§ 337d zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Jak se uspokojují pohledávky zajištěné tzv.…
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 30/2000 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 337d zákona 30/2000 upravuje, jak se uspokojují pohledávky zajištěné tzv. vespolným zástavním právem (tedy zástavním právem na více nemovitostech pro tutéž pohledávku) při rozdělování výtěžku z dražby těchto nemovitostí. Pokud se prodají všechny nemovitosti zatížené vespolným zástavním právem, pohledávky se uspokojí poměrně z výtěžku každé nemovitosti po uhrazení přednostních nároků. (§ 337d zákona č. 30/2000 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 30/2000 Sb.
(1) Byly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na kterých váznou pohledávky zajištěné zástavním právem pro tutéž pohledávku89) (dále jen „vespolné zástavní právo“), uhradí se takové pohledávky při rozvrhu jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají u každé jednotlivé nemovitosti po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, přikáže se osobám, které by v důsledku toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka, která by připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat.
(2) Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady hodnota všech nemovitostí zjištěná podle zvláštního předpisu.92) Částky, o které by byli věřitelé s pozdějším pořadím zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal více, než kolik by na něj připadlo z výtěžku prodané nemovitosti, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitostech v pořadí, které příslušelo uspokojenému věřiteli.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovitosti.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se prodají všechny nemovitosti zatížené vespolným zástavním právem, pohledávky se uspokojí poměrně z výtěžku každé nemovitosti po uhrazení přednostních nároků. Pokud věřitel chce jiné rozdělení, musí se zajistit, aby ostatní věřitelé nebyli zkráceni.
- Pokud se neprodají všechny nemovitosti zatížené vespolným zástavním právem, pro výpočet úhrady se použije hodnota všech nemovitostí. Věřitelé s pozdějším pořadím, kteří by byli zkráceni, mají právo na zajištění své pohledávky zástavním právem na neprodaných nemovitostech.
- Pravidla pro vespolné zástavní právo se obdobně použijí i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků na jedné nemovitosti.
Na co si dát pozor
- Věřitel s vespolným zástavním právem by měl pečlivě zvážit, jakým způsobem požaduje uspokojení, aby nepoškodil věřitele s pozdějším pořadím, jinak může být nucen dorovnat schodek.
- Věřitelé s pozdějším pořadím by měli aktivně žádat o zajištění svých pohledávek na neprodaných nemovitostech, pokud by byli zkráceni.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.