§ 15b Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s…
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 30/2000 Sb. · § 15b · Procesní právo
Stručně: Paragraf 15b zákona č. 30/2000 Sb. upravuje postup soudu v případě námitky podjatosti soudce nebo přísedícího, stanovuje, kdy se věc předkládá nadřízenému soudu a kdy lze v řízení pokračovat.
§ 15b
(1) K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná.
(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí také tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem (jiným senátem Nejvyššího soudu) již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.“.
13. § 16 zní:
Paragraf 15b zákona č. 30/2000 Sb. upravuje postup soudu v případě námitky podjatosti soudce nebo přísedícího, stanovuje, kdy se věc předkládá nadřízenému soudu a kdy lze v řízení pokračovat.
Co to znamená v praxi
Pokud účastník řízení vznese námitku podjatosti soudce nebo přísedícího, soud předloží věc s vyjádřením dotčených osob svému nadřízenému soudu k rozhodnutí.
Během doby, kdy nadřízený soud rozhoduje o námitce podjatosti, může soud prvního stupně provádět pouze takové úkony, které nesnesou odkladu (např. neodkladné zajištění důkazů).
Soud nemusí předkládat námitku podjatosti nadřízenému soudu, pokud byla vznesena před nebo během jednání, při kterém byla věc rozhodnuta, a soud má za to, že námitka není důvodná.
Soud nemusí předkládat námitku podjatosti nadřízenému soudu ani v případě, že účastník v námitce opakuje stejné okolnosti, o kterých již nadřízený soud rozhodl, nebo pokud je námitka zjevně opožděná.
Na co si dát pozor
I když soud nemusí předkládat námitku podjatosti nadřízenému soudu, pokud ji považuje za nedůvodnou nebo opožděnou, je důležité, aby účastník námitku podal včas a s relevantními důvody, aby se předešlo jejímu odmítnutí.
Účastník by si měl být vědom, že v případě, že námitka podjatosti opakuje již jednou rozhodnuté okolnosti, soud ji nemusí znovu předkládat nadřízenému soudu.