Nařízení vlády o prokazování znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu

(1) Uchazeč, který neuspěl, koná při nové zkoušce vždy obě části zkoušky.

(2) V kalendářním roce může uchazeč zkoušku konat nejvýše třikrát.

(1) Dokladem o úspěšném vykonání zkoušky je osvědčení, které vydá zkušební instituce. Vzor tohoto osvědčení je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

(2) Osvědčení se vyhotovuje na tiskopisu o rozměrech 210 x 297 mm opatřeném na každé straně šedým podtiskem s motivem malého státního znaku a lipových listů. Osvědčení bude opatřeno alespoň šestimístným jedinečným ochranným kódem.

(3) V záhlaví osvědčení se uvede název, sídlo zkušební instituce a označení příslušného zkušebního místa.

(4) Na osvědčení se dále uvede registrační číslo, jméno, příjmení a funkce odpovědné osoby zkušební instituce, která je pověřena podpisem osvědčení, případně jí určeného zástupce. Vydání osvědčení se stvrzuje podpisem této osoby a otiskem razítka zkušební instituce.

(5) Zkušební instituce ukládá kopii osvědčení po dobu 45 let ode dne konání zkoušky.

(1) Zkoušce z jazyka jsou pro účely získání povolení k trvalému pobytu postaveny naroveň

a) maturitní zkouška z českého jazyka1),

b) státní jazyková zkouška z českého jazyka vykonaná na jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky2),

c) státní závěrečná zkouška, státní rigorózní zkouška či státní doktorská zkouška vykonaná na vysoké škole v rámci studijního programu uskutečňovaného v českém jazyce1),3),

d) zkouška z českého jazyka jako cizího jazyka pro úroveň A2 nebo vyšší, certifikovaná Asociací jazykových zkušebních institucí v Evropě (ALTE) a uskutečňovaná plnoprávným členem této asociace,

e) zkouška z českého jazyka vykonaná pro účely udělování státního občanství České republiky podle právního předpisu upravujícího prokazování znalosti českého jazyka a českých reálií pro účely udělování státního občanství České republiky a

f) aprobační zkouška vykonaná podle právního předpisu upravujícího podmínky získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.

(2) Pro účely získání povolení k trvalému pobytu je zkoušce z jazyka postavena naroveň zkouška z českého jazyka obdobná zkoušce podle odstavce 1 písm. b), pokud odpovídá alespoň rozsahu podle § 2, vykonaná v členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády:

Mgr. Sobotka v. r.

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy:

Mgr. Valachová, Ph.D., v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 31/2016 Sb.

Čl. 1

Zkouškou z jazyka se ověřuje osvojení rozsahu znalosti jazyka potřebné k získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky.

Čl. 2

Zkušební instituce dbá při výkonu oprávnění uskutečňovat zkoušky z jazyka o

a) dostatečnou informovanost uchazeče o organizaci a průběhu zkoušky a o jeho právech a povinnostech,

b) uspořádaný, přehledný, důstojný a spravedlivý průběh zkoušky a

c) respektování odůvodněných zvláštních potřeb jednotlivých uchazečů.

Čl. 3

1. Uchazeč se v den konání zkoušky registruje za použití přiděleného registračního čísla. Při registraci se ověřuje totožnost uchazeče z předloženého cestovního dokladu. Totožnost uchazeče se ověřuje před písemnou i ústní částí zkoušky. Uchazeč se podepisuje do prezenční listiny. Uchazeč, u kterého se objeví nesrovnalosti při ověřování totožnosti, které nelze na místě odstranit, je neprodleně vyřazen z daného zkušebního termínu; zkoušku může konat v náhradním termínu.

2. Uchazeč dodržuje při zkoušce dané pokyny, včetně pokynů k vypnutí elektronických zařízení a odložení zavazadel a dalších předmětů nepotřebných k vykonání zkoušky.

3. Uchazeč se při zkoušce zdržuje nepoctivého jednání a narušování průběhu zkoušky.

4. Poruší-li uchazeč některé z pravidel uvedených v odstavcích 2 a 3, je ze zkoušky vyloučen a hledí se na něho, jako by u zkoušky neuspěl.

Čl. 4

Ve zkušební instituci může v 1 termínu konat zkoušku z jazyka nejvýše 72 uchazečů.

Čl. 5

1. Písemná část zkoušky se skládá z dílčích testů z

a) čtení s porozuměním,

b) psaní a

c) poslechu s porozuměním.

2. Na 1 zadavatele připadá nejvýše 15 uchazečů. V 1 místnosti může konat zkoušku nejvýše 18 uchazečů. Každému uchazeči je vyhrazena samostatná lavice. Zadavatel je v místnosti přítomen po celou dobu trvání písemné části zkoušky.

3. Uchazeči začínají a ukončují práci na daný pokyn. Čas odevzdání zadání a odpovědního listu sdělí uchazeči zadavatel vhodným způsobem.

4. V průběhu písemné části zkoušky uchazeč

a) nesmí opustit zkušební místnost mimo dobu nařízené přestávky. Opuštění zkušební místnosti je považováno za ukončení zkoušky, nejde-li o opuštění zkušební místnosti ze zdravotních důvodů. Oprávněnost zdravotních důvodů posoudí zadavatel s přihlédnutím k písemnému doporučení ošetřujícího lékaře uchazeče,

b) nesmí používat nebo mít při sobě žádná elektronická zařízení, žádné knihy ani slovníky,

c) pracuje samostatně,

d) řešení zkoušky zapisuje pouze na odpovědní list, k tomu používá psací potřebu zapůjčenou od zkušební instituce, a

e) v příslušném čase odevzdá zadání a odpovědní list.

5. Písemná část zkoušky se skládá ze 2 částí oddělených přestávkou; první část v délce 65 minut tvoří dílčí testy podle odstavce 1 písm. a) a b), druhou část tvoří dílčí test podle odstavce 1 písm. c) v délce 35 až 40 minut podle nahrávky. Písemnou část zkoušky hodnotí hodnotitel, hodnocení zapíše do protokolu o zkoušce, který podepíše spolu s pedagogickým garantem zkoušky.

Čl. 6

1. Ústní část zkoušky se skládá z

a) odpovědí na otázky a

b) řešení úkolu na základě obrazového podkladu.

2. Ústní část zkoušky se koná před zkušební komisí, kterou tvoří tazatel a 2 hodnotitelé; přítomen může být také pedagogický garant zkoušky nebo zástupce pedagogického garanta zkoušky.

3. Na 1 zkušební komisi připadá v 1 termínu nejvýše 18 uchazečů.

4. Uchazeči přistupují ke zkušební komisi v pořadí vylosovaném tazatelem před ústní částí zkoušky; zkušební komise může změnit pořadí z důvodu zvláštních potřeb uchazeče.

5. Varianta ústní části zkoušky je uchazeči přidělena automatizovaným způsobem v den zkoušky.

6. Ústní část zkoušky trvá nejdéle 15 minut, koná se bez přípravy.

7. Výsledek ústní části zkoušky hodnotí 2 hodnotitelé na základě výsledku uchazeče zaznamenaného v záznamovém listu. Hodnocení zapíší hodnotitelé nejprve do záznamového listu a následně do protokolu o zkoušce. Sporné případy posoudí podle záznamového listu nebo jiných relevantních informací pedagogický garant zkoušky a do protokolu o zkoušce zapíše stanovisko obsahující konečné hodnocení uchazeče a jeho důvody. Protokol o zkoušce podepíší všichni členové zkušební komise a pedagogický garant zkoušky.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 31/2016 Sb.

1) § 77 až 82 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2) § 110 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 45 odst. 3, § 46 odst. 3 a § 47 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).