Vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé, kterou se provádí devizový zákon

(1) V cestovním styku každý může bez devizového povolení vyvézt do zahraničí a dovézt do tuzemska nejvýše 5000 Kč v hotovosti.

(2) Limit stanovený v odstavci 1 u osob cestujících společně lze sčítat.

(3) Devizový tuzemec poskytující během přepravy v zahraničí devizovým tuzemcům občerstvení a jiné služby spojené s přepravou za českou měnu je oprávněn dovážet peněžní prostředky v české měně, které tímto prodejem v zahraničí získal.

(4) Českou měnu je možné vyvážet do zahraničí a dovážet do tuzemska ve všech nominálních hodnotách.

(5) Cenné papíry znějící na českou měnu lze vyvážet a dovážet bez devizového povolení.

Devizový tuzemec a devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvážet do zahraničí kromě částek uvedených v § 9 této vyhlášky

a) nejvýše pět ročníkových sad platných českých mincí,

b) české platné pamětní mince v počtu do dvou kusů od každé hodnoty.

[k § 31 odst. 3 písm. b) zákona]

Vyjádření, že se nejedná o historické mince, vydávají Národní muzeum v Praze nebo Moravské zemské muzeum v Brně nebo Česká numizmatická společnost.

(k § 32 zákona)

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci, jejíž výše nebyla určena pravomocným soudním rozhodnutím nebo soudem schváleným smírem, do protihodnoty 2000 Kč na osobu a měsíc. Přepočet částky 2000 Kč se provede kursem platným v den doručení žádosti o uskutečnění převodu do zahraničí.

(2) Převody výživného do zahraničí provádějí devizové banky na základě žádosti devizového tuzemce o uskutečnění převodu. K žádosti je devizový tuzemec povinen nejméně jedenkrát v kalendářním roce přiložit potvrzení Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže (dále jen „Ústředí“) o tom, že zákonná vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci trvá a že jsou splněny podmínky stanovené v § 32 odst. 1 písm. b) zákona. Ústředí rovněž potvrdí výši výživného stanoveného pravomocným rozhodnutím soudu nebo soudním smírem.

(k § 33 zákona)

Devizové povolení se rovněž nevyžaduje k placení prokazatelných výloh spojených se správou a udržováním zahraničních nemovitostí devizových tuzemců, jakož i k placení běžných úroků a splátek hypotekárních půjček sjednaných v souladu se zákonem, pokud k jejich placení není možno použít výnosy z této nemovitosti.

(k § 34 zákona)

(1) Devizové povolení podle § 34 odst. 1 zákona se nevyžaduje k nabytí zahraničních cenných papírů podle zvláštního předpisu4) nebo k jejich následnému nabytí od devizového tuzemce.

(2) Devizové povolení podle § 34 odst. 3 zákona se nevyžaduje k převodu zahraničních cenných papírů nabytých na základě odstavce 1 na devizového cizozemce.

Devizové povolení podle § 34 odst. 1 a 3 zákona se nevyžaduje k nabývání zahraničních cenných papírů za účelem jejich dalšího prodeje třetím osobám

a) devizovou bankou, která v rozsahu stanoveném v povolení působit jako banka5) je oprávněna obchodovat se zahraničními cennými papíry,

b) obchodníkem s cennými papíry,6) který není devizovou bankou, v rozsahu stanoveném v povolení České národní banky k obchodování se zahraničními cennými papíry,

pokud povolení k obchodování se zahraničními cennými papíry je jim vydáno v dohodě s Ministerstvem financí.

Devizové povolení podle § 34 odst. 1 zákona se nevyžaduje k nabytí zahraničních cenných papírů, které devizový tuzemec získá děděním.

(1) Devizový tuzemec pro účely žádosti o povolení majetkové účasti v zahraničí podle § 34 odst. 1 zákona uvede:

a) svůj název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) a předmět podnikání (činnosti), pokud je podnikatelem. Právnická osoba a fyzická osoba - podnikatel uvede svoje identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, a přiloží ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii živnostenského oprávnění. Fyzická osoba uvede své rodné číslo,

b) název (jméno), sídlo (adresu), předmět podnikání a formu majetkové účasti v zahraničí,7)

c) výši základního jmění právnické osoby, na níž má devizový tuzemec majetkovou účast,

d) výši podílu devizového tuzemce na činnosti devizového cizozemce v zahraničí, zdroj jeho financování (vlastní zdroje nebo úvěry), měnu a způsob jeho úhrady,

e) výpočet návratnosti devizových prostředků vynaložených devizovým tuzemcem na majetkovou účast v zahraničí,

f) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt), předmět podnikání devizového cizozemce, který se podílí na společné činnosti, ve které má majetkovou účast devizový tuzemec, a výši podílu devizového cizozemce.

(2) Obdobně postupuje devizový tuzemec při žádosti o změnu výše majetkové účasti v zahraničí.

(3) Devizový tuzemec pro účely žádosti o povolení převodu majetkové účasti v zahraničí na devizového cizozemce podle § 34 odst. 3 zákona uvede:

a) svůj název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) a předmět podnikání (činnosti), pokud je podnikatelem. Právnická osoba a fyzická osoba - podnikatel uvede svoje identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, a přiloží ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii živnostenského oprávnění. Fyzická osoba uvede své rodné číslo,

b) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) a předmět podnikání (činnosti) devizového cizozemce, na němž se devizový tuzemec majetkově účastní,

c) výši stávající, převáděné a výsledné majetkové účasti,

d) cenu, za kterou se majetková účast převádí, a způsob úhrady,

e) důvod převodu,

f) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) devizového cizozemce, na kterého se majetková účast převádí.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.

Ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky:

Doc. Ing. Klaus CSc. v. r.

Guvernér Státní banky československé:

Ing. Tošovský v. r.

1) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

1a) Opatření České národní banky č. 10, kterým se stanoví předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, a opatření České národní banky č. 11, kterým se stanoví předkládání výkazů jinými osobami než bankami České národní bance, vyhlášená v částce 76/1993 Sb. a publikovaná ve Věstníku České národní banky č. 23/1993.

1b) § 352 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 240/1993 Sb.).

§ 85 zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti.

1c) § 73a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 69/1994 Sb.).

1d) § 47, 78, 79 a 347 trestního řádu.

2) § 45 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

3) Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.

Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 532/1990 Sb., o vydání státních dluhopisů k úhradám pohledávek z přiznaných odškodnění podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.

4) Zejména zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 45 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.

7) § 34 odst. 2 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb. (úplné znění č. 457/1992 Sb.).