Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva

Fyzická osoba má právo na náhradu škody, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru.“.

3. V § 83 odst. 1 se slovo „věcná“ zrušuje.

4. V § 83 odst. 2 se slovo „věcné“ zrušuje.

5. V § 84 odstavec 1 zní:

„(1) Náhradu škody podle § 83 poskytuje a rozhoduje o ní hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky požární ochrany, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.“.

6. V § 84 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Náhradu škody právnické nebo fyzické osobě, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru na výzvu obce podle § 19, poskytuje a rozhoduje o ní obec.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

7. V § 84 odst. 3 se slovo „věcná“ zrušuje.

8. V § 84 odst. 4 se slova „82 a“ zrušují.

9. V § 84 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Náhrada škody fyzické osobě, která jí vznikla v souvislosti s pomocí poskytnutou podle § 82, se poskytuje podle občanského zákoníku.“.

ČÁST DRUHÁ

Čl. II

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 307/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 124/2011 Sb. a zákona č. 142/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Za podmínek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze za kulturní památku samostatně prohlásit stavbu, která není samostatnou věcí, nebo soubor staveb; i taková kulturní památka se považuje za nemovitou kulturní památku.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

2. V § 2 odstavec 3 zní:

„(3) Za kulturní památku lze prohlásit soubor věcí nebo staveb, i když některé z nich nevykazují znaky kulturní památky podle odstavce 1.“.

3. Nadpis § 3 zní: „Prohlašování kulturních památek“.

4. V § 3 odst. 1 se za slovo „věci“ vkládají slova „nebo stavby“.

5. V § 3 odst. 2 se slova „vlastníka věci“ nahrazují slovem „vlastníka“, slova „prohlášení věci“ se nahrazují slovy „prohlášení jeho věci nebo stavby“ a slova „hodlá věc“ se nahrazují slovy „hodlá jeho věc nebo stavbu“.

6. V § 3 odst. 3 se slovo „věci“ zrušuje a slovo „věc“ se nahrazuje slovy „svoji věc nebo stavbu“.

7. V § 3 se na začátek odstavce 4 vkládá věta „V rozhodnutí o prohlášení nemovité věci za kulturní památku může ministerstvo kultury současně uvést, že výslovně uvedené stavby se kulturní památkou nestávají, ačkoli pozemek, na kterém jsou zřízeny, se za kulturní památku prohlašuje.“ a za slovo „věci“ se vkládají slova „nebo stavby“.

8. V § 3 odst. 5 se za slova „Vlastníci věcí“ vkládají slova „nebo staveb“, za slovo „věcech“ se vkládají slova „nebo stavbách“ a slova „prohlídku věcí“ se nahrazují slovy „prohlídku těchto věcí nebo staveb“.

9. V § 3 odst. 6 se za slovo „věcí“ vkládají slova „nebo staveb“.

10. V § 7 odst. 3 se za slovo „věci“ vkládají slova „nebo stavby“.

11. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:

Ministerstvo kultury může na žádost vlastníka stavby, která vznikla následně na nemovitosti již chráněné jako kulturní památka, nebo z moci úřední rozhodnout, že tato stavba není kulturní památkou.“.

12. V nadpisu § 8 a v § 8 odst. 1 a 5 se za slovo „věci“ vkládají slova „nebo stavby“.

13. V § 8 odst. 2 větě druhé se slovo „věci“ zrušuje.

14. V § 9 odst. 4 se slova „věc převádí“ nahrazují slovy „ji převádí“ a slovo „věc“ se zrušuje.

15. V § 13 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; je-li národní kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou věcí, vztahuje se právo státu na přednostní koupi na nemovitost, jíž je národní kulturní památka součástí“.

16. V § 13 odst. 3 se za slovo „nabídka“ vkládají slova „podle odstavce 1“, slova „kulturní památku“ se nahrazují slovem „věc“ a slova „kulturní památky přijímá“ se nahrazují slovem „přijímá“.

17. V § 14a odst. 1 se slova „způsobilá k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávná“.

18. V § 14a odst. 10 písm. a) se slova „zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo mu byla způsobilost k právním úkonům omezena“ nahrazují slovy „omezen ve svéprávnosti“.

19. V § 14a odst. 11 písm. b) se slova „zbavení nebo omezení jeho způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“.

20. V § 18 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Stavbu, která je kulturní památkou, lze přemístit jen s předchozím souhlasem krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče.

(2) Movitou věc, která je kulturní památkou, lze z veřejně přístupného místa trvale přemístit jen s předchozím souhlasem krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče.“.

21. V § 32 odst. 2 písm. e) se slova „prohlášení věcí za kulturní památky“ nahrazují slovy „prohlašování kulturních památek“.

22. V § 35 odst. 1 písm. a) se za slova „nechrání věc“ vkládají slova „nebo stavbu“, slovo „věci“ se zrušuje a za slova „hodlá věc“ se vkládají slova „nebo stavbu“.

23. V § 35 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).

24. V § 35 odst. 2 písmeno d) zní:

„d) přemístí bez předchozího souhlasu krajského úřadu stavbu, která je kulturní památkou, nebo trvale bez předchozího souhlasu krajského úřadu přemístí z veřejně přístupného místa movitou věc, která je kulturní památkou,“.

25. V § 39 odst. 1 písm. a) se za slova „nechrání věc“ vkládají slova „nebo stavbu“, slovo „věci“ se zrušuje a za slova „hodlá věc“ se vkládají slova „nebo stavbu“.

26. V § 39 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) přemístí bez předchozího souhlasu krajského úřadu stavbu, která je kulturní památkou, nebo trvale bez předchozího souhlasu krajského úřadu přemístí z veřejně přístupného místa movitou věc, která je kulturní památkou,“.

27. V § 43a odst. 2 písm. i) a v § 43a odst. 3 písm. i) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“.

Čl. III

Dosavadní rozsah ochrany stavby nebo pozemku jako kulturní památky není dotčen tím, že se stavba podle občanského zákoníku stala součástí pozemku.

ČÁST TŘETÍ

Čl. IV

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 276/2002 Sb., zákona č. 124/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 183/2008 Sb., zákona č. 403/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 2 písm. b) se slovo „zjištěná“ nahrazuje slovem „určená“.

2. V § 13a větě první se slova „a prodeji“ zrušují.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. V

V § 69 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb., se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:

„(3) Poznámka spornosti podle občanského zákoníku6) se může týkat jen záznamu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání s patentem jako předmětem vlastnictví.

6) § 986 občanského zákoníku.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

ČÁST PÁTÁ

Čl. VI

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 234/2013 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 3 písm. a) se odkaz na poznámku pod čarou č. 53 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 55.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 53 s textem „Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.“ se označuje jako poznámka pod čarou č. 55.

2. V § 3 odst. 3 písm. ai) se odkaz na poznámku pod čarou č. 53 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 55a.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 53 s textem „Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“ se označuje jako poznámka pod čarou č. 55a.

3. V § 3 odst. 3 se v písmenu aj) s textem „provádění odborných rostlinolékařských činností podle zvláštního právního předpisu53),“ odkaz na poznámku pod čarou č. 53 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 56.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 53 s textem „§ 81 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 199/2012 Sb.“ se označuje jako poznámka pod čarou č. 56.

4. V § 3 odst. 3 se písmeno aj) s textem „provozování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb podle zvláštního právního předpisu,“ označuje jako písmeno ak) a včetně poznámky pod čarou č. 57 zní:

„ak) provozování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb podle zvláštního právního předpisu57).

57) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.“.

5. V § 5 odst. 5 se slovo „podniku24c)“ nahrazuje slovy „obchodního závodu (dále jen „závod“)24c)“.

Poznámka pod čarou č. 24c zní:

„24c) § 502 občanského zákoníku.“.

6. V § 5 odst. 6 se slova „česká osoba“ nahrazují slovy „občan České republiky“.

7. V § 6 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 58 zní:

„(1) Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou

a) plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti58), a

b) bezúhonnost.

58) § 33 občanského zákoníku.“.

8. V § 6 odst. 3 se věta první nahrazuje větami „Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů a u osob, které jsou občany jiného členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1 písm. a). U osob, které nejsou občany České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, se bezúhonnost prokazuje doklady podle § 46 odst. 1 písm. b) a výpisem z evidence Rejstříku trestů, nejedná-li se o osoby, které mají na území České republiky povolen trvalý pobyt; ty prokazují bezúhonnost stejně jako občané České republiky.“.

9. V § 7 odst. 4, § 7 odst. 5 písm. e), § 8 odst. 1 písm. a) a b), § 10 odst. 4, § 11 odst. 4 písm. b), § 17 odst. 5 písm. c), § 31 odst. 11, § 45 odst. 2 písm. c), § 45 odst. 3 písm. c), § 46 odst. 1 písm. e), § 46 odst. 2 písm. e) a g), § 47 odst. 2 písm. a), § 47 odst. 3 písm. a), § 48 odst. 1, § 60 odst. 2 písm. a) a v § 62 odst. 1 písm. j) se slovo „podniku“ nahrazuje slovem „závodu“.

10. V § 10 odst. 4 se část věty za středníkem včetně středníku a včetně poznámky pod čarou č. 28 zrušuje.

11. V § 10 odst. 5 větě první se za slova „nebo obdobného rejstříku“ vkládají slova „, pokud se na základě jiného zákona do takového rejstříku zapisují“.

12. V § 10 odstavec 6 zní:

„(6) Vzniká-li živnostenské oprávnění fyzické osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí živnostenský úřad identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob28d).“.

13. V § 11 odstavec 3 zní:

„(3) Odpovědným zástupcem nemůže být osoba, u které trvá překážka provozování živnosti podle § 8. Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru živnosti nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3, a to po dobu 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění; to neplatí, bylo-li živnostenské oprávnění zrušeno z důvodu, že živnost nebyla provozována po dobu delší než 4 roky. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.“.

14. § 12 se zrušuje.

15. § 13 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 26, 28a, 29, 59 a 60 zní:

(1) Zemře-li podnikatel, mohou v provozování živnosti pokračovat za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5 až do skončení řízení o projednání dědictví

a) správce pozůstalosti, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti29),

b) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,

c) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner28a), i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti,

d) insolvenční správce ustanovený soudem podle zvláštního právního předpisu26), nejdéle však do skončení insolvenčního řízení, a likvidační správce59),

e) pozůstalý manžel nebo partner28a) splňující podmínku uvedenou v písmenu c), pokud v živnosti nepokračují dědicové, nebo

f) svěřenský správce60), pokud byl závod pořízením pro případ smrti vložen do svěřenského fondu.

(2) Pokud správce pozůstalosti povolaný zemřelým podnikatelem, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti, nebo osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e) hodlá pokračovat v provozování živnosti na základě oprávnění zemřelého podnikatele, je povinna oznámit tuto skutečnost živnostenskému úřadu ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí podnikatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Pokud tato lhůta marně uplyne, zaniká živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele dnem jeho úmrtí, nepokračuje-li v provozování živnosti správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský, insolvenční nebo likvidační správce. Nesplňuje-li osoba uvedená v první větě, která hodlá pokračovat v provozování živnosti, podmínky stanovené v § 6 nebo 7 nebo jsou-li u ní překážky podle § 8 anebo nemá-li pobyt na území České republiky, pokud jej tento zákon vyžaduje, je povinna neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.

(3) Pokud osoba uvedená v odstavci 2 větě první, která oznámila podle odstavce 2 pokračování v provozování živnosti, se rozhodla nadále nepokračovat v provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění zemřelého podnikatele, oznámí tuto skutečnost živnostenskému úřadu. Oprávnění pokračovat v provozování živnosti jí zanikne dnem doručení oznámení živnostenskému úřadu, a nepokračuje-li v provozování živnosti jiná oprávněná osoba podle odstavce 1, zanikne tímto dnem i živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele.

(4) Správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský, insolvenční nebo likvidační správce je povinen oznámit pokračování v provozování živnosti ve lhůtě 1 měsíce ode dne úmrtí podnikatele, a pokud byl do funkce ustanoven později, do 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven. Nesplňuje-li správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský nebo insolvenční správce podmínky stanovené v § 7, je povinen neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.

(5) Pokud živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele nezaniklo podle odstavce 2 nebo 3, může po skončení řízení o pozůstalosti pokračovat v provozování živnosti osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e), jestliže prokáže, že nabyla majetkového práva vztahujícího se k provozování živnosti, a to i když neoznámila pokračování v provozování živnosti podle odstavce 2. Pokračování v provozování živnosti musí tato osoba do 3 měsíců od skončení řízení o pozůstalosti oznámit živnostenskému úřadu a současně ohlásit živnost nebo podat žádost o koncesi podle tohoto zákona, jinak jí právo pokračovat v provozování živnosti zanikne marným uplynutím této lhůty. Právo pokračovat v provozování živnosti zanikne osobě, která oznámila pokračování v provozování živnosti podle věty druhé, nejpozději dnem vzniku vlastního živnostenského oprávnění nebo u ohlašovacích živností rozhodnutím živnostenského úřadu podle § 47 odst. 5 nebo 6 a u koncesovaných živností zastavením řízení nebo zamítnutím žádosti o koncesi. Živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele zaniká marným uplynutím tříměsíční lhůty uvedené ve větě druhé nebo dnem zániku práva pokračovat v provozování živnosti poslední z pokračujících osob.

(6) Pro náležitosti oznámení podle odstavců 2 až 5 se použijí § 45, 46 a 50 obdobně.

(7) Pro účely zápisu do živnostenského rejstříku soud poskytne na žádost živnostenského úřadu údaj o pravomocném skončení řízení o pozůstalosti po zemřelém podnikateli.

26) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

28a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

29) § 1553 až 1560 občanského zákoníku.

§ 157 až 159 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

59) § 197, 203 až 205 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

60) § 1448 až 1456 občanského zákoníku.“.

16. V § 17 odst. 3 větě první se slova „pokud k nim podnikatel má vlastnické nebo užívací právo“ nahrazují slovy „pokud podnikatel má právní důvod pro jejich užívání“ a ve větě druhé se slova „vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem“ nahrazují slovy „právní důvod pro užívání“.

17. V § 17 odst. 5 písm. c) se slova „, popřípadě místo podnikání“ zrušují.

18. V § 17 odst. 7 se slova „nebo místě podnikání“ zrušují.

19. V § 31 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 53 zní:

„(2) Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němž má sídlo, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), a zahraniční osoba organizační složku závodu, pokud ji zřizuje. Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České republiky sídlo a zahraniční osoba organizační složku závodu. Podnikatel nemusí prokazovat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má v České republice umístěno sídlo, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm (§ 5 odst. 2), s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny53), zvláštní matriky53) nebo na adrese sídla správního orgánu54), který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky.

53) § 10 odst. 5 a § 10a zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

20. V § 31 odst. 11 se slova „místo podnikání,“ zrušují.

21. V § 31 odst. 16 se věta poslední nahrazuje větou „Adresou pro vypořádání závazků nemůže být adresa bydliště podnikatele, jedná-li se o adresu sídla ohlašovny53), zvláštní matriky53) nebo adresu sídla správního orgánu54); to neplatí, pokud podnikatel prokáže právní důvod pro užívání prostor na těchto adresách.“.

22. V § 45 odst. 2 písm. a), c) a d) a v § 45 odst. 3 písm. a) se slova „číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno“ nahrazují slovy „číslo popisné nebo evidenční, popřípadě orientační číslo“.

23. Poznámka pod čarou č. 36a zní:

„36a) § 503 odst. 2 občanského zákoníku.“.

24. V § 45 odst. 2 písm. d), § 47 odst. 2 písm. d) a v § 60 odst. 2 písm. a) se slova „místo podnikání“ nahrazují slovem „sídlo“.

25. V § 45 odst. 2 písm. j) se slova „místa podnikání“ nahrazují slovem „sídla“.

26. V § 46 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo členského státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou25b) obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu, jehož je občanem, nebo členského státu posledního pobytu; je-li členským státem posledního pobytu Česká republika, postupuje se podle § 6 odst. 3 věty druhé. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo jiným příslušným orgánem členského státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce; doklad podle tohoto písmene může být nahrazen dokladem o uznání odborné kvalifikace, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti,“.

27. V § 46 odst. 1 písm. b) a v § 46 odst. 2 písm. b) se za slova „notářem nebo“ vkládají slova „jiným příslušným“.

28. V § 46 odst. 1 písm. b) se za slova „státu uvedeného v písmenu a)“ vkládají slova „a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt“.

29. V § 46 odst. 1 písmeno c) zní:

„c) je-li odpovědný zástupce občanem členského státu Evropské unie, doklady podle písmene a), je-li odpovědný zástupce občanem jiného státu než členského státu Evropské unie a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, doklady podle písmene b); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,“.

30. V § 46 odst. 1 písm. e) se slovo „podnik“ nahrazuje slovem „závod“.

31. V § 46 odst. 1 písmeno f) zní:

„f) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila sídlo, liší-li se od jejího bydliště (§ 5 odst. 2), nebo má-li bydliště na adrese sídla ohlašovny53), zvláštní matriky53) nebo na adrese sídla správního orgánu54), nebo do nichž umístila na území České republiky organizační složku závodu zahraniční osoby; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí,“.

32. V § 46 odst. 2 se na konci textu písmen a) a b) doplňují slova „; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce“.

33. V § 46 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) je-li odpovědný zástupce občanem členského státu Evropské unie, doklady podle odstavce 1 písm. a), je-li odpovědný zástupce občanem jiného státu než členského státu Evropské unie a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, doklady podle odstavce 1 písm. b); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,“.

34. V § 46 odstavec 3 zní:

„(3) Podává-li ohlášení nezletilá osoba, které byla soudem přiznána svéprávnost, nebo u které soud přivolil k souhlasu zákonného zástupce k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, doloží též rozhodnutí soudu o přiznání svéprávnosti nebo přivolení soudu k souhlasu zákonného zástupce.“.

35. V § 46 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Ohlašovatel není povinen připojit k ohlášení doklady uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud dokládané skutečnosti jsou zjistitelné ze základních registrů.“.

36. V § 48 odst. 1, § 49 odst. 4 a v § 56 odst. 5 se slova „místa podnikání“ nahrazují slovem „sídla“ a v § 49 odst. 4 a v § 56 odst. 5 se slova „místo podnikání“ nahrazují slovem „sídlo“.

37. Poznámka pod čarou č. 31f se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

38. V § 58 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) podnikatel již nesplňuje podmínky podle § 6 odst. 1 písm. a) nebo b),“.

39. V § 58 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje.

40. V § 60 odst. 9 písmeno h) zní:

„h) omezení svéprávnosti.“.

41. V § 60 odstavec 10 zní:

„(10) Poskytovanými údaji podle odstavce 7 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a stát narození,

e) rodné číslo, bylo-li přiděleno,

f) státní občanství,

g) druh a adresa místa pobytu,

h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

j) omezení svéprávnosti,

k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

l) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

m) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů nepřežil.“.

42. V § 61 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) jako správce pozůstalosti povolaný zemřelým podnikatelem, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti, nebo osoba uvedená v § 13 odst. 1 písm. b), c) nebo e) v rozporu s § 13 odst. 2 neustanoví odpovědného zástupce, nebo“.

43. V § 61 odst. 1 písm. b) se slova „správce dědictví“ nahrazují slovy „správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský, likvidační“.

44. V § 62 odst. 1 písm. e) bodě 1 se slova „vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem“ nahrazují slovy „právní důvod pro užívání“.

45. V § 62 odst. 1 písm. j) se slova „místo podnikání,“ zrušují.

46. Poznámka pod čarou č. 41 zní:

„41) § 420 a 421 občanského zákoníku.“.

47. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Oceňování majetku pro“ se slovo „podnik“ v prvém sloupci nahrazuje slovy „obchodní závod“ a ve druhém sloupci slovo „podniku“ se nahrazuje slovy „obchodního závodu“.

48. V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností (K § 7 odst. 6) se slova „§ 2 a § 23 obchodního zákoníku“ uvedená ve druhém sloupci nahrazují slovy „§ 420 občanského zákoníku“.

Čl. VII

1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Živnostenský úřad provede zápis změny údajů do živnostenského rejstříku, vyvolané účinností tohoto zákona, nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. VIII

V § 16 zákona č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:

„(3) Poznámka spornosti podle občanského zákoníku4) se může týkat jen záznamu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání se zapsanou topografií jako předmětem vlastnictví.

4) § 986 občanského zákoníku.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

ČÁST SEDMÁ

Čl. IX

Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 494/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 3 písm. a) se slova „, způsobilosti k právním úkonům nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „nebo omezení svéprávnosti“.

2. V § 11a odst. 3 písm. g) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“.

3. V § 11a odst. 4 písmeno c) zní:

„c) omezení svéprávnosti,“.

4. V § 24 odst. 1 a 2 se slova „odpovídá za“ nahrazují slovy „je povinna nahradit“.

5. V § 24 odst. 2 se slova „této odpovědnosti“ nahrazují slovy „povinnosti k náhradě škody“.

6. V § 24 odst. 3 a 5 se slova „odpovídá i za“ nahrazují slovy „je povinna nahradit též“.

7. V § 24 odstavec 4 zní:

„(4) Došlo-li u poškozeného v souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 2 k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle občanského zákoníku. V případech hodných zvláštního zřetele lze kromě náhrady podle občanského zákoníku poskytnout jednorázové mimořádné odškodnění.“.

ČÁST OSMÁ

Čl. X

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb. a zákona č. 403/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 11a odst. 3 písmeno i) zní:

„i) omezení svéprávnosti,“.

2. V § 11a odst. 3 písm. j) se za slova „zákonného zástupce“ vkládají slova „nebo opatrovníka“ a za slova „zákonný zástupce“ se vkládají slova „nebo opatrovník“.

3. V § 11a odst. 3 písmeno n) zní:

„n) u osvojení původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence, původní a nové rodné číslo osvojence, datum a místo narození osvojence, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,“.

4. V § 11a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní:

„q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného.“.

5. V § 11a odst. 4 písmeno j) zní:

„j) omezení svéprávnosti,“.

6. V § 11a odst. 4 písm. n) se za slova „zákonného zástupce“ vkládají slova „nebo opatrovníka“ a za slova „zákonný zástupce“ se vkládají slova „nebo opatrovník“.

7. V § 11a odst. 4 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní:

„q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,“.

Dosavadní písmena q) a r) se označují jako písmena r) a s).

8. V § 11a odst. 4 písmeno r) zní:

„r) u osvojení původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence, původní a nové rodné číslo osvojence, datum a místo narození osvojence, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,“.

9. V § 16c odst. 2 písm. u) se za slova „zákonného zástupce“ vkládají slova „nebo opatrovníka“.

10. V § 51 odst. 1 větě druhé a v § 118 odst. 4 větě první se za slova „Zákonný zástupce“ vkládá slovo „, opatrovník“.

11. V § 105 se slova „způsobilost vlastními úkony nabývat v sociálním zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti“ nahrazují slovy „podle zákona o důchodovém pojištění svéprávnost v sociálním zabezpečení“.

12. V § 118 odst. 1 písm. b) se slova „způsobilosti dítěte k právním úkonům“ nahrazují slovy „svéprávnosti dítěte“.

13. V § 118 odst. 2 se slova „způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávnosti“.

14. V § 118 odst. 3 větě první a druhé se za slova „zákonný zástupce“ vkládají slova „nebo opatrovník“ a ve větě druhé se za slova „zákonného zástupce“ vkládají slova „nebo opatrovníka“.

ČÁST DEVÁTÁ

Čl. XI

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 227/2013 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 větě druhé se slova „pro účely tohoto zákona“ zrušují.

2. V § 1 odst. 1 se věta poslední zrušuje.

3. V § 3 odst. 3 písm. a) a b) se slova „organizační složky“ nahrazují slovem „pobočky“.

4. V § 3 odst. 3 písm. b) se slova „obchodní firmy“ nahrazují slovem „označení“ a za slovo „nebo“ se vkládají slova „s označením“.

5. V § 4 odst. 5 písm. e) se slova „navrhovaných v bance na výkonné řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami, (dále jen „vedoucí zaměstnanci banky“)“ nahrazují slovy „, které jsou navrhovány jako vedoucí zaměstnanci banky“.

6. V § 4 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:

„l) budoucí banka má alespoň 2 vedoucí zaměstnance banky, kteří zastávají výkonnou řídící funkci, s níž je spojena působnost a odpovědnost vymezená stanovami.“.

7. V § 4 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:

„(8) Vedoucím zaměstnancem banky se pro účely tohoto zákona rozumí člen statutárního orgánu, člen správní rady, prokurista nebo osoba, která zastává výkonnou řídící funkci, s níž je spojena působnost a odpovědnost vymezená stanovami.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.

8. V § 5d písm. i), § 29b odst. 2 a v § 29c odst. 2 se slovo „podniků“ nahrazuje slovy „obchodních závodů“.

9. V § 8 odstavec 1 zní:

„(1) Představenstvo nebo správní rada banky musí mít alespoň 3 členy.“.

10. V § 8 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „orgánu banky“ vkládají slova „, člen správní rady banky“, slova „statutárním orgánem,“ se zrušují a za slova „statutárního orgánu“ se vkládají slova „, členem správní rady“.

11. V § 8 odst. 2 písm. a) se za slova „statutárním orgánu“ vkládají slova „, správní radě“ a slova „, pro výkon funkce statutárního orgánu“ se zrušují.

12. V § 8 odst. 2 písm. c) a d) se za slova „statutárním orgánu,“ vkládají slova „správní radě nebo“ a slova „nebo pro výkon funkce statutárního orgánu“ se zrušují.

13. V § 8 odst. 2 písm. e) se čárka za slovem „orgánu“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo pro výkon funkce statutárního orgánu“ se zrušují.

14. V § 8 odst. 3 se slovo „Pravomoci“ nahrazuje slovem „Působnost“, za slovo „a“ se vkládají slova „správní rady nebo“ a slovo „uvedeny“ se nahrazuje slovem „uvedena“.

15. V § 8 odstavec 4 zní:

„(4) Členem statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky může být pouze fyzická osoba.“.

16. V § 8a odst. 1 se za slova „Členové statutárního orgánu banky“ vkládají slova „a členové správní rady banky“, za slova „člena statutárního orgánu banky“ se vkládají slova „nebo člena správní rady banky“ a za slova „členy statutárního orgánu“ se vkládají slova „nebo správní rady“.

17. V § 11 odst. 1 se věta poslední zrušuje.

18. V § 16 odst. 1 písm. a) a v § 16 odst. 1 větě poslední se slovo „podnikem“ nahrazuje slovy „obchodním závodem“.

19. V § 16 odst. 1 větě druhé se slovo „úkony“ nahrazuje slovem „jednání“, slovo „učiněné“ se nahrazuje slovem „učiněná“ a slovo „neplatné“ se nahrazuje slovem „neplatná“.

20. V § 16 odst. 2 písm. a) se slova „obchodního zákoníku nebo tohoto“ zrušují.

21. V § 16 odst. 2 písm. b) se slova „ve statutárním orgánu banky a“ zrušují.

22. V § 16 odst. 4 až 6 a v § 29b odst. 1 se slovo „podnik“ nahrazuje slovy „obchodní závod“.

23. V § 16 odst. 4 písm. c), § 16 odst. 5 a 6, § 16b odst. 1 písm. d), § 17 odst. 5, § 26d odst. 1 písm. h), § 29b odst. 1, 4 a 5 a v § 29c odst. 1, 2 a 8 se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“.

24. V § 16 odst. 4 závěrečné části ustanovení se slova „nájem podniku“ nahrazují slovy „pacht obchodního závodu“.

25. V § 18 odst. 2 větě první se slova „statutární orgán“ nahrazují slovy „představenstvo nebo správní rada banky“.

26. V § 18 se odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 4c zrušuje.

27. V § 19 odst. 1 písm. a) se slova „členové statutárního orgánu a“ zrušují.

28. V § 19 odst. 1 písm. d) se slova „blízké5) členům statutárního orgánu,“ nahrazují slovy „blízké vedoucím zaměstnancům banky, členům“, za slova „dozorčí rady“ se vkládá slovo „banky“ a slova „, vedoucím zaměstnancům banky“ se zrušují.

Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.

29. V § 20 odst. 2 větě druhé se slova „obchodní zákoník“ nahrazují slovy „zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev“.

30. V § 20 odst. 12 se slovo „úkonu“ nahrazuje slovem „jednání“.

31. V § 20a odst. 1 písm. b) se slovo „mimořádné“ zrušuje.

32. V § 20a odst. 2 větě první se slova „ovládací smlouvy a ovládací smlouva zanikne v nejbližším možném termínu, který připouští obchodní zákoník“ nahrazují slovy „smlouvy umožňující řízení banky jako řízené osoby řídící osobou a uloží bance ukončit vztah založený touto smlouvou v nejbližší možné době, kterou umožňuje tato smlouva, občanský zákoník nebo jiný právní předpis“.

33. V § 26 odst. 6 větě první se slova „představenstva banky nebo členovi“ nahrazují slovy „statutárního orgánu, správní rady nebo“.

34. V § 26b odst. 1 se za slovo „orgán“ vkládají slova „, správní rada“.

35. V § 26ba odst. 1 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena f) až i).

36. V § 26ba odst. 1 písm. f) se slovo „zápisu“ nahrazuje slovem „přijetí“ a slova „do obchodního rejstříku“ se zrušují.

37. V § 26ba odst. 1 písm. g) se slovo „g)“ nahrazuje slovem „f)“, slovo „zápisu“ se nahrazuje slovem „přijetí“ a slova „do obchodního rejstříku“ se zrušují.

38. V § 26ba odst. 1 písm. i) se slova „nepeněžitým vkladem v podobě peněžité pohledávky vůči bance“ nahrazují slovem „započtením“.

39. V § 26ba odst. 2 se slova „obchodního zákoníku“ nahrazují slovy „zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev“.

40. V § 26g odst. 5 se slova „jejím statutárním orgánem,“ zrušují a slova „jejím statutárním orgánem nebo jeho členem“ se nahrazují slovy „členem jejího statutárního orgánu“.

41. V § 26j odst. 1 a 2 a v § 26l odst. 3 písm. c) se slova „organizační složky“ nahrazují slovem „pobočky“.

42. V § 27 odstavec 4 zní:

„(4) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, musí být veřejná listina pořízena také o rozhodnutí správce v takové věci.“.

43. Poznámka pod čarou č. 6i se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

44. Poznámka pod čarou č. 7a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

45. V § 31 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo ve stejné lhůtě provést zápis do obchodního rejstříku, aniž by o tom vydával rozhodnutí“.

46. V § 31 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Omezení stanovená zákonem upravujícím veřejné rejstříky právnických a fyzických osob pro provedení zápisu do obchodního rejstříku bez vydání rozhodnutí o povolení zápisu se nepoužijí.“.

47. V § 36 odst. 2 se věta první zrušuje.

48. V § 36 odst. 4 se slova „s obchodním zákoníkem“ nahrazují slovy „se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev“.

49. V § 36 odst. 5 se slovo „úkonů“ nahrazuje slovem „jednání“.

50. V § 39 odst. 1 větě první se slova „statutární orgán nebo“ zrušují a za slova „orgánu banky“ se vkládají slova „, členové správní rady banky“.

51. V § 39 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; jde-li o povinnost mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada nebo dozorčí rada“.

52. V § 41b odst. 6 větě druhé se za slovo „představenstev“ vkládají slova „nebo správních rad“.

ČÁST DESÁTÁ

Čl. XII

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb. a zákona č. 396/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se slovo „úkonech“ nahrazuje slovem „jednáních“ a slova „přijímání listin do úschovy a dále přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám“ se nahrazují slovy „přijímání listin a peněz do notářské úschovy“.

2. V § 3 odstavec 1 zní:

„(1) Notář může v souvislosti s notářskou činností v rámci další činnosti poskytovat tyto právní služby:

a) udělovat právní porady a zastupovat v jednání s fyzickými a právnickými osobami a v řízení před orgány veřejné moci; před soudy jen v řízeních podle části páté občanského soudního řádu, ve věcech veřejných rejstříků a ve věcech podle zákona o zvláštních řízeních soudních s výjimkou

1. řízení o pozůstalosti, v němž vykonává činnost soudního komisaře,

2. řízení ve věcech kapitálového trhu,

3. řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže,

4. řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin,

5. řízení o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva,

6. řízení o soudním prodeji zástavy,

7. řízení ve věcech rodinněprávních vyjma péče soudu o nezletilé a výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé a

b) sepisovat soukromé listiny a zpracovávat právní rozbory.“.

3. Na konci § 4 se doplňuje věta „Je-li jinou činností provádění zápisů do Rejstříku zástav, veřejného rejstříku nebo veřejného seznamu, považuje se za notářskou činnost.“.

4. V § 6 se za slova „zápisů a“ vkládají slova „podle tohoto zákona sepsané“.

5. V § 7 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) je plně svéprávný,“.

6. V § 9 odst. 1 písm. d), § 11 písm. g), § 15 odst. 2, § 28 odst. 1 a v § 57 odst. 1 a 3 se slovo „škodu“ nahrazuje slovem „újmu“.

7. V § 10 odst. 1 písm. b) se slova „způsobilosti notáře k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti notáře“.

8. V § 11 písm. e) se slova „zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo byla tato způsobilost omezena“ nahrazují slovy „omezen ve svéprávnosti“.

9. V § 13 odstavec 2 zní:

„(2) Notáři, kteří jsou členy stejné notářské komory, a notáři, kteří mají stejné sídlo, se mohou sdružit jako společníci za účelem společného výkonu činnosti notáře nebo za společným účelem věci. Smlouva, kterou se notáři zaváží sdružit za účelem společného výkonu činnosti notáře, musí mít písemnou formu.“.

10. V § 13 odstavec 3 zní:

„(3) Notáři, kteří se sdružili jako společníci podle odstavce 2 za účelem společného výkonu činnosti notáře (dále jen „notář společník“), se v činnosti notáře vzájemně zastupují. Při zastupování notář společník vykonává činnost notáře jménem zastoupeného notáře společníka. Podepisuje se svým jménem a současně uvede, kterého notáře společníka zastupuje. Používá své úřední razítko notáře.“.

11. V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Notáři společníci jsou povinni sdružení se za účelem společného výkonu činnosti notáře oznámit Komoře a notářské komoře, jejímiž jsou členy. Oznamovací povinnost platí i ohledně zániku společnosti; je-li notářů společníků více než dva, i ohledně vystoupení notáře společníka ze společnosti nebo jeho vyloučení.“.

12. V § 18 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) je plně svéprávný,“.

13. V § 19 písm. a) se slova „sepisováním notářských zápisů podle § 71b odst. 1,“ zrušují.

14. V § 19 písm. a) a v § 23 písm. a) se slovo „prostých“ nahrazuje slovy „opisů nebo ověřených“.

15. V § 19 písm. a) a v § 23 písm. a) se slova „vydáváním opisů nebo výpisů z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc, hromadná věc nebo soubor věcí není evidována jako zástava“ nahrazují slovy „vydáváním opisů nebo potvrzení z Evidence právních jednání pro případ smrti podle § 35c odst. 3, vydáváním opisů, výpisů nebo potvrzení z Rejstříku zástav podle § 35i odst. 1, vydáváním opisů nebo potvrzení ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35l odst. 2“.

16. V § 20 odst. 1 písm. c) se slova „zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo komu byla tato způsobilost omezena“ nahrazují slovy „omezen ve svéprávnosti“.

17. V § 23 písm. a) se slovo „úkonech“ nahrazuje slovem „jednáních“, slovo „úkon“ se nahrazuje slovem „jednání“ a slova „§ 71b odst. 1“ se nahrazují slovy „§ 71b“.

18. V § 35 odst. 3 se slovo „delegátů“ nahrazuje slovem „Komory“.

19. § 35a až 35c včetně nadpisu znějí:

(1) Komora vede, provozuje a spravuje Rejstřík zástav a tyto evidence a seznamy:

a) Evidenci právních jednání pro případ smrti,

b) Evidenci listin o manželském majetkovém režimu,

c) Seznam prohlášení o určení opatrovníka,

d) Seznam listin o manželském majetkovém režimu.

(2) Komora vede Rejstřík zástav, evidence a seznamy v elektronické podobě. Komora stanoví předpisy postup při vedení, správě a provozu evidence, seznamu nebo Rejstříku zástav a způsob určení náhrady hotových výdajů Komory spojených s vedením evidence, seznamu nebo Rejstříku zástav.

(3) V předpisu o Rejstříku zástav Komora stanoví zejména

a) postup a způsob zápisu údaje, jeho změny a výmazu,

b) jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se do Rejstříku zástav zapisují,

c) kdo zapisuje údaje podle písmene b) do Rejstříku zástav,

d) postup a způsob vydávání opisů, výpisů a potvrzení z Rejstříku zástav,

e) postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.

(4) V předpisu o Evidenci právních jednání pro případ smrti Komora stanoví zejména

a) jaké údaje se do evidence zapisují,

b) postup a způsob zápisu údaje, jeho změny a výmazu,

c) v jakých případech zápis změny činí Komora,

d) způsob a postup poskytování sdělení a vydávání opisu zápisu nebo potvrzení,

e) postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.

(5) V předpisu o Evidenci listin o manželském majetkovém režimu Komora stanoví zejména

a) jaké údaje se do evidence zapisují,

b) postup a způsob zápisu údaje, jeho změny a výmazu,

c) v jakých případech zápis změny činí Komora.

(6) V předpisu o Seznamu prohlášení o určení opatrovníka Komora stanoví zejména

a) postup a způsob zápisu údaje,

b) postup a způsob zápisu změny údaje a jeho výmazu,

c) jaké změny zápisu a jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se do seznamu zapisují,

d) kdo zapisuje údaje podle písmen b) a c) do seznamu.

(7) V předpisu o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu Komora stanoví zejména

a) postup a způsob zápisu údaje,

b) postup a způsob zápisu změny údaje a jeho výmazu,

c) jaké změny zápisu a jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se do seznamu zapisují,

d) kdo zapisuje údaje podle písmen b) a c) do seznamu,

e) postup a způsob vydávání opisů a potvrzení ze seznamu,

f) postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.

(8) Komora uchovává údaje vedené v Rejstříku zástav a v evidenci a seznamu uvedeném v § 35a odst. 1 písm. a) a d) i po provedení výmazu, ledaže stanoví tento zákon jinak. Komora na písemnou žádost soudu nebo orgánů činných v trestním řízení poskytne informace ze souboru dat skončených věcí. Informace ze souboru dat obsahující údaje evidence uvedeného v § 35a odst. 1 písm. a) lze poskytnout pouze po úmrtí zůstavitele.

(9) Komoře náleží odměna za sdělení podle § 35c odst. 2 osobě, která prokáže právní zájem, za provedení zápisu údaje nebo změny zápisu do Rejstříku zástav podle § 35h a za založení smlouvy o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a) do rejstříku Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35k odst. 2. Komoře dále náleží náhrada hotových výdajů spojených s vedením, provozem a správou evidence, seznamu nebo Rejstříku zástav. Ministerstvo stanoví vyhláškou výši odměn náležejících Komoře.

(1) V Evidenci právních jednání pro případ smrti se evidují listiny o těchto právních jednáních zůstavitele učiněných pro případ smrti:

a) závěti, dovětku, dědické smlouvě,

b) prohlášení o vydědění a prohlášení o tom, že dědic, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, pozůstalosti nenabude,

c) přikázání započtení na dědický podíl, není-li takové přikázání obsaženo v závěti,

d) povolání správce pozůstalosti, není-li povolán v závěti,

e) smlouvě o zřeknutí se dědického práva,

f) zrušení právních jednání podle písmen a) až e).

(2) Listiny o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které nemají formu notářského zápisu, se evidují jen, jsou-li v notářské úschově.

(3) Listiny o povolání správce pozůstalosti a listiny o jejich zrušení jsou evidovány odděleně od ostatních evidovaných listin. Spolu s listinami o povolání správce pozůstalosti jsou evidovány závěti obsahující povolání vykonavatele závěti, má-li závěť, ve které je povolání vykonavatele obsaženo, formu notářského zápisu nebo je-li uložena v notářské úschově. V takovém případě je závěť evidována v obou oddělených evidencích. To platí i pro závěť, obsahuje-li povolání správce pozůstalosti.

(1) Zápisy údajů do Evidence právních jednání pro případ smrti provádí dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu notář, který listiny o právních jednáních zůstavitele uvedených v § 35b odst. 1 přijal do notářské úschovy nebo o takovém právním jednání sepsal notářský zápis.

(2) Komora sdělí soudu nebo jinému státnímu orgánu a osobě, která prokáže právní zájem, na jejich žádost, zda je či není evidována listina o právním jednání zůstavitele pro případ smrti a je-li evidována, u kterého notáře je uložena. Sdělení lze poskytnout jen po úmrtí zůstavitele. Komora takové sdělení poskytne také notáři, má-li jít o listinu o právním jednání pro případ smrti učiněné zůstavitelem, o jehož pozůstalosti je vedeno řízení, v němž byl notář pověřen provedením úkonů jako soudní komisař podle zákona o zvláštních řízeních soudních; sdělení poskytne dálkovým přístupem na základě žádosti notáře.

(3) Kterýkoli notář osobě, která prokáže právní zájem, na její žádost o sdělení, zda je v Evidenci právních jednání pro případ smrti evidována listina o povolání správce pozůstalosti nebo o povolání vykonavatele závěti, a u kterého notáře je uložena, vydá opis zápisu z Evidence právních jednání pro případ smrti, je-li listina o takovém právním jednání zůstavitele evidována; není-li evidována, vydá potvrzení o tom, že evidována není. Je-li evidováno více takových listin učiněných stejným zůstavitelem, obsahuje opis zápisu údaje o všech těchto listinách. Ustanovení odstavce 2 věty druhé se použijí obdobně.“.

20. Za § 35c se vkládají nové § 35d až 35l, které včetně nadpisů znějí:

(1) V Evidenci listin o manželském majetkovém režimu se evidují

a) smlouvy manželů nebo snoubenců o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu,

b) dohody manželů o změně smluveného režimu,

c) smlouvy manželů o změně manželského majetkového režimu založeného rozhodnutím soudu,

d) rozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah,

e) rozhodnutí soudu, kterými soud změnil manželský majetkový režim založený rozhodnutím soudu nebo smluvený manželský majetkový režim.

(2) Zápisy údajů do Evidence listin o manželském majetkovém režimu o smlouvě nebo o dohodě podle odstavce 1 písm. a) až c) provádí dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu notář, který smlouvu nebo dohodu sepsal. Zápisy údajů o rozhodnutích soudu podle odstavce 1 písm. d) a e) provádí Komora na základě stejnopisů těchto rozhodnutí zasílaných Komoře soudy v elektronické podobě.

(3) Komora sdělí notáři, zda je či není evidována smlouva nebo dohoda podle odstavce 1 písm. a) až c) uzavřená zůstavitelem, o jehož pozůstalosti se vede řízení, v němž byl notář pověřen provedením úkonů jako soudní komisař podle zákona o zvláštních řízeních soudních nebo zda je či není evidováno rozhodnutí soudu podle odstavce 1 písm. d) a e) ohledně majetkového režimu zůstavitele a jeho manžela; je-li evidována smlouva nebo dohoda, sdělí také, u kterého notáře je uložena.

(4) Komora poskytne notáři sdělení dálkovým přístupem na základě jeho žádosti.

(1) V Seznamu prohlášení o určení opatrovníka se evidují prohlášení o určení, kdo se má stát opatrovníkem, a o odvolání prohlášení o takovém určení (dále jen „prohlášení o určení opatrovníka“), mající formu notářského zápisu.

(2) Do Seznamu prohlášení o určení opatrovníka se zapisuje jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, kdo prohlášení o určení opatrovníka pořídil (dále jen „pořizovatel prohlášení“), toho, kdo byl v prohlášení určen k tomu, aby se stal opatrovníkem (dále jen „určený opatrovník“), jméno, příjmení a sídlo notáře, který prohlášení o určení opatrovníka sepsal, a další údaje stanovené předpisem Komory o Seznamu prohlášení o určení opatrovníka.

(3) Zápis údajů o prohlášení o určení opatrovníka do Seznamu prohlášení o určení opatrovníka provádí dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu notář, který takové prohlášení sepsal.

(4) Komora sdělí soudu na jeho žádost, zda je či není prohlášení o určení opatrovníka v Seznamu prohlášení o určení opatrovníka evidováno; je-li evidováno, také zapsané údaje o pořizovateli prohlášení, o určeném opatrovníku a údaj, u kterého notáře je prohlášení o určení opatrovníka uloženo. Žádost se podává a sdělení se poskytuje dálkovým přístupem.

(1) V Rejstříku zástav se evidují tyto údaje:

a) označení zástavy,

b) označení dluhu zajišťovaného zástavním právem k zástavě,

c) zástavní dlužník, zástavce a zástavní věřitel, a to uvedením jména, příjmení, popřípadě názvu, data narození, identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno, popřípadě jiného obdobného identifikujícího údaje (dále jen „identifikační číslo“), a bydliště, popřípadě sídla podnikatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo uvedením názvu, identifikačního čísla a sídla, jde-li o právnickou osobu se sídlem v České republice, nebo uvedením názvu a identifikačního čísla její organizační složky nebo obchodního závodu v České republice, je-li sídlo v zahraničí, sídla její organizační složky nebo obchodního závodu v České republice, jsou-li známa, jde-li o právnickou osobu, která nemá sídlo v České republice,

d) právní důvod zástavního práva,

e) o zákazu zřízení zástavního práva k věci, která není evidována v Rejstříku zástav jako zástava, a označení takové věci,

f) o tom, že zapsané právo je budoucím zástavním právem, má-li se zástavní dlužník až po uzavření zástavní smlouvy stát vlastníkem věci, která má být zástavou a ke které jinak podle občanského zákoníku nebo podle zástavní smlouvy vzniká zástavní právo zápisem do Rejstříku zástav; po vzniku zástavního práva se zapíše i údaj o době jeho vzniku,

g) datum a čas zápisu,

h) další údaje stanovené předpisem Komory o Rejstříku zástav.

(2) Zástavní právo je do Rejstříku zástav zapsáno zápisem údajů uvedených v odstavci 1; vymazáno je výmazem zapsaných údajů. To platí i o budoucím zástavním právu a o zákazu zřízení zástavního práva k věci, která není zapsána jako zástava.

(3) Je-li zástavní právo v Rejstříku zástav již zapsáno, evidují se také údaje o

a) zákazu zřízení dalšího zástavního práva k zástavě,

b) započetí výkonu zástavního práva váznoucího na zástavě,

c) pořadí zástavních práv, vznikne-li na zástavě více zástavních práv.

(4) Svědčí-li zastavované pohledávce zástavní právo, eviduje se také údaj o vzniku podzástavního práva, je-li zástavní právo, které svědčí zastavované pohledávce, zapsáno v Rejstříku zástav; jinak jen, vzniká-li k takové pohledávce zástavní právo zápisem do Rejstříku zástav.

(1) Zápisy údajů podle § 35f odst. 1 do Rejstříku zástav na základě zástavní smlouvy, zápisy údajů podle § 35f odst. 3 a změny a výmazy těchto údajů provádějí pomocí dálkového přístupu notáři.

(2) Notář, který zástavní smlouvu sepsal, provede

a) zápis údajů podle § 35f odst. 1, kromě písmene e),

b) zápis údajů o zákazu zřízení dalšího zástavního práva k zástavě a o pořadí zástavních práv, jsou-li tato ujednání obsažena v zástavní smlouvě, a

c) zápis údajů o vzniku podzástavního práva, je-li zástavní smlouvou zastavována pohledávka, které svědčí zástavní právo zapsané v Rejstříku zástav nebo ke které vzniká zástavní právo jeho zápisem do Rejstříku zástav, i když zástavní právo, které jí svědčí, není v Rejstříku zástav zapsáno.

(3) Zápis údajů podle § 35f odst. 1, případně podle § 35f odst. 3, provede notář po uzavření zástavní smlouvy bez zbytečného odkladu jen, je-li účinná; jinak bez zbytečného odkladu po nabytí její účinnosti. Nabytí účinnosti smlouvy dokládá zástavní věřitel, nejde-li o nabytí účinnosti uplynutím doby.

(4) Kterýkoli notář provede

a) zápis změny zápisu a výmaz údajů podle § 35f odst. 1 a 3,

b) zápis údajů o započetí výkonu zástavního práva váznoucího na zástavě,

c) zápis údajů o zákazu zřízení dalšího zástavního práva k zástavě a o pořadí zástavních práv, nejsou-li zapsány notářem, který zástavní smlouvu sepsal,

d) zápis údajů o zákazu zřízení zástavního práva k věci, která se zapisuje nebo může být zapsána jako zástava do Rejstříku zástav,

e) zápis údaje o vzniku podzástavního práva, nevzniká-li zápisem do Rejstříku zástav zástavní právo k pohledávce, které svědčí zástavní právo v Rejstříku zástav zapsané,

f) zápis údaje o vzniku zástavního práva, je-li v Rejstříku zástav zapsáno budoucí zástavní právo.

(5) Zápisy údajů podle § 35f odst. 1 písm. e) a § 35f odst. 3, změny zápisů a výmazy jsou prováděny na základě písemné žádosti zástavního věřitele, popřípadě podzástavního věřitele nebo podzástavce anebo jiné osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. K zápisu podle § 35f odst. 3 písm. c) je třeba, aby o zápis požádali všichni věřitelé, kterým vzniklo na zástavě zástavní právo. Se žádostí o zápis změny zápisu a o zápis údajů o skutečnostech uvedených v § 35f odst. 1 písm. e) a v § 35f odst. 3 je třeba předložit listinu prokazující změnu nebo skutečnost, na základě které je zápis požadován.

(6) Výmaz zástavního práva lze provést jen, jestliže zástavní právo zaniklo. Žádá-li o výmaz zástavního práva zástavní věřitel a uvede-li v žádosti, že zástavní právo zaniklo a právní důvod jeho zániku, má se za to, že k zániku zástavního práva došlo. Žádá-li o výmaz zástavní dlužník, je třeba se žádostí předložit veřejnou listinu nebo listinu potvrzenou zástavním věřitelem s jeho úředně ověřeným podpisem, prokazující zánik zástavního práva; zaniklo-li zástavní právo uplynutím doby, zástavní dlužník doloží, že doba trvání zástavního práva byla na tuto dobu omezena.

Zápisy údajů na základě rozhodnutí orgánů veřejné moci, kterými vzniklo zástavní právo, a změny takových zápisů provádí na základě písemné žádosti orgánu veřejné moci Komora. Orgány veřejné moci jsou povinny zaslat žádost s vykonatelným rozhodnutím, kterým vzniklo zástavní právo nebo u zapsaného zástavního práva došlo k jeho změně, do 30 dnů ode dne vzniku nebo změny zástavního práva.

(1) Kterýkoliv notář vydá každému na jeho žádost opis nebo výpis z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc není evidována jako zástava nebo o tom, že není evidován zákaz zřízení zástavního práva k věci, neevidované v Rejstříku zástav jako zástava.

(2) Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do Rejstříku zástav, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.

(1) V Seznamu listin o manželském majetkovém režimu jsou evidovány

a) notářské zápisy o smlouvách manželů nebo snoubenců o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu, o dohodách manželů o změně smluveného režimu a o smlouvách manželů o změně manželského majetkového režimu založeného rozhodnutím soudu (dále jen „smlouva o manželském majetkovém režimu“),

b) rozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim založený rozhodnutím soudu nebo smluvený manželský majetkový režim (dále jen „rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu“).

(2) Seznam listin o manželském majetkovém režimu obsahuje rejstřík a sbírku listin.

(3) Do rejstříku se zapisuje

a) jméno, příjmení, datum narození a bydliště manželů nebo snoubenců (dále jen „manželé“),

b) datum uzavření a účinnosti smlouvy o manželském majetkovém režimu, označení smluveného režimu podle občanského zákoníku a jméno, příjmení a sídlo notáře, který smlouvu o manželském majetkovém režimu sepsal, nebo

c) datum vydání a právní moci rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu, jeho spisovou značku, označení soudu, který rozhodnutí vydal, a údaj o tom, zda soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů, nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim,

d) další údaje stanovené předpisem Komory o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

(4) Do sbírky listin se zakládá elektronický stejnopis notářského zápisu o smlouvě o manželském majetkovém režimu nebo stejnopis notářského zápisu o smlouvě o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě vzniklé autorizovanou konverzí z podoby listinné do podoby elektronické, anebo stejnopis rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě.

(1) Založení smlouvy o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a), b) a d) do rejstříku (dále jen „zápis smlouvy do seznamu“) provádí notář, který takovou smlouvu sepsal. Notář provede zápis smlouvy do seznamu, je-li to ve smlouvě o manželském majetkovém režimu ujednáno, jinak na základě písemné žádosti obou manželů, a to dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti smlouvy o manželském majetkovém režimu nebo po podání žádosti na základě takové účinné smlouvy.

(2) Není-li možné, aby zápis smlouvy do seznamu provedl notář, který smlouvu o manželském majetkovém režimu sepsal, provede zápis smlouvy do seznamu na základě písemné žádosti obou manželů Komora. S žádostí je třeba doložit elektronický stejnopis notářského zápisu o smlouvě o manželském majetkovém režimu nebo stejnopis notářského zápisu o takové smlouvě v elektronické podobě vzniklé na základě autorizované konverze z podoby listinné.

(3) Založení rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a), c) a d) do rejstříku (dále jen „zápis rozhodnutí soudu do seznamu“) provede Komora na základě soudem zaslaného stejnopisu rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě. Soud zasílá Komoře stejnopis rozhodnutí bez odůvodnění.

(1) Jsou-li smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu zapsány v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, manželé se jich mohou dovolat vůči třetím osobám, i když tyto s jejich obsahem nebyly seznámeny.

(2) Komora zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje zapisované do rejstříku Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35j odst. 3 písm. a) až c).

(3) Kterýkoli notář vydá každému na jeho žádost ze sbírky listin opis smlouvy o manželském majetkovém režimu nebo opis rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu anebo potvrzení o tom, že smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu nejsou v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu zapsány. V žádosti je třeba uvést jméno, příjmení a datum narození manželů.“.

21. V § 37 odst. 3 se písmeno o) zrušuje.

Dosavadní písmena p) a q) se označují jako písmena o) a p).

22. V § 37 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) až u), která znějí:

„q) přijímá předpis o Evidenci právních jednání pro případ smrti,

r) přijímá předpis o Evidenci listin o manželském majetkovém režimu,

s) přijímá předpis o Seznamu prohlášení o určení opatrovníka,

t) přijímá předpis o Rejstříku zástav,

u) přijímá předpis o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.“.

23. V § 37 odst. 4 se slovo „o)“ nahrazuje slovy „q) až u)“.

24. V § 53 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a tento zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak“.

25. V § 53 odst. 1 písm. b) se slova „nebo osoba mu blízká“ nahrazují slovy „, jeho zaměstnanec nebo osoba notáři blízká“.

26. V § 53 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) stanoví-li tak tento zákon.“.

27. V § 56 odst. 1 písm. a) a v § 67 odst. 3 se slovo „úkonu“ nahrazuje slovem „jednání“.

28. V § 57 odst. 1 se slovo „jinému“ zrušuje.

29. V § 57 odst. 2 se slovo „škodě“ nahrazuje slovem „újmě“.

30. V § 59 odstavec 2 zní:

„(2) Datum sepsání notářské listiny, výše peněžitého plnění, délka lhůt a spoluvlastnické podíly se vypisují také slovy. Číselné označení stran notářské listiny se vypisuje jen slovy.“.

31. V nadpisu části šesté oddílu prvního se slovo „ÚKONECH“ nahrazuje slovem „JEDNÁNÍCH“.

32. V § 62 odst. 1 se slovo „úkonech“ nahrazuje slovem „jednáních“.

33. V § 63 písm. a) a f) se slovo „úkonu“ nahrazuje slovy „právního jednání“.

34. V § 63 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a je-li účastníkem nebo zástupcem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo“.

35. V § 63 písm. d) se slova „k právním úkonům“ nahrazují slovy „samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis“.

36. V § 63 písmeno e) zní:

„e) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost účastníků, svědků, důvěrníků, tlumočníků a zástupců účastníků anebo údaj o tom, že je notář zná osobně, a je-li účastníkem nebo zástupcem účastníka právnická osoba, údaj o tom, že byla notáři prokázána její existence a totožnost toho, kdo ji zastupuje,“.

37. V § 63 písm. g) se za slovo „byl“ vkládá slovo „notářský“.

38. V § 63 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon.“.

39. V § 63 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Účastníkem je ten, kdo formou notářského zápisu sám právně jedná nebo ten, za něhož jeho jménem právně jedná jeho zástupce.“.

40. Na konci § 64 se doplňuje věta „Právnická osoba prokazuje notáři svoji existenci výpisem z veřejného rejstříku, do kterého se zapisuje; nezapisuje-li se, prokazuje svoji existenci jiným způsobem, ze kterého lze soudit, že existuje, a také prohlášením o její existenci osobou, která za ni právně jedná.“.

41. V § 64 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Je-li totožnost prokázána svědky totožnosti, musí notářský zápis obsahovat jejich prohlášení, že účastníky, popřípadě zástupce účastníků, svědky úkonů, důvěrníky a tlumočníky znají osobně.

(3) Není-li notáři prokázána totožnost, a jde-li o právnickou osobu, její existence, notář notářský zápis o právním jednání odmítne sepsat.“.

42. V § 65 odst. 1 se za slovo „kdo“ vkládají slova „neumí nebo“.

43. V § 65 odst. 2 se slova „právního úkonu“ nahrazují slovy „právního jednání“.

44. V § 65 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pořizuje-li formou notářského zápisu závěť nebo dovětek osoba nevidomá nebo osoba se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, notář postupuje při sepsání notářského zápisu podle občanského zákoníku.“.

45. V § 66 se slova „způsobilé k právním úkonům nebo“ nahrazují slovy „svéprávné, osoby nevidomé, neslyšící nebo němé a“ a slova „jsou na věci zúčastněny“ se nahrazují slovy „mají zájem na právním jednání a jeho obsahu nebo se jich týká jinak“.

46. V § 67 odst. 1 se slovo „hluchý“ nahrazuje slovem „neslyšící“.

47. V § 68 odst. 2 se slovo „hluchému“ nahrazuje slovem „neslyšícímu“.

48. V § 68 odst. 3 se slovo „úkonu“ nahrazuje slovem „jednání“.

49. § 70 včetně nadpisu zní:

Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného seznamu, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz (dále jen „zápis do veřejného seznamu“) nebo zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz (dále jen „zápis do veřejného rejstříku“), obsahuje také vyjádření notáře o předpokladech pro sepsání notářského zápisu.“.

50. Za § 70 se vkládá nový § 70a, který zní:

(1) Ve vyjádření o splnění předpokladů pro sepsání notářského zápisu podle § 70 notář uvede,

a) že právní jednání je v souladu s právními předpisy a případně s dalšími dokumenty, se kterými soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis,

b) že právní jednání splňuje náležitosti a podmínky stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rejstříku, nebo

c) že byly splněny formality, stanoví-li je pro právní jednání nebo pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rejstříku zvláštní právní předpis, případně že bylo splnění formalit notáři doloženo.

(2) Nejsou-li splněny předpoklady pro sepsání notářského zápisu, který má být podkladem pro zápis do veřejného seznamu, notář o tom účastníky poučí a notářský zápis odmítne sepsat.

(3) Nejsou-li splněny předpoklady pro sepsání notářského zápisu o právním jednání, který má být podkladem pro zápis do veřejného rejstříku, notář o tom účastníky poučí a notářský zápis sepíše, je-li to na něm účastníky požadováno. Ve vyjádření podle § 70 uvede, že sepsání notářského zápisu bylo na něm požadováno i po tomto poučení a dále uvede

a) v čem spatřuje nesoulad s právními předpisy, případně s dalšími dokumenty, s nimiž soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis, nebo

b) jaké náležitosti, podmínky a případně formality, stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného rejstříku nebyly splněny.

(4) Jestliže splnění předpokladů pro sepsání notářského zápisu o právním jednání, který má být podkladem pro zápis do veřejného seznamu nebo veřejného rejstříku, je třeba doložit jinými písemnostmi a tyto písemnosti nebyly notáři předloženy, notář odmítne notářský zápis sepsat.“.

51. § 71 zní:

Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do Rejstříku zástav, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz, použije se pro takový notářský zápis ustanovení § 70 a § 70a odst. 1, 2 a 4 obdobně.“.

52. V části šesté se označení oddílu druhého včetně nadpisu zrušuje.

Dosavadní oddíly třetí až šestý se označují jako oddíly druhý až pátý.

53. Nad § 71a se vkládá nadpis, který zní: „Notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti“.

54. V § 71a odst. 1 větě první se slova „právním úkonu, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitou pohledávku druhého účastníka vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu“ nahrazují slovy „právním jednání, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitý dluh vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu právním jednáním, o kterém je notářský zápis“.

55. V § 71a odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být i výše dluhu a lhůta pro plnění.“.

56. V § 71a odst. 2 se slova „o právním úkonu, ve kterém účastník jednostranně uzná peněžitou pohledávku vyplývající z již založeného závazkového právního vztahu“ nahrazují slovy „o právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu“.

57. V § 71a odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být vedle výše dluhu, označení právního důvodu dluhu a osoby věřitele také lhůta pro zaplacení dluhu a povinnost účastníka zaplatit dluh ve lhůtě.“.

58. V § 71b odst. 3 se za slovo „podmínky“ vkládají slova „nebo doložení času“.

59. V § 71b se odstavce 4 a 5 zrušují.

60. § 71c zní:

Notářský zápis o právním jednání podle § 71a a 71b se za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie potvrzuje podle občanského soudního řádu jako evropský exekuční titul.“.

61. V § 72 odst. 1 písmeno c) zní:

„c) o předložení listiny,“.

62. V § 72 odst. 1 písmeno e) zní:

„e) osvědčení rozhodnutí orgánů právnických osob a také průběhu valných hromad, schůzí a jednání jiných orgánů právnických osob (dále jen „valná hromada“),“.

63. V § 72 odst. 1 písm. i) se slova „Rady o evropské společnosti“ nahrazují slovy „Rady Evropských společenství o statutu evropské společnosti (SE)“ a slova „Rady o evropské družstevní společnosti“ se nahrazují slovy „Rady Evropských společenství o statutu evropské družstevní společnosti“.

64. V § 72 odst. 1 písmeno k) zní:

„k) splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně obchodní společnosti nebo družstva a splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku,“.

65. V § 72 odstavec 2 zní:

„(2) Osvědčení podle odstavce 1 písm. a) až c) notář provede předepsanou listinou o ověření; vyhotoví ji na předložené listině nebo o ní sepíše samostatnou listinu, kterou s předloženou listinou pevně spojí.“.

66. V § 72 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

67. V § 72 odst. 4 se slova „až 4“ nahrazují slovy „a 3“.

68. V § 72 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, ledaže stanoví tento zákon jinak“.

69. V § 72 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Listinami o ověření jsou ověřovací doložky, kterými se provádí podle tohoto zákona vidimace a legalizace, a osvědčovací doložka, kterou se provádí podle tohoto zákona osvědčení o předložení listiny, a také jiné doložky o osvědčení právně významných skutečností sepsané notářem podle zvláštních zákonů (dále jen „jiné doložky sepsané notářem“). Jiné doložky sepsané notářem jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně zvláštním zákonem, i když je zvláštní zákon za veřejné listiny neprohlašuje.“.

70. V § 74 odst. 1 se slovo „zjištění“ nahrazuje slovy „postup při prokazování“ a slova „§ 64“ se nahrazují slovy „§ 64 odst. 1 a 3 obdobně“.

71. V § 74 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) údaj o tom, že byla totožnost žadatele prokázána,“.

72. Nadpis § 77 zní: „Osvědčení průběhu valných hromad“.

73. V § 79 odst. 2 se slova „nemovitostí, bytů a nebytových prostor“ nahrazují slovy „nemovitých věcí“.

74. V části šesté se označení oddílu třetího včetně nadpisu zrušuje.

Dosavadní oddíly čtvrtý a pátý se označují jako oddíly třetí a čtvrtý.

75. Nad § 80a se vkládá nadpis, který zní: „Notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby“.

76. V § 80a odst. 1 se slova „veřejných seznamů“ nahrazují slovy „veřejného rejstříku“.

77. V § 80a odst. 2 se slova „Notář je povinen“ nahrazují slovy „Notář je povinen notářským zápisem o rozhodnutí orgánu právnické osoby“.

78. V § 80a odst. 2 se slova „, a uvést své vyjádření, zda obsah“ nahrazují slovy „nebo přijato nebylo, a uvést své vyjádření, zda obsah rozhodnutí, nebo nebylo-li přijato, zda obsah předneseného návrhu na“.

79. V § 80b odst. 1 písmeno i) zní:

„i) obsah rozhodnutí orgánu právnické osoby a nebylo-li přijato, obsah předneseného návrhu na rozhodnutí orgánu právnické osoby,“.

80. V § 80f se slova „§ 71 platí obdobně a ustanovení“ zrušují.

81. V § 80g odst. 2 se slova „§ 71 se použije obdobně a ustanovení“ zrušují.

82. Za § 80g se vkládá nový § 80h, který včetně nadpisu zní:

(1) Mají-li být některé z požadavků pro zápis do veřejného rejstříku splněny až po rozhodnutí orgánu právnické osoby, o kterém byl sepsán notářský zápis podle § 80b, nebo až po sepsání notářského zápisu podle § 70 a 71, notář, který takový notářský zápis sepsal, na žádost osvědčí splnění požadavků pro zápis do veřejného rejstříku, jestliže je takové osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku vyžadováno zvláštním právním předpisem.

(2) Notář o osvědčení podle odstavce 1 sepíše notářský zápis na základě písemností, které splnění požadavků pro zápis dokládají. Písemnosti předkládá notáři žadatel. Nejsou-li notáři takové písemnosti předloženy nebo nejsou-li požadavky pro zápis splněny, notář odmítne notářský zápis o osvědčení podle odstavce 1 sepsat.

(3) V notářském zápisu o osvědčení podle odstavce 1 notář osvědčí, jaké požadavky pro zápis byly splněny a na základě jakých jemu předložených písemností osvědčení činí.“.

83. V části šesté nadpis oddílu třetího zní: „NOTÁŘSKÁ ÚSCHOVA“.

84. § 81 až 89 včetně nadpisů znějí:

(1) Notáři přijímají do notářské úschovy

a) listiny o právním jednání zůstavitele pro případ smrti uvedené v § 35b odst. 1, nemají-li formu notářského zápisu (dále jen „listiny o právním jednání zůstavitele“) a jiné listiny,

b) peníze, stanoví-li tak zvláštní zákon,

c) peníze a listiny za účelem jejich vydání dalším osobám.

(2) Notářskou úschovou peněz a listin přijatých za účelem jejich vydání dalším osobám lze zajistit dluh.

(3) Odevzdání listiny nebo peněz notářem z notářské úschovy dalšímu notáři do notářské úschovy nebo do úschovy jinému schovateli se nepřipouští. Ustanovení § 103 a 104 o postupu při převzetí uvolněného a zrušeného notářského úřadu tím není dotčeno.

(4) Pro notářskou úschovu se použije přiměřeně ustanovení zvláštního zákona o úschově, ledaže stanoví tento zákon jinak. Ustanovení zvláštního zákona o úschově cenného papíru se nepoužije. Notářská úschova cenného papíru nemá účinky stanovené pro úschovu cenného papíru zvláštním zákonem.

(1) Notář sepíše o notářské úschově listiny za účasti žadatele protokol, který musí obsahovat

a) místo a datum převzetí listiny,

b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště žadatele a je-li žadatelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo a dále jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího zástupce,

c) údaj, o jakou listinu se jedná,

d) údaj o tom, že listina byla notářem převzata a přijata do notářské úschovy,

e) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence žadatele nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná žadatele nebo jeho zástupce osobně,

f) podpis žadatele nebo jeho zástupce, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

Je-li listina přijímána do notářské úschovy na určitou dobu, obsahuje protokol také dobu trvání notářské úschovy. Další vyhotovení protokolu vydá notář žadateli, případně jeho zástupci.

(2) Dojde-li listina se žádostí o její přijetí do notářské úschovy prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a obsahuje-li listina sama nebo žádost údaje potřebné k přijetí listiny do notářské úschovy, notář sepíše protokol podle odstavce 1 bez účasti žadatele a zašle žadateli další vyhotovení protokolu. Neobsahuje-li žádost potřebné údaje, vyzve notář žadatele, aby tyto údaje ve stanovené lhůtě notáři sdělil, s upozorněním, že pokud tak neučiní, listina nebude do notářské úschovy přijata. Po marném uplynutí lhůty notář listinu zašle žadateli prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nedohodne-li s ním jiný způsob předání listiny.

(1) Protokol o přijetí listiny o právním jednání zůstavitele do notářské úschovy musí kromě náležitostí uvedených v § 82 odst. 1 obsahovat

a) jméno a příjmení, případně dřívější příjmení jejího pořizovatele, jeho bydliště a datum narození,

b) údaj o poučení o formách a obsahových náležitostech právního jednání zůstavitele, o kterém je listina, která se přijímá do notářské úschovy, a také údaj o poučení o tom, že listina bude evidována v Evidenci právních jednání pro případ smrti.

(2) Dá-li listinu o právním jednání zůstavitele do notářské úschovy zástupce toho, kdo ji pořídil, notář vydá další vyhotovení protokolu zástupci a další vyhotovení protokolu zašle pořizovateli.

(3) Dojde-li listina o právním jednání zůstavitele notáři prostřednictvím provozovatele poštovních služeb se žádostí o její přijetí do notářské úschovy nebo dojde-li prostřednictvím provozovatele poštovních služeb bez žádosti, postupuje notář podle § 82 odst. 2.

(1) Notář listinu vydá z notářské úschovy jen tomu, na jehož žádost byla listina do notářské úschovy přijata, a jde-li o listinu o právním jednání zůstavitele, jen jejímu pořizovateli, ledaže je listina přijata do notářské úschovy za účelem jejího vydání další osobě. Notář listinu vydá i tomu, kdo se vykáže zvláštní plnou mocí opravňující jej k převzetí listiny z notářské úschovy; podpis zmocnitele musí být úředně ověřen. Plná moc tvoří přílohu protokolu o vydání listiny.

(2) O vydání listiny z notářské úschovy sepíše notář protokol, který musí obsahovat

a) místo a datum vydání listiny,

b) jméno, příjmení a bydliště toho, komu se listina vydává (dále jen „příjemce listiny“) a případně jeho zástupce, a údaj o tom, že byla prokázána jejich totožnost,

c) údaj, o jakou listinu se jedná, a jde-li o listinu evidovanou v Evidenci právních jednání pro případ smrti, poučení o tom, že bude proveden z této evidence výmaz údajů o vydávané listině a o jejím pořizovateli,

d) údaj o tom, že listina byla převzata příjemcem listiny nebo jeho zástupcem,

e) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence příjemce listiny nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná příjemce listiny nebo jeho zástupce osobně,

f) podpis příjemce listiny, případně jeho zástupce, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

(3) Notář vydá příjemci listiny, případně jeho zástupci stejnopis protokolu. Jestliže se listina o právním jednání zůstavitele vydává zástupci pořizovatele takové listiny, zašle notář vyhotovení protokolu i pořizovateli.

(4) Vydá-li notář listinu evidovanou v Evidenci právních jednání pro případ smrti, provede v této evidenci výmaz údajů o takové listině a o jejím pořizovateli; přesun do souboru dat skončených věcí v této evidenci neprovede.

(1) Ten, kdo notáři listinu do notářské úschovy předává, a ten, komu notář listinu z notářské úschovy vydává, případně jejich zástupce, jsou povinni notáři prokázat svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li je notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své totožnosti i její existenci podle § 64 odst. 1. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem právnické osoby jiná právnická osoba.

(2) Není-li notáři totožnost, případně existence podle odstavce 1 prokázána, notář odmítne listinu převzít do notářské úschovy anebo ji z notářské úschovy odmítne vydat.

(3) Přijímá-li notář listinu do notářské úschovy podle § 82 odst. 2, ustanovení odstavce 1 se pro přijetí listiny do notářské úschovy nepoužije.

(1) Peníze lze předat do notářské úschovy na základě žádosti, která musí obsahovat

a) název, sídlo a identifikační číslo, a dále jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího zástupce, anebo jméno, příjmení, datum narození a bydliště fyzické osoby (dále jen „identifikační údaje“), která má peníze do notářské úschovy předat (dále jen „složitel“) a které mají být peníze z notářské úschovy vydány (dále jen „příjemce“),

b) výši peněžní částky a měnovou jednotku peněz, které mají být do notářské úschovy předány,

c) označení účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky (dále jen „banka“) nebo spořitelního a úvěrního družstva, na který má notář peníze vydat složiteli, nedojde-li k notářské úschově nebo nastane-li důvod pro vydání peněz z notářské úschovy složiteli (dále jen „účet pro vydání peněz složiteli“) a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to složitel,

d) označení zajišťovaného dluhu, mají-li být peníze předány do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu,

e) označení nájemního vztahu a identifikační údaje osoby, která je pronajímatelem, mají-li být peníze předány do notářské úschovy podle zvláštního zákona nájemcem jako dlužné nájemné (dále jen „notářská úschova nájemného“).

(2) Není-li notář požádán o přijetí peněz do notářské úschovy písemně, o žádosti o přijetí peněz do notářské úschovy sepíše za přítomnosti žadatele záznam ve dvojím vyhotovení a jedno vyhotovení vydá žadateli.

(3) Není-li dán důvod pro odmítnutí požadovaného přijetí peněz do notářské úschovy, notář sdělí žadateli označení zvláštního účtu u banky, označený „notářská úschova“, jehož majitelem je notář (dále jen „zvláštní účet“), případně toto označení uvede v záznamu o žádosti.

(4) Předáním peněz se rozumí jejich složení na zvláštní účet nebo jejich převedení na zvláštní účet bezhotovostním převodem. Jiným způsobem nelze peníze notáři předat.

(1) Notář sepíše o notářské úschově peněz protokol. Peníze složené nebo převedené na zvláštní účet notář přijímá do notářské úschovy sepsáním protokolu, ledaže tento zákon stanoví jinak.

(2) Notář může sepsat protokol o notářské úschově peněz, i když peníze dosud nebyly na zvláštní účet složeny nebo převedeny. V takovém případě musí být v protokolu uvedeno, v jaké lhůtě, případně za jakých podmínek mají být na zvláštní účet připsány. Je-li dodržena tato lhůta, případně splněny stanovené podmínky, k přijetí peněz do notářské úschovy dojde jejich připsáním na zvláštní účet, není-li v protokolu nebo v tomto zákoně stanoveno jinak. O přijetí peněz do notářské úschovy notář vyrozumí složitele, jde-li o notářskou úschovu za účelem zajištění dluhu, také příjemce a jde-li o notářskou úschovu nájemného, tak také pronajímatele, poté, jakmile se od banky dozví, že byly peníze na zvláštní účet připsány. Na žádost vydá notář příjemci nebo složiteli potvrzení, opatřené jeho podpisem a otiskem úředního razítka notáře, o tom, že peníze byly do notářské úschovy přijaty a kdy se tak stalo. Ustanovení § 86 odst. 1 a 2 se nepoužije.

(3) Nepřijme-li notář peníze do notářské úschovy, vydá je bez zbytečného odkladu složiteli bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli.

(1) Protokol o notářské úschově peněz musí obsahovat

a) jméno a příjmení notáře, jeho sídlo a označení zvláštního účtu,

b) identifikační údaje o složiteli a o příjemci, označení účtu pro vydání peněz složiteli a identifikační údaje o osobě, která je jeho majitelem, není-li to složitel,

c) údaj o výši peněžní částky a o měnové jednotce,

d) lhůtu pro připsání peněz na zvláštní účet a důsledek jejího nesplnění, je-li protokol sepsán v době, kdy peníze na zvláštním účtu ještě připsány nejsou,

e) údaj o tom, že notář peníze přijal do notářské úschovy, přijímá-li je sepsáním protokolu,

f) lhůty, případně podmínky stanovené notáři pro vydání peněz z notářské úschovy příjemci a způsob doložení splnění podmínek notáři,

g) údaj o době trvání notářské úschovy, lhůty, případně podmínky stanovené notáři pro vydání peněz z notářské úschovy složiteli a způsob doložení splnění podmínek notáři,

h) označení účtu nebo účtů u banky nebo u spořitelního a úvěrního družstva, na který nebo na které mají být peníze vydány z notářské úschovy příjemci (dále jen „účet pro vydání peněz příjemci“) a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce,

i) datum a místo sepsání protokolu,

j) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence složitele nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná složitele nebo jeho zástupce osobně,

k) podpis složitele nebo jeho zástupce,

l) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

(2) Mají-li být peníze přijaty do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu, musí protokol o notářské úschově obsahovat mimo náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), d) nebo e) a h), l) a i) také

a) údaj o tom, že peníze jsou nebo mají být přijaty do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu, označení dluhu a skutečnosti, na které se dluh zakládá,

b) ujednání složitele a příjemce o lhůtách a podmínkách stanovených notáři pro vydání peněz příjemci, případně složiteli a o způsobu doložení splnění podmínek notáři,

c) ujednání složitele a příjemce o době trvání úschovy,

d) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence toho, za jehož účasti se protokol sepisuje, nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná složitele, příjemce nebo jejich zástupce osobně,

e) podpis toho, za jehož účasti se protokol sepisuje, nebo jeho zástupce.

(3) Mají-li být peníze přijaty do notářské úschovy nájemného, musí protokol o notářské úschově obsahovat mimo náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), e), g), i) až l), také identifikační údaje osoby, která je pronajímatelem, a označení nájemního vztahu.

(4) Protokol podle odstavců 1 a 3 se sepisuje za účasti složitele; protokol podle odstavce 2 za účasti složitele a příjemce nebo jen jednoho z nich. Je-li protokol podle odstavce 2 sepsán za účasti jen složitele nebo jen příjemce, uvede se v něm lhůta, ve které je povinen ten, který se sepsání protokolu neúčastnil, obsah protokolu schválit a bez výhrad přijmout návrhy na ujednání mezi složitelem a příjemcem v protokolu obsažené (dále jen „schválení obsahu protokolu“). K přijetí peněz do notářské úschovy dojde až sepsáním dodatku k protokolu o schválení obsahu protokolu (dále jen „dodatek k protokolu“) za účasti toho, který se sepsání protokolu neúčastnil, i když byly peníze připsány na zvláštní účet dříve. Jestliže byly peníze připsány na zvláštní účet dříve, notář je po marném uplynutí lhůty stanovené ke schválení obsahu protokolu vydá bez zbytečného odkladu složiteli bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli.

(5) K sepsání protokolu o notářské úschově, případně k dodatku k protokolu, je třeba, aby složitel, případně i příjemce, jde-li o protokol podle odstavce 2, nebo jejich zástupce, notáři prokázali svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li je notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, použije se ustanovení § 85 odst. 1 věta druhá obdobně. Není-li notáři totožnost, případně existence, prokázána, notář protokol o notářské úschově, případně dodatek k protokolu nesepíše a odmítne požadované přijetí peněz do notářské úschovy. Jestliže již byly peníze připsány na zvláštní účet, vydá je složiteli.

(6) Vyhotovení protokolu notář vydá složiteli i příjemci. Dodatek k protokolu podle odstavce 4 je součástí protokolu podle odstavce 2. Dodatek k protokolu může sepsat na dožádání notáře i jiný notář se sídlem na území České republiky.

(1) V případě, že bylo notáři doloženo splnění podmínek pro vydání peněz příjemci, notář peníze ve stanovené lhůtě vydá z notářské úschovy příjemci bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz příjemci. Nelze-li příjemci peníze na takový účet vydat a neoznačí-li příjemce na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz příjemci s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce, notář vydá peníze z notářské úschovy složiteli podle odstavce 4.

(2) Je-li v protokolu o notářské úschově ujednáno, že v době od doložení splnění podmínek pro vydání peněz příjemci do doby vydání peněz z notářské úschovy příjemci náleží peníze v notářské úschově příjemci a splnění podmínek bylo doloženo nebo že mu náleží z jiného v protokolu o notářské úschově ujednaného důvodu a je doloženo, že nastal, notář peníze ve stanovené lhůtě vydá z notářské úschovy příjemci bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz příjemci. Nelze-li peníze na takový účet příjemci vydat a neoznačí-li příjemce na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz příjemci s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, nebude-li to příjemce, má se za to, že je příjemce vůči notáři v prodlení, a notář uloží peníze do úschovy u soudu podle zvláštního zákona.

(3) Není-li v době trvání notářské úschovy notáři doloženo splnění podmínek pro vydání peněz příjemci, vydá notář peníze složiteli podle odstavce 4.

(4) Mají-li být peníze vydány složiteli podle odstavců 1 a 3, notář mu je ve stanovené lhůtě vydá bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli. Nelze-li peníze na takový účet složiteli vydat a neoznačí-li složitel na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz složiteli s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, nebude-li to složitel, má se za to, že je složitel vůči notáři v prodlení, a notář uloží peníze do úschovy u soudu podle zvláštního zákona.

(5) O vydání peněz notář vyrozumí příjemce a složitele.

(6) O vydání peněz složiteli z notářské úschovy nájemného vyrozumí notář osobu pronajímatele, označenou složitelem v protokolu o úschově.“.

85. Za § 89 se vkládají nové § 89a a 89b, které včetně nadpisu znějí:

(1) Není-li v protokolu o notářské úschově stanoveno jinak, do doby vydání peněz z notářské úschovy příjemci náleží peníze v notářské úschově složiteli. Dobou vydání se rozumí okamžik připsání vydané peněžní částky na účet pro vydání peněz příjemci.

(2) Jsou-li peníze přijaty do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu, notář nemůže peníze v době trvání notářské úschovy vydat složiteli bez souhlasu příjemce, ledaže mu bylo doloženo splnění podmínek stanovených v protokolu o notářské úschově pro vydání peněz složiteli.

(3) Bylo-li v době trvání notářské úschovy notáři doloženo splnění podmínek stanovených v protokolu o notářské úschově pro vydání peněz příjemci a notář je příjemci nevydal do skončení doby trvání notářské úschovy, vydá notář peníze příjemci nebo se souhlasem příjemce složiteli po skončení doby trvání notářské úschovy.

(4) Ustanovení o notářské úschově nájemného nebrání osobě pronajímatele a osobě nájemce postupovat také podle ostatních ustanovení § 86 až 89a v případě vzájemných plnění vyplývajících z jejich právního vztahu.

Je-li listina přijata do notářské úschovy za účelem jejího vydání další osobě, postupuje notář přiměřeně podle § 82 až 89a.“.

86. § 90 zní:

(1) Z notářských zápisů se vydávají stejnopisy, ledaže tento zákon stanoví jinak. Opisy a ověřené opisy notářských zápisů se vydávají jen, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

(2) Z notářských zápisů o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, která jsou uvedena v § 35a odst. 1, nejde-li o notářský zápis o dědické smlouvě nebo o smlouvě o zřeknutí se dědického práva, anebo o jejich zrušení, se za života zůstavitele vydávají jen jejich opisy.

(3) Není-li opis notářského zápisu vyhotoven prostřednictvím kopírovacího zařízení, vyhotoví se tak, že za text notářského zápisu se uvedou vypsané jméno, příjmení, případně akademický titul a funkce toho, kdo notářský zápis sepsal a podepsal, se zkratkou „v. r.“, a opis otisku úředního razítka notáře se zkratkou „L. S.“, vypsaná jména, příjmení, případně akademické tituly dalších osob, které notářský zápis podepsaly, se zkratkou „v. r.“, případně opisy otisků razítek připojených k podpisu těchto dalších osob se zkratkou „L. S.“.“.

87. V § 91 odst. 1 ve větě první se slova „právních úkonů, jichž se notářský zápis týká“ zrušují.

88. V § 91 odst. 2 se slova „listině o správě dědictví“ nahrazují slovy „povolání správce pozůstalosti nebo závěti obsahující povolání správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti“.

89. V § 91 odst. 2 se slovo „pořizovatele“ a slova „toho, jehož majetku se listina o správě dědictví týká“ nahrazují slovem „zůstavitele“.

90. V § 91 odst. 3 se slova „Prosté opisy“ nahrazují slovem „Opisy“ a slova „lze prosté opisy“ se nahrazují slovy „lze opisy“.

91. V § 91 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Opisy notářských zápisů o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, která jsou uvedena v § 35b odst. 1, nejde-li o notářský zápis o dědické smlouvě nebo o smlouvě o zřeknutí se dědického práva anebo o jejich zrušení, lze vydat jen zůstaviteli nebo jeho zmocněnci, který se vykáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem.“.

92. V § 91 se odstavec 4 zrušuje.

93. § 92 zní:

(1) Stejnopis notářského zápisu obsahuje opis notářského zápisu a doložku, kterou se potvrzuje, že stejnopis notářského zápisu se doslovně shoduje s notářským zápisem (dále jen „doložka“). Má-li notářský zápis přílohy, obsahuje stejnopis také opisy takových příloh; doložkou se potvrdí, že i opisy příloh souhlasí doslovně s přílohami notářského zápisu.

(2) Doložka, kromě potvrzení podle odstavce 1, obsahuje také den, měsíc a rok vyhotovení stejnopisu, otisk úředního razítka notáře a podpis toho, kdo stejnopis notářského zápisu vyhotovuje.“.

94. V § 93 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „anebo jen celého notářského zápisu bez jeho příloh nebo bez některé z nich“.

95. V § 93 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V doložce se také uvede, s jakou částí notářského zápisu a případně s jakou jeho přílohou se výpis doslovně shoduje, případně, že neobsahuje opisy příloh notářského zápisu, nebo některých z nich.“.

96. V § 94a se slovo „prosté“ zrušuje.

97. V § 94a větě druhé se za slova „elektronickým podpisem“ vkládají slova „a kvalifikovaným časovým razítkem“.

98. Za část šestou se vkládá nová část sedmá, která včetně nadpisů zní:

„ČÁST SEDMÁ

Notář na žádost věřitele doručí oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle občanského zákoníku (dále jen „oznámení o výhradě“) tomu, koho žadatel označil za toho, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat.

(1) O žádosti podle § 94b notář sepíše za účasti věřitele protokol, který musí obsahovat

a) místo a datum sepsání protokolu,

b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo, a dále jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného zástupce,

c) jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno, a jde-li o právnickou osobu, tak její název, sídlo a identifikační číslo,

d) adresu, na kterou má být oznámení doručeno, je-li rozdílná od bydliště nebo sídla,

e) údaj o tom, že bylo oznámení o výhradě notářem převzato, a

f) podpis věřitele, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

(2) Jedno vyhotovení protokolu notář předá věřiteli.

(3) Notář neodpovídá za obsah oznámení o výhradě.

(4) Notář zašle oznámení o výhradě osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile notář zjistí, že bylo oznámení o výhradě této osobě doručeno a kdy se tak stalo, sdělí tyto skutečnosti věřiteli. Nepodaří-li se notáři oznámení o výhradě doručit, sdělí tuto skutečnost věřiteli.

(1) Věřitel může oznámení o výhradě učinit do protokolu o žádosti podle § 94b, který musí obsahovat

a) místo a datum sepsání protokolu,

b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo, a dále jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného zástupce,

c) oznámení o výhradě, které musí mít tyto náležitosti:

1. jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo a dále jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího zástupce, který jménem věřitele oznámení o výhradě činí,

2. jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a identifikační číslo,

3. označení právního jednání, ohledně něhož si vyhrazuje věřitel práva dovolat se jeho neúčinnosti,

4. jméno, příjmení, datum narození a bydliště dlužníka věřitele a je-li dlužníkem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo,

5. označení pohledávky věřitele vůči dlužníku,

6. výhradu věřitele práva dovolat se neúčinnosti právního jednání,

d) podpis věřitele, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

(2) Notář další vyhotovení protokolu předá věřiteli a další vyhotovení protokolu zašle osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) bodě 2 do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile notář zjistí, že bylo vyhotovení protokolu této osobě doručeno a kdy se tak stalo, nebo nepodaří-li se notáři oznámení o výhradě doručit, sdělí tyto skutečnosti věřiteli.

(1) Ten, kdo žádá o úkon podle § 94b, je povinen notáři prokázat svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li ho notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své totožnosti i její existenci podle § 64 odst. 1. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem právnické osoby jiná právnická osoba.

(2) Není-li notáři totožnost, případně existence podle odstavce 1 prokázána, notář odmítne požadovaný úkon provést.“.

Dosavadní části sedmá až desátá se označují jako části osmá až jedenáctá.

99. V § 98 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Notář uschovává notářské zápisy v kovové skříni pod uzávěrou, odděleně od spisů. Notářské zápisy musí být uloženy do kovové skříně bez zbytečného odkladu po jejich vyhotovení.“.

100. § 99 až 101 znějí:

(1) Na nahlížení do notářských zápisů se použije úprava v § 95 obdobně.

(2) Do notářského zápisu o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které je uvedeno v § 35b odst. 1, však mají právo nahlížet za života zůstavitele jen účastníci. Ustanovení § 95 odst. 2 se nepoužije.

(1) Notář zapůjčí notářský zápis jen soudu, soudnímu komisaři, ministerstvu, Komoře a příslušné notářské komoře na jejich žádost. Notářský zápis o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které je uvedeno v § 35a odst. 1, však nesmí být za života pořizovatele zapůjčen nikomu.

(2) Notář před zapůjčením notářského zápisu vyhotoví jeho opis prostřednictvím kopírovacího zařízení, ověří jeho shodu s notářským zápisem podle § 73 odst. 1 a ověřený opis notářského zápisu založí namísto zapůjčeného notářského zápisu; připojí k němu žádost, na jejímž základě byl notářský zápis zapůjčen. V ověřovací doložce také uvede údaj o tom, že ověřený opis notářského zápisu se vyhotovuje k založení namísto notářského zápisu z důvodu jeho zapůjčení podle odstavce 1.

(3) Po dobu zapůjčení notářského zápisu podle odstavce 1 notář vydává namísto stejnopisů zapůjčeného notářského zápisu stejnopisy založeného ověřeného opisu zapůjčeného notářského zápisu; při jejich vyhotovení opis ověřeného opisu zapůjčeného notářského zápisu vyhotoví prostřednictvím kopírovacího zařízení. Soud, ministerstvo, Komora nebo příslušná notářská komora mohou vydávání takových stejnopisů zakázat nebo pozastavit. Ověřený opis zapůjčeného notářského zápisu, jakož i jeho stejnopisy jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené tímto zákonem.

(4) Po vrácení zapůjčeného notářského zápisu se notářský zápis založí a jeho ověřený opis vyhotovený podle odstavce 2 se spolu s připojenou žádostí založí do spisu. Jestliže v době zapůjčení notářského zápisu notář vydal stejnopis založeného ověřeného opisu notářského zápisu, ověřený opis notářského zápisu se přiloží k založenému vrácenému notářskému zápisu.

(1) Notářský zápis nesmí být vydán nikomu. To neplatí, jde-li o notářský zápis o závěti nebo o dovětku (dále jen „notářský zápis o závěti“) a požádá-li o jeho vydání ten, který touto formou pro případ smrti pořídil (dále jen „pořizovatel závěti“).

(2) Notář při vydání notářského zápisu o závěti postupuje podle občanského zákoníku. Při tomto postupu notář

a) na vydávaném notářském zápisu o závěti poznamená doložkou o vydání notářského zápisu údaje předepsané zvláštním zákonem a také datum vydání, své jméno, příjmení, sídlo a označení notář, doložku opatří otiskem úředního razítka notáře a podepíše ji,

b) o vydání notářského zápisu o závěti sepíše za účasti pořizovatele závěti protokol.

(3) Protokol o vydání notářského zápisu o závěti musí obsahovat

a) datum a místo sepsání protokolu,

b) jméno, příjmení a sídlo notáře, který notářský zápis o závěti vydal,

c) jméno, příjmení a datum narození pořizovatele závěti a údaj o tom, že byla notáři prokázána jeho totožnost, nebo že notář pořizovatele osobně zná,

d) označení notářského zápisu o závěti, včetně data jeho sepsání, jména, příjmení a sídla notáře, který ho sepsal, není-li to notář, který ho vydal,

e) údaj o tom, že pořizovatel závěti o vydání notářského zápisu o závěti požádal,

f) poučení notáře o tom, že vydáním notářského zápisu o závěti se podle občanského zákoníku považuje závěť nebo dovětek v jeho formě pořízené za odvolané,

g) podpis pořizovatele závěti, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,

h) další údaje, stanoví-li tak tento zákon.

(4) Pro prokázání totožnosti pořizovatele závěti se použije obdobně ustanovení § 64 odst. 1. Je-li totožnost prokázána svědky totožnosti, platí pro ně přiměřeně ustanovení § 66. V protokolu se uvede jejich jméno, příjmení a datum narození, údaj o tom, že jejich totožnost byla notáři prokázána a také jejich prohlášení o tom, že pořizovatele závěti znají osobně. Není-li notáři totožnost pořizovatele závěti prokázána, notář odmítne notářský zápis o závěti vydat.

(5) Notář protokol založí do spisu a jeho další vyhotovení založí namísto vydaného notářského zápisu o závěti. Pořizovateli závěti vydá notář další vyhotovení protokolu na základě jeho žádosti. Jinému se vyhotovení protokolu nevydává.

(6) Notář po vydání notářského zápisu o závěti provede výmaz údajů o závěti nebo dovětku a o pořizovateli v Evidenci právních jednání pro případ smrti; přesun do souboru dat skončených věcí v této evidenci se neprovede.“.

101. § 102 se zrušuje.

102. V § 107 se slova „a hotových výdajů“ nahrazují slovy „, náhrady za promeškaný čas a náhrady hotových výdajů“.

103. Nadpis části desáté zní: „VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ ZE ZÁKLADNÍHO REGISTRU OBYVATEL A Z AGENDOVÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ“.

104. V § 109b odst. 1 písm. h) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně uvedení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, omezení svéprávnosti“.

105. V § 109b odst. 1 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní:

„n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,“.

Dosavadní písmena n) a o) se označují jako písmena o) a p).

106. V § 109c odst. 1 písmeno h) zní:

„h) omezení svéprávnosti,“.

Čl. XIII

1. V Evidenci právních jednání pro případ smrti se evidují také závěti, listiny o vydědění a listiny o zrušení těchto listin již evidované podle dosavadních právních předpisů v Centrální evidenci závětí. Listiny o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, které nebyly předmětem evidence podle dosavadních právních předpisů a které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se evidují jen, jestliže zůstavitel před tímto dnem nezemřel; listiny o takových právních jednáních, které byly zrušeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a listiny o jejich zrušení se neevidují. Zápis listiny o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, která nebyla předmětem evidence podle dosavadních právních předpisů, a která vznikla přede dnem nabytí účinnost tohoto zákona, provede postupem podle zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na žádost zůstavitele notář, u kterého je uložen notářský zápis o takovém právním jednání, nebo notář, u kterého je taková listina v notářské úschově; po zápisu se použijí pro ně ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o Evidenci právních jednání pro případ smrti.

2. V Evidenci právních jednání pro případ smrti se evidují také listiny o ustanovení správce dědictví, listiny o odvolání ustanovení správce dědictví a listiny o odvolání souhlasu s ustanovením do funkce správce dědictví o správě dědictví vzniklé a evidované podle dosavadních právních předpisů v Centrální evidenci závětí (dále jen „listiny o správě dědictví“). Listiny o správě dědictví se v Evidenci právních jednání pro případ smrti evidují v oddělené evidenci spolu s listinami o povolání správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti a s listinami o zrušení tohoto povolání. Ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o Evidenci právních jednání pro případ smrti se použijí pro ně obdobně. Do notářského zápisu o listině o správě dědictví za života jeho pořizovatele má právo nahlížet pouze pořizovatel a jím ustanovený správce dědictví.

3. V Evidenci listin o manželském majetkovém režimu se evidují také smlouvy o rozšíření nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů a smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství, uzavřené manžely nebo mužem a ženou, kteří v době uzavření smlouvy hodlali uzavřít manželství, již evidované podle dosavadních právních předpisů v Centrální evidenci manželských smluv přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. V Seznamu listin o manželském majetkovém režimu se na základě žádosti obou manželů evidují také smlouvy o rozšíření nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů a smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství, uzavřené manžely nebo mužem a ženou, kteří v době uzavření smlouvy nebyli manželé a posléze manželství uzavřeli, vzniklé podle dosavadních právních předpisů; při zápisu se postupuje podle zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jehož ustanovení po jejich zápisu se použijí i pro tyto smlouvy.

5. Jestliže byly přijaty do úschovy peníze nebo listiny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich úschova se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

6. Smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu je notář povinen uzavřít do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bude-li smlouva uzavřena ve lhůtě podle věty první, je do dne uzavření této smlouvy splněn předpoklad zahájení činnosti notáře podle § 9 odst. 1 písm. d) zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uzavřel-li notář smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Čl. XIV

V § 20 zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 2b zní:

„(3) Poznámka spornosti podle občanského zákoníku2b) se může týkat jen záznamu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání s užitným vzorem jako předmětem vlastnictví.

2b) § 986 občanského zákoníku.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

ČÁST DVANÁCTÁ

Čl. XV

Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 157/2013 Sb., se mění takto:

1. V § 23a odst. 6 písm. i) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“.

2. V § 23a odst. 6 písm. o) úvodní části ustanovení se slova „osvojeném dítěti“ nahrazují slovem „osvojenci“.

3. V § 23a odst. 6 písm. o) bodech 2 a 3 se slovo „dítěte“ nahrazuje slovem „osvojence“.

4. V § 23a odst. 6 písm. o) bodě 7 se slovo „dítěte“ zrušuje.

5. V § 23a odst. 6 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní:

„p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,“.

Dosavadní písmena p) až r) se označují jako písmena q) až s).

6. V § 23a odst. 7 písmeno k) zní:

„k) omezení svéprávnosti,“.

7. V § 23a odst. 7 písm. r) úvodní části ustanovení se slova „osvojeném dítěti“ nahrazují slovem „osvojenci“.

8. V § 23a odst. 7 písm. r) bodech 2 a 3 se slovo „dítěte“ nahrazuje slovem „osvojence“.

9. V § 23a odst. 7 písm. r) bodě 6 se slova „dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě“ nahrazují slovy „osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem v České republice, která jej porodila“.

10. V § 23a odst. 7 písm. r) bodě 7 se slovo „dítěte“ zrušuje.

11. V § 23a odst. 7 se za písmeno s) vkládá nové písmeno t), které zní:

„t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,“.

Dosavadní písmena t) až w) se označují jako písmena u) až x).

ČÁST TŘINÁCTÁ

Čl. XVI

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb. a zákona č. 238/2012 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 4 zní:

„4) § 420 odst. 2 občanského zákoníku.“.

2. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Prodávající nesmí po spotřebiteli v souvislosti s použitým způsobem placení požadovat poplatek převyšující náklady, které prodávajícímu v souvislosti s tímto způsobem placení vznikají.“.

3. Za § 3 se vkládají nové § 3a a 3b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34 znějí: