Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 29

§ 29 zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti – Ukládání kázeňských trestů

Zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti · 100/1970 Sb. · Správní právo

Stručně: Paragraf 29 zákona č. 100/1970 Sb. stanovuje podmínky pro ukládání kázeňských trestů příslušníkům Sboru národní bezpečnosti za kázeňské přestupky, přičemž zdůrazňuje nutnost objektivního zjištění skutkového stavu a právo příslušníka na vyjádření a obhajobu. Kázeňský trest lze uložit pouze v případě, že mírnější výchovné prostředky (jako výtka, napomenutí, upozornění) nepostačují k nápravě příslušníka a obnovení kázně. (§ 29 zákona č. 100/1970 Sb., zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Ukládání kázeňských trestů
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 100/1970 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Za kázeňský přestupek lze příslušníku uložit některý z kázeňských trestů, nepostačí-li k jeho nápravě a obnovení služební kázně jiné, mírnější výchovné prostředky (výtka, napomenutí, upozornění).

(2) Před uložením kázeňského trestu musí být vždy objektivně zjištěn skutkový stav; příslušníku musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost se k věci vyjádřit a hájit se.

(3) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze kázeňského přestupku, k okolnostem, za kterých byl spáchán, k jeho následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu postoji příslušníka k plnění služebních povinností.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Kázeňský trest lze uložit pouze v případě, že mírnější výchovné prostředky (jako výtka, napomenutí, upozornění) nepostačují k nápravě příslušníka a obnovení kázně.
  • Před uložením trestu je vždy nutné důkladně a objektivně zjistit, co se stalo.
  • Příslušník, kterému hrozí kázeňský trest, musí mít možnost se k celé věci vyjádřit a bránit se.
  • Při rozhodování o trestu se zohledňuje povaha přestupku, okolnosti jeho spáchání, následky, míra zavinění a dosavadní přístup příslušníka k plnění služebních povinností.

Na co si dát pozor

  • Uložení kázeňského trestu je až krajním řešením, předcházet mu mají mírnější výchovné prostředky.
  • Je nezbytné dodržet právo příslušníka na obhajobu a vyjádření, jinak by uložení trestu mohlo být napadnutelné.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 64 Zásady ukládání kázeňských trestů (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 64 Zásady ukládání kázeňských trestů (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 109)§ 54 Ukládání kázeňských trestů (Zákon o vojácích z povolání)§ 26 Kázeňské odměny (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 21 Ukládání kázeňských trestů (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody)