Novela Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů od 2006-01-01: co se mění

§ 157b Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednávají orgány policie (§ 161). (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Správní delikt podle § 156 odst. 2 lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je správní delikt spolehlivě zjištěn a ubytovatel je ochoten pokutu na místě zaplatit. (7) V blokovém řízení o správním deliktu lze uložit pokutu do 5 000 Kč. (8) K uložení a vybrání pokuty policie použije bloky k ukládání pokut (dále jen „pokutový blok“) používané v blokovém řízení o přestupcích21b). Policie na pokutovém bloku vyznačí komu, kdy a za porušení jaké povinnosti byla pokuta uložena. Pokutový blok platí jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti. (9) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. (10) Pokuty vybírají orgány policie a vymáhají místně příslušné územní finanční úřady. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. (11) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu22). HLAVA XV

§ 168 Správní řízení Správní řád Ustanovení správního řádu o správním řízení24a) se nevztahuje nevztahují na řízení podle § 4 odst. 2 písm. b), § 7, 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 5), § 11, § 19 odst. 1, § 22, 24, 26, 29, 30, 33, 36, § 37 odst. 1 písm. c), § 38 odst. 1 a 3, § 40, 41, 49, 50, § 53 odst. 2, § 61, 92, 115a, § 122 odst. 1 a 2, § 124 (s výjimkou řízení podle § 124 odst. 3), 129, 148, § 154 odst. 2, § 155 odst. 1, § 180 a 180b.

§ 169 Odchylky od správního řádu (1) Rozhodnutí, které se ve lhůtě do 180 dnů nepodaří doručit do vlastních rukou účastníka řízení, se doručí vyvěšením na úřední desce zastupitelského úřadu po dobu 15 dnů, jde-li o rozhodnutí tohoto úřadu. (2) Pokud se žádosti cizince a) o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů anebo prodloužení doby platnosti tohoto víza, b) o vydání povolení k přechodnému pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti, c) o vydání nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu, d) o vydání nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, nebo e) o vydání nebo prodloužení doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), v plném rozsahu vyhoví, nepostupuje se podle § 47 správního řádu; to neplatí, jde-li o vydání průkazu o povolení k pobytu podle písmene c) pro nezletilé dítě mladší 15 let. Rozhodnutí se stává pravomocným v okamžiku převzetí dokladu cizincem. (3) Žádost o vydání povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení se vyřídí ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny ve lhůtě do 270 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, žádost o vydání povolení k pobytu podle § 69 odst. 2 nebo žádost o vydání zvláštního pobytového povolení podanou na území policie vyřídí ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti; žádost za cizince narozeného na území podanou podle § 88 odst. 3 policie vyřídí ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti. (4) (3) Cizinec je povinen se na vyzvání účastnit osobně řízení. (5) Řízení se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený překlad.25) (6) (4) Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) nemá odkladný účinek. (7) (5) O správním vyhoštění rozhodne policie do 7 dnů od zahájení řízení; nemůže-li policie v této lhůtě rozhodnout, je povinna o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit. (8) (6) Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí. (9) (7) Policie usnesením zastaví řízení, jestliže cizinec a) po přerušení řízení zahájeného na žádost cizince ve stanovené lhůtě neodstraní nedostatky podání, b) ve lhůtě podle § 76 nepřevezme povolení k pobytu, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli, c) b) který podal žádost z na území, nepřevezme povolení k pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyrozumění, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli, d) c) který podal žádost o povolení k pobytu podle § 66 nebo § 67, nesplní podmínku nepřetržitého pobytu na území nebo tato žádost je podána v době po ukončení pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, e) d) podal žádost o povolení k pobytu na území, ač k tomu není podle § 69 odst. 2 nebo § 69a odst. 1 nebo 2 oprávněn, anebo f) nebo e) podal žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn. (10) (8) Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza policie vyřídí ve lhůtě do 14 dnů.

§ 190 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Špidla v. r. 1) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 1a) Smlouva o založení Evropského společenství. 1b) Například Smlouva Evropských společenství a členských států na straně jedné a Švýcarskou konfederací. 1c) Přílohy V a VIII Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru. 2) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu). 3) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. 3a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců. 4) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 189/1999 Sb. 5) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5b) Hlava dvacátá pátá trestního řádu. 6) § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů. § 1 nařízení vlády č. 42/1998 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima. 6a) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v platném znění. 7) § 26 až 32 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 163/1993 Sb. 7a) § 18 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. 7b) Rozhodnutí Rady o společné akci přijaté Radou na základě čl. K.3 odst. 2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii týkající se možnosti cestování žáků ze třetích zemí s bydlištěm v některém členském státě (94/795/JVV). 8) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 8c) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 9) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 9a) Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. 5. 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí. 9b) Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. 9c) § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu. Nařízení vlády č. 664/2004 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima. 9d) § 20a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb. 10) § 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění pozdějších předpisů. 11a) § 12 zákona č. 325/1999 Sb. 11b) § 17a zákona č. 94/1963 Sb. 11c) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 12) Směrnice Rady 90/364/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu. Směrnice Rady 90/365/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných po skončení jejich pracovní činnosti. Směrnice Rady 93/96/EHS ze dne 29. října 1993 o právu pobytu pro studenty. 13a) Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona č. 160/1992 Sb., a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 13b) § 20 odst. 1 občanského zákoníku. 13c) § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 13d) § 38 písm. b) a § 43 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. 13e) Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství. 13f) Například Směrnice Rady 68/360/EHS, o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvn