Zákon o Vojenské policii

(1) Vojenský policista je při plnění úkolů Vojenské policie povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu plněného úkolu.

(2) Vojenský policista je povinen před provedením úkonu v rámci své pravomoci poučit osobu dotčenou úkonem o důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí.

Vojenský policista je povinen provést úkon, a to i v době mimo službu, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav nebo není pod vlivem léků nebo jiných látek, které snižují jeho schopnost jednat, popřípadě vyrozumět o nutnosti provést úkon nejbližší útvar Vojenské policie nebo nejbližší útvar Policie České republiky. Pokud to okolnosti dovolují, je vojenský policista před provedením zákroku povinen použít slov „Jménem zákona!“ a odpovídající výzvy.

(1) Vojenský policista není povinen provést úkon, jestliže

a) k jeho vykonání nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen, a jestliže povaha úkonu takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,

b) je zřejmé, že nemůže úkon úspěšně dokončit,

c) provádí jiný úkon, jehož nedokončení by mělo vážnější důsledky než neprovedení úkonu nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení, zejména pronásleduje pachatele trestného činu, zakročuje pod jednotným velením, zajišťuje bezpečnost chráněného objektu, osoby, důležitého vojenského materiálu nebo používá výbušniny nebo výbušné předměty, nebo

d) plní úkoly při používání operativně pátracích prostředků za podmínek stanovených trestním řádem27) nebo podpůrných operativně pátracích prostředků podle § 41 odst. 2, nebo provádí výcvik a přípravu k jejich používání.

(2) Pokud okolnosti případu nedovolují vojenskému policistovi provést úkon, je povinen zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru Vojenské policie nebo nejbližšího útvaru Policie České republiky o nutnosti provést úkon.

(1) Vojenský policista je povinen při provádění úkonu prokázat svou příslušnost k Vojenské policii, pokud to povaha a okolnosti úkonu dovolují. Povinnost prokázat příslušnost k Vojenské policii nemá vojenský policista, který plní úkoly při používání operativně pátracích prostředků nebo podpůrných operativně pátracích prostředků.

(2) Příslušnost k Vojenské policii prokazuje vojenský policista vojenským stejnokrojem se zevním označením „VOJENSKÁ POLICIE“ nebo „VP“ doplněným identifikačním číslem (dále jen „vojenský stejnokroj Vojenské policie“), služebním průkazem vojenského policisty (dále jen „služební průkaz“) nebo ústním prohlášením „Vojenská policie“.

(3) Ústním prohlášením „Vojenská policie“ prokazuje vojenský policista svou příslušnost k Vojenské policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti prováděného úkonu neumožňují tuto příslušnost prokázat vojenským stejnokrojem Vojenské policie nebo služebním průkazem. Vojenským stejnokrojem Vojenské policie nebo služebním průkazem se vojenský policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti prováděného úkonu dovolí.

(4) Vojenský policista, kterého určí náčelník Vojenské policie, nemusí k výkonu služby užívat vojenský stejnokroj Vojenské policie.

(1) Vojenský policista a zaměstnanec jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů Vojenské policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů Vojenské policie nebo v zájmu osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního nebo pracovního zařazení ve Vojenské policii.

(2) Povinnosti mlčenlivosti se nemůže vojenský policista a zaměstnanec dovolávat vůči policejnímu orgánu, státnímu zastupitelství nebo soudu.

(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit vojenského policistu nebo občanského zaměstnance ministr obrany nebo jím pověřená osoba.

(1) Osoba omezená na svobodě vojenským policistou nesmí být podrobena mučení nebo krutému, nelidskému anebo ponižujícímu zacházení a nesmí s ní být zacházeno takovým způsobem, který nerespektuje lidskou důstojnost. Vojenský policista, který se stane svědkem takového zacházení, má povinnost přijmout opatření k zamezení takovému zacházení a oznámit je bezodkladně svému nadřízenému.

(2) Osoba omezená na svobodě vojenským policistou má právo zajistit si právní pomoc a mluvit s právním zástupcem bez přítomnosti třetí osoby. V takovém případě poskytne vojenský policista k zajištění právní pomoci neprodleně nezbytnou součinnost.

(3) Osoba mladší 15 let musí mít právního zástupce od prvního úkonu prováděného vůči ní jinak než utajovaně podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže nebo trestního řádu z důvodu, že je zjišťováno a objasňováno, zda spáchala čin jinak trestný.

(4) Osoba Vojenskou policií omezená na svobodě má právo nechat se ošetřit nebo vyšetřit lékařem podle svého výběru; to neplatí pro vyšetření provedené lékařem za účelem zjištění, zda lze osobu umístit do policejní cely nebo je nutno ji z ní propustit. Vojenská policie za účelem ošetření nebo vyšetření umožní přístup lékaře k této osobě.

(1) Vojenská policie na žádost osoby, kterou omezila na svobodě, vyrozumí o této skutečnosti osobu jí blízkou nebo jinou osobu, kterou osoba omezená na svobodě určí. Jedná-li se o osobu nezletilou nebo osobu, jejíž svéprávnost byla omezena, vyrozumí o jejím omezení na svobodě a jeho důvodech také zákonného zástupce nebo opatrovníka této osoby. Jedná-li se o osobu mladší 15 let, vyrozumí také orgán sociálně-právní ochrany dětí, a u osob nezletilých rovněž pěstouna nebo toho, komu byla taková osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí soudu. Vojenská policie provede vyrozumění neprodleně.

(2) Vyrozumění podle odstavce 1 Vojenská policie neprovede, pokud by tím došlo k ohrožení splnění účelu závažného úkonu nebo pokud by bylo takové vyrozumění spojeno s nepřiměřenými obtížemi. O neprovedení vyrozumění je Vojenskou policií informována osoba omezená na svobodě, popřípadě osoba nebo orgán uvedený v odstavci 1 větách druhé a třetí, a to včetně důvodu; tyto skutečnosti vojenský policista zaznamená v úředním záznamu. O neprovedení vyrozumění Vojenská policie bez zbytečného odkladu písemně informuje místně příslušného státního zástupce. Překážka podle věty první může být uplatněna pouze po nezbytnou dobu, a jakmile odpadne, Vojenská policie o tom vyrozumí osobu, popřípadě též orgán podle odstavce 1.

(1) Vojenský policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele, vypátrání hledaného nebo pohřešovaného vojáka anebo věci, nebo zajištění bezpečnosti chráněné osoby nebo chráněného objektu, a v případě potřeby osobu vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení. Každý je povinen požadavku nebo výzvě vyhovět.

(2) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by tím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželovi, partnerovi nebo druhovi, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

(3) Vysvětlení se nesmí požadovat od osoby, která by tím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by ji této povinnosti zprostil příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu tuto povinnost má.

(4) Vojenský policista je povinen předem osobu poučit o možnosti odepřít vysvětlení a o zákazu požadovat vysvětlení podle odstavců 2 a 3.

(5) Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 1, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku10). Náhradu poskytuje Vojenská policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

(6) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být vojenským policistou předvedena k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení.

(7) Úřední záznam o podání vysvětlení je vojenský policista povinen sepsat bez zbytečného odkladu poté, co se osoba dostaví na výzvu, nebo je předvedena. Po sepsání tohoto záznamu vojenský policista osobu propustí, pokud tomu nebrání zákonné důvody.

(8) O předvedení sepíše vojenský policista úřední záznam.

(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození, rodného čísla, bylo-li přiděleno, a adresy bydliště, a nemá-li ho, adresy místa pobytu, a u vojáka také prokázání příslušnosti k vojenskému útvaru. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.

(2) Vojenský policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu

a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku,

b) od níž je požadováno vysvětlení,

c) odpovídající popisu hledaného nebo pohřešovaného vojáka,

d) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo přestupku,

e) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného právního předpisu,

f) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku,

g) při plnění jiného úkonu, je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti chráněné osoby nebo majetku anebo pro předcházení trestné činnosti.

(3) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, aby prokázala svoji totožnost, pokud

a) je důvodná obava, že tato osoba ohrozí bezpečnost chráněného objektu anebo bezpečnost osob, které se v něm nacházejí,

b) se chová způsobem, který narušuje anebo ohrožuje bezpečnost chráněného objektu, nebo

c) vstupuje do chráněného objektu nebo do místa, kam je vojenským policistou zakázán vstup, nebo z tohoto chráněného objektu nebo místa vychází.

(1) Odmítne-li voják prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je vojenský policista oprávněn vojáka předvést k vykonání úkonů ke zjištění jeho totožnosti. Po zjištění totožnosti vojenský policista vojáka propustí, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(2) Nemůže-li vojenský policista totožnost vojáka předvedeného podle odstavce 1 zjistit na základě sdělených údajů ani ve vojenských evidencích11) ani v evidenci obyvatel, je oprávněn vyzvat vojáka, aby strpěl provedení nezbytných úkonů, a to

a) zajišťování daktyloskopických otisků,

b) zjišťování vnějších tělesných znaků,

c) zevní měření těla,

d) pořizování obrazových záznamů, nebo

e) odběr biologických vzorků umožňující získání informací o genetickém vybavení.

(3) Nelze-li úkon podle odstavce 2 pro odpor vojáka provést a nejde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, je vojenský policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu.

(4) Zjišťování vnějších tělesných znaků a měření těla podle odstavce 2 provádí vojenský policista stejného pohlaví nebo na jeho žádost zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu této činnosti12). Krev odebírá na žádost vojenského policisty pouze zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu této činnosti12). Biologické vzorky se odebírají způsobem, který nesmí ohrozit zdraví vojáka.

(5) Nezjistí-li vojenský policista totožnost vojáka do 24 hodin od omezení osobní svobody, je povinen ho propustit, nejsou-li důvody pro jeho zajištění.

(6) Nemohou-li nebo odmítnou-li osoby uvedené v § 3 nebo osoba uvedená v § 27 odst. 2 a 3 prokázat svoji totožnost, je vojenský policista oprávněn je neprodleně předvést.

(7) O předvedení a provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

(1) Vojenský policista je oprávněn zajistit osobu uvedenou v § 3, která

a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život nebo život anebo zdraví jiných osob nebo majetek,

b) při předvedení kladla odpor nebo se pokusila o útěk,

c) byla přistižena při přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, nebo mařit řádné šetření věci,

d) se jako voják neoprávněně zdržuje mimo útvar nebo místo výkonu služby, nebo

e) má být předvedena podle trestního řádu.

(2) Po provedení úkonů v rámci zajištění je vojenský policista povinen osobu zajištěnou podle odstavce 1 ihned propustit, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(3) Zajištění může trvat jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

(4) O zajištění osoby podle odstavce 1 a o provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

(5) O zajištění vojáka je vojenský policista povinen neprodleně vyrozumět jeho velitele.

(1) Vojenský policista je oprávněn omezit volný pohyb osoby uvedené v § 3, která fyzicky napadá vojenského policistu nebo jinou osobu, ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk, připoutáním k vhodnému předmětu, zejména pomocí pout.

(2) Omezení podle odstavce 1 musí být ukončeno v okamžiku, kdy je zřejmé, že osoba jednání podle odstavce 1 nebude opakovat, nejdéle však po uplynutí 2 hodin od okamžiku připoutání.

(1) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu uvedenou v § 3 a v § 27 odst. 2 a 3 k vydání zbraně, hrozí-li nebezpečí, že jí bude neoprávněně užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Po předchozí marné výzvě je vojenský policista oprávněn zbraň odebrat.

(2) Vojenský policista je oprávněn přesvědčit se prohlídkou, zda osoba nemá u sebe zbraň, a tuto zbraň jí odebrat, pokud

a) má být omezena osobní svoboda osoby,

b) proti ní směřuje zákrok nebo jiný úkon, hrozí nebezpečí, že osoba bude klást odpor, a je podezření, že má u sebe zbraň, nebo

c) se jedná o případy podle § 34 odst. 2.

(3) Prohlídku osoby podle odstavce 2, § 34 odst. 2, § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1 provádí osoba stejného pohlaví, a to s využitím přímého fyzického kontaktu, nebo je-li to nezbytné, přímého pozorování odhaleného těla této osoby. Vojenský policista je přitom oprávněn vyzvat osobu k provedení pohybu sloužícího k odhalení zbraně nebo jiné věci způsobilé ohrozit život anebo zdraví.

(4) O prohlídce vojenský policista sepíše úřední záznam.

(5) Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána, vystaví vojenský policista bez zbytečného odkladu písemné potvrzení.

(6) Vojenský policista vydanou nebo odebranou zbraň vrátí osobě, pokud pominul důvod pro její vydání nebo odebrání, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem. Osoba je povinna vrácení zbraně potvrdit podpisem.

(1) Vojenský policista je oprávněn umístit do policejní cely zřízené pro tento účel u útvaru Policie České republiky zajištěnou nebo zadrženou osobu uvedenou v § 3.

(2) Podíl Vojenské policie na ostraze a podmínky provádění úkonů se zadrženou osobou upraví dohoda mezi Policií České republiky a Vojenskou policií.

(3) Podmínky režimu provozu a umísťování osob do policejních cel stanovuje zákon o Policii České republiky13).

Vyžaduje-li to účinné zabezpečení plnění úkolů podle tohoto zákona nebo hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví, je vojenský policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po nezbytnou dobu setrval na určeném místě. K vymezení určených míst se mohou použít technické prostředky.

(1) Vojenský policista je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele nebo vlastníka do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 má vojenský policista také při pronásledování osoby.

(3) Nelze-li jinak dosáhnout splnění úkolu Vojenské policie, je vojenský policista oprávněn za účelem vstupu do prostor nebo na pozemek podle odstavců 1 a 2 taková místa otevřít nebo si do nich zjednat přístup jiným způsobem, a to v případě nutnosti i za použití síly.

(4) Vojenský policista je povinen při vstupu do prostor nebo na pozemek podle odstavce 1 a při následných úkonech zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo by mohlo dojít k ohrožení života anebo zdraví nezúčastněné osoby.

(5) Po provedení úkonů nebo jiných opatření je vojenský policista povinen o jejich provedení bez zbytečného odkladu vyrozumět uživatele nebo vlastníka prostor nebo pozemku podle odstavce 1, pokud nebyl provedení úkonu přítomen. Současně je povinen zajistit zabezpečení prostor nebo pozemku podle odstavce 1, nemůže-li tak učinit jejich uživatel, vlastník nebo jiná oprávněná osoba.

(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněného objektu je vojenský policista oprávněn

a) zjišťovat totožnost vstupující nebo vycházející osoby nebo osoby, která se v chráněném objektu nachází,

b) zjišťovat důvod a oprávněnost vstupu osoby do chráněného objektu, a to i s využitím jejích osobních údajů podle § 27 odst. 1 a dále například otisků prstů, snímku obličeje nebo obrazu sítnice,

c) prohlédnout vnášené nebo vynášené věci nebo zavazadla,

d) prohlédnout dopravní prostředky vjíždějící, vyjíždějící nebo nacházející se v chráněném objektu.

(2) Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit bezpečnost chráněného objektu nebo kterou neoprávněně vynáší z chráněného objektu, vojenský policista provede její prohlídku.

(3) Věci uvedené v odstavci 2 neoprávněně vynášené z chráněného objektu je vojenský policista oprávněn osobě odebrat. Věci vnášené do chráněného objektu je oprávněn odebrat na dobu pobytu osoby v chráněném objektu. O odebrání věci vystaví vojenský policista osobě potvrzení.

(4) Vojenský policista může provést jiné úkony k zajištění toho, aby se do chráněného objektu nevnášely nebo nedopravovaly věci, které by mohly narušit bezpečnost chráněného objektu.

(5) Vojenský policista je oprávněn provést úkon podle odstavce 1 písm. a), c) a d) a podle odstavců 2 a 3 obdobně proti osobě, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, nebo v místě, odkud lze účinně ohrozit chráněný objekt, pokud

a) je důvodná obava, že tato osoba ohrozí bezpečnost chráněného objektu nebo osoby, která se v něm nachází, nebo

b) se tato osoba chová způsobem, který narušuje nebo ohrožuje bezpečnost chráněného objektu.

(6) Vojenský policista je oprávněn rozhodnout o odstranění dopravního prostředku na náklady jeho provozovatele, je-li důvodná obava ohrožení bezpečnosti chráněného objektu. Provozovatel se může zprostit povinnosti náhrady nákladů za odstranění vozidla, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit.

(1) Vojenská policie je oprávněna k plnění svých úkolů využívat bezpilotní systémy.

(2) Vojenský policista je oprávněn zamezit provozu bezpilotního systému technickými nebo jinými prostředky, popřípadě jeho poškozením nebo zničením, jestliže bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek, veřejný pořádek, životní prostředí nebo jiný důležitý zájem chráněný jiným právním předpisem28).

(3) Oprávnění podle odstavce 2 lze použít pouze v nezbytné míře a po nezbytnou dobu.

(1) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet vozidlo, které řídí voják, a vozidlo ozbrojených sil nebo vozidlo ozbrojených sil jiného státu.

(2) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet dopravní prostředek v chráněném objektu nebo v jeho bezprostřední blízkosti a dopravní prostředek při vjíždění do chráněného objektu nebo vyjíždění z něho.

(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněné osoby je vojenský policista oprávněn prohlédnout osobu, zavazadlo, věci a dopravní prostředek nacházející se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby.

(2) Vojenský policista je oprávněn prohlédnout osobu pouze tehdy, jestliže tato osoba na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) K prohlídce budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru musí mít policista svolení vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je vojenský policista oprávněn vykonat prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření, že z budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru by měl být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby.

(4) Prohlídka podle odstavců 1 a 3 nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.

(5) Vojenský policista je oprávněn za účelem provedení prohlídky budovu, obydlí, jiný prostor, pozemek, dopravní prostředek, zavazadlo nebo věc otevřít nebo si do nich zjednat přístup jiným způsobem, v případě nutnosti i za použití síly.

(6) Vojenský policista je oprávněn rozhodnout o odstranění dopravního prostředku na náklady jeho provozovatele, je-li důvodná obava ohrožení bezpečnosti chráněné osoby. Provozovatel se může zprostit povinnosti náhrady nákladů za odstranění vozidla, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit.

(1) Při zajišťování ochrany vojenské letecké dopravy je vojenský policista oprávněn provést bezpečnostní prohlídku letadla, prohlídku přepravované osoby a zavazadla za účelem zjištění, zda osoba nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku nebo k jinému trestnému činu.

(2) Věcí podle odstavce 1 se rozumí zejména předměty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy14).

(1) Vojenským zkušebním komisařem řidičů může být pouze příslušník Vojenské policie, kterého určil náčelník Vojenské policie.

(2) Zkoušky odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vojáků v činné službě provádí vojenský zkušební komisař řidičů, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře podle zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

(1) Vojenský policista je při šetření přestupku oprávněn vyžadovat

a) orientační vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin nebo potu,

b) odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i tehdy, nelze-li osobu předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat,

c) jiná odborná vyjádření15),

d) výpis z rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu, nebo

e) opis z evidence přestupků vedené Ministerstvem spravedlnosti.

(2) Vojenský policista je dále oprávněn ohledat místo přestupku, věc, která má vztah ke spáchanému přestupku, a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.

(3) Úkonu uvedenému v odstavci 1 písm. a) nebo b) je osoba povinna se podrobit, jen není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.

(4) Krev se musí odebrat, požádá-li o to osoba podezřelá ze spáchání přestupku.

(1) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, jestliže

a) lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí nebo může být zabrána, nebo

b) jde o věc důležitou pro řízení o přestupku.

(2) Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je vojenský policista oprávněn tuto věc odejmout. Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku. Vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obdobný obecný zájem, věta druhá se nepoužije.

(3) O vydání věci nebo jejím odnětí sepíše vojenský policista úřední záznam a osobě vystaví potvrzení. Vydanou nebo odňatou věc, je-li jí třeba k dalšímu řízení, vojenský policista předá orgánu, který je příslušný rozhodnout o přestupku; jinak ji vydá osobě, o jejímž právu na věc není pochyb, popřípadě osobě, která ji vydala nebo které byla odňata.

(4) Je-li věcí podle odstavce 1 nebo 2 omamná nebo psychotropní látka nebo prekursor drog nebo jiná chemická látka nebo předmět určený k výrobě omamných nebo psychotropních látek, Vojenská policie takovou věc po skončení řízení zničí nebo zaeviduje k účelům uvedeným v § 8, pokud nebylo rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání věci. Obdobným způsobem Vojenská policie postupuje u věci uvedené ve větě první získané v souvislosti s činností uvedenou v § 41.

(1) Vojenský policista před zahájením úkonů trestního řízení z vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jiné osoby anebo orgánu za účelem získání poznatků o trestné činnosti vyhledává, odhaluje, a je-li to třeba, i dokumentuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. V rámci činnosti podle věty první je povinen předcházet trestné činnosti.

(2) Při předcházení trestné činnosti, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s trestním řízením a v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti chráněné osoby nebo chráněného objektu je vojenský policista oprávněn používat podpůrné operativně pátrací prostředky, kterými jsou

a) zabezpečovací technika, kterou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory, a

b) zvláštní finanční prostředky.

(1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti se získáváním poznatků o trestné činnosti a používáním operativně pátracích prostředků a podpůrných operativně pátracích prostředků. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.

(2) Vojenský policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.

(1) Vojenský policista je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň, k jejichž použití byl vycvičen.

(2) Zbraní podle tohoto paragrafu a § 45 až 49 se rozumí bodné, sečné a střelné zbraně, výbušniny, výbušné předměty a pomůcky.

(1) Donucovacími prostředky jsou

a) hmaty, chvaty, údery a kopy,

b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,

c) obušek a jiný úderný prostředek,

d) pouta,

e) služební pes,

f) zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla,

g) zásahová výbuška,

h) úder střelnou zbraní,

i) hrozba namířenou střelnou zbraní,

j) výstražný výstřel,

k) prostředek k zamezení prostorové orientace,

l) vrhací prostředek s dočasně zneschopňujícími účinky, který má povahu střelné zbraně,

m) vrhací prostředek, který nemá povahu střelné zbraně,

n) prostředek k zamezení provozu bezpilotního systému, kterým je zejména rušič signálu, vrhač sítí a zařízení využívající směrovou energii,

o) vytlačování štítem,

p) vytlačování vozidlem,

q) vodní stříkač.

(2) Před použitím donucovacích prostředků je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použit donucovací prostředek. To neplatí v případě použití prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, je-li sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.

(3) Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo účelu sledovaného zákrokem; přitom se použije pouze takový donucovací prostředek, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje vojenský policista podle konkrétní situace tak, aby osobě, proti které zakročuje, nezpůsobil zřejmě nepřiměřenou újmu.

(4) Vojenský policista je oprávněn použít donucovací prostředek k ochraně bezpečnosti své osoby, jiné osoby nebo majetku.

(5) Elektrický donucovací prostředek může vojenský policista použít pouze tehdy, pokud by použití jiného donucovacího prostředku zjevně nebylo dostatečné k dosažení účelu sledovaného zákrokem.

(6) Je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob nebo majetku anebo že se osoba pokusí o útěk, je vojenský policista oprávněn použít pouta a prostředek k zamezení prostorové orientace také ke spoutání osoby

a) zajištěné,

b) zadržené,

c) zatčené, nebo

d) převzaté vojenským policistou k provedení procesních úkonů z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochranné výchovy.

(7) Vojenský policista je oprávněn použít pouta ke vzájemnému připoutání dvou nebo více osob.

(8) Prostředek k zamezení prostorové orientace je vojenský policista oprávněn použít pouze tehdy, nelze-li účelu zákroku dosáhnout jinak.

(1) Vojenský policista je oprávněn použít zbraň,

a) v nutné obraně nebo v krajní nouzi,

b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,

c) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,

d) nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho zákroku,

e) aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje chráněnou osobu, střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku,

f) aby zamezil letu bezpilotního letadla,

g) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek v chráněných objektech, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život a zdraví osob a přes opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zákona o silničním provozu16) nezastaví, nebo

h) ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby.

(2) Použití zbraně vojenským policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

(3) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen tehdy, je-li přímo ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.

(4) Při použití zbraně je vojenský policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a aby co nejvíce šetřil život osoby, proti níž zákrok směřuje.

(1) Po použití donucovacího prostředku nebo zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je vojenský policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit neodkladné úkony nebo jiná opatření, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

(2) Zákrok, při kterém byly použity donucovací prostředky nebo zbraň, je vojenský policista povinen bezodkladně ohlásit svému nadřízenému a sepsat o něm úřední záznam s uvedením důvodů, průběhu a výsledku jejich použití. Použije-li vojenský policista donucovací prostředky nebo zbraň mimo místo svého služebního působení, ohlásí jeho nadřízený tuto skutečnost územně příslušnému veliteli Vojenské policie.

(3) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně, anebo jestliže při jejich použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda byly použity v souladu s tímto zákonem.

Při zákroku Vojenské policie pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacího prostředku a zbraně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacího prostředku a zbraně může na místě zákroku rozhodnout také nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení do ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacího prostředku a zbraně musí být uchováno na obrazovém a zvukovém nebo zvukovém anebo písemném záznamu. Po použití donucovacích prostředků nebo zbraně přechází na toho, kdo rozhodl, odpovědnost za splnění povinností podle § 47.

(1) Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevným zdravotním postižením, zjevně duševně nemocné osobě nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí vojenský policista použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický ani jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek ani jiný úderný prostředek, vrhací prostředek s dočasně zneschopňujícím účinkem, který má povahu střelné zbraně, vrhací prostředek, který nemá povahu střelné zbraně, vytlačování vozidlem, vytlačování štítem, služebního psa, zásahovou výbušku, úder střelnou zbraní, hrozbu namířenou zbraní, výstražný výstřel a zbraň, kromě případů, jestliže taková osoba ohrožuje život nebo zdraví vojenského policisty nebo jiné osoby anebo hrozí větší škoda na majetku17) a nebezpečí nelze odvrátit jinak.

(2) Omezení podle odstavce 1 neplatí pro použití slzotvorného prostředku, zásahové výbušky a vytlačování vozidlem nebo štítem, jsou-li použity proti skupině osob. Při použití slzotvorného prostředku vojenský policista postupuje přiměřeně okolnostem řešené situace a bere ohled na nezúčastněné osoby.

(1) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, nesmějí být slova „vojenská policie“ nebo slova od nich odvozená, symboly nebo znak Vojenské policie používány při obchodní, zájmové, společenské nebo sportovní činnosti nebo obsaženy v

a) obchodní firmě,

b) názvu právnické osoby, nebo

c) názvu orgánů nebo organizačních článků právnických osob.

(2) Výjimku ze zákazu stanoveného v odstavci 1 může udělit náčelník Vojenské policie. Výjimku neudělí, pokud by použití slov „vojenská policie“ nebo slov od něj odvozených nebo užití symbolů nebo znaku Vojenské policie ohrozilo dobrou pověst Vojenské policie nebo bylo způsobilé vzbudit dojem souvislosti osoby nebo organizace s Vojenskou policií.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštní barevné provedení a označení používané na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech Vojenské policie anebo zvláštní barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné,

b) na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský stejnokroj Vojenské policie nebo takové jeho součásti, které jsou s ním zaměnitelné, ačkoli není vojenským policistou,

c) odmítne na výzvu vojenského policisty bez zbytečného odkladu a bezúplatně poskytnout požadované podklady a informace, pokud jí v tom nebrání jiný právní předpis (§ 56 odst. 1), nebo

d) v rozporu s § 25 odst. 1 a § 56 odst. 3 nezachová mlčenlivost.

(2) Za jednání podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 50 odst. 1 použije slova „vojenská policie“ anebo slova od nich odvozená nebo symboly nebo znak Vojenské policie ve svém názvu nebo obchodní firmě,

b) na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštní barevné provedení a označení používané na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech Vojenské policie anebo zvláštní barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné, nebo

c) odmítne na výzvu vojenského policisty bez zbytečného odkladu a bezúplatně poskytnout požadované podklady a informace, pokud jí v tom nebrání jiný právní předpis (§ 56 odst. 1).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a c) lze uložit pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 100 000 Kč.

(1) Přestupky podle tohoto zákona spáchané osobami uvedenými v § 3 písm. b) nebo c) může projednat vojenský policista příkazem na místě.

(2) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.

(3) Přestupky podle § 51 odst. 1 písm. a) a b) se zapisují do evidence přestupků vedené Ministerstvem spravedlnosti.

(1) Česká republika uhradí jinému členskému státu Evropské unie nebo evropskému orgánu škodu tehdy, poskytl-li takový stát nebo orgán náhradu škody způsobené tím, že Vojenská policie předala nepřesné osobní údaje nebo předala osobní údaje v rozporu se zákonem, přičemž se zohlední možná chyba příjemce osobních údajů při jejich použití. Jinému než členskému státu Evropské unie nebo přidruženému státu se uhradí škoda podle věty první, jen je-li zaručena vzájemnost.

(2) Nejde-li o případ podle odstavce 1, náhrada škody vzniklé činností Vojenské policie se řídí jiným právním předpisem2).

Služební orgán může v odůvodněných případech vojenskému policistovi povolit použití vozidla ozbrojených sil k cestě do místa výkonu služby a zpět v souvislosti s plněním úkolů Vojenské policie.

Na kontrolní činnost prováděnou Vojenskou policií se kontrolní řád nevztahuje.

Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) způsob zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzor služebního průkazu, barevné provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie,

b) vzor a náležitosti potvrzení o zadržení řidičského průkazu a o zadržení osvědčení o technickém průkazu vozidla ozbrojených sil podle § 9.

(1) Vojenská policie při plnění úkolů stanovených tímto zákonem spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami a může od nich požadovat podklady a informace. Tyto osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu a bezúplatně požadované podklady a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání jiný právní předpis.

(2) Vojenský policista je oprávněn v případě nebezpečí ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osobu uvedenou v § 26 odst. 2 anebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti.

(3) Každý, koho Vojenská policie požádá o poskytnutí pomoci, byl-li řádně poučen, je povinen zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl. O zproštění povinnosti mlčenlivosti platí obdobně ustanovení § 25 odst. 3.

Každý je povinen bez zbytečného odkladu a bezplatně uposlechnout výzvy anebo pokynu nebo vyhovět žádosti Vojenské policie nebo vojenského policisty při plnění úkolů podle tohoto zákona; to neplatí, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis stanoví jinak. Nelze-li účelu výzvy, pokynu nebo žádosti dosáhnout pro odpor osoby, je vojenský policista oprávněn tento odpor překonat.

Vojenská policie při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými bezpečnostními sbory, obecní policií, Vojenským zpravodajstvím a s obdobnými institucemi v zahraničí. Obsah spolupráce, součinnosti a vzájemné vztahy upraví dohoda, kterou za Vojenskou policii podepisuje náčelník Vojenské policie.

(1) Výcvik vojenských policistů se uskutečňuje ve vojenských objektech, vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských školách a na pozemcích, v prostorech nebo stavbách, se kterými jsou příslušné hospodařit příspěvková organizace nebo státní podnik, u kterých vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele ministerstvo.

(2) Výcvik, který nelze uskutečnit podle odstavce 1, lze provádět i v jiných zařízeních, objektech nebo na jiných pozemcích, a to po dohodě s jejich vlastníky. O provedení takovéhoto výcviku rozhoduje náčelník Vojenské policie.

(3) Vojenská policie může poskytovat výcvik i jiným osobám než vojenským policistům, jestliže se jedná o osoby plnící úkoly ve spolupráci s Vojenskou policií nebo v její prospěch nebo v prospěch ministerstva. Tento výcvik může Vojenská policie poskytovat, není-li tím ohroženo plnění jejích úkolů, na základě rozhodnutí ministra obrany.

(1) Úřední záznam musí být pořízen bez zbytečného odkladu po provedení úkonu a musí obsahovat označení útvaru Vojenské policie, uvedení data a času, důvodu, průběhu a okolností úkonu a podpis zpracovatele.

(2) Vojenský policista na žádost osoby vystaví bez zbytečného odkladu písemné potvrzení o provedeném úkonu.

(1) Vojenský policista zařazený ve Vojenské policii podle zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za vojenského policistu podle tohoto zákona.

(2) Náčelník Vojenské policie podle zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za náčelníka Vojenské policie jmenovaného podle tohoto zákona.

Fyzická osoba nebo právnická osoba, které nesplňují omezení podle § 50 odst. 1, jsou povinny uvést své obchodní firmy a názvy svých orgánů a organizačních článků do souladu s § 50 odst. 1 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zrušuje se:

1. Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii.

2. Zákon č. 39/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii.

3. Zákon č. 213/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb.

4. Část čtrnáctá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

5. Část patnáctá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku.

6. Část druhá zákona č. 150/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

7. Vyhláška č. 212/2003 Sb., kterou se stanoví způsob zevního označení a vzor služebního průkazu vojenského policisty a barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie.

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 101/2013 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 1 písm. f) a g) a v § 8a odst. 2 písm. a) a b) se slova „příslušníka Vojenské policie“ nahrazují slovy „vojenského policisty“.

2. V § 6 odst. 12 se za slovo „policisty“ vkládají slova „nebo vojenského policisty“.

3. V § 6 se odstavec 14 zrušuje.

4. V § 6a odst. 1 se slova „a 14“ zrušují.

5. V § 18 odst. 9 se slova „a stanovených útvarů celních orgánů“ nahrazují slovy „, Vojenské policie a celních orgánů“ a za větu druhou se vkládá věta „Útvary Vojenské policie stanoví ministr obrany.“.

6. V § 79 odst. 2 se za slovo „Policista“ vkládají slova „, vojenský policista“.

7. Nadpis § 124 zní: „Působnost“.

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Němcová v. r.

Zeman v. r.

Rusnok v. r.

2) Například zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

10) Vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení.

11) Zákon č. 219/1999 Sb.

Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002.

Nařízení Komise (EU) č. 185/2010 ze dne 4. března 2010, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti.

15) Například zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění pozdějších předpisů.

16) § 79 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

17) § 138 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.

19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726.

21) Čl. I bod 1 písm. b) Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil, vyhlášené pod č. 1/2002 Sb. m. s.

22) Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 484/2020 Sb.

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 ze dne 10. května 2023 o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2006/960/SVV.

24) § 44 odst. 1 a 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

25) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

26) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

27) § 158b a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

28) Například § 44e až 44i zákona č. 49/1997 Sb., zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.