Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu

(1) Mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu po zahájení řízení podle § 11 odst. 3 je oprávněn přezkoumávat, zda údaje v oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku jsou uvedeny pravdivě a úplně, a to i za součinnosti příslušných daňových a finančních orgánů. Za tím účelem je mandátový a imunitní výbor zejména oprávněn požadovat od uvedených orgánů potřebné informace a vysvětlení, popřípadě požadovat na těchto orgánech ověření, zda příslušné údaje v oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech nebo oznámení o nemovitém majetku odpovídají údajům v jejich dokumentaci.

(2) Členové mandátového a imunitního výboru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu činnosti podle odstavce 1.

(1) Řízení o návrhu na rozhodnutí, zda veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením, provádí příslušný mandátový a imunitní výbor k podnětu nejméně deseti poslanců nebo pěti senátorů.

(2) Podnět se podává tomu mandátovému a imunitnímu výboru, který je příslušný k řízení o něm. Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny je příslušný k řízení o podnětu směřujícímu proti senátorovi. Směřuje-li podnět proti poslanci, členovi vlády nebo vedoucímu ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Směřuje-li podnět proti senátorovi, který je současně členem vlády nebo vedoucím ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Podnět musí být doložen hodnověrnými skutečnostmi, kterých se poslanci nebo senátoři dovolávají.

(3) Příslušný mandátový a imunitní výbor posoudí obsah skutečností uvedených v podnětu, a nasvědčuje-li obsah podnětu tomu, že veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením, zahájí řízení; jinak podnět odmítne. Rozhodnutí o zahájení řízení i o odmítnutí podnětu je konečné.

(4) Po zahájení řízení příslušný mandátový a imunitní výbor podnět projedná v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny v neveřejném jednání. Veřejnému funkcionáři, proti němuž podnět směřuje, bude poskytnuta možnost, aby se na jednání mandátového a imunitního výboru vyjádřil a obhájil. Směřuje-li podnět proti členovi vlády nebo vedoucímu ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, vyžádá si mandátový a imunitní výbor Senátu stanovisko vlády. Členové mandátového a imunitního výboru a další osoby, které se jeho jednání zúčastní, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí.

(5) Jestliže se veřejný funkcionář před hlasováním o návrhu usnesení podle odstavce 6 vzdá své funkce nebo z ní odstoupí, mandátový a imunitní výbor řízení zastaví. Toto rozhodnutí je konečné.

(6) Po projednání podnětu mandátový a imunitní výbor rozhodne usnesením zpravidla nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a doručí je neprodleně veřejnému funkcionáři, proti němuž podnět směřoval, tomu, kdo podal podnět, a předsedovi příslušné komory. Obsahem rozhodnutí je výrok, že veřejný funkcionář, proti němuž podnět směřoval, jednal v rozporu se svým čestným prohlášením a v čem je podstata tohoto jednání. Rozhodnutí musí být odůvodněno. Toto rozhodnutí je konečné.

(7) Rozhodnutí podle odstavce 6 musí být přijato třípětinovou většinou všech členů mandátového a imunitního výboru; jinak se má za to, že se podnět proti veřejnému funkcionáři zamítá.

(8) Předseda příslušné komory Parlamentu na její nejbližší schůzi veřejně vyhlásí rozhodnutí mandátového a imunitního výboru podle odstavce 6 i s jeho odůvodněním. Stejným způsobem vyhlásí, že podnět proti veřejnému funkcionáři byl zamítnut. Týká-li se rozhodnutí mandátového a imunitního výboru předsedy příslušné komory, veřejné vyhlášení učiní místopředseda příslušné komory.

Mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu může svým usnesením vydat doporučené vzory oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku.“.

Čl. II

Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se doplňuje takto:

1. § 73 se doplňuje odstavcem 6, který včetně poznámky č. 20a) zní:

„(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.20a)

20a) Zákon ČNR č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu (zákon o střetu zájmů), ve znění zákona č. 287/1995 Sb.“.

2. § 75 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.20a)“.

Čl. III

(1) Veřejní funkcionáři uvedení v § 2 odst. 2, kteří vykonávají činnost tam uvedenou v době nabytí účinnosti tohoto zákona, musí této činnosti zanechat v nejbližší možné době ode dne jeho účinnosti.

(2) Veřejní funkcionáři uvedení v § 5 odst. 1, pokud sami či jejich manželé vykonávají činnost tam uvedenou v době nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni doručit písemné oznámení o jejím výkonu do 30 dnů ode dne jeho účinnosti.

(3) Při projednávání a posuzování návrhů podle § 12 a násl. zákona č. 238/1992 Sb. podaných před účinností tohoto zákona, se postupuje podle dosavadního předpisu. Veškerou evidenci a doklady o ukončeném projednávání těchto návrhů předá předseda Poslanecké sněmovny mandátovému a imunitnímu výboru Poslanecké sněmovny.

(4) Do doby ustavení mandátového a imunitního výboru Senátu vykonává jeho funkce podle tohoto zákona mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny a funkce předsedy Senátu podle tohoto zákona předseda Poslanecké sněmovny; směřuje-li podnět podle § 11 odst. 2 proti členovi mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny, je tento člen vyloučen z účasti na jeho jednání.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

1) § 2 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 3 odst. 3 a § 8 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.