Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
290/2008

Vyhláška o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů

290/2008 Sb. · 48 paragrafů

Obsah zákona – části a hlavy

Úplné znění

48
↑ Předchozí paragrafy

§ 17 Dovoz živočichů pocházejících z akvakultury a produktů z nich získaných ze třetích zemí

(1) Živočichové pocházející z akvakultury a produkty z nich získané mohou být dováženi pouze z třetích zemí, popřípadě jejich částí, které jsou uvedeny na seznamu třetích zemí a částí třetích zemí sestaveném a aktualizovaném Komisí.

(2) Zásilka živočichů pocházejících z akvakultury a produktů z nich získaných, dovážených podle odstavce 1, musí být při vstupu do členských států provázena veterinárním osvědčením, popřípadě jiným průvodním dokladem požadovaným předpisy Evropské unie, který osvědčuje zdraví dovážených živočichů a zdravotní nezávadnost dovážených produktů. Toto osvědčení musí potvrzovat, že zásilka splňuje požadavky stanovené zákonem, touto vyhláškou a předpisy Evropské unie na zásilky tohoto druhu, jakož i zvláštní dovozní podmínky, pokud byly pro jednotlivé třetí země, jejich části nebo skupinu třetích zemí stanoveny Komisí.

Hlava III

§ 18 Hlášení nákaz vodních živočichů

Osoby, které jsou podle § 11 zákona povinny neprodleně uvědomit krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, hlásí v souladu s touto povinností a za účelem dalšího šetření krajské veterinární správě příznaky nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy spočívající i ve zvýšeném úhynu živočichů pocházejících z akvakultury.

§ 19 Opatření při podezření z výskytu nákazy

V případě podezření z výskytu exotické nákazy uvedené v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce, anebo v případě podezření z výskytu neexotické nákazy uvedené v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce v České republice, oblasti nebo jednotce s nákazovým statusem kategorie I nebo III podle části A přílohy č. 2 k této vyhlášce, krajská veterinární správa

a) odebere vzorky za účelem jejich vyšetření v národní referenční laboratoři nebo referenční laboratoři pro nákazy vodních živočichů, která splňuje požadavky uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce,

b) před získáním výsledků vyšetření vzorků podle písmene a)

1. zavede v příslušném hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů, kde existuje podezření z výskytu nákazy, úřední dozor,

2. nařídí mimořádná veterinární opatření k tlumení nákazy, která zabraňují šíření nákazy na další vodní živočichy, zejména opatření, aby bez souhlasu krajské veterinární správy nemohl žádný živočich pocházející z akvakultury opustit hospodářství nebo chovnou oblast měkkýšů, v nichž existuje podezření z výskytu nákazy, anebo do nich vstoupit,

3. zahájí epizootologické šetření podle § 20.

§ 20 Epizootologické šetření

(1) Krajská veterinární správa pokračuje v epizootologickém šetření v případě, že vyšetření vzorků v souladu s § 19 odst. 1 písm. a) prokáže přítomnost exotické nákazy uvedené v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce v České republice, anebo přítomnost neexotické nákazy uvedené v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce v České republice, oblasti nebo jednotce s nákazovým statusem kategorie I nebo III podle části A přílohy č. 2 k této vyhlášce ve vztahu k příslušné nákaze.

(2) Při epizootologickém šetření se zejména

a) zjišťují možný původ nákazy a zdroje kontaminace,

b) prověřuje, zda

1. živočichové pocházející z akvakultury neopustili hospodářství nebo chovnou oblast měkkýšů v průběhu příslušného období předcházejícího hlášení podezření z výskytu nákazy podle § 11 zákona a § 18 odst. 1,

2. nákaza nebyla zavlečena do jiných hospodářství.

(3) Prokazují-li výsledky epizootologického šetření, že nákaza mohla být zavlečena do jednoho nebo více hospodářství, chovných oblastí měkkýšů nebo povrchových vod, musí být v těchto hospodářstvích, chovných oblastech měkkýšů nebo povrchových vodách učiněna opatření uvedená v § 19. Jde-li o velké povodí nebo pobřežní oblast, může krajská veterinární správa omezit opatření uvedená v § 19 na menší území v okolí hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů podezřelých z nákazy, pokud dojde k názoru, že takové území je dostatečně velké k tomu, aby zaručovalo zabránění šíření nákazy.

(4) V případě potřeby informuje Státní veterinární správa příslušné orgány sousedních členských států nebo třetích zemí o podezření z výskytu nákazy.

(5) Krajská veterinární správa zahájí epizootologické šetření také v případě, že byla podle odstavce 4 informována o podezření z výskytu nákazy v sousedním členském státě nebo třetí zemi.

§ 21 Ukončení opatření

Krajská veterinární správa ukončí opatření uvedená v § 19 odst. 1 písm. b) a § 20 odst. 1, pokud vyšetření vzorků podle § 19 odst. 1 písm. a) neprokáže přítomnost nákazy.

§ 22 Minimální opatření k tlumení nákazy při potvrzení výskytu exotické nákazy

V případě potvrzení výskytu exotické nákazy uvedené v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce u živočichů pocházejících z akvakultury příslušný orgán veterinární správy nařídí mimořádná veterinární opatření,

a) prohlásí úředně hospodářství nebo chovnou oblast měkkýšů za zamořené,

b) vymezí kolem hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů, které byly prohlášeny za zamořené, uzavřené pásmo odpovídající druhu a charakteru dané nákazy a riziku jejího šíření, jež zahrnuje ochranné pásmo i pásmo dozoru,

c) nařídí, aby bez souhlasu krajské veterinární správy nedocházelo k doplňování stavů nebo přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury do uzavřeného pásma, v jeho rámci nebo z tohoto pásma,

d) nařídí, popřípadě učiní další opatření nezbytná k tomu, aby bylo zabráněno šíření nákazy na další vodní živočichy.

§ 23

(1) Živočichové pocházející z akvakultury, kteří dosáhli tržní velikosti a nevykazují žádné klinické příznaky nákazy, mohou být pod dohledem úředního veterinárního lékaře použiti k lidské spotřebě nebo k dalšímu zpracování.

(2) Sběr, umísťování do středisek pro odesílání nebo do středisek pro čištění, další zpracování a jiné činnosti spojené s přípravou živočichů pocházejících z akvakultury na jejich zapojení do potravního řetězce se provádějí za podmínek, které brání šíření původce způsobujícího příslušnou nákazu.

(3) Střediska pro odesílání, střediska pro čištění a podobná zařízení musí být vybavena technologií čištění nebo zneškodňování odpadních vod, která ničí původce příslušné nákazy, anebo snižuje riziko přenosu nákazy do povrchových vod na přijatelnou úroveň.

(4) Další zpracovávání živočichů pocházejících z akvakultury, uvedených v odstavci 1, se provádí v oprávněných zpracovatelských zařízeních.

§ 24

(1) Neškodné odstraňování mrtvých ryb nebo korýšů, jakož i živých ryb nebo korýšů vykazujících klinické příznaky nákazy se provádí v co nejkratší době pod dohledem úředního veterinárního lékaře a v souladu s předpisy Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu9), a to v souladu s pohotovostním plánem uvedeným v § 36.

(2) Živočichové pocházející z akvakultury, kteří nedosáhli tržní velikosti a nevykazují klinické příznaky nákazy, musí být ve lhůtě přiměřené se zřetelem na typ produkce a na rizika, která takoví živočichové představují pro další šíření nákazy, neškodně odstraněni v souladu s předpisy Evropské unie a pohotovostním plánem uvedenými v odstavci 1.

§ 25

(1) Je-li to možné, musí být zamořené hospodářství nebo chovná oblast měkkýšů po vyklizení a případném vyčištění a dezinfekci ponechány přiměřenou dobu bez obsádky.

(2) Jde-li o hospodářství nebo o chovnou oblast měkkýšů chovající živočichy pocházející z akvakultury, kteří nejsou vnímaví na příslušnou nákazu, je jejich případné ponechání bez obsádky závislé na posouzení rizika.

(3) Příslušné orgány veterinární správy přijmou další nezbytná opatření k zabránění šíření nákazy na další vodní živočichy.

(4) Ponecháním bez obsádky se pro účely zdolávání nákaz rozumí postup, kdy jsou z hospodářství odstraněni živočichové pocházející z akvakultury, kteří jsou vnímaví na příslušnou nákazu, anebo o nichž je známo, že mohou přenášet patogenního původce, a kdy je z hospodářství odstraněna, pokud je to možné, i voda, v níž jsou tito živočichové chováni.

§ 26 Ukončení opatření

Příslušný orgán veterinární správy ukončí opatření uvedená v § 22 až 25

a) po provedení opatření stanovených k tlumení nákazy,

b) jde-li o uzavřené pásmo, po odběru vzorků, jejich vyšetření s negativními výsledky a provedení úředního dozoru; za podmínky, že tyto činnosti byly provedeny v závislosti na příslušné nákaze a druhu dotčeného produkčního podniku akvakultury.

§ 27 Minimální opatření k tlumení nákazy při potvrzení výskytu neexotické nákazy

(1) V případě potvrzení výskytu neexotické nákazy uvedené v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce u živočichů pocházejících z akvakultury v České republice, oblasti nebo jednotce, které jsou uznány za prosté příslušné nákazy, příslušný orgán veterinární správy

a) uplatní opatření uvedená v § 22 až 26 s cílem dosáhnout obnovení statusu státu, oblasti nebo jednotky prostých nákazy, nebo

b) vypracuje program ozdravování podle § 34 odst. 3.

(2) Odchylně od § 24 odst. 2 může krajská veterinární správa, pokud byla uplatněna opatření uvedená v odstavci 1 písm. a), dát souhlas k tomu, aby klinicky zdraví živočichové dosáhli před usmrcením pro lidskou spotřebu tržní velikosti, anebo aby byli přemístěni do jiné zamořené oblasti nebo jednotky. V těchto případech musí být přijata opatření, která omezí další šíření nákazy a pokud možno mu zabrání.

(3) Nemá-li být obnoven status státu, oblasti nebo jednotky prostých nákazy, postupuje se podle § 28.

§ 28 Opatření k tlumení nákazy

(1) V případě potvrzení výskytu neexotické nákazy uvedené v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce u živočichů pocházejících z akvakultury v České republice, oblasti nebo jednotce, které nejsou uznány za prosté příslušné nákazy, nařídí příslušný orgán veterinární správy mimořádná veterinární opatření k tlumení nákazy.

(2) Opatření uvedená v odstavci 1 spočívají alespoň

a) v prohlášení hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů za zamořené,

b) ve vymezení uzavřeného pásma kolem hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů, jež byly prohlášeny za zamořené, které je přiměřené příslušné nákaze a zahrnuje ochranné pásmo a pásmo dozoru,

c) v omezení přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury z uzavřeného pásma tak, aby tito živočichové mohli být pouze

1. přemístěni do hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů v souladu s pravidly stanovenými pro přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury, zejména pro jejich přemísťování mezi členskými státy, oblastmi a jednotkami s různými nákazovými statusy podle části A přílohy č. 2 k této vyhlášce, nebo

2. sebráni a usmrceni k lidské spotřebě v souladu s § 23 odst. 1,

d) v neškodném odstranění mrtvých ryb a korýšů pod dohledem úředního veterinárního lékaře a v souladu s předpisy Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu9), a to ve lhůtě přiměřené se zřetelem na typ produkce a na rizika, která takoví mrtví živočichové představují pro další šíření nákazy.

§ 29 Minimální opatření k tlumení nákazy při potvrzení výskytu nákazy uvedené v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce u volně žijících vodních živočichů

(1) Jsou-li volně žijící vodní živočichové nakaženi exotickou nákazou uvedenou v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce, anebo existuje-li podezření, že jsou touto nákazou nakaženi, příslušný orgán veterinární správy

a) sleduje nákazovou situaci,

b) učiní a podle potřeby nařídí mimořádná veterinární opatření, která omezí další šíření nákazy a pokud možno mu zabrání.

(2) Jsou-li volně žijící vodní živočichové v České republice, oblasti nebo jednotce, které jsou uznány za prosté nákazy, nakaženi neexotickou nákazou uvedenou v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce, anebo existuje-li podezření, že jsou takovou nákazou nakaženi, příslušný orgán veterinární správy

a) sleduje nákazovou situaci,

b) učiní a podle potřeby nařídí mimořádná veterinární opatření, která omezí další šíření nákazy a pokud možno mu zabrání.

§ 30

Státní veterinární správa informuje prostřednictvím Stálého výboru pro potravní řetězec a zdraví zvířat Komisi a ostatní členské státy o opatřeních přijatých podle § 29.

§ 31 Opatření k tlumení nově se objevujících nákaz

(1) Pokud může nákaza nově se objevující v České republice ohrozit nákazový status vodních živočichů, příslušný orgán veterinární správy

a) sleduje nákazovou situaci,

b) učiní a podle potřeby nařídí mimořádná veterinární opatření, která omezí další šíření nákazy a pokud možno mu zabrání.

(2) Státní veterinární správa informuje bez prodlení členské státy, Komisi a členské státy Evropského sdružení volného obchodu o svých zjištěních, pokud jsou pro ně z epizootologického hlediska významné.

§ 32 Alternativní opatření

Jestliže bylo rozhodnutím orgánů Unie povoleno na omezené časové období a za podmínek odpovídajících nákazové situaci uplatňovat specifická opatření stanovená pro konkrétní případ, protože opatření stanovená touto vyhláškou nejsou vhodná pro danou nákazovou situaci, anebo že se nákaza šíří navzdory všem opatřením přijatým v souladu s § 19 až 33, postupuje příslušný orgán veterinární správy v souladu s tímto rozhodnutím.

§ 33

(1) Jestliže nákaza, která není uvedena v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce, představuje významné riziko pro zdravotní stav živočichů pocházejících z akvakultury nebo pro volně žijící živočichy v České republice, mohou být učiněna a podle potřeby nařízena vhodná opatření, nezbytná z hlediska prevence zavlečení této nákazy nebo jejího tlumení.

(2) Státní veterinární správa informuje Komisi o opatřeních přijatých podle odstavce 1, pokud tato opatření mohou mít vliv na obchodování mezi členskými státy; tato opatření podléhají schválení orgány Unie.

Hlava IV

§ 34 Programy pro dozor a ozdravování a pohotovostní plány

(1) Není-li Česká republika zamořena jednou nebo více neexotickými nákazami uvedenými v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce a není-li přesto prohlášena za prostou jedné nebo více těchto nákaz (kategorie III podle části A přílohy č. 2 k této vyhlášce), vypracuje Státní veterinární správa program dozoru za účelem dosažení statusu státu prostého nákazy pro jednu nebo více těchto nákaz a předloží jej ke schválení Komisi.

(2) Má-li se však program dozoru týkat jednotlivých jednotek nebo oblastí, které nepředstavují více než 75 % území České republiky, a sestává-li tato oblast nebo jednotka z povodí, které není sdíleno s jiným členským státem nebo třetí zemí, postupuje se při jakémkoli schvalování, změně nebo ukončení tohoto programu v souladu s § 39 odst. 2.

(3) Je-li Česká republika zamořena (kategorie V podle části A přílohy č. 2 k této vyhlášce) jednou nebo více neexotickými nákazami uvedenými v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce, vypracuje Státní veterinární správa návrh programu ozdravování pro jednu nebo více těchto nákaz, který musí být po schválení Ministerstvem zemědělství předložen ke schválení Komisi.

(4) Ode dne schválení programů uvedených v tomto ustanovení se požadavky a opatření podle § 8 až 16, 19 až 21 a 27 odst. 1 ve vztahu k státu, oblasti nebo jednotce uznaným za prosté nákazy uplatní také ve vztahu k státu, oblasti nebo jednotce, jichž se týkají tyto programy.

(5) Ustanovení odstavců 1 a 3 o schvalování programů Komisí platí obdobně i pro změnu nebo ukončení programu.

(6) Státní veterinární správa vede a průběžně aktualizuje seznam schválených programů dozoru a programů ozdravování a uveřejňuje jej na svých webových stránkách.

§ 35 Obsah a doba uplatňování programů

(1) Program dozoru a program ozdravování musí obsahovat zejména

a) popis nákazové situace před zahájením programu,

b) analýzu odhadovaných nákladů a předpokládaných přínosů programu,

c) pravděpodobnou dobu trvání programu,

d) popis a vymezení zeměpisné a správní oblasti, v níž má být program uplatňován,

e) cíl, který má být dosažen ke dni ukončení programu.

(2) Programy uvedené v odstavci 1 se uplatňují, dokud

a) nejsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce a Česká republika, oblast nebo jednotka nejsou uznány za prosté nákazy, nebo

b) program není ukončen Státní veterinární správou, v případě programu ozdravování se souhlasem Ministerstva zemědělství, anebo Komisí, protože nadále neplní svůj účel.

(3) Dojde-li k ukončení programu podle odstavce 2 písm. b), uplatňují se ode dne jeho ukončení opatření k zabránění šíření nákazy uvedená v § 28.

§ 36 Pohotovostní plán pro nově se objevující a exotické nákazy

(1) Státní veterinární správa vypracuje v souladu s kritérii a požadavky uvedenými v příloze č. 6 k této vyhlášce celostátní pohotovostní plán pro nově se objevující a exotické nákazy, který stanoví potřebná opatření pro udržování vysoké úrovně informovanosti o těchto nákazách a připravenosti pro případ jejich výskytu, jakož i pro zajištění ochrany životního prostředí.

(2) Pohotovostní plán uvedený v odstavci 1 musí splňovat tyto požadavky:

a) stanovení oprávnění a prostředků, které umožní orgánům veterinární správy přístup do všech zařízení, k vybavení, materiálu a personálu, jež jsou nezbytné k rychlé a účinné likvidaci ohniska nákazy,

b) zajištění koordinace a kompatibilního postupu se sousedními členskými státy a podpory spolupráce se sousedními třetími zeměmi,

c) uvedení přesných údajů týkajících se požadavků na očkovací látku a podmínky očkování považované za nezbytné pro případ nouzového očkování.

(3) Podle pohotovostního plánu uvedeného v odstavci 1 se postupuje v případě výskytu nově se objevující nákazy nebo exotické nákazy uvedené v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce.

§ 37 Očkování

(1) Očkování proti exotickým nákazám uvedeným v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce je zakázáno s výjimkou případů, kdy je toto očkování uplatňováno v souladu s § 31, 32 nebo 36.

(2) Očkování proti neexotickým nákazám uvedeným v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce je zakázáno na všech částech území České republiky, jež jsou v souladu s § 38 a 39 uznány za prosté příslušné nákazy, anebo na něž se vztahuje program dozoru schválený v souladu s § 34 odst. 1. Povolit očkování lze jen v těch částech území České republiky, které nejsou uznány za prosté příslušné nákazy, anebo v případě, že očkování je součástí programu ozdravování schváleného v souladu s § 34 odst. 3.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na vědecké studie, které slouží k vývoji a testování očkovacích látek za kontrolovaných podmínek. V průběhu takových studií však musí uživatelská zařízení akreditovaná podle zákona na ochranu zvířat proti týrání přijmout vhodná opatření na ochranu ostatních vodních živočichů před jakýmikoli nepříznivými vlivy takto prováděného očkování.

(4) Používané očkovací látky musí být registrovány podle jiného právního předpisu10).

Hlava V

§ 38 STATUS ÚZEMÍ PROSTÉHO NÁKAZY

(1) Státní veterinární správa může navrhnout orgánům Unie, aby byl České republice přiznán status území prostého jedné nebo více neexotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce, jestliže je splněn požadavek stanovený v odstavci 2 a

a) na území České republiky se nevyskytují žádné druhy vnímavé na příslušné nákazy,

b) je známo, že původce příslušné nákazy nemůže v České republice a v jejích vodních zdrojích přežít, nebo

c) Česká republika splňuje požadavky stanovené v části I přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Jestliže sousední členské státy nebo povodí sdílená se sousedními členskými státy nejsou uznány za prosté nákazy, musí být na území České republiky vytvořeny vhodné nárazníkové zóny tak, aby chránily Českou republiku prostou nákazy před pasivním zavlečením příslušné nákazy.

§ 39 Oblast nebo jednotka prosté nákazy

(1) Oblast nebo jednotka na území České republiky může být uznána za prostou jedné nebo více neexotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce, jestliže

a) v oblasti nebo jednotce, popřípadě v jejich vodních zdrojích se nevyskytují žádné druhy vnímavé na uvedené nákazy,

b) je známo, že původce příslušné nákazy nemůže v oblasti nebo jednotce, popřípadě v jejich vodních zdrojích přežít, nebo

c) oblast nebo jednotka splňují požadavky stanovené v části II přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Státní veterinární správa předloží Stálému výboru pro potravní řetězec a zdraví zvířat prohlášení o uznání podle odstavce 1 spolu s podpůrnými důkazy způsobem stanoveným Komisí.

(3) Jestliže oblast nebo jednotka uvedené v odstavci 1 představují více než 75 % území České republiky, anebo sestává-li tato oblast nebo jednotka z povodí sdíleného s jiným členským státem nebo třetí zemí, nepostupuje se podle odstavce 2 a o případném uznání oblasti nebo jednotky za prosté nákazy rozhodnou orgány Unie.

§ 40

Státní veterinární správa vede a průběžně aktualizuje seznam oblastí a jednotek prohlášených v souladu s § 39 odst. 2 za prosté nákazy a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím sítě internet.

§ 41 Udržení statusu území prostého nákazy

(1) Je-li Česká republika uznána v souladu s § 38 za prostou jedné nebo více neexotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce, může být ukončen program dozoru a udržen status státu prostého nákazy, pokud existují podmínky, které podporují vznik klinických projevů příslušné nákazy, a pokud jsou uplatňována příslušná ustanovení této vyhlášky.

(2) Není-li Česká republika uznána za prostou nákazy, musí v oblastech a jednotkách, které jsou uznány za prosté nákazy, a ve všech případech, ve kterých neexistují podmínky, které podporují vznik klinických projevů příslušné nákazy, pokračovat dozor v souladu s metodami stanovenými orgány Unie, ovšem na úrovni přiměřené míře rizika.

§ 42 Pozastavení, obnovení a odejmutí statusu státu, oblasti nebo jednotky prostých nákazy

(1) Lze-li se důvodně domnívat, že byla porušena jakákoli z podmínek pro udržení statusu státu, oblasti nebo jednotky prostých nákazy, Státní veterinární správa

a) pozastaví okamžitě uvádění vnímavých druhů a druhů, které jsou přenašeči, na trh do ostatních členských států, oblastí nebo jednotek s vyšším nákazovým statusem ve vztahu k příslušné nákaze ve shodě s částí A přílohy č. 2 k této vyhlášce,

b) postupuje podle § 19 až 21, 27 a 28.

(2) Jestliže epizootologické šetření podle § 20 odst. 1

a) prokáže, že k porušení podmínek pro udržení statusu státu, oblasti nebo jednotky prostých nákazy nedošlo, status státu, oblasti nebo jednotky prostých nákazy se obnoví,

b) potvrdí s vysokou pravděpodobností, že k infekci došlo, status státu, oblasti nebo jednotky prostých nákazy musí být odejmut stejným postupem, podle kterého byl tento status uznán. Před obnovením tohoto statusu musí být splněny požadavky uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce.

Hlava VI

§ 43 SPOLUPRÁCE ORGÁNŮ VETERINÁRNÍ SPRÁVY S JINÝMI ORGÁNY, LABORATOŘE A DIAGNOSTICKÉ METODY

Státní veterinární správa zajišťuje účinnou a trvalou spolupráci mezi orgány veterinární správy navzájem a mezi těmito orgány a laboratořemi pro nákazy vodních živočichů, jakož i vzájemnou výměnu informací a přístup orgánů veterinární správy k nejnovějším poznatkům v oblastech analýzy rizik a epizootologie.

§ 44 Národní referenční laboratoř

(1) Národní referenční laboratoř pro nákazy vodních živočichů, materiálně a personálně vybavená k provádění laboratorních vyšetření podle této vyhlášky,

a) vykonává činnosti uvedené v části I přílohy č. 5 k této vyhlášce,

b) odpovídá za koordinaci diagnostických standardů a metod používaných při diagnostice nákaz vodních živočichů,

c) spolupracuje s referenční laboratoří Unie pro nákazy vodních živočichů a s laboratořemi uvedenými v § 45.

(2) Státní veterinární správa informuje Komisi, ostatní členské státy a referenční laboratoře Unie pro nákazy vodních živočichů o názvu a adrese národní referenční laboratoře uvedené v odstavci 1 a o případných změnách.

§ 45

Ostatní laboratoře, které byly Státní veterinární správou určeny k provádění laboratorních vyšetření pro účely této vyhlášky,

a) vykonávají činnosti uvedené v části II přílohy č. 5 k této vyhlášce,

b) používají při laboratorních vyšetřeních v případech podezření z výskytu nebo potvrzení výskytu nákazy vodních živočichů diagnostické standardy a metody stanovené orgány Unie.

Hlava VII

§ 46 SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(1) Provádí-li Komise svými odborníky kontroly včetně auditů na místě v České republice v zájmu zajištění jednotného používání právních předpisů Evropské unie, které se týkají vodních živočichů, poskytuje jim Státní veterinární správa veškerou pomoc potřebnou k plnění jejich povinností. Bližší pravidla postupu v rámci této součinnosti jsou stanovena předpisy Evropské unie o úředních kontrolách a jejich organizaci11).

(2) Zjistí-li kontrola podle odstavce 1 závažné riziko pro zdraví vodních živočichů, učiní orgány veterinární správy okamžitě v souladu se zákonem a touto vyhláškou veškerá opatření nezbytná k ochraně zdraví těchto živočichů.

§ 47

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 381/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.

2. Vyhláška č. 201/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění vyhlášky č. 375/2003 Sb., a vyhláška č. 381/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 289/2007 Sb.

Část druhá

§ 48 ÚČINNOST

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.

Ministr:

Mgr. Gandalovič v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 290/2008 Sb.

I. Údaje o schváleném produkčním podniku akvakultury

1. Příslušný orgán veterinární správy uvádí v seznamu podle § 5 této vyhlášky přinejmenším následující údaje o každém produkčním podniku akvakultury:

a) název a adresu produkčního podniku akvakultury a kontaktní údaje (telefon, fax, e- mail);

b) veterinární schvalovací číslo a další údaje týkající se schválení produkčního podniku akvakultury (tj. data schválení, identifikačního čísla, zvláštních podmínek produkce, apod.);

c) zeměpisnou polohu hospodářství vymezenou vhodným systémem souřadnic veškerých hospodářství (je-li to možné, souřadnicemi geografického informačního systému - GIS);

d) účel, druh (tj. druh systému chovu nebo zařízení, jako například pozemní zařízení, klece v moři, rybníky) a maximální objem produkce, pokud je regulována;

e) v případě kontinentálních hospodářství, středisek pro odesílání a středisek pro čištění údaje o vodních zdrojích a o vypouštění vody;

f) druhy živočichů pocházejících z akvakultury chovaných v hospodářství (v případě hospodářství chovajícího více druhů nebo hospodářství chovajícího živočichy pro okrasné účely musí být uvedeno, zda je o některém z druhů známo, že je vnímavý na některou z nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce, anebo zda je o něm známo, že je jejím přenašečem);

g) aktualizované údaje o nákazovém statusu (tj. zda je hospodářství prosté nákazy ve vztahu ke státu, oblasti nebo jednotce, zda je v hospodářství uplatňován program směřující k získání takového statusu, anebo zda je hospodářství prohlášeno za zamořené nákazou uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce).

2. Je-li schválena chovná oblast měkkýšů v souladu se zákonem a § 3 odst. 2 této vyhlášky, zaznamenají se údaje požadované v bodě 1 písm. a) pro všechny produkční podniky akvakultury působící uvnitř chovné oblasti měkkýšů. Údaje požadované v bodě 1 písm. b) až g) se zaznamenají na úrovni chovné oblasti měkkýšů.

II. Údaje o oprávněném zpracovatelském zařízení

Příslušný orgán veterinární správy uvádí v seznamu podle § 5 této vyhlášky přinejmenším následující údaje o každém oprávněném zpracovatelském zařízení:

a) název a adresu oprávněného zpracovatelského zařízení a kontaktní údaje (telefon, fax, e-mail);

b) veterinární schvalovací číslo a další údaje týkající se schválení oprávněného zpracovatelského zařízení (tj. data schválení, identifikačního čísla, zvláštních podmínek produkce, apod.);

c) zeměpisnou polohu oprávněného zpracovatelského zařízení vymezenou vhodným systémem souřadnic (je-li to možné, souřadnicemi geografického informačního systému – GIS);

d) podrobnosti o technologiích čištění nebo zneškodňování odpadních vod oprávněného zpracovatelského zařízení;

e) druh (druhy) živočichů pocházejících z akvakultury, které jsou v oprávněném zpracovatelském zařízení zpracovávány.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 290/2008 Sb.

A. Nákazový status oblasti nebo jednotky akvakultury, k němuž je třeba brát zřetel při použití § 7 této vyhlášky

kategorienákazový statusživočichové mohou být přijímániveterinární osvědčeníživočichové mohou být odesláni do přijetíodesláníIoblast prostá nákazy (§ 38 nebo

39 této vyhlášky)pouze z kategorie Ianone, pokud jde o odeslání do

kategorie III nebo V

ano, pokud jde o odeslání do

kategorie I, II nebo IVvšech kategoriíIIprogram dozoru (§ 34 odst. 1

této vyhlášky)pouze z kategorie Ianonekategorie III a VIIInedefinovaný (oblast není zamořena, ale není zařazena do programu

k získání statusu oblasti prosté nákazyz kategorie I, II nebo IIInenekategorie III a VIVprogram ozdravování (§ 34 odst. 3

této vyhlášky)pouze z kategorie Ianoanokategorie VVzamořená oblast (§ 28 odst. 2

této vyhlášky)ze všech kategoriíneanokategorie V

B. Doporučený dozor a doporučená četnost kontrol v hospodářstvích a chovných oblastech měkkýšů

přítomné druhynákazový status

podle části Aúroveň rizika *)dozor

nad

zdravím

vodních

živočichů

**)doporučená

četnost

úředních

kontrol

(§ 6 odst. 2 této

vyhlášky)doporučená četnost kontrol zdraví vodních živočichů (§ 6 odst. 1 této vyhlášky)konkrétní

požadavky pro

kontroly, odběr

vzorků a dozor

nezbytné k udržení

daného nákazového statusupoznámkyžádný druh vnímavý na nákazy uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášcekategorie I

oblast uznaná za prostou nákazy

v souladu s

§ 38 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo § 39 odst. 1 písm. a) nebo b) této vyhláškynízkápasivní1 za 4 roky1 za 4 rokykonkrétní požadavky

na zachování statusu

oblasti prosté nákazy

podle § 41 této vyhláškydoporučená četnost kontrol se použije, aniž jsou dotčeny konkrétní požadavky uvedené u každého nákazového statusu; kde je to možné, měly by být kontroly a odběry vzorků kombinovány s kontrolami podle § 6 této vyhlášky; cílem úředních kontrol podle § 6 odst. 2 této vyhlášky je ověřit soulad s touto vyhláškou; cílem kontrol zdraví vodních živočichů je ověřit

nákazový status živočichů, poskytovat poradenství provozovatelům produkčních podniků akvakultury v otázkách týkajících se zdraví vodních živočichů, popřípadě přijmout nutná veterinární opatřenídruhy vnímavé na jednu nebo více nákaz uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášcekategorie I

oblast uznaná za prostou

nákazy v souladu s

§ 38 odst. 1 písm. c)

nebo § 39 odst. 1 písm. c) této vyhláškyvysokáaktivní, cílený nebo pasivní1 ročně1 ročněstřední1 za 2 roky1 za 2 rokynízká1 za 4 roky1 za 2 rokykategorie II

oblast neuznaná za prostou nákazy, ale podléhající programu dozoru podle § 34 odst. 1 této vyhláškyvysokácílený1 ročně1 ročněkonkrétní požadavky

podle § 34 odst. 1

této vyhláškystřední1 za 2 roky1 za 2 rokynízká1 za 4 roky1 za 2 rokykategorie III

oblast, která není zamořená a nepodléhá programu dozoru za účelem získání statusu oblasti prosté

nákazyvysokáaktivní1 ročně3 ročněstřední1 ročně2 ročněnízká1 za 2 roky1 ročněkategorie IV

zamořená oblast podléhající programu ozdravování podle § 34 odst. 3 této vyhláškyvysokácílený1 ročně1 ročněkonkrétní požadavky

podle § 34 odst. 3

této vyhláškystřední1 za 2 roky1 za 2 rokynízká1 za 4 roky1 za 2 rokykategorie V

zamořená oblast podléhající minimálním kontrolním opatřením podle hlavy III této vyhláškyvysokápasivní1 za 4 roky1 ročněkonkrétní požadavky

podle hlavy III

této vyhláškystřední1 za 4 roky1 za 2 rokynízká1 za 4 roky1 za 4 roky

Vysvětlivky k tabulce:

*) Hospodářství nebo chovná oblast měkkýšů s vysokým rizikem je hospodářství nebo chovná oblast měkkýšů,

a) u kterých je vysoké riziko šíření nebo zavlečení nákaz do jiných či z jiných hospodářství nebo populací volně žijících živočichů;

b) které fungují za takových podmínek chovu, které by mohly s ohledem na přítomné druhy zvýšit riziko vzplanutí ohniska nákazy (velké množství biomasy, nízká jakost vody);

c) které prodávají živé vodní živočichy k dalšímu chovu nebo doplňování stavů.

Hospodářství nebo chovná oblast měkkýšů se středním rizikem je hospodářství nebo chovná oblast měkkýšů,

a) u kterých je středně vysoké riziko šíření nebo zavlečení nákaz do jiných či z jiných hospodářství nebo populací volně žijících živočichů;

b) které fungují za takových podmínek chovu, které by s ohledem na přítomné druhy nutně nemusely zvýšit riziko vzplanutí ohniska nákazy (střední množství biomasy, střední jakost vody);

c) které prodávají živé vodní živočichy zejména k lidské spotřebě.

Hospodářství nebo chovná oblast měkkýšů s nízkým rizikem je hospodářství nebo chovná oblast měkkýšů,

a) u kterých je nízké riziko šíření nebo zavlečení nákaz do jiných či z jiných hospodářství nebo populací volně žijících živočichů;

b) které fungují za takových podmínek chovu, které by s ohledem na přítomné druhy nezvýšily riziko vzplanutí ohniska nákazy (nízké množství biomasy, dobrá jakost vody);

c) které prodávají živé vodní živočichy pouze k lidské spotřebě.

**) Pasivní dozor zahrnuje povinné okamžité hlášení výskytu určených nákaz nebo podezření z jejich výskytu, anebo zvýšený úhyn. V takovém případě se vyžaduje šetření v souladu s hlavou III dílem 2 oddílem 1 této vyhlášky.

Aktivní dozor zahrnuje:

a) rutinní kontrolu příslušným orgánem, popřípadě jinými kvalifikovanými zdravotnickými službami pověřenými příslušnými orgány;

b) prohlídku populace živočichů pocházejících z akvakultury v hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů zaměřenou na klinické nákazy;

c) odběr diagnostických vzorků během kontroly v případě podezření z výskytu nákazy uvedené na seznamu nebo pozorovaného zvýšeného úhynu;

d) povinné okamžité hlášení výskytu stanovených nákaz či podezření z jejich výskytu nebo jakéhokoli zvýšeného úhynu.

Cílený dozor zahrnuje:

a) rutinní kontrolu příslušným orgánem, popřípadě jinými kvalifikovanými zdravotnickými službami pověřenými příslušnými orgány;

b) odběr předepsaných vzorků živočichů pocházejících z akvakultury a jejich vyšetření na specifického patogenního původce (specifické patogenní původce) stanovenými metodami;

c) povinné okamžité hlášení výskytu stanovených nákaz či podezření z jejich výskytu nebo jakéhokoli zvýšeného úhynu.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 290/2008 Sb.

I. Kritéria pro zařazení nákazy na seznam

A. Exotické nákazy musí splňovat kritéria stanovená v bodě 1 a v bodě 2 nebo 3.

1. Nákaza je exotická, když se nevyskytuje v akvakultuře Unie a o jejím patogenním původci není známo, že by se vyskytoval ve vodách Unie.

2. V případě zavlečení do Unie by tato nákaza mohla mít značný hospodářský dopad buď způsobením produkčních ztrát v akvakultuře Unie, anebo omezením potenciálu obchodu s živočichy pocházejícími z akvakultury a produkty z nich získanými.

3. V případě zavlečení do Unie by tato nákaza mohla mít ničivý dopad na životní prostředí, který postihuje populace volně žijících vodních živočichů náležejících k druhům, které představují bohatství, jež si zaslouží, aby bylo chráněno právem Evropské unie nebo mezinárodními předpisy.

B. Neexotické nákazy musí splňovat kritéria stanovená v bodech 1, 4, 5, 6, 7 a v bodě 2 nebo 3.

1. Několik členských států nebo oblastí v několika členských státech je prostých dané nákazy.

2. V případě zavlečení do členského státu prostého dané nákazy by tato nákaza mohla mít značný hospodářský dopad buď způsobením produkčních ztrát, přičemž roční náklady spojené s takovou nákazou a jejím tlumením převyšují 5 % hodnoty produkce vnímavých druhů živočichů pocházejících z akvakultury v dané oblasti, anebo omezením potenciálu mezinárodního obchodu s živočichy pocházejícími z akvakultury a produkty z nich získanými.

3. Je-li nákaza zavlečena do členského státu prostého nákazy, má ničivý dopad na životní prostředí, který postihuje populace volně žijících vodních živočichů náležejících k druhům, které představují bohatství, jež si zaslouží, aby bylo chráněno právem Evropské unie nebo mezinárodními předpisy.

4. Na úrovni hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů lze nákazu jen obtížně zdolávat a zabránit jejímu šíření bez použití přísných opatření pro její tlumení a bez obchodních omezení.

5. Nákazu lze účinně tlumit na úrovni členského státu, jelikož je ze zkušenosti známo, že je možno vytvořit a udržovat oblasti nebo jednotky prosté této nákazy a že udržování takových jednotek je z hlediska nákladů efektivní.

6. Existuje riziko, že se při uvádění živočichů pocházejících z akvakultury na trh objeví nákaza v dříve nezamořené oblasti.

7. Jsou k dispozici spolehlivé a jednoduché testy pro vyšetřování nakažených vodních živočichů. Testy musí být specifické a citlivé a metoda vyšetření musí být harmonizována na úrovni Unie.

II. Seznam nákaz

1) EXOTICKÉ NÁKAZYNÁKAZAVNÍMAVÉ DRUHYRYBYepizootická nekróza krvetvorné tkáněpstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a okoun říční (Perca fluviatilis)MĚKKÝŠIbonamióza (Bonamia exitiosa)ústřice (Ostrea angasi a Ostrea chilensis)perkinsóza (Perkinsus marinus)Crassostrea gigas a Crassostrea virginicamikrocytóza (Mikrocytos mackini)Crassostrea gigas, Crassostrea virginica, Ostrea conchaphila a Ostrea edulisKORÝŠIsyndrom Tauragarnáti (Penaeus setiferus, Penaeus stylirostris a Penaeus vannamei)žlutohlavost (Yellowhead disease)garnáti (Penaeus aztecus, Penaeus duorarum, Penaeus japonicus, Penaeus monodon, Penaeus setiferus, Penaeus stylirostris a Penaeus vannamei)2) NEEXOTICKÉ NÁKAZYNÁKAZAVNÍMAVÉ DRUHYRYBYvirová hemoragická septikem ie (VHS)sleď (Clupea spp.), síh (Coregonus sp.), štika obecná (Esox lucius), treska skvrnitá (Gadus aeglefinus), treska (Gadus macro cephalus), treska obecná (Gadus morhua), Oncorhynchus spp., pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), treska hlubinná (Onosmustelus), pstruh obecný (Salmo trutta), pakambala velká (Scophtalmus maximus), šprot (Sprattus sprattus), lipan podhorní (Thymallus thymallus) sl platýs druhu Paralichthys olivaceusinfekční nekróza krvetvorné tkáně (IHN)losos keta (Oncorhynchus keta), losos kisuč (Oncorhynchus kisutch), losos masu (Oncorhynchus masou), pstruh duhový nebo migrující (Oncorhynchus mykiss), losos nerka (Oncorhynchus nerka), losos pacifický rodurus (Oncorhynchus rhodurus), losos čavyča (Oncorhynchus tshawytscha) a losos obecný (Salmo salar)herpesviróza koi (KHV)kapr obecný a kapr koi (Cyprinus carpio)nakažlivá chudokrevnost lososů (ISA): infekce rodu Isavirus (ISAV) s genotypem HPR s delecípstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), losos obecný (Salmo salar) a pstruh obecný (Salmo trutta)MĚKKÝŠImarteilióza (Marteilia refringens)Ostrea angasi, Ostrea chilensis, Ostrea edulis, Ostrea puelchana, slávka jedlá (Mytilus edulis) a slávka středomořská (Mytilus galloprovincialis)bonamióza (Bonamia ostreae)Ostrea angasi, Ostrea chilensis, Ostrea conchaphila, Ostrea denselammellosa, ústřice jedlá (Ostrea edulis) a Ostrea puelchanaKORÝŠIběloskvrnitost (White spot disease)všichni desetinozí korýši (řád Decapoda)

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 290/2008 Sb.

I. Členský stát prostý nákazy

1. Na základě předchozího vývoje:

1.1. Členský stát, v němž se vyskytují vnímavé druhy, ale v němž nebyl po dobu nejméně 10 let před datem uplatnění statusu oblasti prosté nákazy zaznamenán výskyt nákazy navzdory podmínkám napomáhajícím jejímu klinickému projevu, může být považován za prostý nákazy, pokud:

a) jsou prováděna nepřetržitě po dobu nejméně 10 let před uplatněním statusu oblasti prosté nákazy základní opatření pro zajištění biologické bezpečnosti;

b) nebyla zjištěna infekce u volně žijících populací;

c) jsou účinně uplatňovány obchodní a dovozní podmínky, které brání zavlečení nákazy do členského státu.

Členský stát, který si přeje užívat výhod statusu státu prostého nákazy, musí podat žádost ve smyslu § 38 této vyhlášky do 1. listopadu 2008. Po tomto datu je možno udělit status státu prostého nákazy pouze v souladu s bodem 2.

1.2. Základními opatřeními pro zajištění biologické bezpečnosti jsou podle bodu 1.1. písm. a) přinejmenším:

a) existence ohlašovací povinnosti výskytu nákazy příslušnému orgánu, včetně hlášení podezření z výskytu nákazy;

b) fungující systém včasné detekce umožňující příslušnému orgánu provádět na celém území státu účinné nákazové šetření a podávání zpráv, zaručujících zejména:

- včasné rozpoznání klinických příznaků odpovídajících podezření z výskytu nákazy, včasné rozpoznání nově se objevující nákazy nebo nevysvětleného úhynu v hospodářstvích, v chovných oblastech měkkýšů a ve volné přírodě,

- rychlé ohlašování události příslušnému orgánu za účelem co možná nejrychlejšího zahájení diagnostického šetření.

1.3. Systém včasné detekce podle bodu 1.2. písm. b) musí zahrnovat přinejmenším:

a) širokou osvětu mezi personálem zaměstnaným v podnicích akvakultury nebo v oblasti zpracování živočichů pocházejících z akvakultury, pokud jde o jakékoli příznaky odpovídající výskytu nákazy, a odbornou přípravu veterinárních lékařů nebo odborníků na zdraví vodních živočichů zaměřenou na rozpoznávání a hlášení výskytu neobvyklých onemocnění;

b) veterinární lékaře nebo odborníky na zdraví vodních živočichů školené v rozpoznávání a hlášení podezření z výskytu nákazy;

c) přístup příslušného orgánu k laboratořím vybaveným pro diagnostiku a diferenciální diagnostiku nákaz uvedených v seznamu nákaz, jakož i nově se objevujících nákaz.

2. Na základě cíleného dozoru:

Členský stát, v němž byl zaznamenán poslední klinický výskyt nákazy v průběhu 10 let před uplatněním statusu oblasti prosté nákazy, anebo v němž nebyl znám nákazový status před zahájením cíleného dozoru například z důvodu absence podmínek napomáhajících klinickému projevu nákazy, může být považován za prostý specifické nákazy, pokud:

a) členský stát provádí základní opatření pro tlumení nákazy stanovené v bodě 1.2. a

b) cílený dozor v souladu s metodami přijatými orgány Unie probíhal po dobu nejméně 2 let, aniž byl v kterémkoli hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů chovající jakékoli vnímavé druhy zjištěn patogenní původce.

Pokud existují části členského státu, v nichž je omezený počet hospodářství nebo chovných oblastí měkkýšů a v nichž proto cílený dozor neposkytuje dostatečné epizootologické údaje, ale v nichž se vyskytují volně žijící populace některých vnímavých druhů, musí být tyto volně žijící populace zahrnuty do cíleného dozoru.

II. Oblasti nebo jednotky prosté nákazy

1. Oblasti:

1.1. Oblast může sestávat

a) z celého povodí od pramene k ústí do moře, nebo

b) z části povodí od pramene (pramenů) až po přírodní nebo umělou překážku, která zabraňuje migraci vodních živočichů z níže položených úseků povodí proti proudu, nebo

c) z více než jednoho povodí, včetně příslušných ústí do moře, v důsledku epizootologické souvislosti mezi povodími prostřednictvím ústí.

Zeměpisné vymezení oblasti musí být jasně vyznačeno na mapě.

1.2. Pokud oblast přesahuje území jednoho členského státu, může být prohlášena za oblast prostou nákazy pouze tehdy, vztahují-li se podmínky uvedené v bodech 1.3., 1.4. a 1.5. na všechny části této oblasti. V takovém případě všechny dotčené členské státy požádají o schválení té části oblasti, která se nachází na jejich území.

1.3. Oblast, v níž se vyskytují vnímavé druhy, ale v níž nebyl po dobu nejméně 10 let před uplatněním statusu oblasti prosté nákazy zaznamenán výskyt nákazy navzdory podmínkám napomáhajícím jejímu klinickému projevu, může být považována za prostou nákazy, pokud splňuje přiměřeně požadavky uvedené v části I. 1.

Členský stát, který si přeje užívat výhod statusu oblasti prosté nákazy, musí svůj záměr oznámit ve smyslu § 39 odst. 2 této vyhlášky do 1. listopadu 2008. Po tomto datu je možno udělit status oblasti prosté nákazy pouze v souladu s částí I. 2.

1.4. Oblast, v níž byl zaznamenán poslední klinický výskyt nákazy v průběhu 10 let před uplatněním statusu oblasti prosté nákazy, anebo v níž nebyl znám nákazový status před zahájením cíleného dozoru například z důvodu absence podmínek napomáhajících klinickému projevu nákazy, může být považována za prostou nákazy, pokud splňuje přiměřeně požadavky stanovené v části I. 2.

1.5. Pokud je to vhodné, musí být vytvořena nárazníková zóna pro provádění monitorovacího programu. Nárazníková zóna musí být vymezena tak, aby oblast prostou nákazy chránila před pasivním zavlečením dané nákazy.

2. Jednotky sestávající z jednoho nebo více hospodářství či chovných oblastí měkkýšů, ve kterých nákazový status týkající se specifické nákazy závisí na nákazovém statusu okolních povrchových vod:

2.1. Jednotka může sestávat z jednoho nebo více hospodářství, skupiny nebo seskupení hospodářství, anebo z chovné oblasti měkkýšů, které mohou být považovány za jednu epizootologickou jednotku vzhledem k zeměpisnému umístění a vzdálenosti od ostatních skupin nebo seskupení hospodářství nebo chovných oblastí měkkýšů, pokud všechna hospodářství tvořící jednotku podléhají společnému systému biologické bezpečnosti. Zeměpisné vymezení jednotky musí být jasně vyznačeno na mapě.

2.2 Jednotka, v níž se vyskytují vnímavé druhy, ale v níž nebyl po dobu nejméně 10 let před uplatněním statusu jednotky prosté nákazy zaznamenán výskyt nákazy navzdory podmínkám napomáhajícím jejímu klinickému projevu, může být považována za prostou nákazy, pokud splňuje přiměřeně požadavky stanovené v části I. 1.

Členský stát, který si přeje užívat výhod tohoto ustanovení, musí svůj záměr oznámit ve smyslu § 39 odst. 2 této vyhlášky do 1. listopadu 2008. Po tomto datu je možno udělit status jednotky prosté nákazy pouze v souladu s částí I. 2.

2.3. Jednotka, v níž byl zaznamenán poslední klinický výskyt nákazy v průběhu 10 let před uplatněním statusu jednotky prosté nákazy, anebo v níž nebo ve vodách v jejím okolí nebyl znám nákazový status před zahájením cíleného dozoru například z důvodu absence podmínek napomáhajících klinickému projevu nákazy, může být považována za prostou nákazy, pokud splňuje přiměřeně požadavky stanovené v části I. 2.

2.4. Je-li to považováno za nutné pro ochranu před zavlečením nákazy, musí každé hospodářství nebo každá chovná oblast měkkýšů v jednotce podléhat dalším opatřením uloženým příslušným orgánem. Taková opatření mohou zahrnovat vytvoření nárazníkové zóny, ve které se provádí monitorovací program, okolo jednotky, jakož i zavedení dalších opatření na ochranu proti zavlečení případných nosičů nebo přenašečů patogenních původců.

3. Jednotky sestávající z jednoho nebo více jednotlivých hospodářství, v nichž je nákazový status nezávislý na nákazovém statusu okolních povrchových vod:

3.1. Jednotka může sestávat

a) z jednotlivého hospodářství, které může být považováno za jedinou epizootologickou jednotku, jelikož není ovlivněno nákazovým statusem v okolních vodách, nebo

b) z více než jednoho hospodářství, pokud každé hospodářství v jednotce splňuje kritéria stanovená v písmenu a) a v bodech 3.2. až 3.6., přičemž vzhledem k extenzivnímu přesunu živočichů mezi hospodářstvími musí být všechna hospodářství považována za jedinou epizootologickou jednotku za předpokladu, že všechna hospodářství podléhají společnému systému biologické bezpečnosti.

3.2. Jednotka musí být zásobována vodou

a) přes úpravnu vod, která zneškodní příslušného patogenního původce, aby se snížilo riziko zavlečení nákazy na přijatelnou úroveň, nebo

b) přímo ze studny, vrtu nebo pramene. Pokud se takový vodní zdroj nachází mimo pozemky hospodářství, musí být voda přiváděna přímo do hospodářství a musí být vedena potrubím.

3.3. Vniknutí vodních živočichů z okolních vodních toků do jednotky musí bránit přirozené nebo umělé překážky.

3.4. V případě potřeby musí být jednotka chráněna před zaplavením a infiltrací vody z okolních vodních toků.

3.5. Jednotka musí přiměřeně vyhovovat požadavkům stanoveným v části I. 2.

3.6. Je-li to považováno za nutné pro ochranu před zavlečením nákazy, musí jednotka podléhat dalším opatřením ukládaným příslušným orgánem, včetně dalších opatření na ochranu proti zavlečení případných nosičů nebo přenašečů patogenních původců.

3.7. Prováděcí opatření k bodu 3.2. písm. a) stanoví orgány Unie.

4. Zvláštní ustanovení týkající se jednotlivých hospodářství zahajujících nebo obnovujících činnost:

4.1. Nové hospodářství, které splňuje požadavky stanovené v bodě 3.1. písm. a) a v bodech 3.2. až 3.6., ale které zahajuje činnost se živočichy pocházejícími z akvakultury dodanými z jednotky považované za prostou nákazy, může být prohlášeno za prosté nákazy, aniž by se podrobilo odběru vzorků požadovanému pro schválení.

4.2. Hospodářství, které po přestávce obnovuje činnost se živočichy pocházejícími z akvakultury dodanými z jednotky považované za prostou nákazy a které splňuje požadavky stanovené v bodě 3.1. písm. a) a v bodech 3.2. až 3.6., může být prohlášeno za prosté nákazy, aniž by se podrobilo odběru vzorků požadovanému pro schválení, jestliže

a) příslušnému orgánu jsou známy zdravotní záznamy hospodářství za poslední 4 roky jeho provozu; bylo-li však dotyčné hospodářství v provozu po dobu kratší než 4 roky, bere se v úvahu skutečné období, po které bylo hospodářství v provozu;

b) na hospodářství se nevztahovala veterinární opatření ve vztahu k nákazám uvedeným v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce a v tomto hospodářství nebyly zaznamenány žádné předcházející výskyty těchto nákaz;

c) před vpuštěním živočichů pocházejících z akvakultury, jiker nebo gamet do hospodářství došlo k vyčištění a dezinfekci hospodářství, načež bylo hospodářství v případě potřeby ponecháno po určitou dobu bez obsádky.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 290/2008 Sb.

I. Národní referenční laboratoř

1. Národní referenční laboratoř určená podle zákona a § 44 této vyhlášky odpovídá za koordinaci diagnostických standardů a metod v oblasti její působnosti v České republice. Tato národní referenční laboratoř:

a) informuje bezodkladně příslušný orgán, jakmile se dozví o podezření z výskytu jakékoli nákazy uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce;

b) koordinuje ve shodě s příslušnou referenční laboratoří Unie metody používané v České republice pro diagnostiku daných nákaz, které spadají do oblasti její působnosti;

c) pomáhá aktivně při diagnostice ohnisek příslušné nákazy přijímáním izolátů patogenních původců pro potvrzování diagnóz, popis a epizootologické studie;

d) podporuje základní školení a doškolování odborníků v laboratorní diagnostice s cílem harmonizovat diagnostické postupy a metody v České republice;

e) zajišťuje potvrzování pozitivních výsledků všech ohnisek exotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce a primárních ohnisek neexotických nákaz uvedených v téže příloze;

f) pořádá mezilaboratorní srovnávací testy (kruhové testy) diagnostických postupů na vnitrostátní úrovni s laboratořemi k tomu určenými v souladu se zákonem a § 45 této vyhlášky za účelem poskytnutí informací o používaných diagnostických metodách a výsledcích testů prováděných v České republice;

g) spolupracuje s referenční laboratoří Unie pro nákazy vodních živočichů a podílí se na srovnávacích testech, požadovaných referenční laboratoří Unie;

h) zajišťuje pravidelný a otevřený dialog s příslušnými vnitrostátními orgány;

i) funguje, je hodnocena a akreditována v souladu s následujícími evropskými normami s přihlédnutím ke kritériím pro různé metody vyšetření stanovené v této vyhlášce:

- EN ISO/IEC 17025 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“,

- EN 45002 „Všeobecná kritéria pro posuzování zkušebních laboratoří“,

- EN 45003 „Systém akreditace kalibračních a zkušebních laboratoří – Všeobecné požadavky na jeho správu a uznání“.

2. Akreditace a hodnocení zkušebních laboratoří podle bodu 1 písm. i) se může týkat jednotlivých testů nebo skupin testů.

3. Státní veterinární správa může dát souhlas národní referenční laboratoři k tomu, aby pro jednu nebo více nákaz, které spadají do její působnosti, používala odborných znalostí a kapacity ostatních určených laboratoří uvedených v § 45 této vyhlášky, ovšem za předpokladu, že tyto laboratoře vyhovují příslušným požadavkům této části. Národní referenční laboratoř však zůstane kontaktním místem České republiky pro referenční laboratoř Unie.

II. Určené laboratoře v České republice

1. Laboratoře určené Státní veterinární správou pro diagnostické služby uvedené v § 45 této vyhlášky:

a) informují bezodkladně příslušný orgán, jakmile se dozví o podezření z výskytu jakékoli nákazy uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce;

b) účastní se mezilaboratorních srovnávacích testů (kruhových testů) diagnostických postupů pořádaných národní referenční laboratoří;

c) fungují, jsou hodnoceny a akreditovány v souladu s následujícími evropskými normami s přihlédnutím ke kritériím pro různé metody vyšetření stanovené k této vyhlášce:

- EN ISO/IEC 17025 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“,

- EN 45002 „Všeobecná kritéria pro posuzování zkušebních laboratoří“,

- EN 45003 „Systém akreditace kalibračních a zkušebních laboratoří – Všeobecné požadavky na jeho správu a uznání“.

2. Akreditace a hodnocení zkušebních laboratoří podle bodu 1 písm. c) se může týkat jednotlivých testů nebo skupin testů.

3. Státní veterinární správa zruší určení laboratoře, jestliže již nejsou naplňovány podmínky stanovené v části II.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 290/2008 Sb.

Pohotovostní plány musí:

1. určit kompetence nezbytné pro rychlou a úspěšnou realizaci pohotovostních plánů a eradikační kampaně;

2. zabezpečit přístup k nouzovým fondům, rozpočtovým prostředkům a finančním zdrojům v zájmu zohlednění všech hledisek boje proti exotickým nákazám uvedeným v části II přílohy č. 3 této vyhlášce;

3. definovat vertikální řídící strukturu k zajištění rychlého a účinného rozhodovacího postupu proti exotickým nákazám uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce nebo nově se objevujícím nákazám; strategické řízení tlumení nákazy musí být úkolem ústřední rozhodovací instance;

4. zajistit vypracování podrobných plánů, podle nichž bude možno v případě vzplanutí ohniska exotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo nově se objevujících nákaz pohotově zřídit místní pohotovostní nákazová střediska pro provádění opatření k tlumení nákazy a na ochranu životního prostředí na lokální úrovni;

5. stanovit pravidla spolupráce mezi příslušnými úřady a kompetentními orgány ochrany životního prostředí za účelem náležité koordinace veterinárních opatření k tlumení nákazy s opatřeními na ochranu životního prostředí;

6. vytvořit podmínky pro zabezpečení rychlé a účinné kampaně ke zdolávání nákazy včetně zajištění dostatečné laboratorní kapacity, personálu a vybavení;

7. zajistit, aby byla k dispozici aktuální pracovní příručka s podrobným, obsáhlým a praktickým popisem všech činností, postupů, pokynů a konkrétních opatření uplatňovaných při vzplanutí exotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo nově se objevujících nákaz, popřípadě i podrobné plány pro nouzové očkování;

8. požadovat pravidelné školení personálu v otázkách klinických příznaků, epizootologického šetření a tlumení nákaz, cvičných poplachů prováděných v reálném čase, školení komunikačních dovedností v zájmu stálé připravenosti úřadů, chovatelů a veterinárních lékařů ke zdolání nákazy;

9. pamatovat na vytvoření předpokladů k zajištění zdrojů potřebných pro tlumení velkého počtu ohnisek nákazy, která vzniknou v krátké době;

10. zajistit, aby v případě vzplanutí ohniska nákazy byly mrtvá těla vodních živočichů a odpady z vodních živočichů odstraňovány hromadně za použití postupů a metod, které neohrožují zdraví lidí a zvířat a životní prostředí, zejména postupů a metod

- s minimálním rizikem pro půdu, vzduch, povrchové a podzemní vody, rostliny a živočichy,

- s minimálním obtěžováním hlukem nebo zápachem,

- s minimálními nepříznivými vlivy na přírodu nebo na místa zvláštního zájmu. Tím nejsou dotčeny požadavky stanovené předpisy Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu9);

11. obsahovat údaje o vhodných místech a zařízeních pro zpracování nebo neškodné odstranění mrtvých těl vodních živočichů a odpadů z vodních živočichů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, v případě vzplanutí ohniska nákazy.

1) Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů.

Směrnice Komise 2008/53/ES ze dne 30. dubna 2008, kterou se mění příloha IV směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o jarní virémii kaprů (SVC).

Prováděcí směrnice Komise 2012/31/EU ze dne 25. října 2012, kterou se mění příloha IV směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o seznam druhů ryb vnímavých k virové hemoragické septikémii a odstranění položky týkající se epizootického vředového syndromu.

Prováděcí směrnice Komise 2014/22/EU ze dne 13. února 2014, kterou se mění příloha IV směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o nakažlivou chudokrevnost lososů (ISA).

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.

3) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb.

4) Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění.

5) Čl. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.

Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.

Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění.

Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, v platném znění.

6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění.

9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, v platném znění.

10) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb.

11) Čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.