přijetí nebo potvrzení restrukturalizačního plánu nebo podstatně zkrátil či nedovoleně zvýhodnil kteroukoliv dotčenou stranu.

(1) Právní mocí rozhodnutí o zrušení restrukturalizačního plánu pozbývají účinnosti veškeré výhody poskytnuté podnikateli, zejména výhody poskytnuté dotčenými stranami vyplývající z restrukturalizace dluhů.

(2) Právní mocí rozhodnutí o zrušení restrukturalizačního plánu se práva a povinnosti podnikatele a dotčených stran navracejí do původního stavu; to platí i pro věcná a jiná práva tyto pohledávky zajišťující. Zaniklá věcná práva se neobnoví, pokud by tím bylo podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře. V rozsahu, v jakém nelze obnovit zaniklá práva zajišťující původní pohledávky, zůstávají nedotčena práva zajišťující pohledávky vzniklá na základě restrukturalizačního plánu.

(3) Dotčené strany se nemohou domáhat uspokojení svých původních pohledávek a obnovení věcných nebo jiných práv je zajišťujících v rozsahu, v němž již byly splněny. Věcná a jiná práva zajišťující pohledávky, které byly splněny, se neobnovují.

(1) Pro veřejnou preventivní restrukturalizaci a restrukturalizační řízení vedené podle této části se použije přímo použitelný předpis Evropské unie2).

(2) Podle této části se postupuje pouze tehdy, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie2).

(1) Při postupu podle této části se obdobně použijí ustanovení ostatních částí, nestanoví-li tato část jinak.

(2) Ustanovení § 73 odst. 2 písm. c) se nepoužije.

(1) Veřejná preventivní restrukturalizace se zahajuje dnem, kdy restrukturalizačnímu soudu dojde návrh podnikatele na zahájení restrukturalizačního řízení a na zveřejnění písemné výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu v restrukturalizačním rejstříku. Podání takového návrhu musí být prvním úkonem ve věci veřejné preventivní restrukturalizace.

(2) Zahájení veřejné preventivní restrukturalizace oznámí restrukturalizační soud vyhláškou. Vyhlášku spolu s písemnou výzvou k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu restrukturalizační soud zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu návrh podle odstavce 1 došel, případně nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne restrukturalizačního soudu, došel-li takový návrh méně než 2 hodiny před skončením úředních hodin restrukturalizačního soudu.

(3) Ve vyhlášce podle odstavce 2 restrukturalizační soud uvede lhůtu, ve které mohou zahraniční věřitelé přihlašovat své pohledávky.

(1) Ve veřejné preventivní restrukturalizaci se rozhodnutí nebo jiné písemnosti restrukturalizačního soudu a písemnosti restrukturalizačního správce v restrukturalizačním řízení doručují vyhláškou, ledaže tento zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení.

(2) Ve veřejné preventivní restrukturalizaci se v restrukturalizačním rejstříku zveřejňují sanační projekt, restrukturalizační plán, návrhy podnikatele a návrhy i námitky dotčených stran.

(1) Známé věřitele podnikatele, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie, vyrozumí restrukturalizační soud neprodleně o zahájení veřejné preventivní restrukturalizace.

(2) Povinnost podle odstavce 1 splní restrukturalizační soud tím, že známým věřitelům podnikatele zvlášť doručí oznámení o insolvenčním řízení a standardní formulář pro přihlašování pohledávek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2).

(1) Dotčené strany se v rozsahu seznamu dotčených práv považují za přihlášené věřitele.

(2) Každá nedotčená strana může u restrukturalizačního soudu přihlásit svou pohledávku podáním, které splňuje náležitosti stanovené vyhláškou o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení pro přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení.

(3) Každý zahraniční věřitel, který je nedotčenou stranou a který má bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v jiném členském státě, může také u restrukturalizačního soudu přihlásit svou pohledávku na standardním formuláři podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3).

(4) Nedotčené strany mohou přihlašovat své pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění vyhlášky o zahájení veřejné preventivní restrukturalizace v restrukturalizačním rejstříku. K opožděně přihlášeným pohledávkám ani přihlášeným přímo dotčeným pohledávkám se nepřihlíží.

(5) Po uplynutí lhůty podle odstavce 4 restrukturalizační soud doručí přihlášky pohledávky včetně jejich příloh podnikateli.

(6) Před uplynutím lhůty podle odstavce 4 není podnikatel oprávněn předložit restrukturalizační plán k hlasování.

(1) Podnikatel je povinen rozšířit seznam dotčených práv o pohledávky věřitelů, kteří je řádně přihlásili. Souhlas jiných dotčených stran se nevyžaduje. Vymezením přihlášené pohledávky dotčenou stranou není podnikatel vázán.

(2) Podnikatel může pro účely restrukturalizačního plánu označit pohledávky fyzických osob za vyloučené, osvědčí-li, že tyto pohledávky budou řádně a včas splněny. Má se za to, že podnikatel takovou skutečnost osvědčil, poskytne-li dostatečnou jistotu zajišťující dobytnost pohledávky.

(3) Nedotčená strana, která se stala dotčenou stranou na základě přihlášení pohledávky a která nesouhlasí s jejím vymezením podnikatele v sanačním projektu, může podat návrh na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky.

(4) Návrh na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky lze podat do 30 dnů ode dne skončení lhůty určené k přihlašování pohledávek.

(1) Veřejná preventivní restrukturalizace s evropským mezinárodním prvkem a její účinky se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie2) a ustanoveními právního řádu toho členského státu Evropské unie, na něž přímo použitelný předpis Evropské unie odkazuje.

(2) Evropským mezinárodním prvkem se rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie2) zejména skutečnost, že hlavní zájmy dlužníka jsou soustředěny v některém z členských států Evropské unie a současně alespoň jeden z věřitelů nebo část majetkové podstaty se nachází v některém z jiných členských států Evropské unie.

(3) Rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení a rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce vydané v členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2) vůči podnikateli, který má na území České republiky provozovnu, musí být zveřejněno v České republice. Restrukturalizační soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, rozhodnutí cizího orgánu zveřejní vyhláškou neprodleně poté, co mu bude doručeno insolvenčním správcem nebo jakýmkoliv jiným orgánem k tomu zmocněným v členském státě Evropské unie, v němž bylo rozhodnutí vydáno.

(4) Restrukturalizační soud zveřejní vyhláškou na žádost podnikatele vedle rozhodnutí podle odstavce 3 také údaj o ustanoveném insolvenčním správci a o ustanovení, jímž je založena mezinárodní příslušnost insolvenčního soudu vedoucího insolvenční řízení v jiném členském státě podle odstavce 3.

(5) Insolvenční správce jmenovaný do funkce rozhodnutím příslušného soudu některého z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska se na území České republiky prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém ustanovení. Je-li o to insolvenční správce požádán, je povinen předložit úředně ověřený překlad této kopie do českého jazyka.

(1) Restrukturalizační rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo. Ministerstvo provádí sběr a zpracovávání statistických údajů a dat o restrukturalizačních řízeních.

(2) Restrukturalizační soudy zapisují údaje do restrukturalizačního rejstříku a zveřejňují v něm písemnosti, o kterých tak stanoví tento zákon.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou bližší náležitosti restrukturalizačního rejstříku, podrobnosti o způsobu jeho vedení, o jeho správě a o rozsahu zveřejňování údajů a písemností, a o údajích zapisovaných do restrukturalizačního rejstříku o podnikateli.

(1) Vyvstane-li v restrukturalizačním řízení nutnost zveřejnit písemnost v restrukturalizačním rejstříku, zveřejní se u restrukturalizačního řízení podnikatele způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) spisová značka restrukturalizačního řízení,

b) označení soudu, který je k projednání restrukturalizačního řízení příslušný,

c) označení podnikatele,

d) údaj o ustanovení, jímž je založena mezinárodní příslušnost restrukturalizačního soudu, jde-li o restrukturalizační řízení s evropským mezinárodním prvkem,

e) písemnosti doručované vyhláškou s uvedením okamžiku jejich vložení.

(2) Podnikatel se označuje obchodní firmou, sídlem a identifikačním číslem osoby. U zahraničního podnikatele se místo identifikačního čísla osoby uvádí jeho registrační číslo, bylo-li mu přiděleno, a uvedení právního řádu, podle něhož byl založen.

(3) Okamžikem zveřejnění písemnosti v restrukturalizačním rejstříku se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění.

(4) Jiné údaje než údaje uvedené v odstavci 1 se nezveřejňují.

(1) Do doby zveřejnění první písemnosti v příslušném restrukturalizačním řízení se údaje o restrukturalizačním řízení zapsané v restrukturalizačním rejstříku nezveřejňují, ani neposkytují podle jiného zákona4).

(2) Po uplynutí 1 roku od skončení preventivní restrukturalizace se v restrukturalizačním rejstříku znepřístupní údaje o preventivní restrukturalizaci podnikatele.

(3) Nelze-li zajistit veřejnosti dálkový přístup do restrukturalizačního rejstříku, restrukturalizační soud vyvěsí písemnosti i další údaje o probíhajícím restrukturalizačním řízení, jinak určené ke zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku, na úřední desce soudu a dále nejpozději do 3 pracovních dní zajistí jejich uložení do sbírky listin obchodního rejstříku. Vyvěšení písemnosti na úřední desce restrukturalizačního soudu má stejné účinky jako doručení vyhláškou v restrukturalizačním rejstříku.

(1) Restrukturalizační rejstřík obsahuje seznam restrukturalizačních správců.

(2) Do seznamu restrukturalizačních správců se zapisují údaje o fyzické osobě, veřejné obchodní společnosti i zahraniční společnosti, které mají platné zvláštní povolení vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích.

(3) Pro účely zápisu osoby restrukturalizačního správce, která je veřejnou obchodní společností, do seznamu odpovídá počet zápisů počtu ohlášených společníků, kteří mají platné zvláštní povolení vykonávat činnost insolvenčního správce.

(4) Do seznamu ministerstvo o restrukturalizačním správci bez zbytečného odkladu zapíše údaj

a) osvědčující totožnost restrukturalizačního správce,

b) o datu zápisu sídla do zvláštní části seznamu insolvenčních správců,

c) o datu vydání zvláštního povolení vykonávat činnosti insolvenčního správce,

d) o pozastavení práva vykonávat činnost insolvenčního správce se zvláštním povolením,

e) o zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce se zvláštním povolením.

(5) V rámci údaje osvědčujícího totožnost restrukturalizačního správce se do seznamu zapisuje, jde-li o

a) fyzickou osobu, její jméno, případně jména, a příjmení, datum narození, sídlo a identifikační číslo osoby,

b) veřejnou obchodní společnost nebo zahraniční společnost, její obchodní firma, sídlo, případně umístění pobočky, identifikační číslo osoby, dále jméno, případně jména, a příjmení, datum narození jejího ohlášeného společníka, který má platné zvláštní povolení vykonávat činnost insolvenčního správce.

(6) Nelze-li v důsledku nefungujícího seznamu restrukturalizačních správců určit pořadí podle údaje uvedeného v odstavci 4 písm. b), určí se osoba restrukturalizačního správce z osob zapsaných do zvláštní části seznamu insolvenčních správců.

(1) Ministerstvo vyškrtne ze seznamu restrukturalizačních správců údaje o restrukturalizačním správci, kterému bylo podle zákona o insolvenčních správcích zrušeno nebo jiným způsobem zaniklo zvláštní povolení vykonávat činnost insolvenčního správce. Totéž platí, došlo-li k pozastavení práva vykonávat činnost insolvenčního správce.

(2) Ministerstvo vyškrtne ze seznamu restrukturalizačních správců údaj o restrukturalizačním správci též na jeho vlastní žádost. Dnem vyškrtnutí ze seznamu restrukturalizačních správců zaniká této osobě právo vykonávat funkci restrukturalizačního správce. Ministerstvo obnoví na vlastní žádost restrukturalizačního správce údaje o jeho osobě vyškrtnuté ze seznamu restrukturalizačních správců postupem podle věty první.

(1) Ministerstvo zajistí, aby podnikatelé měli k dispozici nástroj včasného varování, jehož účelem je upozornit podnikatele na riziko vzniku finančních potíží a poskytnout upozornění na okolnosti, které mohou vést k hrozícímu úpadku.

(2) Ministerstvo zveřejní základní informace o preventivních restrukturalizačních postupech a o dostupnosti nástrojů včasného varování způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Ministerstvo zpřístupní seznam obsahující praktické informace a pokyny pro účely vypracování sanačního projektu a restrukturalizačního plánu přizpůsobený potřebám mikropodniků, malých a středních podnikatelů způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Ministerstvo vykonává dozor nad restrukturalizačními správci a nad jejich plněním povinností stanovených tímto zákonem. Na výkon dozoru se použije § 36 zákona o insolvenčních správcích.

(1) Restrukturalizační správce se dopustí přestupku tím, že

a) při výkonu funkce restrukturalizačního správce závažným způsobem poruší nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo

b) v rozporu s § 36 odst. 4 zákona o insolvenčních správcích neposkytne požadovanou součinnost.

(2) Za přestupek podle

a) odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč,

b) odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

(3) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci).

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení, v platném znění.

3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1105 ze dne 12. června 2017, kterým se stanoví formuláře uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení.

4) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.