§ 15a zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 30/2000 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 15a zákona č. 30/2000 Sb. upravuje právo účastníků soudního řízení vyjádřit se k osobám soudců a přísedících a stanovuje pravidla pro podání námitky podjatosti soudce nebo přísedícího. Účastník má právo vyjádřit se k tomu, kdo bude jeho věc projednávat a rozhodovat, a soud ho o tomto právu musí poučit. (§ 15a zákona č. 30/2000 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 30/2000 Sb.
(1) Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.
(2) Účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
(3) V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Účastník má právo vyjádřit se k tomu, kdo bude jeho věc projednávat a rozhodovat, a soud ho o tomto právu musí poučit.
- Pokud chce účastník namítnout podjatost soudce nebo přísedícího, musí tak učinit nejpozději při prvním jednání, kterého se daný soudce nebo přísedící účastní.
- Pokud se účastník o důvodu podjatosti dozví později, má 15 dní na podání námitky od okamžiku, kdy se o důvodu dozvěděl.
- Námitka podjatosti musí být konkrétní – musí uvést, proti komu směřuje, v čem spočívá důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, kdy se účastník o důvodu dozvěděl a jakými důkazy to může prokázat.
Na co si dát pozor
- Je klíčové dodržet lhůtu pro podání námitky podjatosti, jinak může být námitka odmítnuta jako opožděná.
- Pokud soud účastníka nepoučí o právu vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, může účastník uplatnit námitku podjatosti i později.
- Námitka musí být řádně odůvodněna a doložena, nestačí jen obecné tvrzení o podjatosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.