Vyhláška, kterou se stanoví pravidla pro klasifikaci pohledávek a tvorbu opravných položek a rezerv spořitelních a úvěrních družstev

(1) Dojde-li ke snížení rozvahové hodnoty pohledávky a družstevní záložna pohledávku nebo její část, která odpovídá ztrátě z rozvahové hodnoty, neodepíše, tvoří k pohledávce opravnou položku. Pohledávku za dlužníkem, u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo zrušil konkurz z důvodu, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, družstevní záložna vždy odepisuje v plné výši.

(2) Družstevní záložna tvoří opravné položky ke sledovaným a ohroženým pohledávkám v rámci jednotlivě posuzovaných pohledávek a vytvořené opravné položky přiřazuje k jednotlivým pohledávkám.

(3) Družstevní záložna stanovuje opravnou položku tak, že rozdíl mezi jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství a družstevní záložnou zohledněným zajištěním dané pohledávky násobí koeficientem:

a) 0,01 v případě sledované pohledávky,

b) 0,2 v případě nestandardní pohledávky,

c) 0,5 v případě pochybné pohledávky,

d) 1,0 v případě ztrátové pohledávky.

(4) Družstevní záložna prověřuje, zda ztráta ze správně zařazené sledované, nestandardní nebo pochybné pohledávky není vyšší než opravná položka stanovená podle výše uvedeného výpočtu. Je-li ztráta vyšší než opravná položka, družstevní záložna zvýší koeficient, ale tak, aby u sledované pohledávky byl nižší než 0,2, u nestandardní pohledávky nižší než 0,5 a u pochybné pohledávky nižší než 1,0.

(5) Stanovuje-li družstevní záložna opravnou položku k pohledávce oceněné k okamžiku uskutečnění účetního případu pořizovací cenou, zohledňuje při tvorbě opravných položek, zda k okamžiku uskutečnění účetního případu existuje rozdíl mezi pořizovací cenou pohledávky a jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství. Je-li pořizovací cena pohledávky nižší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, družstevní záložna opravnou položku stanovenou podle odstavce 3 sníží o tento rozdíl nebo jeho část. Je-li pořizovací cena pohledávky vyšší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, družstevní záložna opravnou položku stanovenou podle odstavce 3 zvýší o tento rozdíl.

(6) Opravnou položku k pohledávce vzniklé družstevní záložně v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek družstevní záložna tvoří při postoupení v takové výši, aby jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství a snížená o vytvořenou opravnou položku nebyla vyšší, než by byl součet jistin postupovaných pohledávek zvýšených o naběhlé příslušenství a snížených o vytvořené opravné položky v případě, že by k postoupení nedošlo a družstevní záložna by tvořila opravné položky k jednotlivým pohledávkám.

(7) Družstevní záložna průběžně posuzuje dostatečnost a odůvodněnost vytvořených opravných položek ke sledovaným a ohroženým pohledávkám a upravuje jejich výši.

(1) Posuzuje-li družstevní záložna pohledávky podle § 5, tvoří opravnou položku ve výši, která odpovídá snížení rozvahové hodnoty portfolia pohledávek identifikovaného podle § 5 odst. 2.

(2) Vytvořené opravné položky družstevní záložna přiřazuje k jednotlivým portfoliím pohledávek vyžadujících pozornost, nerozděluje a nepřiřazuje je k jednotlivým pohledávkám zařazeným do portfolia.

(3) Družstevní záložna průběžně posuzuje dostatečnost a odůvodněnost vytvořených opravných položek k jednotlivým portfoliím pohledávek vyžadujících pozornost a upravuje jejich výši.

(1) Družstevní záložna může při tvorbě opravných položek k pohledávkám zohledňovat jejich zajištění, které může mít zejména formu zástavy, ručení, záruky nebo úvěrového derivátu, pokud takové zajištění současně vyhoví následujícím podmínkám:

a) smluvní ustanovení a právní úprava jednoznačně družstevní záložně zajišťují, že se při selhání dlužníka může ze zajištění uspokojit zejména realizací zástavy, prodejem kolaterálu,

b) uspokojení je družstevní záložna schopna provést v přiměřeném čase po selhání dlužníka,

c) družstevní záložna zohlední zajištění nejvýše v jeho čisté realizovatelné hodnotě snížené o částku, která slouží k zajištění jiných jejích aktiv nebo aktiv třetích osob, mají-li nárok na uspokojení před družstevní záložnou, a nejvýše do výše ocenění pohledávky v účetnictví. Čistou realizovatelnou hodnotou zajištění se rozumí pro účely této vyhlášky odhadovaná hodnota, kterou družstevní záložna obdrží po odečtení odhadovaných nákladů na realizaci zajištění. V případě, že družstevní záložna očekává realizaci zajištění v časovém horizontu přesahujícím kalendářní rok, zohlední při výpočtu odhadované hodnoty také časovou hodnotu peněz.

(2) Při stanovení výše opravných položek k pohledávkám družstevní záložna nezohledňuje:

a) zajištění v případě ztrátové pohledávky, u níž je alespoň jedna splátka jistiny nebo příslušenství po splatnosti více než 540 dní, ledaže jde o zajištění osobou podle § 2 písm. d) bodů 1 až 4,

b) zajištění, na jehož základě by v případě, že pohledávku nesplatí dlužník, měla být uspokojena třetí osobou, za kterou má ohroženou pohledávku nebo vůči níž by případnou pohledávku zařadila do ohrožených pohledávek; jedná se zejména o ručitele, poddlužníka u zástavního práva k pohledávce, směnečníka u směnky cizí či výstavce směnky vlastní, je-li pohledávka družstevní záložny zajištěna směnkou, kterou vystaví třetí osoba.

(1) Družstevní záložna tvoří k vybraným podrozvahovým položkám rezervy v souladu s účetními metodami.

(2) Družstevní záložna průběžně posuzuje dostatečnost a odůvodněnost vytvořených rezerv k podrozvahovým položkám a upravuje jejich výši.

Družstevní záložna plní informační povinnost o pohledávkách, vytvořených opravných položkách a rezervách na formuláři, jehož vzor je přílohou této vyhlášky, vůči instituci vykonávající dohled nad družstevními záložnami podle § 22 odst. 1 zákona.

Družstevní záložna předkládá hlášení ve formě plnění informační povinnosti podle § 10 podle stavu k 31. březnu, 30. červnu, 30. září a 31. prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 21. dne následujícího kalendářního měsíce a podle stavu ke dni určeném ve výzvě (§ 27 zákona) na základě této výzvy.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2005.

Ministr:

Mgr. Sobotka v. r.

Příloha k vyhlášce č. 319/2005 Sb.