Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky

(1) Policistovi náleží, za podmínek dále uvedených, stravné v cizí měně stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.31) Výše stravného v cizí měně se stanoví ze základní sazby stravného stanovené pro stát, v němž pobývá policista nejvíce času v kalendářním dni.

(2) Policistovi náleží stravné v cizí měně ve výši základní sazby stravného v cizí měně, jestliže doba zahraniční služební cesty strávená mimo území České republiky trvá vcelku v kalendářním dni déle než 12 hodin. Trvá-li tato doba 12 a méně hodin, policistovi náleží stravné v cizí měně ve výši, která se určí násobkem dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční služební cesty strávených mimo území České republiky.

(3) Policistovi nenáleží stravné v cizí měně, jestliže doba zahraniční služební cesty strávená mimo území České republiky trvá méně než 1 hodinu.

(4) Policistovi náleží stravné v české měně podle § 40 za dobu zahraniční služební cesty strávené na území České republiky; jako doba strávená na území České republiky se posuzuje i doba mimo její území, jestliže trvá méně než 1 hodinu.

(5) Policistovi, který provádí kontrolu cestovních dokladů osob překračujících státní hranice v dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby na trase stanovené mezinárodní smlouvou,31) náleží stravné v cizí měně podle odstavců 1 až 4.

(1) Policistovi lze přiznat při zahraniční služební cestě kapesné v příslušné cizí měně až do výše 40 % stravného stanoveného podle § 44.

(2) Policistovi, který provádí kontrolu cestovních dokladů osob překračujících státní hranice v dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby lze přiznat kapesné v příslušné cizí měně až do výše 20 % stravného stanoveného podle § 44.

(1) Policistovi, který je vyslán na studijní pobyt do jiného místa, než je místo jeho pravidelného pracoviště, nebo zařazen do zálohy pro policisty studující na školách32) a studium probíhá v jiném místě, než je místo jeho pravidelného pracoviště, náleží náhrada cestovních výdajů jako při služební cestě.

(2) Policistovi, s nímž byla uzavřena dohoda o rozšíření nebo zvýšení vzdělání, náleží náhrada cestovních výdajů jako při služební cestě za dobu související s účastí na studijních soustředěních (konzultacích) a konáním zkoušek v jiném místě, než je místo jeho pravidelného pracoviště.

(1) Policistovi, který z důvodu přijetí do služebního poměru nebo přeložení do jiného místa služebního působiště na vlastní žádost je nucen žít odloučeně od rodiny, lze poskytnout náhradu cestovních výdajů až do výše a rozsahu, který je určen pro služební cestu, s výjimkou stravného, které lze poskytovat nejdéle po dobu 3 let.

(2) Policistovi, kterému bylo podle odstavce 1 přiznáno stravné nižší, než je stravné podle § 40 stanovené pro časové pásmo nad 18 hodin, náleží při uskutečnění cesty k návštěvě rodiny stravné do skončení výkonu služby před odjezdem a od počátku výkonu služby po příjezdu z této cesty, a to ve výši

a) 41 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba 5 až 12 hodin,

b) 64 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, nebo

c) 100 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba déle než 18 hodin.

(3) Stravné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(4) Policistovi, který z důvodu

a) přeložení v důležitém zájmu služby,

b) pověření výkonem funkce nebo zastupování ve funkci,

c) zařazení do činné zálohy, s výjimkou zařazení do činné zálohy z důvodu přidělení nebo vyslání k výkonu služby v zahraničí, nebo

d) ustanovení do funkce po vynětí ze zálohy

vykonává službu v jiném místě služebního působiště, náleží náhrada výdajů jako při služební cestě. Náhrady cestovních výdajů se poskytují nejdéle do doby přestěhování policisty do místa služebního působiště; stravné se poskytuje nejdéle po dobu 6 let.

(5) Policistovi, který je převeden na jinou funkci, náleží náhrada cestovních výdajů podle odstavců 1 a 4 v rozsahu, v jakém mu byla poskytována bezprostředně před převedením na jinou funkci. Náhrada výdajů náleží policistovi jen v případě, že ještě neuplynula doba, na niž je mu přiznána.

(1) Policistovi, kterému je poskytnuta preventivní rehabilitace, jež je prováděna v jiném místě, než je jeho místo služebního působiště nebo místo jeho trvalého pobytu, náleží

a) náhrada jízdních výdajů podle § 37 nebo § 43 odst. 1,

b) náhrada výdajů za ubytování podle § 39 a

c) stravné podle § 40 nebo § 44.

(2) Policistovi, kterému je poskytnuta preventivní rehabilitace formou lázeňské léčby spojené s částí dovolené, náleží náhrada jízdních výdajů podle odstavce 1 písm. a) za cestu do obce, v níž je preventivní rehabilitace vykonávána, a zpět, jestliže není hrazena podle zvláštních právních předpisů.33)

(1) Policistovi, který je zařazen do činné zálohy z důvodu přidělení nebo vyslání k výkonu služby v zahraničí, s výjimkou policisty, který je přidělen nebo vyslán k výkonu služby v zahraničí v rámci mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů,34) náleží za dobu cesty z České republiky do místa pravidelného pracoviště v zahraničí a zpět a za služební cesty v zahraničí náhrada výdajů jako při zahraniční služební cestě. Stravné mu za dobu služební cesty strávené na území České republiky a na území státu, kde má místo pravidelného pracoviště, nenáleží.

(2) Policistovi náleží za dobu cesty z České republiky do místa pravidelného pracoviště v zahraničí a zpět náhrada prokázaných jízdních, ubytovacích a nutných vedlejších výdajů vynaložených za člena rodiny, který s ním cestuje do zahraničí na základě rozhodnutí služebního funkcionáře.

(3) Policistovi náleží náhrada některých dalších výdajů ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.35)

(4) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na policistu, který provádí kontrolu cestovních dokladů osob, jež překračují státní hranice.

Policistovi, který je zařazený do činné zálohy z důvodu přidělení nebo vyslání k výkonu služby v zahraničí v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů, náleží náhrada cestovních výdajů jako při zahraniční služební cestě.

Policistovi, který má místo služebního působiště určeno jako pravidelné pracoviště, náleží náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu za cesty, jež koná v místě pravidelného pracoviště za účelem plnění služebních povinností. Ustanovení věty první se nepoužije na cesty konané do služby a na cesty konané ze služby.

(1) Policistovi, který splňuje podmínky nároku na poskytnutí náhrady cestovních výdajů podle § 47 a přestěhuje se do obce, v níž mu nárok na poskytování těchto náhrad zanikne, náleží náhrada prokázaných

a) výdajů za přepravu bytového zařízení a svršků policisty a jeho rodiny,

b) jízdních výdajů a jízdních výdajů člena rodiny z místa trvalého pobytu do nového místa trvalého pobytu a

c) nutných vedlejších výdajů souvisejících s přepravou bytového zařízení a svršků policisty a jeho rodiny.

(2) Policistovi, který je uveden v odstavci 1, náleží náhrada nutných prokázaných výdajů spojených s úpravou bytu až do výše 10 000 Kč.

(1) Náhrady cestovních a stěhovacích výdajů lze paušalizovat. Služební funkcionář vychází při výpočtu paušální částky z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad výdajů policistovi nebo skupině policistů. Jestliže se změní okolnosti, za nichž byly paušální částky stanoveny, služební funkcionář paušální částky upraví.

(2) Kde tato vyhláška požaduje, aby policista prokázal cestovní nebo stěhovací výdaje, a policista je neprokáže, lze mu přiznat náhrady ve výši uznané služebním funkcionářem jen výjimečně s přihlédnutím k § 35; to neplatí, jde-li o náhradu výdajů za ubytování, jízdních výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu a za místní hromadnou dopravu v místě služebního působiště. Koná-li policista služební cestu v obci, ve které má místo služebního působiště, náleží mu náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu v prokázané výši. Jestliže policista tyto výdaje neprokáže, náleží mu náhrada jízdních výdajů ve výši stanovené služebním funkcionářem podle ceny jízdného, která je platná v době konání služební cesty, a podle způsobu dopravy.

(3) Každou změnu skutečnosti, která je rozhodná pro poskytnutí náhrady cestovních nebo stěhovacích výdajů, oznámí policista služebnímu funkcionáři bez zbytečného odkladu.

(4) Policistovi se poskytne na jeho žádost záloha na náhrady cestovních a stěhovacích výdajů.

(5) Policistovi náleží při zahraniční služební cestě záloha v příslušné cizí měně ve výši, která odpovídá předpokládané době trvání a podmínkám cesty. Služební funkcionář může na žádost policisty rozhodnout o poskytnutí zálohy i v jiné cizí měně, než je stanovena pro příslušný stát, jestliže Česká národní banka vyhlašuje kurz devizového trhu k této měně. Při určení výše stravného v jiné měně se zjistí korunová hodnota stravného ve stanovené měně, která se přepočítá na jinou měnu. Pro určení korunové hodnoty stravného a částky stravného v jiné měně se použijí kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou platné v den poskytnutí zálohy.

(6) Částku, o kterou záloha poskytnutá policistovi při zahraniční služební cestě převýší výši náležející náhrady, vrací policista v měně, v níž mu byla poskytnuta, nebo v měně, na kterou ji směnil v zahraničí, anebo v české měně. Jestliže byla policistovi poskytnuta záloha nižší, než mu náleží náhrady, doplatí se mu rozdíl v české měně. Při vyúčtování zálohy se použije prokázaný kurz, kterým mu byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu, jinak se použije kurz uvedený v odstavci 5.

(7) Policista předkládá doklady potřebné k vyúčtování služební cesty služebnímu funkcionáři do 14 dnů ode dne ukončení služební cesty.

(8) Vyúčtování služební cesty se provede do 14 dnů ode dne předložení dokladů potřebných k jejímu vyúčtování.

(1) Policistovi, který je vyslán na zahraniční služební cestu, přidělen nebo vyslán k výkonu služby v zahraničí a po tuto dobu mu náleží podle mezinárodní smlouvy náhrada cestovních výdajů, náhrada některých výdajů nebo náhrada obdobných výdajů v nižší výši než podle této vyhlášky, náleží náhrada cestovních výdajů nebo náhrada některých výdajů ve výši rozdílu mezi nárokem podle této vyhlášky a náhradou výdajů poskytovanou podle mezinárodní smlouvy.

(2) Policistovi, který je vyslán na zahraniční služební cestu, přidělen nebo vyslán k výkonu služby v zahraničí a po tuto dobu mu náleží podle mezinárodní smlouvy náhrada cestovních výdajů, náhrada některých výdajů nebo náhrada obdobných výdajů ve stejné výši nebo vyšší než podle této vyhlášky, nenáleží náhrada cestovních výdajů nebo náhrada některých výdajů podle této vyhlášky.

(3) Náhrada cestovních výdajů, náhrada některých výdajů nebo náhrada obdobných výdajů, které jsou poskytovány policistovi podle mezinárodní smlouvy, se považuje za náhradu cestovních výdajů nebo za náhradu některých výdajů poskytovaných podle této vyhlášky.

(4) Policistovi, kterému vznikne souběh náhrad cestovních výdajů podle více ustanovení této vyhlášky, náleží náhrada, jež je pro něj výhodnější.

(1) Policistovi, který používá se souhlasem služebního funkcionáře vlastní předmět potřebný pro výkon služby, s výjimkou silničního motorového vozidla nebo předmětu běžně zabezpečovaného policií, náleží náhrada za jeho používání. Výši náhrady určuje služební funkcionář podle nákladů, které policista účelně vynaložil v souvislosti s údržbou a opotřebením předmětu.

(2) Náhradu lze paušalizovat. Při paušalizaci náhrady se postupuje podle § 53 odst. 1 vět druhé a třetí. Policista uplatňuje náhradu u služebního funkcionáře bez zbytečného odkladu.

(3) Náhrada je vyplácena ve výplatním termínu, který je stanoven pro výplatu služebního příjmu.

(4) Náhrada se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

ČÁST PÁTÁ

HLAVA I

(K § 64 odst. 5 zákona)

(1) Dohodu o rozšíření nebo zvýšení vzdělání (dále jen „dohoda“) uzavírá služební funkcionář s policistou, jestliže vzdělání, které má policista získat, je v zájmu služby.

(2) V dohodě se policista zavazuje, že po skončení studia setrvá ve služebním poměru po dobu

a) trojnásobku trvání denního studia, nebo

b) jednonásobku trvání studia při výkonu služby.

(3) Uzavření dohody je podmínkou pro poskytování studijního volna policistovi.

(4) Za trvání studia je považována doba, po kterou je policista žákem nebo studentem školy.

(5) Za skončení studia36) je považováno

a) absolvování studia,

b) zanechání studia,

c) vyloučení ze studia,

d) nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního nebo zkušebního řádu, nebo

e) odnětí nebo zánik akreditace studijního programu, jestliže policista nepokračuje ve studiu na jiné škole.

Nedojde-li ke změně dohody, považuje se za skončení studia též přerušení studia nebo změna oboru, popřípadě formy studia.

(1) Úhrada nákladů vynaložených na rozšíření nebo zvýšení vzdělání zahrnuje hrubý služební příjem poskytnutý policistovi po dobu studijního volna a náhrady cestovních výdajů.

(2) Výše nákladů, které se zavazuje policista uhradit v případě, že nesplní závazek setrvání ve služebním poměru nebo skončí služební poměr před dokončením studia, nemůže překročit částku

a) 150 000 Kč za studium na střední nebo vyšší odborné škole při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 70 000 Kč za studium při výkonu služby,

b) 300 000 Kč za studium v bakalářském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 150 000 Kč za studium při výkonu služby,

c) 100 000 Kč za studium v magisterském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 50 000 Kč za studium při výkonu služby, navazuje-li toto studium na bakalářský studijní program,

d) 400 000 Kč za studium v magisterském studijním programu na vysoké škole při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 200 000 Kč za studium při výkonu služby a

e) 200 000 Kč za studium v doktorském studijním programu na vysoké škole.

HLAVA II

(K § 66 odst. 3)

(1) Preventivní rehabilitace se poskytuje policistovi,

a) který vykonává službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou, nebo

b) jestliže jeho služební poměr trval alespoň 15 let.

(2) Policistovi lze poskytnout preventivní rehabilitaci na základě doporučení lékaře zdravotnického zařízení policie, i když nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) Preventivní rehabilitaci nelze poskytnout policistovi, který

a) požádal o uvolnění ze služebního poměru nebo bylo rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru,

b) je zařazen do neplacené zálohy,

c) byl zařazen do zálohy pro policisty studující na školách v kalendářním roce po dobu delší než 6 měsíců, nebo

d) je zproštěn výkonu služby.

(4) Za trvání služebního poměru podle odstavce 1 písm. b) se považuje doba, která je rozhodná pro vznik nároku na odchodné podle § 70.

(1) Preventivní rehabilitace je poskytována policistovi formou

a) rehabilitace v lázeňském zařízení,

b) rekondice, nebo

c) pracovní rehabilitace.

Uvedené formy lze vzájemně kombinovat, přičemž pracovní rehabilitace je poskytována v rozsahu 1 kalendářního týdnu.

(2) Rehabilitace v lázeňském zařízení je poskytována na základě doporučení lékaře zdravotnického zařízení policie nebo ministerstva.

(3) Rekondice je prováděna sportovními, psychologickými nebo zdravotními aktivitami, které směřují k obnovení standardních tělesných a duševních schopností policisty, v místě, které určí služební funkcionář.

(4) Pracovní rehabilitace je prováděna fyzicky nenáročnými pracemi, k jejichž výkonu není třeba odborné způsobilosti, na údržbě objektů a zařízení policie nebo ministerstva.

(5) Preventivní rehabilitace je poskytována zpravidla vcelku v rozsahu jeho základní doby služby v týdnu a posuzuje se jako výkon služby.

HLAVA III

(K § 68 odst. 3 zákona)

(1) Funkce a služby zakázané těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou uvedeny v příloze č. 3.

(2) Policistka je pro účely této vyhlášky považována za těhotnou ode dne, kdy předloží služebnímu funkcionáři potvrzení lékaře o svém těhotenství.

ČÁST ŠESTÁ

HLAVA I

(K § 95 odst. 2 zákona)

Obdobně nebezpečné podmínky, které odpovídají podmínkám uvedeným v § 92 odst. 4 zákona, za nichž došlo k poškození zdraví policisty, jsou

a) služební zákrok proti teroristům nebo jiným zvlášť nebezpečným pachatelům anebo výcvik na takový zákrok,

b) nasazení do organizované skupiny pachatelů trestné činnosti,

c) pyrotechnické práce při likvidaci, dopravě nebo delaboraci výbušnin a munice,

d) plnění úkolů v bezpečnostní akci policie při použití letadel,

e) záchranné nebo havarijní práce při živelní pohromě nebo v místech s vysokým rizikem výbuchu, požáru nebo akutní otravy,

f) plnění zvláštních úkolů v zahraničí,

g) vyhledávací, záchranné nebo havarijní práce pod vodou, při nichž je nutné používat potápěcího přístroje se vzduchem stlačeným v láhvi, kyslíkového přístroje s regenerací vzdušnin nebo jiných zařízení pro práci pod vodou anebo při výcviku k této činnosti, nebo

h) práce na montáži rádiových a televizních zařízení nebo dalších telekomunikačních pracích na stožárech spojených s rizikem pádu z výšek prováděných v nucených polohách, bez pracovních plošin, z pracovních plošin, z provazových žebříků, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu nebo v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, zpravidla ve výškách nad 10 metrů.

(1) Za výkon služby se považuje výkon povinností, které vyplývají pro policistu ze služebního poměru, výkonu zastávané funkce a vykonávané činnosti na rozkaz nebo pokyn nadřízeného.13)

(2) Za přímou souvislost s výkonem služby se považuje úkon potřebný k výkonu služby a úkon policisty během služby obvyklý nebo nutný před počátkem služby anebo po jejím skončení, služební cesta na místo určené k výkonu služby a zpět a účast na výběrovém řízení.

(3) Za úkon potřebný k výkonu služby nebo úkon nutný před počátkem služby anebo po jejím skončení se nepovažuje cesta do služby a zpět (cesta z místa trvalého pobytu nebo ubytování policisty do místa vstupu do objektu policie nebo na jiné místo určené policistovi k plnění služebních úkolů a zpět), stravování, vyšetření, popřípadě ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, jestliže není konána v objektu policie; to neplatí o vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedeném na rozkaz služebního funkcionáře nebo o ošetření při první pomoci a cestě k nim a zpět.

(1) Čistým služebním příjmem policisty před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání je pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu průměrný hrubý měsíční příjem zjištěný podle zvláštního právního předpisu37) po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

(2) Při výpočtu výše průměrného čistého měsíčního služebního příjmu policisty se nepřihlíží k přechodné změně jeho výše, která je způsobena uložením kázeňského trestu nebo zproštěním výkonu služby.

(3) Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který byl převeden na jinou funkci z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po převedení, se vychází z výše jeho průměrného čistého služebního příjmu, jehož dosáhl přede dnem převedení, jestliže je pro něj výhodnější; totéž platí pro policistku převedenou na jinou funkci z důvodu těhotenství nebo mateřství.

(1) Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který vykonával současně jinou výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo byl činný na základě dohody o pracovní činnosti v době, kdy u něj došlo ke služebnímu úrazu nebo kdy u něj byla zjištěna nemoc z povolání, je vycházeno z jeho průměrného čistého služebního příjmu a průměrného výdělku z jiné výdělečné činnosti za dobu, po kterou měla nebo mohla tato činnost trvat.

(2) Policistovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání ve služebním poměru sjednaném na dobu určitou, náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu bez ohledu na dobu, kdy měl služební poměr skončit.

(3) U bývalého policisty, který je zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání a pobírá hmotné zabezpečení, je částka hmotného zabezpečení považována za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu. Je-li i po skončení nároku na výplatu hmotného zabezpečení zařazen v evidenci, odečítá se mu minimální mzda.

(4) Bývalému policistovi, kterému není poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání z jím zaviněných důvodů, náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáleží.

(5) Je-li bývalý policista osobou samostatně výdělečně činnou, určí se mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu podle dokladu o přiznání daně z příjmů fyzických osob.

(6) Nedosahuje-li bývalý policista výdělku ve výši minimální mzdy, je považována minimální mzda za výdělek.

(7) Příspěvek za službu je považován za výdělek v případě, že si bývalý policista zvolil příspěvek za službu místo plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu. V takovém případě se za výdělek považuje ta část příspěvku za službu, která odpovídá výši plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, který by mu jinak náležel.

Policistovi náleží náhrada za bolest ve dvojnásobné výši, než stanoví zvláštní právní předpis pro zaměstnance v pracovním poměru,38) jestliže došlo k poškození jeho zdraví při služebním zákroku osobou, jejíž jednání směřovalo proti tomuto zákroku, nebo jestliže došlo k poškození jeho zdraví pro výkon služby.

Výše jednorázového mimořádného odškodnění se řídí mírou ztížení společenského uplatnění policisty. Dojde-li k poškození zdraví policisty za podmínek uvedených v § 61 písm. a) až f), určí služební funkcionář výši jednorázového mimořádného odškodnění v horní hranici stanovené v § 92 odst. 4 zákona.

(1) Za náklady spojené s pohřbem policisty se považují náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých nákladů na smuteční ošacení.

(2) Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky se poskytuje ve výši dvojnásobku částky stanovené zvláštními právními předpisy pro zaměstnance v pracovním poměru.39) Náhrada nákladů na smuteční ošacení a cestovní výlohy náleží jen pozůstalým.40)

Zemře-li policista následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání za podmínek stanovených v § 92 odst. 4 zákona, náleží pozůstalým40) jednorázové odškodnění ve výši čtyřnásobku částky stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.41)

HLAVA II

(K § 99 odst. 3 zákona)

(1) Řízení o náhradě škody zahajuje služební funkcionář bez zbytečného odkladu.

(2) Služební funkcionář může zřídit škodní komisi za účelem posouzení škodní události, zjištění míry odpovědnosti policisty nebo policie za škodu a výše požadované náhrady škody.

(3) Škodní komise prošetří a posoudí škodní událost ze všech rozhodujících hledisek a předloží služebnímu funkcionáři návrh na rozhodnutí ve věci.

ČÁST SEDMÁ

(K § 121 zákona)

(1) Dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro vznik nároku na odchodné je doba trvání služebního poměru a doba trvání předchozích služebních poměrů na území České republiky a do 31. prosince 1992 též doba trvání služebních poměrů na území československého státu. Za služební poměr se považuje též služba vojáka v další službě, jestliže byl hmotně zabezpečen jako voják z povolání.

(2) Do doby rozhodné pro vznik nároku na odchodné se započítávají též doby pracovního poměru příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic a Sboru požární ochrany, jestliže byly započitatelné podle zvláštních právních předpisů42) jako doby služebního poměru.

(3) Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro vznik nároku na odchodné se nezapočítává doba, která je vyloučena z doby rozhodné pro výsluhu let v hodnosti (§ 4 odst. 2).

Jestliže bylo policistovi při skončení předchozího služebního poměru vyplaceno odchodné ve výši nižší, než je odchodné, na které mu vznikl nárok při opětovném skončení služebního poměru, vyplatí se mu odchodné ve výši rozdílu mezi odchodným, na které mu vznikl nárok, a dříve vyplaceným odchodným. Jestliže bylo policistovi při skončení předchozího služebního poměru vyplaceno odchodné ve výši stejné nebo vyšší, než činí odchodné, na které mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.

(1) Platové vyrovnání se poskytuje bývalému policistovi ve výši rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti nebo hmotným zabezpečením uchazeče o zaměstnání.

(2) Má-li bývalý policista v pracovním nebo obdobném poměru stanovenou kratší pracovní dobu, než činila délka jeho doby služby v týdnu v posledním měsíci trvání služebního poměru, určí se mu výše platového vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu upraveného podle délky pracovní doby.

(3) Platové vyrovnání se neposkytuje bývalému policistovi po dobu, po kterou

a) pobíral dávky nemocenské péče, na které mu vznikl nárok před skončením služebního poměru nebo v ochranné lhůtě po skončení služebního poměru,43) nebo

b) po zahájení výdělečné činnosti nepobíral výdělek nebo dávky nemocenského pojištění anebo dávky nemocenské péče.

(1) Pro účely zjištění čistého měsíčního výdělku z výdělečné činnosti bývalého policisty se za hrubý výdělek považuje

a) plat nebo mzda podle zvláštních právních předpisů,44) jestliže se zahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely, a u souběžných pracovních nebo obdobných poměrů součet těchto platů nebo mezd,

b) odměna za práci konanou na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr,

c) náhrada mzdy poskytovaná za dobu, po kterou nebyla práce vykonávána, s výjimkou náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou, nebo

d) odměna, i když se nezahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely.

(2) Čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti bývalého policisty je

a) úhrn příjmů, které mu byly zúčtovány zaměstnavatelem po odečtení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů fyzických osob, nebo

b) jedna dvanáctina ročního základu daně z příjmů fyzických osob,45) který je snížený o jednu dvanáctinu roční daně z příjmů fyzických osob v příslušném kalendářním roce na základě předloženého daňového přiznání, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou.

(3) Za čistý měsíční výdělek podle odstavce 2 písm. a) se považuje

a) dávka nemocenského pojištění nebo nemocenské péče,

b) náhrada za ztrátu na služebním příjmu nebo na výdělku poskytovaná podle zvláštních právních předpisů,46) nebo

c) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání vyplacené za jednotlivé kalendářní měsíce doby, po kterou byl bývalý policista veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

(1) Zanikne-li bývalému policistovi nárok na plný invalidní důchod nebo na částečný invalidní důchod, popřípadě na výplatu částečného invalidního důchodu a splňuje-li podmínky nároku na příspěvek za službu, vyplácí se mu příspěvek za službu na jeho žádost ode dne, který následuje po dni zániku nároku na důchod nebo na jeho výplatu.

(2) Uplatní-li bývalý policista, který je poživatelem plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, nárok na příspěvek za službu, vyplácí se mu tento příspěvek nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce, který následuje po zastavení výplaty důchodu.

(3) Náleží-li policistovi při skončení služebního poměru příspěvek za službu podle § 116 až 119 zákona ve stejné výši jako výsluhový příspěvek podle zvláštního právního předpisu,47) vyplácí se mu příspěvek za službu jen v případě, že mu není vyplácen výsluhový příspěvek.

Dobou rozhodnou pro nárok na příspěvek za službu je doba trvání služby započitatelná podle zákona o důchodovém pojištění.48) Do ní se započte i zvýšený zápočet doby služby výkonného letce, výkonu funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti provedený podle zákona o sociálním zabezpečení49) v jeho znění ke dni 31. května 1992, za dobu služby vykonanou do 31. prosince 1992 po vyloučení dob uvedených v § 153 odst. 2 zákona a jejich započtených násobků.

(1) Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

(2) Za poslední hrubý měsíční služební příjem policisty, jemuž nenáležel v kalendářním měsíci, v němž skončil služební poměr, služební příjem nebo jemuž náležela pouze jeho část, se považuje služební příjem, jenž by mu náležel, kdyby konal službu po celý kalendářní měsíc; ke snížení hrubého měsíčního služebního příjmu z důvodu zproštění výkonu služby nebo uložení kázeňského trestu se nepřihlíží. Skončil-li služební poměr policisty, kterému nenáležel služební příjem z důvodu poskytnutí služebního volna bez nároku na služební příjem, považuje se za poslední hrubý měsíční služební příjem policisty služební příjem, který mu náležel v měsíci, kdy jeho služební poměr skončil; pro výpočet tohoto hrubého měsíčního služebního příjmu platí ustanovení odstavce 1.

(3) Posledním čistým služebním příjmem policisty pro stanovení výše platového vyrovnání je jeho poslední hrubý měsíční služební příjem po odečtení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daň z příjmů fyzických osob.

(4) Za složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty považují

a) platový tarif,

b) osobní příplatek,

c) příplatek za vedení,

d) příplatek za zastupování,

e) hodnostní příplatek a

f) zvláštní příplatek.

(5) Za složky služebního příjmu policisty stanovené proměnlivou měsíční výměrou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu považují

a) příplatek za službu v noci,

b) příplatek za službu v sobotu a neděli,

c) služební příjem za službu ve svátek,

d) příplatek za dělenou směnu a

e) služební příjem za službu konanou nad základní dobu služby.

(1) Průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru se zjišťuje z dosažených služebních příjmů za posledních 12 kalendářních měsíců před skončením služebního poměru. Skončí-li služební poměr před posledním dnem kalendářního měsíce, nezapočítává se tento kalendářní měsíc do rozhodného období pro zjištění průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly poskytovány dávky nemocenské péče, a doba, po kterou bylo poskytováno služební volno bez nároku na služební příjem.

ČÁST OSMÁ

(K § 138 zákona)

(1) Poradní komisi (dále jen „komise“) tvoří předseda, jeho zástupce, tajemník a dalších nejméně 5 členů. Předseda komise určí k projednání odvolání senát. Jeho členem je i zástupce odborové organizace, jestliže o to odborový orgán požádá.

(2) Senát je složen z předsedy senátu a nejméně 2 členů. Z účasti na jednání senátu je vyloučen člen, u něhož lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti s ohledem na vztah k projednávané věci nebo k účastníku řízení. O vyloučení člena rozhoduje předseda komise.

(3) Je-li to účelné z důvodu rychlosti a hospodárnosti odvolacího řízení, lze zřídit společnou komisi pro více odvolacích orgánů.

(4) Jednání senátu je neveřejné. Podle potřeby je k němu přizván účastník řízení, popřípadě i jiné osoby, jestliže mohou poskytnout informace potřebné pro posouzení věci. Účastník řízení je přizván k jednání senátu vždy, když o to požádá.

(5) Předseda senátu si vyžádá od služebního funkcionáře dokumentaci potřebnou k projednání odvolání. Není-li dokumentace úplná, vrátí ji služebnímu funkcionáři k doplnění nebo její doplnění sám zabezpečí. Je-li k rozhodnutí potřebné odborné stanovisko nebo znalecký posudek, vyžádá si jej předseda senátu u příslušného odborného pracoviště nebo soudního znalce.

(6) Předseda senátu předloží předsedovi komise návrh na rozhodnutí. Předseda komise jej předloží odvolacímu orgánu tak, aby mohl odvolací orgán rozhodnout o odvolání ve lhůtě uvedené v § 133 odst. 2 zákona.

Za rodinu policisty jsou považováni manžel nebo manželka, vlastní děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské péče nebo do výchovy, rodiče, osvojitelé a další osoby, které žijí s policistou v domácnosti.50)

(1) Policistovi, kterému byly ke dni nabytí účinnosti vyhlášky poskytovány náhrady cestovních výdajů v souvislosti se změnou služebního poměru podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 31/2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby, jsou ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky poskytovány náhrady cestovních výdajů podle § 47 odst. 4, s výjimkou stravného, které je poskytováno nejdéle po dobu 6 let.

(2) Policistovi, kterému byly ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky poskytovány náhrady cestovních výdajů v souvislosti se vznikem nebo změnou služebního poměru podle § 16 odst. 2 vyhlášky č. 31/2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby, jsou ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky poskytovány náhrady cestovních výdajů podle § 47 odst. 1, s výjimkou stravného, které je poskytováno nejdéle po dobu 3 let.

(3) Policistovi, kterému nebyly ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky poskytovány náhrady cestovních výdajů v souvislosti se vznikem nebo změnou služebního poměru podle § 16 vyhlášky č. 31/2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby, a je nucen žít odloučeně od rodiny, lze přiznat po nabytí účinnosti této vyhlášky náhradu výdajů za ubytování a náhradu jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny.

Zrušují se:

1. Výnos č. 428/1992 Sb., o náležitostech a náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.

2. Vyhláška č. 32/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje výnos Ministerstva vnitra České republiky č. 428/1992 Sb., o náležitostech a náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.

3. Vyhláška č. 31/2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.

4. Vyhláška č. 161/2000 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky.

5. Vyhláška č. 380/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 161/2000 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky.

6. Vyhláška č. 489/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 31/2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.

Ministr:

Mgr. Gross v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 287/2002 Sb.

Policistovi je poskytnuto služební volno s nárokem na služební příjem v případech a v rozsahu dále uvedeném.

1. Činnost dárce při odběru krve a při aferéze

Služební volno se poskytne za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, jestliže tyto skutečnosti zasahují do doby služby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Jestliže na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nepostačí 24 hodiny, poskytne se služební volno za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do doby služby. Nedojde-li k odběru, poskytuje se služební volno jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě.

2. Činnost dárce při odběru dalších biologických materiálů

Služební volno se poskytne za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, jestliže uvedené skutečnosti zasahují do doby služby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru. Podle odebraného objemu, charakteru odběru a zdravotního stavu dárce může lékař určit, že služební volno se zkracuje nebo prodlužuje; při prodloužení však nejvýše po dobu zasahující do doby služby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru. Nedojde-li k odběru, poskytuje se služební volno podle bodu 1. věty třetí.

3. Činnost registrovaných kandidátů a členů volebních komisí při volbách do zákonodárných sborů a zastupitelstev v krajích a obcích

Služební volno se poskytne v nezbytně nutném rozsahu.

4. Účast ve státní sportovní reprezentaci nebo reprezentaci policie

Služební volno se poskytne v nezbytně nutném rozsahu.

5. Činnost člena Horské služby nebo osobní pomoc při záchranné akci v terénu podle pokynů Horské služby

Služební volno se poskytne v nezbytně nutném rozsahu.

6. Činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech

Služební volno se poskytne v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, jestliže tomu nebrání důležitý zájem služby, a za podmínky, že policista nejméně po dobu 1 roku před poskytnutím služebního volna pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce podle věty první se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež, případně o tábory policie nebo ministerstva.

7. Činnost při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti

Služební volno se poskytne v rozsahu nejvýše 10 dnů v kalendářním roce, jestliže tomu nebrání důležitý zájem služby.

8. Účast na výběrovém řízení podle této vyhlášky

Služební volno se poskytne v nezbytném rozsahu, nejvýše však na 5 dnů v kalendářním roce.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 287/2002 Sb.

Policistovi je poskytnuto služební volno s nárokem na služební příjem v případech a v rozsahu dále uvedeném.

1. Vyšetření nebo ošetření policisty ve zdravotnickém zařízení

Služební volno se poskytne na dobu nezbytně nutnou, jestliže vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo dobu služby.

2. Narození dítěte manželce (družce) policisty

Služební volno se poskytne na dobu nezbytně nutnou k převozu nebo doprovodu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět.

3. Doprovod člena rodiny nebo zdravotně postiženého dítěte

Služební volno se poskytne při doprovodu

a) člena rodiny do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení; služební volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo dobu služby, a

b) zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy; služební volno se poskytne jen jednomu členu rodiny na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 dnů v kalendářním roce.

4. Úmrtí příbuzného nebo spolupracovníka policisty

Služební volno se poskytne na

a) 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,

b) 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence a na další den, jestliže policista obstarává pohřeb těchto osob,

c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka policisty nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila s policistou v době úmrtí ve společné domácnosti, a na další den, jestliže policista obstarává pohřeb těchto osob,

d) nezbytně nutnou dobu k účasti na pohřbu spolupracovníka členům delegace, jež určí služební funkcionář.

5. Vlastní svatba, svatba dětí nebo rodičů policisty

Služební volno se poskytne na 2 dny při vlastní svatbě, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu. Služební volno se poskytne na 1 den k účasti na svatebním obřadu při svatbě dítěte nebo rodiče.

6. Přestěhování policisty

Služební volno se poskytne na dobu nezbytně nutnou, nejvýše na 1 den při stěhování v téže obci a nejvýše na 2 dny při stěhování do jiné obce.

7. Nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

Služební volno se poskytne policistovi na dobu nezbytně nutnou, nemohl-li policista dosáhnout místa služebního působiště jiným přiměřeným způsobem.

8. Vyhledání nového místa před skončením služebního poměru

Služební volno se poskytne před skončením služebního poměru uvolněním na dobu nezbytně nutnou, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o uvolnění, jestliže nekončí služební poměr na základě dohody dříve. Ve stejném rozsahu se poskytne služební volno při skončení služebního poměru podle § 106 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

Služební volno lze se souhlasem služebního funkcionáře slučovat.

9. Vyřízení důležitých osobních záležitostí policisty

Služební volno lze poskytnout na dobu nezbytně nutnou, nejvýše na 1 den v kalendářním roce, k vyřízení důležitých osobních záležitostí, které nelze vyřídit mimo dobu služby, jestliže by policistovi jinak vznikla újma.

10. Ošetřování nemocného člena rodiny, péče o dítě

Služební volno se poskytne

a) při ošetřování nemocného dítěte mladšího než 10 let,

b) při péči o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že

1. dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů,

2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo

3. osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat,

c) při ošetřování jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetření jinou osobou,

nejvýše však na dobu nezbytně nutnou v rámci prvních 9 kalendářních dnů, jestliže potřeba ošetřování (péče) v nich trvá.

Policistovi, který má v trvalé péči alespoň 1 dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se poskytne služební volno nejvýše po dobu nezbytně nutnou v rámci prvních 16 kalendářních dnů, jestliže potřeba ošetřování (péče) v nich trvá.

Souběžné poskytnutí služebního volna při ošetřování (péči) nebo podpory při ošetřování člena rodiny více oprávněným je vyloučeno.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 287/2002 Sb.

1. Činnosti zakázané těhotným policistkám

1.1 Těhotným policistkám jsou zakázány práce

a) v prostředí, v němž je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kPa,

b) v prostředí, v němž je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových,

c) v prostředí, které vyžaduje používání izolačních dýchacích přístrojů,

d) spojené se zátěží neúměrnou změnám pohybového ústrojí a jiných částí organismu způsobených těhotenstvím, zejména

1. vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce, při níž je celosměnový přípustný energetický výdej větší než 4 MJ netto,

2. při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků, při nichž musí být vynaložena tažná síla větší než 50 N nebo tlačná síla větší než 100 N,

3. spojené se zvedáním a přenášením břemen překračujících ukazatele v bodě 5. a při nichž přípustný minutový energetický výdej překračuje 14,5 kJ.min-1 netto,

4. vykonávané v nefyziologických pracovních polohách, kterými jsou například hluboký předklon, poloha vkleče, vleže, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, s otočením trupu o více než 60°, a v malých uzavřených prostorách,

5. spojené s tlakem na břicho,

6. při nichž nelze upravit pracovní místo s ohledem na antropometrické změny těla policistky,

7. trvale vykonávané vsedě nebo vestoje bez možnosti střídání pracovních poloh,

8. vykonávané ve vnuceném pracovním tempu,

9. spojené s psychickou zátěží zařazené do třetí kategorie podle zvláštního právního předpisu.1)

1.2 Těhotným policistkám jsou dále zakázány práce

a) spojené s expozicí hluku zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu,1)

b) při nichž by mohly být vystaveny rázům,

c) spojené s expozicí vibrací,

1. místním přenášením na ruce, jestliže jsou tyto práce zařazeny do třetí nebo čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu,1)

2. přenášeným zvláštním způsobem a celkovým vibracím, jejichž hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené pro fyzickou práci zvláštním právním předpisem2) snížené o 10 dB,

d) při nichž dochází za běžných pracovních podmínek ke značnému znečištění kůže minerálními oleji,

e) s karcinogeny a mutageny a při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu,3)

f) s chemickými látkami a chemickými přípravky

1. způsobujícími akutní nebo chronické otravy s těžkými nebo nevratnými následky pro zdraví (chemické látky klasifikované a označované na základě kriterií obsažených v přílohách 2 a 3 zvláštního právního předpisu4) větami R 23, R 26, R 28, R 39, R 40 a R 48),

2. poškozujícími reprodukční schopnost anebo plod v těle matky klasifikovanými a označovanými na základě kriterií obsažených v přílohách 2 a 3 zvláštního právního předpisu4) větami R 60, R 61, R 62 a R 63,

3. poškozujícími kojence prostřednictvím mateřského mléka klasifikovanými a označovaným na základě kriterií obsažených v přílohách 2 a 3 zvláštního právního předpisu4) větou R 64,

4. vyvolávajícími těžká poškození zdraví při vstřebávání kůží (chemické látky klasifikované a označované na základě kriterií obsažených v přílohách 2 a 3 zvláštního právního předpisu4) větou R 24 nebo větou R 27) nebo které mají výrazné sensibilisující účinky na dýchací ústrojí nebo kůži (chemické látky klasifikované a označované podle těchže kriterií větou R 42 nebo R 43 ),

5. omezujícími dělení buněk,

6. chemickými látkami a chemickými přípravky označenými kombinací vět uvedených v odstavcích 1 až 4,

g) s olovem a jeho sloučeninami,

h) při výrobě léčiv a veterinárních přípravků, obsahujících hormony, antibiotika a jiné biologicky vysoce účinné látky, jestliže nelze na podkladě podrobného vyhodnocení expozice a rizika vyloučit, že nedojde za předvídatelných podmínek k poškození zdraví těhotné ženy nebo plodu,

i) při výrobě cytostatit, jejich přípravě k injekční aplikaci, při jejím provádění a při ošetřování pacientů léčených cytostatiky,

j) spojené s expozicí rtuti, oxidu uhelnatého a jinými chemickými látkami neuvedenými v předchozích odstavcích, jestliže jsou práce s nimi zařazeny do kategorie druhé až čtvrté podle zvláštního právního předpisu,1)

k) v kontrolovaných pásmech pracovišť se zdroji ionizujícího záření,5) kde podmínky práce nezajišťují pro plod stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva,

l) spojené s expozicí viru rubeoly nebo původci toxoplasmosy a práce spojené s expozicí jiným biologickým činitelům uvedeným ve skupinách 2 - 4 ve zvláštním právním předpisu3) zařazené do třetí anebo čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu,4) jestliže nelze u těhotné policistky prokázat imunitu proti biologickým činitelům, které přicházejí při dané práci v úvahu,

m) v prostorách, kde jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty elektromagnetického záření a elektromagnetických polí stanovené pro obyvatelstvo zvláštním právním předpisem,6)

n) určené jako práce rizikové podle zvláštního právního předpisu,7) jestliže nejsou uvedeny v bodu 1.1 nebo 1.2 písm. a) až m),

o) vykonávané na pracovištích, na nichž časově vážená celosměnová průměrná výsledná teplota kulového teploměru překračuje 28 °C,

p) vykonávané po dobu delší než čtyři hodiny za směnu v prostorách, v nichž je teplota vzduchu udržována uměle na hodnotě 4 °C a nižší,

r) vykonávané po dobu delší než jednu hodinu souhrnně za směnu při teplotách nižších než -5 °C,

s) se zvýšeným rizikem úrazů, zejména práce

1. při výrobě a zpracování výbušnin a výbušných předmětů a zacházení s nimi,

2. s kapalinami klasifikovanými a označovanými na základě kriterií obsažených v přílohách 2 a 3 zvláštního právního předpisu4) větou R 11 a R 12 (hořlavými a extremně hořlavými kapalinami I. třídy nebezpečnosti), nejde-li o jejich používání v laboratořích nebo při poskytování zdravotní nebo veterinární péče,

3. při nichž hrozí zhroucení konstrukce, staveb apod.,

4. ve výškách nad 1,5 m (měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel) a nad volnou hloubkou,

5. na zařízeních vysokého napětí,

6. při ošetřování nebezpečných zvířat, jejichž seznam je uveden ve zvláštním právním předpisu,8)

7. práce spojené se zacházením se zvířaty, při nichž je zvýšené nebezpečí úrazu,

8. při porážení zvířat na jatkách,

9. v prostoru uzavřených nádob a nádrží,

10. při dezinsekci a deratizaci prostorů plyny,

11. při ošetřování pacientů umístěných v uzavřených psychiatrických odděleních zdravotnických zařízení.

2. Činnosti zakázané matkám do konce devátého měsíce po porodu

Matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou zakázány práce uvedené v bodu 1.1 a 1.2 písm. b), c) a písm. o) až s).

Policistkám, které kojí, jsou zakázány práce uvedené v bodu 1.2 písm. d) až j) a písm. k), jde-li o práci se zdroji záření, které nejsou uzavřeným radionukleovým zářičem a nejsou-li podmínky práce upraveny tak, aby byl zajištěn pro kojence stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jiného obyvatele, a práce uvedené v bodu 1.2 písm. l).

3. Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen policistkami oběma rukama v pracovní poloze vstoje9)

Hmotnost ručně

zvedaných a

přenášených břemen

nesmí být větší než

(kg)Délka vertikální dráhy

břemeneMaximální počet

zdvihů za 1 minutuMaximální celková

hmotnost (kg)břemen

zvedaných a

přenášených za 1

směnu15Podlaha - zápěstí10)66500Zápěstí - rameno10)510Podlaha - zápěstí10)85500Zápěstí - rameno10)7Podlaha - rameno10)55Podlaha - zápěstí104000Podlaha - rameno8Podlaha - nad rameno6Zápěstí - rameno10Zápěstí - nad rameno8Rameno - nad rameno5

Břemena o hmotnosti 10 - 15 kg je možno zvedat nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.

Břemena o hmotnosti 5 - 10 kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut, mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut. Výjimečně lze připustit jako ojedinělý úkon manipulaci s břemenem do hmotnosti 20 kg, jestliže jsou dány dobré úchopové možnosti.

Pro účely této vyhlášky se pokládá za výšku zápěstí žen vstoje 79 cm, za výšku ramen 134 cm. Při pracovní poloze vsedě se tyto hodnoty výšek snižují o 40 cm s tolerancí 5 cm podle výšky sedadla.

4. Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen těhotnými policistkami a matkami do konce devátého měsíce po porodu oběma rukama v pracovní poloze vstoje11)

Hmotnost ručně

zvedaných a

přenášených břemen

nesmí být větší než

(kg)Délka vertikální dráhy

břemeneMaximální počet

zdvihů za 1 minutuMaximální celková

hmotnost (kg)břemen

zvedaných a

přenášených za 1

směnu7,5Podlaha - zápěstí10)32500Zápěstí - rameno10)55Podlaha - zápěstí10)42000Zápěstí - rameno10)7Podlaha - rameno10)32,5Podlaha - zápěstí51800Podlaha - rameno4Podlaha - nad rameno3Zápěstí - rameno8Zápěstí - nad rameno4Rameno - nad rameno3

Břemena o hmotnosti 5 - 7,5 kg je možno zvedat nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.

V posledních 3 měsících těhotenství omezit nebo vyloučit zvedání při dráze břemeno podlaha -zápěstí, zvláště při hmotnosti břemene 7,5 kg. Totéž se týká i přenášení břemen.

Břemena o hmotnosti 2,5 - 5 kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut, mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.

Pro účely této vyhlášky se pokládá za výšku zápěstí žen vstoje 79 cm, za výšku ramen 134 cm. Při pracovní poloze vsedě se tyto hodnoty výšek snižují o 40 cm s tolerancí 5 cm podle výšky sedadla.

Za zvedání břemena se pokládá též manipulace s pacienty na lůžku

5. Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových možnostech12)

Hmotnost ručně přenášených břemen (kg/min)7,552,5Maximální vzdálenost přenášení (m)101520

Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.

1) § 2 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.

2) § 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb.

3) § 1 až 4 a § 16 až 35 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 128/2002 Sb.

4) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 322/2001 Sb. a zákona č. 151/2002 Sb., zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky, ve znění zákona č. 555/1992 Sb., zákona č. 256/1995 Sb. a zákona č. 424/2000 Sb.

5) § 1 zákona č. 186/1992 Sb.

6) § 155 zákona č. 186/1992 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb.

§ 158 zákoníku práce.

6a) § 157 zákoníku práce.

7) § 20 odst. 1 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 180/1990 Sb.

8) § 10 odst. 2 písm. b) zákona č. 186/1992 Sb.

9) § 132 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb.

10) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 217/2000 Sb. a zákona č. 492/2001 Sb.

Nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 143/1995 Sb., nařízení vlády č. 72/1996 Sb., nařízení vlády č. 327/1996 Sb., nařízení vlády č. 163/1997 Sb., nařízení vlády č. 354/1997 Sb., nařízení vlády č. 249/1998 Sb., nařízení vlády č. 127/2000 Sb. a nařízení vlády č. 496/2000 Sb.

12) § 29 zákona č. 186/1992 Sb.

13) Nařízení vlády č. 79/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13a) § 10 odst. 3 nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 72/1996 Sb. a nařízení vlády č. 496/2000 Sb.

14) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1998 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb., zákona č. 138/1995 Sb., zákona č. 306/1999 Sb., zákona č. 19/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

Vyhláška č. 256/1996 Sb., kterou se stanovují podrobnosti o organizaci studia a o jeho ukončení ve vyšších odborných školách.

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.

15) § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

16) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.

17) § 73 zákona č. 186/1992 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb.

§ 157 až 159 zákoníku práce.

18) § 42b zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.

19) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 98/1971 Sb., zákonného opatření č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 238/2000 Sb.

20) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

21) § 27b zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

22) § 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.

23) § 46 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.

24) § 47 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.

25) § 20c zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.

26) Například Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování o železniční, silniční a vodní dopravě, vyhlášená pod č. 27/1994 Sb.

27) § 7 odst. 2 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 125/1998 Sb.

Vyhláška č. 445/2001 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot.

28) § 7 odst. 5 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb.

Vyhláška č. 445/2001 Sb.

29) § 5 odst. 1 a 2 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb.

Vyhláška č. 445/2001 Sb.

30) § 16 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb.

31) § 12 odst. 2, 3 a 5 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb. a zákona č. 36/2000 Sb.

Vyhláška č. 444/2001 Sb., kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2002.

32) § 21 písm. b) a § 23 zákona č. 186/1992 Sb.

33) Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.

34) § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb.

35) Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 183/1999 Sb. a nařízení vlády č. 465/2001 Sb.

36) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

Vyhláška č. 265/1996 Sb.

§ 54 až 56 zákona č. 111/1998 Sb.

37) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb.

38) Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

39) § 197 a 198 zákoníku práce

§ 37 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.

40) § 120 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb.

41) § 200 zákoníku práce.

42) § 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.

§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.

43) § 5 odst. 2 zákona č. 32/1957 Sb.

44) Například zákon č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

45) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb. a zákona č. 483/2001 Sb.

46) § 91 písm. a) zákona č. 186/1992 Sb.

§ 194 a 195 zákoníku práce.

§ 445 občanského zákoníku.

47) § 132 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

48) § 11 až 14, § 102 až 104 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb.

49) § 130 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

50) § 115 občanského zákoníku.

1) Vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

2) Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

3) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

4) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává seznam dosud klasifikovaných nebezpečných látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.

5) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb.

6) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

7) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb.

8) Vyhláška č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat.

9) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemeně větší než 5 kg.

10) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.

11) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg. Zvedání břemene vsedě je možno vykonávat nejdéle 15 minut. Mezi pracovní úseky s takovou prací musí být zařazovány přestávky o délce nejméně 20 minut.

12) Dobré úchopové možnosti jsou při zvedání a přenášení břemen dány tehdy, pokud je možno uchopit břemeno například pomocí rukojeti, výstupku, prohlubní pro ruce, podhmatem, přičemž osa předloktí svírá se sagitální rovinou těla úhel nejvýše 30°.