§ 96 zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh…
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 30/2000 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 96 zákona č. 30/2000 Sb. upravuje možnost žalobce vzít zpět návrh na zahájení řízení, a to buď zcela, nebo jen zčásti, a stanoví důsledky takového zpětvzetí pro další průběh řízení a pro již vydaná rozhodnutí. Zpětvzetí návrhu: Žalobce může kdykoli během řízení rozhodnout, že nechce v řízení pokračovat, a svůj návrh vzít zpět. (§ 96 zákona č. 30/2000 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, dítě, žalobce, žalovaný
- Odkazuje na: § 102
- Judikatura: na § 96 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 30/2000 Sb.
(1) Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.
(2) Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.
(3) Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.
(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.
(5) Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.“.
133. V § 97 odst. 1 se slovo „Odpůrce“ nahrazuje slovem „Žalovaný“ a slovo „navrhovateli“ se nahrazuje slovem „žalobci“.
134. V § 98 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaného“, slovo „navrhovateli“ se nahrazuje slovem „žalobci“ a slovo „navrhovatel“ se nahrazuje slovem „žalobce“.
135. V § 100 odst. 1 větě druhé se slova „a aby řízení působilo výchovně“ zrušují.
136. V § 100 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názory, soud postupuje tak, aby byl zjištěn jeho názor ve věci. Názor nezletilého dítěte soud zjistí buď prostřednictvím jeho zástupce nebo příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, anebo výslechem dítěte; výslech lze provést i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte. K názoru dítěte soud přihlíží s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti.“.
137. V § 101 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména
a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení,
b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem,
c) dbát pokynů soudu.
(2) Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.“.
138. V § 101 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
139. § 102 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zpětvzetí návrhu: Žalobce může kdykoli během řízení rozhodnout, že nechce v řízení pokračovat, a svůj návrh vzít zpět. Může tak učinit buď celý návrh, nebo jen jeho část.
- Zastavení řízení: Pokud žalobce vezme návrh zpět, soud řízení zastaví, a to buď celé, nebo jen v té části, které se zpětvzetí týká.
- Zrušení rozhodnutí: Jestliže žalobce vezme návrh zpět poté, co soud již o věci rozhodl, ale rozhodnutí ještě není pravomocné, soud v rozsahu zpětvzetí návrhu rozhodnutí zruší.
- Nesouhlas ostatních účastníků: Pokud ostatní účastníci řízení nesouhlasí se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů, soud může rozhodnout, že zpětvzetí není účinné, a v řízení pokračovat.
Na co si dát pozor
- Vážné důvody pro nesouhlas: Ostatní účastníci musí mít vážné důvody pro nesouhlas se zpětvzetím návrhu, aby soud rozhodl o jeho neúčinnosti.
- Zpětvzetí před jednáním: Pokud dojde ke zpětvzetí návrhu předtím, než začalo jednání, nebo jde-li o řízení o rozvodu, neplatnosti manželství či určení existence manželství, nesouhlas ostatních účastníků nemá vliv na účinnost zpětvzetí.
- Pravomocné rozhodnutí: Jestliže je návrh vzat zpět až poté, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 96
Jak soudy aplikují § 96
Proto také novelou o. s. ř. (č. 30/2000 Sb.) bylo stanoveno, že "je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí" (§ 96 odst. 2 věta 2. o. s. ř.)“. Jak uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dosavadní úprava při rozhodování soudu o zpětvzetí žaloby nebo jiného návrhu rozlišovala, zda byl …