Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů

Za škodu způsobenou odsouzenému při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů odpovídá věznice nebo podnikatelský subjekt nebo organizace, k nimž byl odsouzený k výkonu práce zařazen, podle zvláštních předpisů.5) Obdobně odpovídá věznice, podnikatelský subjekt nebo organizace odsouzenému za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání6) a za škodu způsobenou na odložených věcech a při odvracení škody.7)“.

33. V § 35 se slova „náčelník nápravně výchovného ústavu“ nahrazují slovy „ředitel věznice“.

34. V § 36 odst. 1 se slova „náčelník nápravně výchovného ústavu“ nahrazují slovy „ředitel věznice“.

35. § 36 odst. 2 zní:

„(2) Je-li třeba odsouzenému neodkladně poskytnout léčebnou péči, kterou nelze zajistit ve věznici nebo ve specializovaném zdravotnickém zařízení Vězeňské služby, může ředitel věznice odsouzenému přerušit na nezbytně nutnou dobu výkon trestu. Pokud si odsouzený újmu na zdraví nezpůsobil úmyslně, doba přerušení nepřesahující 30 dnů se započítává do doby výkonu trestu.“.

36. V § 43 odst. 2 se slova „náčelníka nápravně výchovného ústavu“ nahrazují slovy „ředitele věznice“.

37. Nadpis oddílu 10 zní: „Spolupůsobení při výkonu trestu a jeho kontrola“.

38. § 44 včetně nadpisu zní:

Dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu a kontrolu nad výkonem trestu provádí ministr spravedlnosti.“.

39. § 47 se vypouští.

40. V § 48 se v odstavci 1 slova „správa ústavu“ nahrazují slovy „správa věznice“. V odstavci 2 se slova „Nápravně výchovné ústavy“ nahrazují slovem „Věznice“ a slova „ústavní řád“ se nahrazují slovy „vnitřní řád věznice“.

41. § 48a včetně nadpisu zní:

Věznice vytvářejí po dobu výkonu trestu předpoklady pro plynulý přechod osob propuštěných z výkonu trestu do občanského života; přitom úzce spolupracují s příslušnými orgány státní správy a územní samosprávy, zejména jim poskytují včas potřebné informace.“.

42. § 49 včetně nadpisu zní:

Ve spolupráci se zájmovými sdruženími občanů orgány státní správy a územní samosprávy v rámci své působnosti pečují o vytváření vhodných podmínek pro dovršení nápravy odsouzených po jejich propuštění z výkonu trestu. Zejména jim jsou nápomocny při zajištění vhodného zaměstnání a ubytování.“.

43. § 50 se vypouští.

44. V § 51 se vypouští věta druhá.

45. V § 52 odst. 2 se slovo „ústav“ nahrazuje slovem „věznice“.

46. § 53 včetně nadpisu zní:

(1) Dovrší-li mladistvý ve výkonu trestu 18. rok věku, rozhodne ředitel věznice, zda vykoná zbytek trestu ve věznici pro mladistvé, nebo se přeřadí do věznice pro ostatní odsouzené. Při rozhodování se přihlíží zejména k dosaženému stupni jeho převýchovy a k délce zbytku trestu. V případě přeřazení do věznice pro ostatní odsouzené zároveň ředitel věznice rozhodne, zda se tento odsouzený umístí do věznice s dohledem nebo s dozorem.

(2) O přeřazení odsouzeného do věznice pro ostatní odsouzené s ostrahou může ředitel věznice rozhodnout též tehdy, jestliže odsouzený podle odstavce 1 ve věznici pro mladistvé soustavně porušuje nebo závažným způsobem porušil stanovený pořádek nebo kázeň.

(3) Na řízení podle odstavců 1 a 2 se užije ustanovení § 9a. Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice pro ostatní odsouzené se vždy považuje za rozhodnutí o přeřazení do věznice s přísnějším režimem.“.

47. V § 54 nadpis zní: „Vnitřní diferenciace výkonu trestu“, vypouští se odstavec 1, zrušuje se číslování odstavců a slova „V nápravně výchovných ústavech pro mladistvé se mladiství“ se nahrazují slovy „Mladiství se“.

48. V § 55 se vypouštějí slova „vykonávající trest v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé“.

49. V § 56 odst. 1 se vypouštějí slova „vykonávajících trest v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé“.

50. § 57 odst. 1 zní:

„(1) Mladistvým, u nichž jsou pro to zejména vzhledem k délce trestu předpoklady, se zajišťuje příprava na budoucí povolání, a to i bez souhlasu zákonného zástupce mladistvého.“.

51. V § 58 se vypouštějí slova „vykonávajících trest v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé“.

52. § 59 a 60 se vypouštějí.

53. Oddíl 13 včetně nadpisu a poznámky č. 7a) zní:

„Oddíl 13

Na výkon trestu u dále uvedených kategorií odsouzených se užije ostatních ustanovení tohoto zákona, pokud tento oddíl neobsahuje ustanovení zvláštní.

(1) Vnitřní řád věznice, obsah a formy resocializačních programů zásadně zohledňují schopnosti, duševní a tělesný stav odsouzených se změněnou pracovní schopností nebo v důchodovém věku.

(2) Odsouzeným uvedeným v odstavci 1 lze ukládat jen takové kázeňské tresty, které lze jinak uložit mladistvým.

(1) Odsouzení, u nichž byla na základě komplexní zprávy doplněné závěrem odborného lékařského vyšetření shledána duševní porucha nebo závislost vyžadující specifické přístupy, se podle povahy a závažnosti takové poruchy nebo závislosti zpravidla zařadí do zvláštních oddělení v rámci jednotlivých typů věznic.

(2) Vnitřní řád věznice, obsah a formy resocializačních programů zásadně přihlížejí k nutnosti individuálního přístupu a terapeutického zaměření.

(1) Vnitřní řád věznice, obsah a formy resocializačních programů a vnitřní diferenciace zásadně přihlížejí k psychickým, fyziologickým a věkovým zvláštnostem odsouzených a k dalším skutečnostem vyplývajícím z povahy trestu.

(2) Návštěvy, vycházky a výkon kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení zásadně probíhají odděleně od ostatních odsouzených.

(3) Je-li vzhledem k předchozím projevům odsouzeného důvodná obava, že by se mohl chovat násilným způsobem, lze při předvádění odsouzeného použít předváděcí řetízky, pouta nebo pouta s poutacím opaskem i bez splnění podmínek stanovených zvláštním předpisem.7a)

7a) § 17 odst. 1 zákona ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.

Při umísťování odsouzených cizinců do věznice se podle možnosti postupuje tak, aby odsouzení stejné národnosti nebo hovořící stejným jazykem spolu mohli komunikovat, umožní se jim přístup k četbě knih v jazyce, který ovládají, případně v závislosti na délce trestu se jim vytvoří vhodné příležitosti pro výuku českého jazyka.“.

54. § 65 odst. 3 zní:

„(3) Rozhodnutí o náhradě podle odstavců 1 a 2 vydá ředitel věznice. Způsob určení náhrady nákladů ochrany a dopravy a nákladů předvedení a postup při jejich náhradě upraví ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Úhrnná výše náhrady nákladů jednoho předvedení však nemůže být vyšší než 1000 Kč; toto omezení se nevztahuje na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s neúspěšným návrhem odsouzeného na povolení obnovy řízení.“.

55. V § 66 odst. 1 se slova „Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Vězeňské služby“.

56. § 67 a 67a se vypouštějí.

57. V § 68 odst. 1 se vypouští věta druhá.

58. § 70 a 71 se vypouštějí.

59. V § 72 věta první zní: „Ministerstvo spravedlnosti vydá vyhláškou řád výkonu trestu, v němž stanoví pravidla diferenciace výkonu trestu v jednotlivých typech věznic a zásady pro zabezpečení vnitřního pořádku ve věznicích.“.

Čl. II

1. Ustanovení tohoto zákona se užije též na výkon trestů, jež byly pravomocně uloženy před účinností tohoto zákona. Dosavadní zařazení do třetí nápravně výchovné skupiny u odsouzeného, kterému byl uložen výjimečný trest odnětí svobody a který dosud nevykonal alespoň deset let tohoto trestu, nebo u odsouzeného, který ke dni účinnosti tohoto zákona nevykonal alespoň jednu třetinu uloženého trestu, se považuje za umístění do věznice se zvýšenou ostrahou. Dosavadní zařazení ostatních odsouzených do třetí nápravně výchovné skupiny se považuje za umístění do věznice s ostrahou. Dosavadní zařazení odsouzeného do první a druhé nápravně výchovné skupiny se považuje za umístění do věznice s dozorem, pokud odsouzenému, který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin, byl uložen trest za úmyslný trestný čin ve výměře nepřevyšující dva roky anebo pokud se odsouzený nemá podrobit ochrannému léčení v ústavní formě; jinak se takové zařazení považuje za umístění do věznice s ostrahou. Umístění odsouzeného do otevřeného oddělení první nápravně výchovné skupiny se považuje za umístění do věznice s dohledem.

2. V řízení o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody podle trestního řádu soud od účinnosti tohoto zákona nepokračuje. Věci, v nichž nebylo pravomocně rozhodnuto, předá k rozhodnutí příslušnému řediteli věznice.

Čl.III

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona o výkonu trestu odnětí svobody, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.