§ 8 Zohlednění zajištění pohledávek při tvorbě opravných položek
(1) Družstevní záložna může při tvorbě opravných položek k pohledávkám zohledňovat jejich zajištění, které může mít zejména formu zástavy, ručení, záruky nebo úvěrového derivátu, pokud takové zajištění současně vyhoví následujícím podmínkám:
a) smluvní ustanovení a právní úprava jednoznačně družstevní záložně zajišťují, že se při selhání dlužníka může ze zajištění uspokojit zejména realizací zástavy, prodejem kolaterálu,
b) uspokojení je družstevní záložna schopna provést v přiměřeném čase po selhání dlužníka,
c) družstevní záložna zohlední zajištění nejvýše v jeho čisté realizovatelné hodnotě snížené o částku, která slouží k zajištění jiných jejích aktiv nebo aktiv třetích osob, mají-li nárok na uspokojení před družstevní záložnou, a nejvýše do výše ocenění pohledávky v účetnictví. Čistou realizovatelnou hodnotou zajištění se rozumí pro účely této vyhlášky odhadovaná hodnota, kterou družstevní záložna obdrží po odečtení odhadovaných nákladů na realizaci zajištění. V případě, že družstevní záložna očekává realizaci zajištění v časovém horizontu přesahujícím kalendářní rok, zohlední při výpočtu odhadované hodnoty také časovou hodnotu peněz.
(2) Při stanovení výše opravných položek k pohledávkám družstevní záložna nezohledňuje:
a) zajištění v případě ztrátové pohledávky, u níž je alespoň jedna splátka jistiny nebo příslušenství po splatnosti více než 540 dní, ledaže jde o zajištění osobou podle § 2 písm. d) bodů 1 až 4,
b) zajištění, na jehož základě by v případě, že pohledávku nesplatí dlužník, měla být uspokojena třetí osobou, za kterou má ohroženou pohledávku nebo vůči níž by případnou pohledávku zařadila do ohrožených pohledávek; jedná se zejména o ručitele, poddlužníka u zástavního práva k pohledávce, směnečníka u směnky cizí či výstavce směnky vlastní, je-li pohledávka družstevní záložny zajištěna směnkou, kterou vystaví třetí osoba.