Vyhláška o národních referenčních laboratořích a referenčních laboratořích

(1) Ministerstvo schválí podle § 44 odst. 2 zákona státní ústav, instituci, popřípadě jiné zařízení jako národní referenční laboratoř, jestliže tento ústav, instituce nebo zařízení je oprávněn k provádění příslušného druhu vyšetření a

a) má k tomu

1. odpovídající prostorové, přístrojové a materiální vybavení,

2. kvalifikovaný personál, vyškolený a dostatečně zkušený v provádění používaných diagnostických nebo analytických metod a ve vyhodnocování jejich výsledků,

3. technické a personální předpoklady pro řešení příslušných odborných otázek na nejvyšší možné úrovni,

b) provádí v příslušném oboru rutinní laboratorní vyšetření na dostatečném počtu vzorků ověřenými referenčními metodami a má odpovídající kapacitu pro vyšetřování předpokládaného množství vzorků,

c) uplatňuje ve své činnosti aktuální poznatky a metody, jakož i vzájemnou výměnu odborných informací s pracovišti obdobného zaměření v České republice i v zahraničí,

d) využívá možností zpracovávání a statistického vyhodnocování výsledků, jakož i dálkového přenosu digitalizovaných údajů v rámci informačních systémů ministerstva a Státní veterinární správy,

e) dodržuje pravidla ochrany informací a výsledků důvěrné povahy podle zvláštního právního předpisu.3)

(2) Nebyla-li pro příslušný úsek veterinární laboratorní a diagnostické činnosti schválena národní referenční laboratoř, mohou být na základě dohody využity služby kompetentní národní referenční laboratoře některého členského státu Evropské unie.

(3) Žádost o schválení národní referenční laboratoře předkládá ministerstvu fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem laboratoře.

(1) Státní veterinární správa schválí podle § 48 odst. 1 písm. e) zákona státní veterinární ústav, veterinární instituci, popřípadě jiné veterinární zařízení, oprávněné k provádění odpovídajícího druhu vyšetření, jako referenční laboratoř, jestliže

a) má pro tuto činnost odpovídající prostorové, materiální, technické a personální vybavení,

b) uplatňuje ve své činnosti aktuální poznatky a metody a je zapojen do informačního systému Státní veterinární správy.

(2) Žádost o schválení referenční laboratoře předkládá Státní veterinární správě fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem laboratoře.

(1) Ministerstvo uveřejňuje podle § 44 odst. 2 zákona schválené národní referenční i referenční laboratoře ve Věstníku Ministerstva zemědělství České republiky.

(2) Při určování výše prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu na činnost národní referenční laboratoře nebo referenční laboratoře se přihlíží k rozsahu a náročnosti předpokládané činnosti této laboratoře v příslušném kalendářním roce a ke zprávě o její činnosti v předcházejícím kalendářním roce.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

1) Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. 12. 1992 zavádějící všeobecná opatření Společenství pro tlumení určitých nákaz zvířat, jakož i specifická opatření ve vztahu k vezikulární chorobě prasat.

Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. 11. 2000 stanovující zvláštní ustanovení pro tlumení a eradikaci katarální horečky ovcí.

Směrnice Rady 2001/89/ES ze dne 23. 10. 2001 zavádějící opatření Společenství pro tlumení klasického moru prasat.

Směrnice Rady 85/511/EHS ze dne 18. 11. 1985 zavádějící opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky.

Směrnice Rady 92/40/EHS ze dne 19. 5. 1992 zavádějící opatření Společenství pro tlumení influenzy ptáků.

Směrnice Rady 92/66/EHS ze dne 14. 7. 1992 zavádějící opatření Společenství pro tlumení newcastleské choroby (pseudomoru drůbeže).

Směrnice Rady 92/35/EHS ze dne 29. 4. 1992 stanovující pravidla a opatření pro tlumení moru koní.

Směrnice Rady 93/53/EHS ze dne 24. 6. 1993 zavádějící minimální opatření Společenství pro tlumení určitých nákaz ryb.

Směrnice Rady 95/70/ES ze dne 22. 12. 1995 zavádějící minimální opatření Společenství pro tlumení některých nemocí mlžů.

Směrnice Rady 92/117/EHS ze dne 17. 12. 1992 týkající se opatření na ochranu proti určitým zoonózám a určitým původcům zoonóz u zvířat a v produktech živočišného původu za účelem zabránit ohniskům infekce a intoxikace způsobeným poživatinami.

Směrnice Rady 90/539/EHS ze dne 15. 10. 1990, která se týká veterinárních podmínek, kterými se řídí obchodování s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovozy z třetích zemí.

Směrnice Rady 92/46/EHS ze dne 16. 6. 1992 stanovující hygienické předpisy pro výrobu a uvádění na trh syrového mléka, tepelně ošetřeného mléka a mléčných výrobků.

Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. 4. 1996, kterou se stanovují zásady sledování některých látek a jejich reziduí u živých zvířat a ve výrobcích živočišného původu a kterou se ruší směrnice 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS.

2) Přílohy č. 1 a 20 k vyhlášce č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

3) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.