§ 30 zákon o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie – Ukládání kázeňských trestů
Zákon o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie · 334/1991 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 30 zákona 334/1991 stanovuje pravidla pro ukládání kázeňských trestů policistům, zdůrazňuje nutnost důkladného zjištění skutkového stavu, právo policisty na vyjádření a obhajobu, a podmínky, za nichž se kázeňský trest neuloží nebo se přihlíží k určitým okolnostem. Před uložením kázeňského trestu musí být provedeno důkladné šetření, aby se zjistil přesný skutkový stav. (§ 30 zákona č. 334/1991 Sb., zákon o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Ukládání kázeňských trestů
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 334/1991 Sb.
(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Nadřízený musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět. Policistovi musí být dána před uložením kázeňského trestu možnost se k podnětu vyjádřit, hájit se a navrhovat důkazy.
(2) Postačí-li k nápravě policisty a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.
(3) Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchané mezi blízkými osobami, může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír.8)
(4) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k jeho okolnostem, k následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu plnění služebních povinností.
(5) Je-li spolehlivě prokázána výše škody, rozhodne služební orgán též o nároku na náhradu škody.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Před uložením kázeňského trestu musí být provedeno důkladné šetření, aby se zjistil přesný skutkový stav.
- Policista, kterému hrozí kázeňský trest, má právo se k obvinění vyjádřit, bránit se a navrhovat důkazy.
- Pokud k nápravě policisty a obnovení kázně stačí vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.
- Při rozhodování o trestu se zohledňuje povaha a okolnosti protiprávního jednání, jeho následky, míra zavinění a dosavadní plnění služebních povinností policisty.
Na co si dát pozor
- U přestupků ublížení na cti, ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchaných mezi blízkými osobami lze kázeňský trest uložit jen na podnět postižené osoby nebo jejího zástupce.
- U přestupku ublížení na cti je navíc nutný neúspěšný pokus o smír před uložením kázeňského trestu.
- Pokud je spolehlivě prokázána výše škody, služební orgán rozhodne i o nároku na její náhradu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 64 Zásady ukládání kázeňských trestů (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 29 Ukládání kázeňských trestů (Zákon o služebním poměru příslušníků Sbo)§ 64 Zásady ukládání kázeňských trestů (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 109)§ 54 Ukládání kázeňských trestů (Zákon o vojácích z povolání)§ 26 Kázeňské odměny (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)