290/2004 Sb. · 223 paragrafů
(1) Cizinecký pas a cestovní průkaz totožnosti se vyhotovují v českém jazyce a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
(2) Do cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti policie na žádost cizince zapíše jeho dítě mladší 15 let.
(1) V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti dále připojí fotografie.
(2) V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto dokladu.
Při provádění změn v cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. d), e) a f) nebo při prodlužování doby jejich platnosti se postupuje obdobně jako při jejich vydání; fotografie se nevyžadují.
(1) Cizinecký pas vydá policie
a) na žádost cizince, který pobývá na území na základě povolení k pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit,
b) na žádost cizince, který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud
1. je mladší 15 let, nebo
2. jeho způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena.
(2) Cizinci podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 1 písm. b) bodu 2 vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 5 let.
(3) Doba platnosti cizineckého pasu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) bodu 2 může být prodloužena dvakrát, vždy o 5 let.
(4) Cizinci mladšímu 15 let vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 2 roky bez možnosti dalšího prodloužení.
(5) Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87.
(1) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost cizince,
a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem,
b) kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 32 odst. 2 písm. a) nebo mu ze stejných důvodů bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43, pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo
c) mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).
(2) Cizinci podle odstavce 1 písm. a) a c) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa. Cizinci podle odstavce 1 písm. b) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa.
(3) Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po
a) prohlášení krátkodobého víza za neplatné,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu,
c) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k pobytu na území,
d) zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87), nebo
e) udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 32 odst. 2 písm. b) nebo po udělení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 ze stejného důvodu; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného víza.
(4) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizinci, o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto a který nemá jiný cestovní doklad.
(1) Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.
(2) Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizince, proti kterému
a) je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo
b) je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný, jestliže
a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,
b) byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,
c) je porušena jeho celistvost,
d) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,
e) fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo
f) držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
(1) Policie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole
a) cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a
1. cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo
2. cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení,
b) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. c), d), e) nebo f), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,
c) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud je orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený.
(2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může tento cestovní doklad zadržet orgán činný v trestním řízení.
(3) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. c), d), e) nebo f) potvrzení o jeho zadržení a zadržený doklad bezodkladně předá útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území s uvedením důvodů jeho zadržení; útvar podle předchozí věty rozhodne o odnětí zadrženého dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení. V případě zadržení podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení.
(4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b) potvrzení o jeho zadržení a tento doklad bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení.
(1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území, a je-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, i doby pobytu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území smluvních států. Doba, po kterou nelze umožnit vstup na území, je stanovena dobou platnosti rozhodnutí. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území.
(2) Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště anebo pobyt na vízum udělené podle zvláštního zákona.2) Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie cizinci udělí výjezdní příkaz. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem.
(3) Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.
(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou platnosti
a) až na 10 let,
1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo
2. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
3. jestliže cizinec opakovaně úmyslně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních nebo správních rozhodnutí,
b) až na 5 let,
1. prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,
2. prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v 116 písm. a), b), c) nebo d),
3. je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,
4. jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové zaměstnání zprostředkovala,
5. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,
6. překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí, nebo
7. překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,
c) až na 3 roky,
1. pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
2. pobývá-li cizinec na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo
3. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu.
(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1a) nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá na základě povolení k přechodnému pobytu nebo víza k pobytu nad 90 dnů, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.
(3) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu2) nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti,2) jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu.
(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,3a) je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.
(5) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k pobytu s dobou platnosti až na
a) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,
b) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
c) 3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 80 odst. 3.
(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1a) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu nebo povolení k pobytu, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.
(3) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do tohoto státu.
(1) V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
(2) V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.
(3) Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.
(4) Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.
(5) Policie na žádost cizince může zrušit platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby platnosti tohoto rozhodnutí.
(1) Náklady na správní vyhoštění se hradí z jistoty.
(2) Nelze-li uhradit náklady z jistoty, uhradí se, byť i částečně, z peněžních prostředků, jež má cizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění, u sebe.
(3) Nelze-li uhradit náklady podle předchozích odstavců, jsou povinni tyto náklady uhradit postupně
a) ten, kdo cizince zaměstnal bez povolení k zaměstnání,
b) ten, kdo zaměstnání bez povolení k zaměstnání zprostředkoval,
c) osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií,
d) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104.
(4) Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhradit podle předchozích odstavců, nese tyto náklady policie.
(5) Do nákladů spojených se správním vyhoštěním zahrne policie náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady.
(1) Policie je oprávněna zajistit cizince, jemuž bylo doručeno sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění, je-li nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit anebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění, zejména je-li zjištěno, že cizinec se v minulosti dopustil jednání uvedeného v § 119 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) bodu 6 anebo 7, je evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154), nebo je nežádoucí osobou zařazenou do informačního systému smluvních států.
(2) Cizince lze z důvodů uvedených v odstavci 1 zajistit poté, co mu bylo doručeno písemné rozhodnutí o zajištění opatřené odůvodněním, nebo poté, co takové rozhodnutí odmítne převzít; o odmítnutí převzít rozhodnutí pořídí policie záznam. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.
(3) Zajištěný cizinec je oprávněn podat návrh podle zvláštního právního předpisu,17) v němž soud rozhodne o trvání zajištění a nařídí propuštění, jestliže zákonné důvody trvání zajištění pominuly.
(1) Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.
(2) O zajištění cizince za účelem správního vyhoštění policie neprodleně vyrozumí jeho příbuzného s povoleným pobytem na území. Policie vyrozumí o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to cizinec požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva; to neplatí, jde-li o zajištění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu.
Policie je povinna
a) po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají,
b) neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském a španělském o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. O předání písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.
(1) Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno
a) po zániku důvodu pro zajištění,
b) rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o zajištění cizince nebo nařídil-li soud v řízení podle zvláštního právního předpisu propuštění cizince,17) nebo
c) je-li cizinci udělen azyl.2)
(2) Podání žádosti o azyl v průběhu zajištění není důvodem pro ukončení zajištění.
(1) Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby. Policie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění.
(2) Policie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území.
(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy. O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání.
(2) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán v nejbližším možném termínu ode dne zajištění.
(1) Zařízení je místo, v němž je cizinec povinen zdržovat se na základě rozhodnutí o zajištění podle tohoto zákona.
(2) Policie umístí cizince do zařízení do 48 hodin od omezení osobní svobody, pokud trvají důvody pro zajištění.
(3) Zařízení provozuje policie.
(4) Zařízení se dělí na část se zmírněným režimem zajištění a část s přísným režimem zajištění.
(5) Zařízení musí odpovídat účelu, pro který bylo zřízeno, musí být hygienicky nezávadné a vybaveno tak, aby zabraňovalo poškození života nebo zdraví cizince a poškození majetku zařízení.
(1) Policie umístí cizince do části zařízení se zmírněným režimem zajištění, pokud neshledá důvod pro jeho umístění v části s přísným režimem.
(2) Část se zmírněným režimem zajištění tvoří ubytovací prostor a společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, ve kterém se cizinci mohou volně pohybovat v určeném čase a stýkat se s jinými cizinci umístěnými do této části.
(3) V místnosti určené pro ubytování má cizinec lůžko a skříňku na uložení osobních věcí. Tato místnost určená pro ubytování cizince je dále vybavena podle možností zařízení stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců.
(1) Část s přísným režimem zajištění tvoří ubytovací místnost pouze z vnější strany uzamykatelná, vybavená lůžkem, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením a další prostor určený pro vycházky.
(2) Do části s přísným režimem policie umístí cizince
a) pokud je to odůvodněno obavou, že by mohl ohrozit účel zajištění,
b) který je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného důvodu anebo v zájmu ochrany zdraví nebo práv a svobod jiných cizinců,
c) po dobu trvání karantény z důvodu infekční nemoci nebo jiného zdravotního důvodu, nebo
d) který neplní povinnosti nebo porušuje vnitřní řád zařízení.
Při případném rozdělení rodiny umístěné do zařízení, například z důvodů umístění člena rodiny v části s přísným režimem, musí být splněna podmínka, že důsledek tohoto rozdělení bude přiměřený z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(1) Policie je oprávněna po umístění cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá věc podle § 147 odst. 2. Osobní prohlídku a prohlídku věcí je policie oprávněna provést kdykoliv v průběhu pobytu cizince v zařízení, má-li podezření, že cizinec může věc podle věty první vlastnit. Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky v průběhu pobytu v zařízení zpracuje policie záznam.
(2) Policie je oprávněna odebrat do úschovy cestovní doklad a věci podle § 147 odst. 2 nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem.
Cizinec musí být neprodleně po umístění do zařízení seznámen se svými právy a povinnostmi souvisejícími se zajištěním a vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět.
(1) Ve vnitřním řádu zařízení se stanoví
a) časový rozvrh vycházek,
b) časový rozvrh provádění osobní hygieny,
c) časový rozvrh a rozsah poskytované zdravotní péče,
d) časový rozvrh poskytování stravy,
e) časový rozvrh pro uspokojování kulturních potřeb,
f) režim návštěv,
g) prostor vymezený pro vycházky
a další podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení průběhu pobytu cizince v zařízení.
(2) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském a arabském.
(1) Při umísťování cizinců do ubytovacích prostor policie přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a manželským vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.
(2) Odděleně musí být umístěni
a) muži od žen, výjimku lze učinit v případě osob blízkých,
b) cizinci mladší 15 let od cizinců starších, výjimku lze učinit u osob blízkých a osob sobě navzájem blízkých.
Do každé místnosti určené pro ubytování cizince musí být zavedeno elektrické osvětlení. Ubytovací plocha na jednoho cizince musí činit nejméně 3,5 m2.
Cizinci se poskytuje třikrát denně strava podle věku, energetické a biologické potřeby.18) Podle možností se při výběru stravy přihlíží ke zvyklostem vyplývajícím z náboženského přesvědčení cizince.
Nesplňuje-li oděv, prádlo a obuv cizince podmínky hygienické a estetické nezávadnosti, je cizinec povinen používat oděv, prádlo a obuv přidělenou policií. Policie současně zajistí úschovu původního oděvu, prádla a obuvi.
Cizinec může přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení bez omezení.
(1) Cizinec umístěný v zařízení má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše 2 osob jednou za 3 týdny v trvání 30 minut. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než 3 týdny, případně na dobu delší než 30 minut nebo zvýšení počtu osob.
(2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených za přítomnosti policie.
(3) Cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy osoby, která mu poskytuje právní pomoc, bez omezení.
(1) Cizinec může jednou za 2 týdny přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem výměny tohoto oblečení.
(2) Policie je oprávněna balíčky kontrolovat. Cizinci nepředá věci, které není dovoleno v zařízení přechovávat (§ 147 odst. 2). Nepředané věci odešle policie zpět odesílateli na jeho náklady, s výjimkou věcí, jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem České republiky.
(3) Cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány. Zařízení je povinno zajistit jejich bezpečné uložení.
Cizinec má právo objednat si na svůj náklad knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuované v tuzemsku.
(1) Cizinec má právo na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku.
(2) Cizinec, který je umístěn v části s přísným režimem, má právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru zařízení v trvání nejméně 1 hodiny. Vycházka může být z důležitého důvodu na základě rozhodnutí vedoucího zařízení omezena nebo zrušena. O omezení nebo zrušení vycházky zpracuje vedoucí zařízení záznam. U nemocných cizinců a těhotných cizinek se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení.
(3) Cizinec je povinen podrobit se preventivní vstupní, periodické a výstupní, a je-li to potřeba, i mimořádné lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivním opatřením stanoveným orgánem ochrany veřejného zdraví.
(4) Cizinci se po dobu zajištění poskytuje
a) zdravotní péče v rozsahu, který odpovídá rozsahu zdravotní péče plně hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění,5) a
b) zdravotní péče v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.
(5) Nelze-li zdravotní péči poskytnout v zařízení, zajistí policie poskytnutí této péče ve zdravotnickém zařízení.
(6) Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče nese cizinec; nemůže-li cizinec s ohledem na své finanční nebo majetkové poměry tyto náklady uhradit nebo nelze-li je uhradit ze zdravotního pojištění, hradí je stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.
(7) Způsobil-li si cizinec svévolně újmu na zdraví, má povinnost uhradit náklady léčení a skutečně vynaložené náklady ostrahy a dopravy do zdravotnického zařízení.
(1) K uplatnění svých práv může cizinec podávat státním orgánům České republiky žádosti a stížnosti, které je zařízení povinno neprodleně odeslat.
(2) Pokud o to cizinec požádá, musí mu být bez zbytečného odkladu umožněna rozmluva s vedoucím zařízení nebo s jeho zástupcem.
(1) Cizinec je povinen dodržovat vnitřní řád zařízení, plnit příkazy a pokyny policie, šetřit majetek zařízení a ostatních cizinců a chovat se slušně ke všem osobám, se kterými přijde do styku.
(2) Cizinec nesmí opustit bez souhlasu policie zařízení, vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky,19) vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví.
zrušen
Policie před ukončením pobytu v zařízení vydá cizinci peníze a jiné věci, které byly převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem České republiky.