§ 6 zákon o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností – Církve a náboženské společnosti mohou k plnění…
Zákon o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností · 308/1991 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 6 zákona č. 308/1991 Sb. stanovuje, jaké činnosti mohou církve a náboženské společnosti vykonávat k naplnění svého poslání, přičemž tyto činnosti nesmí být v rozporu s ústavou a nesmí ohrožovat bezpečnost, veřejný pořádek, zdraví, mravnost, práva a svobody druhých, nezávislost a územní celistvost státu. (§ 6 zákona č. 308/1991 Sb., zákon o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 6 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 308/1991 Sb.
(1) Církve a náboženské společnosti mohou k plnění svého poslání zejména:
a) svobodně určovat své náboženské učení a obřady;
b) vydávat vnitřní předpisy, pokud nejsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy;
c) poskytovat duchovní a hmotné služby;
d) vyučovat náboženství;
e) vyučovat a vychovávat své duchovní i laické pracovníky ve vlastních školách a jiných zařízeních i na vysokých školách bohosloveckých a bohosloveckých fakultách za podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy;4)
f) organizovat bez oznámení svá shromáždění;5)
g) vlastnit movitý i nemovitý majetek a mít jiná majetková a nehmotná práva;
h) zřizovat a provozovat účelová zařízení;
i) provozovat tisk, nakladatelství, vydavatelství a tiskárny;
j) zakládat a provozovat vlastní kulturní instituce a zařízení;
k) zřizovat a provozovat vlastní zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb a účastnit se na poskytování těchto služeb i ve státních zařízeních v souladu s obecně závaznými právními předpisy;
l) vysílat své zástupce do zahraničí a přijímat zástupce církví a náboženských společností ze zahraničí.
(2) Výkon činností uvedených v odstavci 1 nesmí být v rozporu s ústavou, nesmí ohrožovat bezpečnost občanů a veřejný pořádek, zdraví a mravnost nebo práva a svobody druhých, nezávislost a územní celistvost státu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Církve a náboženské společnosti mají širokou autonomii v určování svého učení, obřadů a vydávání vnitřních předpisů, pokud nejsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy.
- Mohou provozovat vlastní školy, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb, tiskárny, nakladatelství a kulturní instituce.
- Mají právo vlastnit majetek, organizovat shromáždění bez oznámení a vysílat své zástupce do zahraničí.
- Všechny tyto činnosti jsou však omezeny ústavou a nesmí ohrožovat základní hodnoty společnosti a státu, jako je bezpečnost občanů, veřejný pořádek, zdraví, mravnost nebo práva a svobody druhých.
Na co si dát pozor
- Vnitřní předpisy církví a náboženských společností nesmí být v rozporu s obecně závaznými právními předpisy.
- Výkon všech povolených činností nesmí ohrožovat bezpečnost občanů, veřejný pořádek, zdraví a mravnost nebo práva a svobody druhých, nezávislost a územní celistvost státu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 6
Jak soudy aplikují § 6
… subjektových předpokladů – Nejvyšší soud k obdobnému nároku vyjádřil v (jiné) věci žalobkyně v rozsudku ze dne 25.5.2000, sp. zn. 20 Cdo 1143/98, uveřejněném pod č. 119/2000 v časopisu Soudní judikatura; zde uvedl, že „pro právní poměry organizační jednotky (účelového zařízení) římskokatolické církve, zřízení podle § 6 odst. 1 písm. h) zákona č. 308/1991 Sb., kterou nelze podřadit subjektům, jejichž některé majetkové vztahy upravuje restituční zákon č. 298/1990 Sb., ve znění zákona č. 338/1991 Sb., se specialita tohoto zákona neuplatní, a tím není …
V rozsudku posledně uvedeném (uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod č. 119/2000) uzavřel, že pro právní poměry organizační jednotky (účelového zařízení) římskokatolické církve, zřízené podle § 6 odst. 1 písm. h/ zákona č. 308/1991 Sb., kterou nelze podřadit subjektům, jejichž některé majetkové vztahy upravuje restituční zákon č. 298/1990 Sb., se specialita tohoto zákona neuplatní, čímž není vyloučeno, aby určení jejího vlastnického práva k nemovitostem neuvedeným v přílohách zákona bylo posouzeno podle předpisů obecných.
Bylo-li v řízení zjištěno, že žalobkyně je organizační jednotkou (účelovým zařízením) římskokatolické církve, zřízenou podle § 6 odst. 1 písm. h/ zákona č. 308/1991 Sb., kterou nelze organizačně “podřadit ani pod řeholní řád, ani kongregaci, ani arcibiskupství olomoucké”, pak o takové vztahy v jejím případě zjevně nejde.