§ 12 zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění – K projednávanému bodu pořadu zpravidla vystoupí…
Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění · 31/1989 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 12 zákona č. 31/1989 Sb. upravuje průběh projednávání bodů pořadu ve sněmovně, zejména zahájení rozpravy, přihlašování poslanců do ní a možnost stanovení řečnické doby. Při projednávání bodu pořadu nejprve vystoupí navrhovatel s odůvodněním a poté zpravodajové příslušných výborů sněmovny. (§ 12 zákona č. 31/1989 Sb., zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 31/1989 Sb.
(1) K projednávanému bodu pořadu zpravidla vystoupí s odůvodněním navrhovatel a dále zpravodajové výborů sněmovny. Poté předsedající zahájí rozpravu.
(2) Do rozpravy se poslanci mohou hlásit před zahájením schůze nebo v jejím průběhu. Předsedající oznámí při zahájení rozpravy přihlášené řečníky a uděluje jim slovo v pořadí přihlášky. Přednost mají řečníci, kteří chtějí přednést pozměňovací návrh. Kdo není při udělení slova přítomen, ztrácí pořadí.
(3) Sněmovna se může usnést na řečnické době, nikoliv však kratší než 15 minut.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Při projednávání bodu pořadu nejprve vystoupí navrhovatel s odůvodněním a poté zpravodajové příslušných výborů sněmovny.
- Poslanci se mohou do rozpravy přihlásit buď před zahájením schůze, nebo kdykoliv v jejím průběhu.
- Slovo je udělováno v pořadí, v jakém se poslanci přihlásili, přičemž přednost mají ti, kteří chtějí přednést pozměňovací návrh.
- Sněmovna má možnost usnést se na omezení délky projevů (řečnické době), která však nesmí být kratší než 15 minut.
Na co si dát pozor
- Pokud poslanec není přítomen v okamžiku, kdy mu má být uděleno slovo, ztrácí své pořadí v rozpravě.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.