Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody

Při rozhodování o přerušení výkonu trestního opatření ředitel věznice zpravidla dbá, aby byl zabezpečen doprovod mladistvého z věznice do místa přerušení výkonu trestního opatření a zpět.

(1) Vnitřní řád a nabídka preventivně výchovných, vzdělávacích, zájmových a sportovních programů zohledňují zvláštní potřeby těhotných žen, žen v období šesti týdnů po porodu a kojících matek.

(2) V ubytovnách odsouzených žen se vytvářejí podmínky pro praní osobního prádla, provádění drobných oprav osobních věcí a pro denní koupání.

Vlastní oděv a obuv mohou nosit odsouzené ženy:

a) v oddělení s nízkým a středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou v mimopracovní době podle svého uvážení,

b) ve věznici pro mladistvé v době návštěv, při účasti na bohoslužbách, akcích mimo věznici pořádaných v rámci programu zacházení a ve výstupním oddíle v mimopracovní době podle vlastního uvážení,

c) v oddělení s vysokým stupněm zabezpečení věznice s ostrahou a ve věznici se zvýšenou ostrahou v době návštěv.

(1) Matka, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své nezletilé dítě, o dítě celodenně pečuje. Celodenní péče zahrnuje zejména péči o jeho zdraví a o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, včetně přípravy stravy, zajištění hygieny, praní, žehlení, úklidu a aktivního trávení času s dítětem formou vycházek, her, výtvarných, hudebních a sportovních činností odpovídajících věku dítěte.

(2) Zdravotní služby dítěti, o které matka pečuje ve věznici, zabezpečuje Vězeňská služba na základě smlouvy s poskytovatelem oprávněným k poskytování zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost.

(3) Matky, kterým bylo povoleno, aby ve výkonu trestu měly u sebe a staraly se o své děti, mohou nosit vhodný vlastní oděv a obuv podle svého uvážení.

(4) Pro matky, kterým bylo povoleno, aby ve výkonu trestu měly u sebe a staraly se o své děti, lze organizovat též akce mimo věznici, nejedná-li se o akce výhradně pro odsouzené, kterým může v souvislosti s návštěvou ředitel věznice povolit dočasně opustit věznici; účastní se jich vždy zaměstnanec Vězeňské služby.

(5) Matka zajišťuje veškeré potřeby pro dítě z vlastních prostředků a z peněžních prostředků účelově vázaných na úhradu potřeb dítěte.

(6) Matka, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své nezletilé dítě, vykonává trest zpravidla v oddílu pro matky nezletilých dětí. Každá matka má dítě u sebe v samostatné ložnici, v níž je pro dítě postel s matrací, přebalovací stůl, skříň na dětské prádlo a kosmetiku, ohrádka a umyvadlo.

(7) Pokud se matka, která pobývá ve věznici, ve které je zřízen oddíl pro matky nezletilých dětí, z důvodu nemoci nebo z jiného závažného důvodu nemůže o dítě starat, převezme péči o dítě na nezbytně nutnou dobu ředitelem věznice určený zaměstnanec; o tom věznice informuje zákonného zástupce dítěte, je-li to možné, a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí. Pokud matka pobývá mimo věznici, ve které je zřízen oddíl pro matky nezletilých dětí, řeší se péče o dítě v případech uvedených ve větě první prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Při vzájemném předávání je dítě vždy prohlédnuto lékařem poskytovatele zdravotních služeb uvedeného v odstavci 2.

(8) Věznice umožní příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí pravidelně sledovat vývoj dítěte, o které matka ve věznici pečuje.

(9) O narození dítěte během výkonu trestu odsouzené ženy věznice neprodleně informuje okresní soud, v jehož obvodu se věznice nachází, a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, v jehož obvodu se věznice nachází.

Odsouzení trvale pracovně nezařaditelní vykonávají trest zásadně ve specializovaných oddílech věznic.

(1) Způsob zajišťování pořádku a bezpečnosti stanovený pro základní typ věznice a stupeň zabezpečení věznice s ostrahou, do kterých byli odsouzení uvedení v § 69 odst. 1 zákona umístěni, zůstává nedotčen.

(2) Při výkonu trestu odsouzených trvale pracovně nezařaditelných se uplatňují následující zásady:

a) jsou-li ve specializovaném oddílu umístěni odsouzení zařazení do různých základních typů věznice a stupňů zabezpečení věznice s ostrahou, musí být ubytováni odděleně podle základních typů věznice a stupňů zabezpečení věznice s ostrahou tak, aby méně narušení odsouzení vykonávali trest odděleně od více narušených,

b) do cel a ložnic se odsouzení umísťují s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu na základě doporučení ošetřujícího lékaře, přičemž nekuřáci musí být na vlastní žádost vždy ubytováni odděleně od kuřáků,

c) na návrh ošetřujícího lékaře nebo na vlastní žádost a se souhlasem tohoto lékaře mohou vykonávat vhodnou pracovní terapii uvnitř věznice, výjimečně i mimo věznici,

d) prověrka početního stavu se provádí přímo na celách a ložnicích,

e) podle indikace lékaře se poskytuje nebo zajišťuje léčebně rehabilitační péče,

f) věznice nabízí odsouzeným účast na vhodných kulturně výchovných a zájmových aktivitách.

(1) Odsouzení s poruchami duševními a s poruchami chování mohou vykonávat trest ve specializovaných oddílech věznic pouze na základě doporučení psychologa či psychiatra.

(2) Způsob zajišťování pořádku a bezpečnosti stanovený pro základní typ věznice a stupeň zabezpečení věznice s ostrahou, do kterých byli odsouzení uvedení v § 70 zákona umístěni, zůstává nedotčen.

(3) Specializované oddíly nelze zřizovat jako oddíly pro společný výkon trestu odsouzených zařazených do různých základních typů věznice a stupňů zabezpečení věznice s ostrahou.

V průběhu vycházek mohou být ve zvlášť odůvodněných případech odsouzení poutáni.

Návštěvy odsouzených jsou prováděny zpravidla za přímého dohledu příslušníka Vězeňské služby.

(1) Při výkonu trestu se podle možnosti věznice přihlíží i k požadavkům kulturních a náboženských tradic odsouzených cizinců.

(2) Při zpracování programu zacházení se u odsouzeného cizince přihlíží k tomu, zda cizinci byl uložen trest vyhoštění.

(1) Ochranné léčení v ústavní formě, jež má být vykonáno během výkonu trestu, se vykonává formou stacionární péče ve zdravotnických zařízeních Vězeňské služby, pokud k poskytování zdravotních služeb ve formě stacionární péče získala Vězeňská služba oprávnění.

(2) Vnitřní řád, jakož i obsah a formy aplikovaných programů zacházení zohledňují zdravotní stav odsouzených a léčebný režim ochranného léčení.

(1) Ochranné léčení v ambulantní formě, jež má být vykonáno během výkonu trestu,

a) nařízené Vězeňské službě poskytuje Vězeňská služba ve svých zdravotnických zařízeních, pokud k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru získala oprávnění,

b) nařízené jinému poskytovateli zdravotních služeb zajišťuje Vězeňská služba u tohoto poskytovatele, pokud bylo s ochranným léčením započato před nástupem výkonu trestu odnětí svobody a je to z odborného hlediska s ohledem na druh ochranného léčení nebo s ohledem na udržení dosud dosaženého léčebného účinku důvodné.

(2) Při rozhodování o přerušení výkonu trestu ředitel věznice přihlíží k průběhu výkonu ochranného léčení.

(1) Velmi nebezpečný odsouzený se neumístí do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením zejména po dobu jeho eskorty či hospitalizace ve zdravotnickém zařízení Vězeňské služby, anebo jde-li o osobu, u které je zřejmé, že neohrozí bezpečnost jiných osob.

(2) U velmi nebezpečného odsouzeného je obsahem programu zacházení dle § 41 zákona také působení na dosažení postojových změn, snaha o jejich úspěšné přizpůsobení výkonu trestu a odstranění obtíží, které byly příčinou jeho umístění do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením, a jeho opětovné ubytování v běžném oddílu. U této osoby jsou používány takové formy a metody zacházení, které spolu s režimovými a preventivními opatřeními snižují nežádoucí projevy chování tohoto odsouzeného vedoucí k maření účelu výkonu trestu.

(3) Hlavním obsahem komplexního působení na velmi nebezpečného odsouzeného je jeho aktivní zapojení nejméně do jedné speciálně výchovné aktivity. Ta je pro tuto osobu závazná. Míra a kvalita aktivního zapojení je jedním z podstatných hodnotících kritérií pro vyřazení velmi nebezpečného odsouzeného z oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením.

Zrušuje se vyhláška č. 110/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb..

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.

Ministr:

JUDr. Motejl v. r.

2) § 1 odst. 1 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.