§ 30 Zákon o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie – Ukládání kázeňských trestů
Zákon o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie · 334/1991 Sb. · § 30 · Správní právo
Stručně: Paragraf 30 zákona 334/1991 stanovuje pravidla pro ukládání kázeňských trestů policistům, zdůrazňuje nutnost důkladného zjištění skutkového stavu, právo policisty na vyjádření a obhajobu, a podmínky, za nichž se kázeňský trest neuloží nebo se přihlíží k určitým okolnostem.
§ 30 Ukládání kázeňských trestů
(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Nadřízený musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět. Policistovi musí být dána před uložením kázeňského trestu možnost se k podnětu vyjádřit, hájit se a navrhovat důkazy.
(2) Postačí-li k nápravě policisty a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.
(3) Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchané mezi blízkými osobami, může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír.8)
(4) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k jeho okolnostem, k následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu plnění služebních povinností.
(5) Je-li spolehlivě prokázána výše škody, rozhodne služební orgán též o nároku na náhradu škody.
Paragraf 30 zákona 334/1991 stanovuje pravidla pro ukládání kázeňských trestů policistům, zdůrazňuje nutnost důkladného zjištění skutkového stavu, právo policisty na vyjádření a obhajobu, a podmínky, za nichž se kázeňský trest neuloží nebo se přihlíží k určitým okolnostem.
Co to znamená v praxi
Před uložením kázeňského trestu musí být provedeno důkladné šetření, aby se zjistil přesný skutkový stav.
Policista, kterému hrozí kázeňský trest, má právo se k obvinění vyjádřit, bránit se a navrhovat důkazy.
Pokud k nápravě policisty a obnovení kázně stačí vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.
Při rozhodování o trestu se zohledňuje povaha a okolnosti protiprávního jednání, jeho následky, míra zavinění a dosavadní plnění služebních povinností policisty.
Na co si dát pozor
U přestupků ublížení na cti, ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchaných mezi blízkými osobami lze kázeňský trest uložit jen na podnět postižené osoby nebo jejího zástupce.
U přestupku ublížení na cti je navíc nutný neúspěšný pokus o smír před uložením kázeňského trestu.
Pokud je spolehlivě prokázána výše škody, služební orgán rozhodne i o nároku na její náhradu.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.