§ 127a Zákon, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Minimální požadavek a vnitřní minimální požadavek

Stručně

Paragraf 127a zákona 298/2021 definuje dva klíčové pojmy pro finanční stabilitu – „minimální požadavek“ a „vnitřní minimální požadavek“ – které určuje Česká národní banka jako poměr kapitálu a způsobilých závazků k celkovému objemu rizikové expozice a expozic povinné osoby.

Co to znamená v praxi

• Česká národní banka stanovuje finančním institucím (povinným osobám) povinnou minimální úroveň kapitálu a dalších závazků, které musí držet.
• Tato úroveň je vyjádřena jako procento z celkového objemu rizik, kterým je instituce vystavena (riziková expozice) a z celkového objemu jejích expozic.
• Cílem je zajistit, aby finanční instituce měly dostatek vlastních zdrojů pro případné pokrytí ztrát a pro řešení krizových situací.
• Existují dva typy těchto požadavků – „minimální požadavek“ a „vnitřní minimální požadavek“, které se liší způsobem určení Českou národní bankou podle pododdílů 2 a 3.

Na co si dát pozor

• Text paragrafu odkazuje na konkrétní články nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, které podrobněji specifikují, jak se určuje riziková expozice a expozice.
• Rozdíl mezi „minimálním požadavkem“ a „vnitřním minimálním požadavkem“ spočívá v odlišném pododdílu, podle kterého je Česká národní banka určuje, což naznačuje rozdílné metodiky nebo účely těchto požadavků.