Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 10g

§ 10g zákon, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – „Solventnostní pravidla

Zákon, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 304/2016 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh

Stručně: Paragraf 10g zákona č. 304/2016 Sb. stanovuje, jak se vypočítá požadovaná míra solventnosti pro doplňková pojištění, a to buď na základě celoroční výše pojistného nebo příspěvků, nebo na základě průměrné výše pojistných plnění za poslední tři účetní období. (§ 10g zákona č. 304/2016 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: „Solventnostní pravidla
  • Částka nebo sazba (odst. 4): „takto vypočtená hodnota nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi pojistnými částkami životních pojištění a zaměstnaneckého…“
  • Částka nebo sazba (odst. 4): „…nesplaceného základního kapitálu, pokud splacená část základního kapitálu dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu, a to až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo…“
  • Částka nebo sazba (odst. 4): „…část základního kapitálu dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu, a to až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle § 10gb…“
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 304/2016 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Instituce se sídlem v České republice podle § 10e odst. 1 trvale udržuje disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti.

(2) Disponibilní míra solventnosti zahrnuje aktiva instituce se sídlem v České republice očištěná od všech předvídatelných závazků po odečtení položek nehmotného majetku včetně

a) splaceného základního kapitálu,

b) aktiv neurčených k vyrovnání přijatých závazků,

c) zisku nebo ztráty po odečtení splatných dividend a

d) rezervy zisku obsažené v rozvaze pro krytí případných ztrát, které nebyly určeny k rozdělení členům nebo oprávněným osobám.

(3) Disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií přímo držených institucí se sídlem v České republice.

(4) Dohledový orgán může na základě žádosti instituce se sídlem v České republice rozhodnout, že disponibilní míra solventnosti zahrnuje také

a) rozdíl mezi nezillmerizovanou nebo částečně zillmerizovanou technickou rezervou a technickou rezervou zillmerizovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v pojistném, pokud se metoda zillmerizace nepoužívá, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v pojistném; takto vypočtená hodnota nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi pojistnými částkami životních pojištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění a technickými rezervami pro všechna pojištění, pro která je metoda zillmerizace možná, přičemž rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv,

b) skryté čisté rezervy vzniklé z ocenění aktiv, nemají-li výjimečnou povahu, nebo

c) jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu, pokud splacená část základního kapitálu dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu, a to až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle § 10gb, podle toho, která hodnota je nižší.

(5) K žádosti podle odstavce 4 instituce se sídlem v České republice přiloží doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 4.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pojišťovny musí pro doplňková pojištění vypočítat požadovanou míru solventnosti dvěma způsoby (podle základu pojistného a podle základu pojistného plnění) a použít vyšší z těchto dvou výsledků.
  • Výpočet zohledňuje jak hrubé předepsané/přijaté pojistné, tak i přijaté zajistné, a naopak odečítá stornované pojistné a daně/poplatky.
  • Při výpočtu se uplatňují specifické poměry a procenta pro různé části základu, přičemž se zohledňuje i podíl pojistných plnění, která nese instituce po odečtení úhrad za zajištění.
  • Výpočet základu pojistného plnění zahrnuje vyplacená pojistná plnění, rezervy na nevyplacená plnění a příjmy z regresů, přičemž se rovněž aplikují stanovená procenta a poměry.

Na co si dát pozor

  • Je nutné pečlivě rozlišovat mezi hrubým předepsaným a přijatým pojistným, stejně jako mezi pojistnými plněními před a po odečtení úhrad za zajištění.
  • Při výpočtech je třeba správně aplikovat stanovené poměry a procenta, které se liší pro různé části základu (např. 18 % a 16 % pro základ pojistného, 26 % a 23 % pro základ pojistného plnění).
  • Je důležité dodržet minimální poměr 50 % pro poměr pojistných plnění nesených institucí.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 89c Četnost výpočtu (Zákon o pojišťovnictví)§ 17 PRAVIDLA PRO VÝPOČET SKUPINOVÉ SOLVENTNOSTI (Vyhláška, kterou se provádí některá usta)