§ 206a zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného vyzve…
Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 333/2020 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 206a zákona č. 333/2020 Sb. upravuje, jakým způsobem se obžalovaný vyjadřuje k obžalobě na začátku hlavního líčení a jaké poučení mu musí být v této souvislosti poskytnuto. Na začátku soudního líčení (po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného) se soud zeptá obžalovaného, zda se cítí vinen či nevinen, zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem. (§ 206a zákona č. 333/2020 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: poškozený
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 333/2020 Sb.
(1) Po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného vyzve předseda senátu obžalovaného, aby se vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě, souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a které skutečnosti považuje za nesporné; přitom jej poučí o následcích spojených s takovým vyjádřením. Dále jej upozorní na jeho právo prohlásit svou vinu a poučí jej o následcích spojených s takovým prohlášením. Pokud se obžalovaný k těmto skutečnostem vyjádřil již po doručení obžaloby, předseda senátu se jej dotáže, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce nějakým způsobem změnit.
(2) Vyjádření k obžalobě může za obžalovaného učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v nepřítomnosti obžalovaného, nemůže však za něj učinit doznání nebo prohlášení viny.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Na začátku soudního líčení (po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného) se soud zeptá obžalovaného, zda se cítí vinen či nevinen, zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem.
- Soud obžalovaného poučí o důsledcích jeho vyjádření a o možnosti prohlásit svou vinu.
- Pokud se obžalovaný k obžalobě vyjádřil již dříve (například písemně), soud se ho zeptá, zda na svém vyjádření trvá nebo ho chce změnit.
- Vyjádření k obžalobě může za obžalovaného učinit i jeho obhájce, ale obhájce nemůže za obžalovaného učinit doznání nebo prohlášení viny.
Na co si dát pozor
- Obžalovaný musí být poučen o následcích spojených s jeho vyjádřením k obžalobě a s prohlášením viny.
- Obhájce nemůže za obžalovaného prohlásit vinu, i když se hlavní líčení koná v jeho nepřítomnosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.