§ 249 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Obsah odvolání
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · § 249 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 249 stanoví, že odvolání podaná prokurátorem, obhájcem za obžalovaného, nebo zmocněncem za poškozeného či zúčastněnou osobu, musí být ve stanovené lhůtě odůvodněna s uvedením napadených částí rozsudku a vytýkaných vad. Dále umožňuje opřít odvolání o nové skutečnosti a důkazy.
§ 249 Obsah odvolání
(1) Odvolání prokurátora, odvolání, které podává za obžalovaného jeho obhájce, jakož i odvolání, které podává za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, musí být ve lhůtě uvedené v § 248 také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v které části je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.
(2) Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy.
Paragraf 249 stanoví, že odvolání podaná prokurátorem, obhájcem za obžalovaného, nebo zmocněncem za poškozeného či zúčastněnou osobu, musí být ve stanovené lhůtě odůvodněna s uvedením napadených částí rozsudku a vytýkaných vad. Dále umožňuje opřít odvolání o nové skutečnosti a důkazy.
Co to znamená v praxi
Odvolání musí být konkrétní a jasně specifikovat, co je na rozsudku špatně a proč. Nestačí jen obecně uvést, že se s rozsudkem nesouhlasí.
Pokud odvolání podává prokurátor, obhájce nebo zmocněnec, musí být odůvodněno již v osmidenní lhůtě pro podání odvolání (§ 248).
V odvolání je možné předložit nové skutečnosti nebo důkazy, které nebyly předloženy v předchozím řízení.
Cílem je, aby odvolací soud přesně věděl, co má v rozsudku nebo v průběhu řízení přezkoumávat.
Na co si dát pozor
Nedostatečné odůvodnění odvolání může vést k tomu, že odvolací soud nebude moci řádně přezkoumat napadený rozsudek.
Lhůta pro odůvodnění odvolání je stejná jako lhůta pro podání odvolání samotného, tedy osm dní od doručení rozsudku.