Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 279

§ 279 zákon o zvláštních řízeních soudních – Objeví-li se po právní moci usnesení

Zákon o zvláštních řízeních soudních · 292/2013 Sb. · účinné od 1. 1. 2018 · Procesní právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 279 zákona 292/2013 řeší situaci, kdy se po ukončení likvidace pozůstalosti objeví další majetek, a stanoví, kdo tento majetek získá a za jakých podmínek. Pokud se po skončení likvidace pozůstalosti objeví nový majetek a všechny pohledávky byly již uspokojeny, tento nově nalezený majetek připadne dědicům podle jejich dědických podílů, nebo státu, pokud by mu pozůstalost původně připadla. (§ 279 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, znění účinné od 1. 1. 2018)

Klíčová fakta

  • Týká se: dědic, zůstavitel, soud, vlastník
  • Odkazuje na: § 200
  • Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2028 tento § nemění
  • Zdroj: e-Sbírka, 292/2013 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Objeví-li se po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o pozůstalosti skončeno, další majetek, který patří do likvidační podstaty, a byly-li při likvidaci pozůstalosti plně uspokojeny všechny uhrazované pohledávky, soud usnesením rozhodne, že tento majetek nabývají dnem právní moci do vlastnictví ti, kterým svědčilo dědické právo po zůstaviteli v době nařízení likvidace pozůstalosti, podle svých dědických podílů, popřípadě stát, měla-li mu v té době pozůstalost připadnout proto, že nedědil žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a že se na stát hledí, jako by byl zákonný dědic.

(2) Na ty, kteří nabyli vlastnictví k majetku patřícímu do likvidační podstaty podle odstavce 1, nepřecházejí pasiva pozůstalosti a ani nejsou povinni jinak hradit pasiva pozůstalosti.

(3) Byl-li majetek patřící do likvidační podstaty nabytý do vlastnictví podle odstavce 1 předmětem odkazu zřízeného zůstavitelem, má odkazovník stejné právo na odkaz vůči jeho vlastníku, jaké mu poskytuje občanský zákoník při vyčerpání pozůstalosti proti dědici vyhradivšímu si soupis; k zániku práva na odkaz [§ 200 písm. b)] se v tomto případě nepřihlíží.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud se po skončení likvidace pozůstalosti objeví nový majetek a všechny pohledávky byly již uspokojeny, tento nově nalezený majetek připadne dědicům podle jejich dědických podílů, nebo státu, pokud by mu pozůstalost původně připadla.
  • Ti, kdo takto získají dodatečný majetek, nenesou odpovědnost za žádné dluhy (pasiva) pozůstalosti, ani nejsou povinni je hradit.
  • Pokud byl tento nově nalezený majetek předmětem odkazu (závěti), odkazovník má právo na tento odkaz vůči novému vlastníkovi majetku, a to i v případě, že by jinak právo na odkaz zaniklo.

Na co si dát pozor

  • Ustanovení se týká pouze situace, kdy byly při likvidaci pozůstalosti plně uspokojeny všechny uhrazované pohledávky.
  • Dědické právo se posuzuje k době nařízení likvidace pozůstalosti.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Právní otázky

6

Související

Řeším dědictví – jak probíhá – postup krok za krokem