§ 15b zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží…
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 30/2000 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 15b zákona č. 30/2000 Sb. upravuje postup soudu v případě námitky podjatosti soudce nebo přísedícího, stanovuje, kdy se věc předkládá nadřízenému soudu a kdy lze v řízení pokračovat. Pokud účastník řízení vznese námitku podjatosti soudce nebo přísedícího, soud předloží věc s vyjádřením dotčených osob svému nadřízenému soudu k rozhodnutí. (§ 15b zákona č. 30/2000 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Odkazuje na: § 16
- Judikatura: na § 15b odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 30/2000 Sb.
(1) K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná.
(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí také tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem (jiným senátem Nejvyššího soudu) již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.“.
13. § 16 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud účastník řízení vznese námitku podjatosti soudce nebo přísedícího, soud předloží věc s vyjádřením dotčených osob svému nadřízenému soudu k rozhodnutí.
- Během doby, kdy nadřízený soud rozhoduje o námitce podjatosti, může soud prvního stupně provádět pouze takové úkony, které nesnesou odkladu (např. neodkladné zajištění důkazů).
- Soud nemusí předkládat námitku podjatosti nadřízenému soudu, pokud byla vznesena před nebo během jednání, při kterém byla věc rozhodnuta, a soud má za to, že námitka není důvodná.
- Soud nemusí předkládat námitku podjatosti nadřízenému soudu ani v případě, že účastník v námitce opakuje stejné okolnosti, o kterých již nadřízený soud rozhodl, nebo pokud je námitka zjevně opožděná.
Na co si dát pozor
- I když soud nemusí předkládat námitku podjatosti nadřízenému soudu, pokud ji považuje za nedůvodnou nebo opožděnou, je důležité, aby účastník námitku podal včas a s relevantními důvody, aby se předešlo jejímu odmítnutí.
- Účastník by si měl být vědom, že v případě, že námitka podjatosti opakuje již jednou rozhodnuté okolnosti, soud ji nemusí znovu předkládat nadřízenému soudu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 15b
Jak soudy aplikují § 15b
V ustanovení § 15b občanského soudního řádu (ve znění zákona č. 30/2000 Sb.) je na příště výslovně stanoveno, že k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců svému nadřízenému soudu.
V takovém případě se soudce mohl s námitkou podjatosti vypořádat v odůvodnění konečného rozhodnutí (§ 15b odst. 2 o. s. ř.). Podle důvodové zprávy k zákonu č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byl do občanského soudního řádu včleněn § 15b z důvodu hospodárnosti řízení.