Doba odpočinku zaměstnance ve vodní dopravě
Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů · 292/2017 Sb. · Dopravní právo
(1) Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě odpočinek v trvání alespoň 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Doba odpočinku podle věty první může být rozdělena do dvou částí, z nichž jedna musí činit alespoň 6 hodin po sobě jdoucích.
(2) Nepřetržitý odpočinek zaměstnance ve vodní dopravě může být zkrácen až na 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, je-li
a) ohrožena bezpečnost plavidla, jiných plavidel, nákladu na plavidle, život nebo zdraví zaměstnanců ve vodní dopravě nebo jiných účastníků plavebního provozu a
b) následující odpočinek zaměstnanci ve vodní dopravě prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.
(3) Místo nepřetržitého odpočinku v týdnu je provozovatel vodní dopravy povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě 1 nebo více dnů odpočinku v závislosti na počtu po sobě jdoucích pracovních dnů bezprostředně před jejich poskytnutím. Provozovatel vodní dopravy poskytne zaměstnanci ve vodní dopravě alespoň
a) 0,2 dne odpočinku za každý první až desátý po sobě jdoucí pracovní den,
b) 0,3 dne odpočinku za každý jedenáctý až dvacátý po sobě jdoucí pracovní den a
c) 0,4 dne odpočinku za každý dvacátý první až třicátý první po sobě jdoucí pracovní den.
(4) Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě odpovídající počet dnů odpočinku nejpozději po 31 po sobě jdoucích pracovních dnech.
(5) Zbývají-li zaměstnanci ve vodní dopravě po vyčerpání celých dnů odpočinku poměrné části dne odpočinku, tyto poměrné části se sčítají a zaměstnanci ve vodní dopravě se poskytnou nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy vzniklo právo na poskytnutí celého dne odpočinku.
Stručně
Paragraf 36c zákona č. 292/2017 Sb. stanovuje pravidla pro dobu odpočinku zaměstnanců ve vodní dopravě, včetně minimální délky denního odpočinku a způsobu výpočtu a poskytování týdenních dnů odpočinku.
Co to znamená v praxi
- Provozovatel vodní dopravy musí zaměstnanci poskytnout alespoň 10 hodin odpočinku během 24 hodin. Tento odpočinek lze rozdělit na dvě části, z nichž jedna musí být minimálně 6 hodin.
- Týdenní odpočinek se počítá podle počtu odpracovaných dnů: za prvních 10 pracovních dnů náleží 0,2 dne odpočinku za každý den, za 11. až 20. den 0,3 dne a za 21. až 31. den 0,4 dne.
- Provozovatel musí poskytnout odpovídající počet dnů odpočinku nejpozději po 31 po sobě jdoucích pracovních dnech.
- Zbývající poměrné části dne odpočinku se sčítají a musí být poskytnuty do 6 měsíců od vzniku práva na celý den odpočinku.
Příklad
Kapitán lodi pracuje 15 po sobě jdoucích dnů. Za prvních 10 dnů mu náleží 10 * 0,2 = 2 dny odpočinku. Za dalších 5 dnů mu náleží 5 * 0,3 = 1,5 dne odpočinku. Celkem mu tedy náleží 3,5 dne odpočinku, které mu provozovatel musí poskytnout nejpozději po 31. pracovním dni.
Na co si dát pozor
- Denní odpočinek může být zkrácen až na 6 hodin, ale jen v případě ohrožení bezpečnosti (plavidla, nákladu, životů) a následující odpočinek musí být prodloužen o dobu zkrácení.
- Provozovatel má povinnost vést evidenci pracovní doby a odpočinku, která musí obsahovat i rozvrh dnů odpočinku.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
§ 36c Doba odpočinku a přestávka v práci na jídlo a (Zákon o vnitrozemské plavbě)§ 36d Evidence pracovní doby a doby odpočinku (Zákon o vnitrozemské plavbě)§ 1 (Zákon o zrušení obsoletních právních pře)§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 3 Vysvětlení základních pojmů použitých v sezna (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kte)