33/1972 Sb. · 21 paragrafů
(1) Orgány hospodářského řízení vydávají plánovací akty pro podřízené dodavatelské organizace
a) jako součást rozpisu prováděcích státních plánů,
b) po rozpisu prováděcích státních plánů (v průběhu jejich realizace), jsou-li pro to důležité důvody. V těchto případech musí být doklad o tom vydaný výslovně označen jako plánovací akt.
(2) Pro změny nebo zrušení plánovacích aktů platí obdobné podmínky a postup jako při jejich vydávání.12)
(1) Rozpis úkolu prováděcího státního plánu, z něhož sice vyplývá pro dodavatele dodávková povinnost vůči určitému odběrateli, který však nemá náležitosti podle § 7 odst. 3 a 4, není plánovacím aktem; osvědčuje však, že jde o zabezpečení potřeb, které jsou ve státním plánu uvedeny jako přednostní.13)
(2) Úkol prováděcího hospodářského plánu, jímž příslušný orgán hospodářského řízení uloží dodavateli dodávkovou povinnost vůči určitému odběrateli s vymezením předmětu a času plnění dodávky, není plánovacím aktem; je však opatřením podle § 118 hospodářského zákoníku.
Orgány hospodářského řízení, popřípadě bilanční gestoři, informují oprávněné odběratele o vydání plánovacích aktů podle § 8 a provedení rozpisů nebo uložení úkolů podle § 9, není-li již informovanost odběratelů zabezpečena rozpisem plánu.
(1) Bilanční gescí u výrobků se rozumí soustředění činností spojených s průzkumem, rozborem, ověřováním a aktivním ovlivňováním potřeb národního hospodářství a jejich optimálním zabezpečením zdroji z tuzemské výroby a z dovozu, zpravidla na jednom místě v celé ČSSR. Tímto místem je zpravidla orgán středního článku řízení (oborové nebo generální ředitelství).
(2) Bilanční gesce se uplatňuje u vybraných výrobků, jejichž hmotné bilance a plány rozdělení jsou stanoveny jako závazné prováděcími státními plány.
(3) Funkci bilančního gestora může též vykonávat
a) ústřední orgán, je-li to z hlediska specifických podmínek nezbytné,
b) organizace, jde-li o produkci, na jejíž výrobě se rozhodujícím způsobem podílí a má i ostatní předpoklady,
c) společný orgán organizací zúčastněných na gesci.
(1) Bilanční gesce je nástrojem zvláště intenzivní a kvalifikované spolupráce bilančního gestora s organizacemi na gesci zúčastněnými. Cílem bilanční gesce je optimálně zabezpečit uspokojení odůvodněných potřeb národního hospodářství, především potřeb označených v prováděcích státních plánech a právních předpisech jako přednostní, dodávkami výrobků v náležitém množství, sortimentu, jakosti a čase. K dosažení tohoto cíle jsou bilanční gestor a na gesci zúčastněné organizace povinni usilovat především o zvýšení efektivnosti využití dané zdrojové základny pomocí racionalizačních opatření.
(2) Zřízením bilanční gesce nejsou dotčeny platné vztahy organizační nadřízenosti a podřízenosti. Úkoly plánu se ukládají po organizační linii. Bilanční gestor nemá přikazovací právo vůči organizacím, které mu nejsou organizačně podřízeny; je však oprávněn požadovat řešení vyskytujících se problémů.
(3) Hlavním úkolem bilančního gestora je organizování dodavatelsko-odběratelských vztahů a propojení dodavatelů a odběratelů, především z hlediska sortimentní skladby dodávek, a to podle hmotných bilancí a plánů rozdělení schválených v prováděcích státních plánech a podle jejich rozpisu.
(4) Formy a způsob provádění bilanční gesce musí odpovídat specifickým podmínkám jednotlivých případů a určují se smlouvou, kterou bilanční gestor a organizace na gesci zúčastněné spolu uzavřou podle platných předpisů. Uzavření takové smlouvy mohou příslušné orgány podle potřeby nařídit.14) Smlouvou se především vymezí rozsah a způsob spolupráce bilančního gestora s organizacemi na gesci zúčastněnými
- při provádění průzkumu, rozboru, ověřování a aktivním ovlivňování potřeb národního hospodářství,
- při zabezpečování uspokojení potřeb národního hospodářství zdroji z tuzemské výroby a z dovozu, a to jak opatřeními, která jsou jednotliví partneři povinni provést ve své pravomoci, tak opatřeními, která doporučí příslušným nadřízeným orgánům a spotřebitelům,
- při zpracování konkrétní zakázkové náplně (objednávek), jejím zabezpečování ve výrobě a dovozem a při jednáních se spotřebiteli a dodavateli s tím spojených,
- při rozpisu prováděcími státními plány stanovených závazných hmotných bilancí a plánů rozdělení na zúčastněné dodavatele a odběratele, jakož i při konkrétním rozhodování o využití prostředků na dovoz. Smluvně vymezený rozsah a způsob spolupráce musí přitom vycházet ze způsobu provedení rozpisu závazných hmotných bilancí a plánů rozdělení.
(5) Bilanční gestor je povinen a oprávněn vyžadovat aktivní spolupráci hlavních odběratelů, zejména při ověřování národohospodářské efektivnosti rozsahu, sortimentní skladby, kvality a času jimi požadovaných dodávek, jakož i jejich odběratelských zásob. Toto ustanovení se netýká odběratelů, jejichž ústřední orgány jsou v Jednotných metodických pokynech zvlášť označeny.15)
(1) Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v investiční výstavbě se zaměřuje především na jejich soustavné a postupné vyjasnění při zabezpečování přípravy a realizace staveb. Přitom se postupuje diferencovaně, s ohledem na konkrétní stupeň připravenosti nebo rozestavěnosti jednotlivých akcí. Z tohoto hlediska se projednávání zaměří
a) u staveb ve stadiu prací na projektovém úkolu, na zpřesnění požadavků pro plán rozvoje vědy a techniky, popřípadě na dovoz licencí, dodávek a prací;16)
b) u staveb ve stadiu schváleného projektového úkolu na zajištění aktivní spolupráce v úvahu přicházejících vyšších dodavatelů na projektové a organizační přípravě stavby, na vyjasnění budoucího dodavatelského systému a na projednání objemů projektových prací;17)
c) u staveb plánovaných k zahájení, u nichž bylo zpracováno souhrnné projektové řešení, na zabezpečení hmotných dodávek pro provozní soubory a objekty na celé období výstavby a na celý rozsah staveb; u staveb podle odstavce 3a) se tento rozsah potvrdí v režimech staveb;18)
d) u staveb rozestavěných a zahajovaných na ověření postupu výstavby s ohledem na jejich dodávkové zabezpečení a na včasnou přípravu a provedení dílčích úprav dodavatelsko-odběratelských vztahů, které z toho vyplynou.
(2) U staveb, stanovených jako úkoly státního plánu k zahájení v dalších letech, určí dodavatelské ústřední orgány hospodářského řízení na základě zpracovaného projektového úkolu na žádost investorských ústředních orgánů hospodářského řízení do jednoho měsíce v úvahu přicházející budoucí dodavatele; současně určí rozsah, ve kterém mají tito dodavatelé povinnost zabezpečovat přípravu staveb.
V úvahu přicházející budoucí dodavatelé se však neurčují v případech, kdy mají být rozhodující dodávky strojů a zařízení zabezpečeny dovozem, a v případech předpokládaných kusových dodávek.
Dodavatelské ústřední orgány mohou v průběhu prací na souhrnném projektovém řešení změnit dodavatelskou organizaci nebo navrhnout odůvodněnou změnu dodavatelského systému. Za odůvodněnou změnu dodavatelského systému se považuje též případ, kdy se v průběhu dalších prací prokáže, že dodávky rozhodujících strojů a zařízení, původně uvažované k dodání z tuzemska, musí být zabezpečeny dovozem.
(3) Dodávky a práce pro stavby projednají investorské organizace s dodavatelskými organizacemi v tomto pořadí:
a) úkoly státního plánu
- stavby stanovené jako závazné úkoly (po investorské i dodavatelské linii) a stavby stanovené jako závazné úkoly zvláštní části státního plánu - obrana a bezpečnost,
- komplexní bytová výstavba;
b) stavby prováděné v rámci závazných objemů stavebních prací v oblastech soustředěné výstavby, stanovených státním plánem, pokud již nebyly projednány podle písmene a);
c) ostatní stavby
- rozestavěné,
- zahajované, a to v pořadí: jmenovitě uložené vládami investorským ústředním orgánům k zabezpečení,19) centrálně posuzované, stavby zvláštní části státního plánu, nejsou-li zahrnuty v písmenu a), jiné stavby.
(4) Při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů platí též příslušná ustanovení Jednotných metodických pokynů a dále:
a) u staveb stanovených jako závazné úkoly státního plánu, s výjimkou komplexní bytové výstavby, Směrnice č. 1 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 10. února 1971 o režimech staveb;
b) u všech staveb komplexní bytové výstavby
- na území ČSR Pokyny č. 2 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 31. srpna 1971 pro zpracování režimů a realizačních programů komplexní bytové výstavby,
- na území SSR Směrnice ministerstva výstavby a techniky SSR ze dne 1. července 1970 pro vypracování režimů komplexní bytové výstavby a podmiňujících investic.
(1) Na základě rozpisu směrnice jsou investorské a dodavatelské organizace povinny podrobně projednat, popřípadě zpřesnit
a) u staveb podle § 13 odst. 1 písm. b) rozsah spolupráce na projektové a organizační přípravě stavby a budoucí dodavatelský systém;20)
b) u staveb podle § 13 odst. 1 písm. c) a d) roční objemy dodávek a prací pro stavby a objemy dodávek strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb, a to v hloubce a struktuře odpovídající příslušným formulářům Jednotných metodických pokynů;21) jsou přitom povinny respektovat:
- limity stanovené směrnicemi,
- lhůty dokončení stavby a získání kapacity stanovené státním plánem, zejména u staveb stanovených jako závazný úkol,
- uzavřené smluvní vztahy.
(2) Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů u staveb stanovených jako závazné úkoly prováděcího státního plánu se pořizují alespoň v rozsahu ukazatelů uvedených v příslušných formulářích Jednotných metodických pokynů,22) a to pro každou jednotlivou stavbu. Nedojde-li k dohodě o objemu dodávek, musí být rozpor v protokole podrobně objasněn, a to se stanovisky odběratele i dodavatele a s návrhy na jeho řešení. Protokoly předkládané nadřízeným orgánům vždy po dodavatelské i odběratelské linii budou obsahovat v příloze potřebný souhrn v ukazatelích příslušných formulářů Jednotných metodických pokynů.
V případech, kdy půjde výjimečně o zabezpečování hmotných dodávek pro stavby, u nichž není schváleno souhrnné projektové řešení, se v protokole uvedou i podklady, z jakých se při projednávání dodávek vycházelo. U staveb podle § 13 odst. 1 písm. a) se uvede pouze informace o stavu zabezpečení spolupráce na projektové a organizační přípravě stavby a budoucího dodavatelského systému.
(3) V protokolech o jednání na úrovni ústředních orgánů musí být potvrzeny roční objemy dodávek a prací pro stavby stanovené jako závazné úkoly prováděcího státního plánu, a to v návaznosti na uzavřené režimy.
(4) U ostatních staveb projednají jejich zajištění investorské a dodavatelské organizace. Výsledky jednání u staveb nad 1,5 mil. Kčs se uvedou na příslušných formulářích Jednotných metodických pokynů.22) Zúčastněné ústřední orgány se přitom mohou dohodnout, že i ve vybraných případech těchto staveb budou podřízené orgány hospodářského řízení a organizace pořizovat protokoly podle předchozích ustanovení.
(1) Jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích jsou zaměřena především na vyjasnění základních proporcí dodavatelsko-odběratelských vztahů,23) na zajištění závazků z dlouhodobých obchodních dohod a jiných mezistátních dohod a na hlubší konkretizaci vztahů při dodávkách výrobků, zejména výrobků s delšími výrobními a dodávkovými cykly s ohledem na zajištění úkolů pětiletých plánů.
(2) V období přípravy směrnic probíhají běžná jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích mezi organizacemi zahraničního obchodu24) a tuzemskými dodavatelskými a odběratelskými organizacemi; podle potřeby se vedou tato jednání i na úrovni orgánů středního článku řízení, popřípadě též na úrovni ústředních orgánů.
(3) Na základě rozpisu směrnic, který federální ministerstvo zahraničního obchodu provede na organizace zahraničního obchodu a dodavatelské a odběratelské ústřední orgány po organizační linii na podřízené orgány a organizace, projednají organizace zahraničního obchodu s tuzemskými dodavatelskými a odběratelskými organizacemi, popřípadě s orgány středního článku řízení, dodavatelsko-odběratelské vztahy v hloubce a struktuře navazující přiměřeně na příslušné formuláře Jednotných metodických pokynů.
(4) Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle odstavce 3 bude zaměřeno na zabezpečení směrnic a úkolů, na nichž se federální ministerstvo zahraničního obchodu dohodne s příslušnými ústředními orgány; zvláštní pozornost se věnuje zajištění závazků vyplývajících z dlouhodobých obchodních dohod a jiných mezistátních dohod, včetně závazků týkajících se specializace a kooperace a ostatních hospodářských závazků vůči zahraničí. Současně se projednají i další důležité otázky dodavatelsko-odběratelských vztahů, jako vyjasnění požadavků na nové druhy zboží a obměn sortimentu, zlepšení adjustace apod.
(1) Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku vývozu pořizují organizace zahraničního obchodu zpravidla s dodavatelskými orgány středního článku řízení, a to na základě výsledků jednání vedených s tuzemskými dodavatelskými organizacemi.25)
(2) Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku dovozu pořizují organizace zahraničního obchodu zpravidla s odběratelskými orgány středního článku řízení, výjimečně s odběratelskými ústředními orgány.26)
(3) Organizace zahraničního obchodu předají protokoly pořízené podle odstavců 1 a 2 spolu se zprávou o zajištění vývozních a dovozních úkolů federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu; dodavatelské a odběratelské orgány středního článku řízení předají tyto protokoly se zprávou nadřízeným ústředním orgánům. Ve zprávách musí být podrobněji osvětleno především zajištění závazků z dlouhodobých obchodních dohod, včetně závazků týkajících se specializace a kooperace a ostatních hospodářských závazků vůči zahraničí.
(1) V období přípravy směrnic projednají dodavatelské a odběratelské ústřední orgány základní proporce připravovaných úkolů a orientačních ukazatelů prováděcích státních plánů. Současně mohou dohodnout okruh dalších ukazatelů (sortimentních položek, popřípadě jejich skupin), které stanoví shodně po dodavatelské i odběratelské linii jako úkoly, popřípadě orientační ukazatele svých hospodářských plánů.
(2) Na základě rozpisu směrnic projednají odběratelské organizace s dodavatelskými organizacemi jak celkové objemy dodávek, tak jejich sortimentní skladbu, a to v hloubce a struktuře odpovídající
a) připravovaným úkolům a orientačním ukazatelům státního plánu,27)
b) připravovaným úkolům a orientačním ukazatelům hospodářských plánů, dohodnutých nadřízenými ústředními orgány,
c) vzájemně dohodnuté nomenklatuře.
Současně se projednají i další důležité otázky dodavatelsko-odběratelských vztahů, jako vyjasnění požadavků a nabídek na nové druhy zboží a obměnu sortimentu (např. doplnění a obměny kolekcí), zvyšování kvality, zlepšení adjustace, spotřebitelského balení apod.
(1) Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů28) musí obsahovat závěry v hloubce a struktuře podle § 17 odst. 2. Protokoly musí navazovat na příslušné formuláře Jednotných metodických pokynů.29)
(2) Dodavatelské a odběratelské orgány středního článku řízení, a obdobně též organizace řízené přímo ústředními orgány, pořídí souhrnné protokoly, obsahující celkový přehled výsledků jednání jim podřízených organizací i jednání vlastních a transformují je do příslušných formulářů podle Jednotných metodických pokynů, popřípadě resortních dodatků k nim. Tyto formuláře, doložené protokoly v případech rozporů, předloží svým nadřízeným ústředním orgánům, a to se zprávou, obsahující příslušný komentář; přitom uvedou přehled rozporů, které je nutno rozhodnout na úrovni centrálního řízení spolu s návrhem na řešení.
(3) Dodavatelsko-odběratelské vztahy se projednávají na všech stupních řízení důsledně v odběratelském členění podle republik z hlediska určení dodávek.
(1) Dodavatelsko-odběratelské vztahy u ostatních dodávek, zejména dodávek pro výrobu, kompletaci a údržbu (dále jen „ostatní dodávky“) se projednávají diferencovaně s ohledem na povahu výrobků, o které jde (výrobky hromadné, velkosériové, malosériové, nestandardní - kusové, stavební práce, náhradní díly), zejména s ohledem na výrobní a dodávkové cykly a stabilitu vztahů a se zvláštním zřetelem na zabezpečení úkolů prováděcích státních plánů. Při projednávání dodávek souborů strojů a zařízení pro vyšší dodavatele se postupuje přiměřeně též podle části druhé, popřípadě třetí.
(2) U vybraných výrobků,30) jejichž bilance jsou součástí prováděcích státních plánů, projednávají dodavatelsko-odběratelské vztahy s příslušnými dodavatelskými organizacemi všechny odběratelské organizace, které mají povinnost předkládat v návrzích svých hospodářských plánů údaje o spotřebě.31)
(3) U ostatních výrobků,32) jejichž bilance jsou součástí prováděcích státních plánů, projednají dodavatelsko-odběratelské vztahy odběratelské organizace s příslušnými dodavatelskými organizacemi ve všech případech, kdy jde o výrobky rozhodující pro zajištění jejich plánovaných úkolů, zejména připravovaných úkolů prováděcích státních plánů.
(4) Obdobně jako v případech podle odstavce 3 se postupuje i při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů u dalších výrobků.
(5) Dodavatelsko-odběratelské vztahy v případech podle odstavců 3 a 4 se mohou projednávat též mezi orgány středního článku řízení, pokud se na tom dohodnou.
(1) Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů v případech podle § 19 odst. 2 a 3 se po dodavatelské linii promítnou do příslušných návrhů bilancí a podrobněji se osvětlí v komentáři k nim, v němž se zejména zaujme stanovisko k nedořešeným rozporům a navrhne se další postup. Po odběratelské linii budou výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů vyjádřeny v příslušném formuláři Jednotných metodických pokynů33) a v komentáři k němu podrobněji osvětleny, obdobně jako v předchozím případě.
(2) Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů v případech podle § 19 odst. 4 se po dodavatelské i odběratelské linii promítají do návrhů hospodářských plánů zúčastněných organizací s tím, že případné rozpory se řeší jednáním příslušných orgánů středního článku řízení.
(3) Protokoly o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů u ostatních dodávek organizace pořídí pouze v případech, stanoví-li tak ve vzájemné dohodě jim nadřízené orgány.
(1) Úkoly plánu se rozumějí úkoly plánu uložené podle § 23 odst. 1, popř. § 27 odst. 1 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování, zejména závazné úkoly a závazné limity. Připravovanými úkoly prováděcích státních, popřípadě hospodářských plánů se pro účely této vyhlášky rozumějí úkoly směrnic.
(2) Ustanovení této vyhlášky platí přiměřeně i pro dodavatelsko-odběratelské vztahy v procesu tvorby a zajišťování střednědobých (pětiletých) státních a hospodářských plánů.
(3) Ústřední orgány mohou ve vzájemné dohodě vydat podrobnější pokyny upravující postupy podřízených orgánů středního článku řízení a organizací při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů, a to s ohledem na zvláštní podmínky jednotlivých hospodářských odvětví a úseků. Pokud se tyto podrobnější pokyny odchýlí od úpravy provedené touto vyhláškou, je k jejich vydání zapotřebí souhlasu Státní plánovací komise. Jinak ústřední orgány o vydání pokynů Státní plánovací komisi pouze informují; ústřední orgány republik informují též příslušné plánovací komise republik.
(4) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Náměstek předsedy:
Ing. Hvorecký v. r.
1) Rozumějí se orgány a organizace ve smyslu § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.
2) Rozumí se zvláštní část státních plánů - obrana a bezpečnost ve smyslu usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 226 ze dne 15. července 1971.
3) Předpisy upravující uzavírání hospodářských smluv nejsou touto vyhláškou dotčeny.
4) Viz ustanovení § 30 a 34 hospodářského zákoníku a § 19 a 20 zákona o národohospodářském plánování.
5) Viz též postupy podle § 119 odst. 2, při změnách a převodech výrobních programů též postupy podle § 51 a násl. hospodářského zákoníku.
6) U vývozu organizace zahraničního obchodu.
7) § 21 hospodářského zákoníku.
8) Zpravidla usneseními vlády ČSSR a vlád republik ke směrnicím.
9) Viz ustanovení § 29 odst. 2 zákona o národohospodářském plánování.
10) § 270 hospodářského zákoníku.
11) Viz též ustanovení § 27 a 28 zákona o národohospodářském plánování.
12) Viz též ustanovení § 27 a 28 zákona o národohospodářském plánování a § 125 hospodářského zákoníku.
13) Viz ustanovení § 119 odst. 3 hospodářského zákoníku.
14) § 360a odst. 3 hospodářského zákoníku.
15) Symbol „OB“ v příloze D Jednotných metodických pokynů pro vypracování návrhů prováděcích plánů na rok 1973 a další léta 5. pětiletého plánu.
16) Dodávkami a pracemi v § 13 a 14 se rozumějí dodávky stavebních prací a dodávky strojů a zařízení (včetně montáží) ve smyslu Jednotných metodických pokynů.
17) Uzavírání smluv o přípravě dodávek podle § 116 a smluv o spolupráci na projektové a organizační přípravě stavby podle § 280 hospodářského zákoníku.
18) Viz též smlouvy uzavírané k provedení investiční výstavby podle hospodářského zákoníku: § 299 - smlouva o dodávce stavebních prací a stavební části; § 301 - smlouva o dodávce souboru strojů a zařízení; § 311 - smlouva o dodávce smontovaných strojů, zařízení a konstrukcí; § 315 - smlouva o dodávce montáže; viz též § 282, odst. 3.
19) Zejména čistírny odpadních vod, stavby podmiňující komplexní bytovou výstavbu, stavby zabezpečující státní racionalizační programy.
20) § 319 hospodářského zákoníku.
21) Zejména formuláře Pv-2, Pv-7, IV-6, IV-7, IV-8, IV-9, MTZ-1, S-2, ZO-4a.
22) U strojů a zařízení vč. montáží form. Pv-7 (pro protokol se použije přímo formulář), u stavebních prací form. S-2; dále form. IV-6, IV-7, IV-8, IV-9 a ZO-4a.
23) V návaznosti na postupy stanovené v části druhé, čtvrté a páté.
24) Rozumějí se jak organizace, vůči nimž federální ministerstvo zahraničního obchodu vykonává působnost ústředního orgánu státní správy, tak ostatní organizace oprávněné k provádění zahraničně obchodní činnosti.
25) Obvykle v návaznosti na jednání o smlouvách o přípravě dodávek podle § 116 hospodářského zákoníku.
26) S nevýrobními resorty, vyššími družstevními organizacemi apod.
27) Rozumí se včetně všech dalších v úvahu přicházejících položek podle Jednotných metodických pokynů, příloha D.
28) Ve spojitosti s jednáním o uzavření smluv o přípravě dodávek u vybraných položek podle vyhl. č. 140/1970 Sb.
29) Zejména na form. VO-3.
30) Podle Jednotných metodických pokynů, příloha D, symbol X.
31) Podle Jednotných metodických pokynů, příloha D, sloupec 12.
32) Podle Jednotných metodických pokynů, příloha D, symbol Y.
33) Formulář MTZ-2 a dílčí specializované formuláře.