§ 5b zákon o konkursu a vyrovnání – Právo soudu povolit ochrannou lhůtu
Zákon o konkursu a vyrovnání · 328/1991 Sb. · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 5b zákona o konkursu a vyrovnání stanovuje podmínky, za kterých soud může povolit ochrannou lhůtu dlužníkovi, a popisuje následný postup soudu po jejím povolení. Soud povolí ochrannou lhůtu pouze za splnění přesně daných podmínek, například pokud návrh podá podnikatel zaměstnávající alespoň 50 osob a nejde o opakovaný návrh. (§ 5b zákona č. 328/1991 Sb., zákon o konkursu a vyrovnání, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Ochrannou lhůtu lze povolit, jestliže
a) návrh je při zachování postupu soudu podle § 43 občanského soudního řádu podán včas, oprávněnou osobou a obsahuje předepsané náležitosti,
b) návrh se netýká právnické osoby, která je v likvidaci,
c) návrh se týká podnikatele, který zaměstnává alespoň 50 osob v pracovním poměru,
d) nejde o opětovný návrh na povolení ochranné lhůty v témže řízení.
(2) Soud ochrannou lhůtu povolí, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a jestliže údaje návrhu jsou doloženy natolik, že odůvodňují možnost uspokojivého řešení dlužníkových majetkových poměrů v rámci ochranné lhůty; jinak návrh na povolení ochranné lhůty zamítne. Proti rozhodnutí soudu o ochranné lhůtě není odvolání přípustné.
(3) Usnesení o povolení ochranné lhůty doručí soud dlužníku a věřitelům uvedeným v návrhu. Zašle je také soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je dlužník zapsán, a katastrálním úřadům, které evidují dlužníkovy nemovitosti; je-li dlužníkem státní podnik nebo jiná státní organizace, popřípadě organizace založená nebo zřízená obcí, soud zašle usnesení o povolení ochranné lhůty těm, kteří jsou zakladateli nebo zřizovateli dlužníka podle zvláštních předpisů. Kromě toho je vyvěsí na úřední desce soudu téhož dne, kdy bylo vydáno, a zveřejní je v Obchodním věstníku.
(4) Věřitelé uvedení v návrhu na ochrannou lhůtu a další věřitelé, kteří se k řízení přihlásili v průběhu ochranné lhůty, mají postavení konkursních věřitelů (§ 7); dojde-li k prohlášení konkursu, je třeba jim usnesení o tom doručit.
(5) Současně s povolením ochranné lhůty svolá soud schůzi věřitelů (§ 10), popřípadě ustanoví věřitelům opatrovníka (§ 11a). Schůze věřitelů zvolí věřitelský výbor. Závady v doručení někomu z věřitelů při svolávání schůze nebrání platnosti volby, jestliže usnesení soudu o svolání věřitelů bylo vyvěšeno na úřední desce soudu a zveřejněno v Obchodním věstníku.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud povolí ochrannou lhůtu pouze za splnění přesně daných podmínek, například pokud návrh podá podnikatel zaměstnávající alespoň 50 osob a nejde o opakovaný návrh.
- Návrh na povolení ochranné lhůty musí být dostatečně doložen, aby soud usoudil, že existuje reálná šance na uspokojivé řešení dlužníkových finančních problémů.
- Rozhodnutí soudu o povolení či zamítnutí ochranné lhůty je konečné a nelze se proti němu odvolat.
- Po povolení ochranné lhůty soud informuje dlužníka, věřitele, obchodní rejstřík a katastrální úřady, a zároveň svolá schůzi věřitelů k volbě věřitelského výboru.
Na co si dát pozor
- Návrh na ochrannou lhůtu musí být podán včas a obsahovat všechny předepsané náležitosti.
- Ochranná lhůta není určena pro právnické osoby v likvidaci.
- Podnikatel musí zaměstnávat minimálně 50 osob, aby mohl ochrannou lhůtu získat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 5b
Jak soudy aplikují § 5b
Ani případná závada v doručení usnesení o zamítnutí návrhu na povolení ochranné lhůty by pak nemohla ovlivnit správnost rozhodnutí o prohlášení konkursu, jelikož proti usnesení, jímž soud rozhodl o návrhu dlužnice na povolení ochranné lhůty, nebylo odvolání přípustné v intencích § 5b odst. 2 poslední věty zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném k 5. říjnu 1999. To, že dovolání v této věci má být projednáno a rozhodnuto podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001, přitom plyne z bodu 17., hlavy první, …
Související
§ 67 Vztah k privatizaci (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)