Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů

Stavební spořitelna nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v bankovní licenci; stavební spořitelna může bez povolení obsaženého v bankovní licenci dále vykonávat

a) působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona, a

b) poradenskou a další činnost související s žádostmi fyzických nebo právnických osob o poskytnutí peněžních prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státních fondů, od územních samosprávných celků, Národního fondu a Evropské unie poskytované v oblasti udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji a využití obnovitelných zdrojů.“.

5. V § 3 se za slova „Označení „stavební spoření“ “ vkládají slova „nebo jeho překlady“ a slova „jejich překlady,“ se nahrazují slovy „jejich překlady“.

6. V § 5 odst. 3 se věta poslední zrušuje.

7. V § 6 odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:

„k) realizace opatření na podporu udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji nebo využití obnovitelných zdrojů,“.

Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l).

8. V § 6 odst. 1 písm. l) se slova „a) až j)“ nahrazují slovy „a) až k)“.

9. V § 6 odst. 2 se slova „písm. a) až f) a i)“ nahrazují slovy „písm. a) až f), i) a k)“.

10. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „může“ doplňují slova „na základě bankovní licence“.

11. V § 9 odst. 2 se za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „a v § 5 odst. 5“.

12. V § 9 odst. 3 se slova „ , v roce 2012 nejvýše 25 %“ a slova „ , v roce 2012 30 % tohoto součtu“ zrušují.

13. V § 9 odst. 3 větě druhé se číslo „20“ nahrazuje číslem „40“.

14. V § 9 odst. 5 větě první se slova „a poboček zahraničních finančních institucí“ nahrazují slovy „ , poboček zahraničních finančních institucí, státu včetně státních fondů, územních samosprávných celků a Evropské unie“.

15. V § 9 odst. 5 větě druhé se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.

16. V § 9a odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „podle zvláštního právního předpisu upravujícího informační systémy veřejné správy,10a)“ nahrazují slovy „podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy,“.

Poznámka pod čarou č. 10a se zrušuje.

17. V § 10 odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „5“.

18. V § 16a odst. 1 písm. b) se za slova „uvedených v“ vkládají slova „§ 5 odst. 5 nebo“.

19. V § 16a odst. 1 písm. f) se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.

20. V § 16aa odst. 1 písm. a) se za slova „označení „stavební spoření““ vkládají slova „nebo jeho překlady“.

21. V § 16aa odst. 1 písmeno b) zní:

„b) v rozporu s § 3 používá slova „stavební spořitelna“, jejich překlady nebo slova od nich odvozená ve své obchodní firmě.“.

Čl. XXII

Ustanovení § 10 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvu o stavebním spoření bez ohledu na datum, kdy byla smlouva uzavřena. Tím nejsou dotčeny nároky na státní podporu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Čl. XXIII

V § 61 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odstavec 2 zní:

„(2) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“.

Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.

Čl. XXIV

1. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 61 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

2. Při správě placení pořádkových pokut podle § 61 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST PATNÁCTÁ

Čl. XXV

Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 218/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 13b se odstavec 4 zrušuje.

2. V § 16 odst. 4 se za větu první vkládají věty „Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“.

Čl. XXVI

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Čl. XXVII

Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb. a zákona č. 220/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 21a se odstavec 3 zrušuje.

2. V § 21b se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

3. Za § 21b se vkládá nový § 21c, který včetně nadpisu zní:

(1) Náklady výkonu vazby, náklady spojené s výkonem vazby a náhrada škody podle § 21b se po dobu výkonu vazby vymáhají srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.

(2) Byl-li trest vykonán vazbou nebo nenastoupil-li obviněný výkon trestu bezprostředně po výkonu vazby, vymáhá náklady výkonu vazby, náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b celní úřad. Vězeňská služba předá po ukončení výkonu vazby celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku těchto platebních povinností, včetně stejnopisů rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.

(3) Při správě placení nákladů výkonu vazby, nákladů spojených s výkonem vazby a náhrady škody podle § 21b se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu vazby lhůta pro jejich placení neběží.“.

Čl. XXVIII

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Čl. XXIX

V § 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 587/2020 Sb. a zákona č. 18/2022 Sb., odstavec 3 zní:

„(3) Platová základna pro soudce činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,822násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok; platová základna pro představitele činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 83,3 % platové základny pro soudce. Platová základna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením1).“.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Čl. XXX

Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 38/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 18c odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ , jehož vzor stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou“.

2. V § 18c odst. 4 větě první se za slova „K žádosti“ vkládají slova „o určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně“ a slova „být přiloženy“ se nahrazují slovy „žadatel přiložit“.

3. V § 18c odst. 4 větě druhé se slova „včetně vzoru jejího formuláře“ zrušují a za slovo „žadatele“ se vkládají slova „v případě žádosti o poskytnutí právní služby bezplatně“.

4. V § 18c se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Komora určí advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně žadateli, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují.“.

5. V § 18c odst. 6 větě první se za slovo „Komora“ vkládají slova „určí, zda advokát poskytne právní služby bezplatně,“.

6. V § 18c odst. 7 větě první se za slovo „advokáta“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“.

7. V § 18c odst. 7 větě druhé se za slovo „advokáta“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“ a za slova „že poskytnutí právních služeb“ se vkládá slovo „bezplatně“.

8. V § 18c odst. 8 se za slovo „Komorou“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , nedohodne-li se advokát s klientem jinak“.

9. V § 18c odst. 9 se za slovo „žadatele,“ vkládají slova „kterému byl určen advokát k poskytnutí právní služby bezplatně,“ a za slovo „je“ se vkládá slovo „žadatel“.

10. V § 23 odst. 3 větě první se slovo „spočívající“ nahrazuje slovy „bezplatně a spočívá-li právní služba“.

11. V § 23 odst. 3 větě druhé se za text „§ 18c“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“.

12. V § 23 odst. 4 větě první se za slova „§ 18a nebo“ vkládají slova „§ 18b anebo“.

13. V § 23 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Byl-li advokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby za úplatu, hradí jeho odměnu klient podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, nedohodne-li se advokát s klientem jinak.“.

Čl. XXXI

Žádost o určení advokáta podaná podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v řízení zahájeném podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posoudí a toto řízení se dokončí podle zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Čl. XXXII

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto:

1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací.“.

2. V § 12 odst. 3 větě první se za slovo „sedimentačních“ vkládají slova „nebo retenčních“.

3. V § 18a se slova „(dále jen „koncesionář“) vybranou postupem podle zákona o schvalování veřejných zakázek.2b)“ nahrazují slovy „vybranou k uzavření koncesionářské smlouvy postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „koncesionář“)2b).“.

Poznámka pod čarou č. 2b zní:

„2b) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.“.

4. V § 20a odst. 1 se na konci textu písmene n) doplňují slova „nebo koncesionáře“.

5. V § 20a odst. 1 písmeno o) zní:

„o) používajícím jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, činí-li největší povolená hmotnost vozidla nejvýše 4,25 tuny,“.

6. V § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „nebo na 10 dnů“ nahrazují slovy „ , na 10 dnů nebo na 1 den“.

7. V § 21 odst. 2 písm. b) se slova „3 měsíce“ nahrazují slovy „30 dnů“.

8. V § 21 odstavec 3 zní:

„(3) Sazba časového poplatku na 1 rok v roce 2024 činí 2 300 Kč a v každém následujícím kalendářním roce činí sazba časového poplatku na 1 rok součin sazby časového poplatku na 1 rok platné v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce a změnového koeficientu pro daný kalendářní rok; změnový koeficient pro kalendářní rok činí součet

a) koeficientu 1,

b) procentuálního přírůstku nebo poklesu úhrnného průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem zjištěného Českým statistickým úřadem, ke kterému došlo v období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících červenci kalendářního roku, který bezprostředně předchází danému kalendářnímu roku, vyjádřeného jako desetinné číslo, nejvýše však 0,1, a

c) procentuální změny délky dálnic v provozu v období podle písmene b) vyjádřené jako desetinné číslo; dálnicemi v provozu se rozumí jejich úseky, jejichž užívání bylo povoleno kolaudačním rozhodnutím nebo u nichž byl povolen nebo nařízen zkušební provoz.“.

9. V § 21 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:

„(4) Sazba časového poplatku na

a) 30 dnů činí 19 % sazby časového poplatku na 1 rok,

b) 10 dnů činí 12 % sazby časového poplatku na 1 rok a

c) 1 den činí 9 % sazby časového poplatku na 1 rok.

(5) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 25 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4.

(6) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění poháněné zemním plynem nebo biometanem, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 50 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4.

(7) Sazby časového poplatku podle odstavců 3 až 6 se zaokrouhlují na celé desetikoruny dolů. Ministerstvo dopravy vyhlásí každoročně ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nejpozději do 30. listopadu sdělení o

a) délce dálnic, které byly ke dni 30. června daného kalendářního roku v provozu, a její procentuální změně oproti délce dálnic, které byly v provozu ke dni 30. června bezprostředně předcházejícího kalendářního roku,

b) výši změnového koeficientu pro bezprostředně následující kalendářní rok a

c) sazbách časového poplatku podle odstavců 3 až 6 platných v bezprostředně následujícím kalendářním roce.“.

10. V § 21 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Časový poplatek se hradí ve výši sazby platné v kalendářním roce, ve kterém je provedena jeho úhrada.“.

11. V § 21a odst. 4 písm. d) se slova „je vozidlo poháněno zemním plynem nebo biometanem“ nahrazují slovy „jde o vozidlo podle § 21 odst. 5 nebo 6“.

12. V § 21b odst. 1 větě poslední se slova „má-li přidělenu registrační značku elektrického vozidla“ nahrazují slovy „je-li registrováno v České republice“.

13. V § 21b odst. 3 písm. a) se slova „a není-li vozidlo registrováno v České republice“ zrušují.

14. V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „nákladů“ zrušuje.

15. V § 22 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládá slovo „nákladů“.

16. V § 22 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“.

17. V § 22 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) externích nákladů, jimiž se rozumí náklady vyvolané při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích

1. znečištěním ovzduší,

2. hlukem a

3. emisemi CO2.“.

18. V § 22 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

19. V § 22 odst. 2 písm. a) se za slovo „třídy“ vkládá slovo „EURO“ a za text „písm. b)“ se vkládají slova „bodu 1“.

20. V § 22 odst. 2 písmeno b) zní:

„b) emisní třídy CO2 vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. b) bodu 3.“.

21. V § 22 odst. 4 větě druhé se slova „ , registrační značku elektrického vozidla“ zrušují.

22. V § 22c odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) určit emisní třídu CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a zapsat ji v evidenci údajů o mýtném,“.

Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena d) až j).

23. V § 22c odst. 1 písm. e) se slova „písmene e)“ nahrazují slovy „písmene g)“.

24. V § 22c odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

„f) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí,

1. uvede-li provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněná osoba, že vydání dokladu nepožaduje, nebo

2. jde-li o vozidlo v systému elektronického mýtného, ohledně kterého uzavřel provozovatel tohoto vozidla smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3, a jehož elektronické zařízení není evidováno jako zablokované,“.

Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena g) až k).

25. V § 22c odst. 1 písm. g) se slova „písmene g)“ nahrazují slovy „písmene i)“.

26. V § 22c odst. 1 písm. i) se slova „písmene f)“ nahrazují slovy „písmene h)“.

27. V § 22c odst. 1 písm. j) se slova „písmene g)“ nahrazují slovy „písmene i)“.

28. V § 22c odst. 3 se za větu první vkládá věta „Provozovatel systému elektronického mýtného zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům podle odstavce 2 písm. a) a b) z evidence údajů o mýtném silničním správním úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní informační službě a Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti.“.

29. V § 22c odst. 3 větě třetí se za slovo „údaje“ vkládají slova „podle odstavce 2 písm. c) až f)“ a slova „působnosti podle tohoto zákona a Centrálnímu systému dopravních informací“ se nahrazují slovy „jejich působnosti“.

30. V § 22c odst. 4 písm. b) se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. g)“.

31. V § 22c odst. 7 se slovo „Výši“ nahrazuje slovy „Způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a výši“.

32. V § 22e odst. 2 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou.

33. V § 22e odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

„d) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí, uvede-li provozovatel vozidla, že vydání dokladu nepožaduje,“.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

34. V § 22h odst. 1 se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. i)“.

35. V § 24 odst. 5 písm. d) se slova „přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy“ nahrazují slovy „zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly podle § 25 odst. 6 písm. a)“.

36. V § 25 odst. 1 větě druhé se slova „a odstavce 6 písm. d)“ zrušují.

37. V § 25 odst. 6 písm. a) se slova „přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10)“ nahrazují slovy „užití dálnice, silnice nebo místní komunikace vozidly nebo jízdními soupravami, jejichž hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračují hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu (dále jen „nadměrné vozidlo“),“.

38. V § 25 odst. 6 písm. c) se na konci bodu 3 doplňují slova „nepodléhají-li povolení záměru podle stavebního zákona,“.

39. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 44 zní:

(1) Silniční správní úřad povolí zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Povolit lze

a) opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy v rozsahu uveřejněném Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, nepřesahuje-li jeho

1. délka 22 metrů, šířka 3,2 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun,

2. délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 48 tun a jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, nebo

3. délka 22 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun a jde-li o vozidlo Armády České republiky nebo ozbrojených sil jiného členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo

b) jednorázové zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem.

(2) Žádost o povolení obsahuje

a) údaje o žadateli a o provozovateli vozidla, je-li odlišný od žadatele, jimiž se rozumí jeho

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název,

2. datum narození nebo identifikační číslo,

3. adresa pobytu nebo sídla,

b) údaje o nadměrném vozidle, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, označení typu a technické parametry, a

c) v případě povolení

1. podle odstavce 1 písm. a) počátek doby, po kterou má být opakované zvláštní užívání pozemních komunikací povoleno, nebo

2. podle odstavce 1 písm. b) období, které není delší než 10 dnů, v němž má být jednorázově užita pozemní komunikace na základě povolení, a vymezení této pozemní komunikace.

(3) Překročí-li hmotnost nadměrného vozidla včetně nákladu 90 tun, k žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) se přiloží

a) nákres obrysu nadměrného vozidla s vyznačením rozměrů a umístění nákladu a

b) statický posudek ověřující zatížitelnost mostů a únosnost vozovek na pozemních komunikacích, jejichž zvláštní užívání má být povoleno, který není starší než 6 měsíců.

(4) Povolením podle odstavce 1 písm. a) lze povolit opakované zvláštní užívání i jiné místní komunikace, pokud o to žadatel požádá. V takovém případě musí být tato místní komunikace v žádosti vymezena a k žádosti musí být přiložen souhlas jejího vlastníka. K žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) podané Ministerstvu dopravy, kterým má být povoleno rovněž zvláštní užívání místní komunikace, musí být přiložen souhlas jejího vlastníka.

(5) Je-li žadatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze Ministerstvu dopravy žádost podat pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci44).

(6) Účastníky řízení jsou žadatel a vlastník dotčené pozemní komunikace.

(7) Silniční správní úřad požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska, vyžaduje-li se jejich souhlas se zvláštním užíváním a nemá-li jej silniční správní úřad k dispozici. Nevyjádří-li se vlastník pozemní komunikace nebo nevydá-li Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky závazné stanovisko do 5 pracovních dnů, platí, že se zvláštním užíváním souhlasí bez podmínek.

(8) Ministerstvo dopravy požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska za podmínek podle odstavce 7 způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy. Vyjádření a závazné stanovisko lze Ministerstvu dopravy doručit pouze tímto způsobem.

(9) Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky nezbytné k tomu, aby zvláštním užíváním pozemní komunikace nadměrným vozidlem nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Silniční správní úřad v rozhodnutí vždy stanoví, že nadměrným vozidlem nelze užít pozemní komunikaci v případě, že překročení hodnoty hmotnosti, rozměru nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovené zákonem o silničním provozu lze předejít rozdělením nákladu.

(10) S výjimkou vyžádání vyjádření nebo závazného stanoviska podle odstavce 7 může být vydání rozhodnutí prvním úkonem silničního správního úřadu v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(11) Technické parametry vozidla uváděné v žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

44) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.“.

40. V § 29a odst. 7 písm. e) se slova „přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy“ nahrazují slovy „zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly“.

41. V § 30 odst. 2 písm. a) se číslo „100“ nahrazuje číslem „50“.

42. V § 30 odst. 3 úvodní části ustanovení, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se slova „Souvisle zastavěným“ nahrazují slovem „Zastavěným“ a slova „(dále jen „území“)“ se zrušují.

43. V § 30 odst. 3 písm. b), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se slovo „území“ nahrazuje slovy „zastavěné území obce“.

44. V § 30 odst. 4 se slova „ze 100“ nahrazují slovy „z 50“.

45. V § 38a odst. 3 písmeno a) zní:

„a) zajišťuje v součinnosti s Policií České republiky nebo s celními úřady vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba, nebo“.

46. V § 38a odstavec 4 zní:

„(4) Vysokorychlostní kontrolní vážení zajišťuje vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba.“.

47. V § 38a odst. 7 se slova „a kraje“ zrušují.

48. V § 38d odst. 2 se slova „nebo kraj, zajišťuje-li vážení podle § 38a odst. 4 písm. a), nebo jimi“ nahrazují slovy „nebo jím“.

49. V § 40 odst. 2 písmeno d) zní:

„d) povoluje

1. opakované zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy, popřípadě jiných místních komunikací, nadměrným vozidlem po dobu 1 roku,

2. jednorázové zvláštní užívání silnic nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic v územních obvodech více krajů, a

3. jednorázové zvláštní užívání silnic nebo místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání dálnice nebo zvláštní užívání podle bodu 2,“.

50. V § 40 odst. 3 písmeno a) zní:

„a) povoluje

1. jednorázové zvláštní užívání silnic II. a III. třídy nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic II. a III. třídy v územním obvodu pouze jednoho kraje, a

2. jednorázové zvláštní užívání místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání silnice I. třídy nebo zvláštní užívání podle bodu 1,“.

51. V § 40 odst. 4 písm. c) se za slova „přestupků podle“ vkládá text „§ 42a odst. 1 písm. r),“.

52. V § 42a odst. 1 písm. n) a v § 42b odst. 1 písm. n) se slova „terénní úpravy“ nahrazují slovy „nestavební záměr“ a slova „silničního správního“ se nahrazují slovem „stavebního“.

53. V § 42a odst. 1 písm. p) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou.

54. V § 42a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno r), které zní:

„r) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy provozuje vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.“.

55. V § 42a odst. 8 písm. a) se za text „písm. a), b)“ vkládají slova „a r)“.

56. V § 42a odst. 8 písm. k) se slova „v příkazním řízení“ nahrazují slovem „příkazem“.

57. V § 43 odst. 1 větě první a v § 43 odst. 3 větě druhé se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 42a odst. 1 písm. r) nebo“.

58. V § 43 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Výměra pokuty ukládané příkazem za přestupek podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) činí polovinu výměry pokuty podle věty první nebo druhé.“.

59. V § 43 odst. 3 větě druhé se text „45 %“ nahrazuje textem „30 %“ a text „15 %“ se nahrazuje textem „30 %“.

60. V § 43 odst. 3 větě třetí se za slova „pokutu podle“ vkládají slova „§ 42a odst. 1 písm. r) nebo“.

61. V § 43a odst. 1 písm. b) se za slova „uvedeného v“ vkládá text „§ 42a odst. 1 písm. r),“.

62. V § 43a odst. 2 písm. b) se za slova „uvedeného v“ vkládají slova „§ 42a odst. 1 písm. r) a“.

63. V § 46 odst. 1 větě první se slova „výši časových poplatků podle § 21 odst. 3 a“ zrušují.

64. V § 46 odst. 2 se za text „§ 25 odst. 15,“ vkládá text „§ 25a odst. 11,“.

65. V § 46 se odstavec 3 zrušuje.

Čl. XXXIII

1. Řízení zahájená do 29. února 2024 se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném do 29. února 2024.

2. Časový poplatek uhrazený do 29. února 2024 se považuje za řádně uhrazený, byl-li uhrazen ve výši stanovené podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném do 29. února 2024.

3. Sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, činí na

a) 1 rok 2 300 Kč,

b) 30 dnů 430 Kč,

c) 10 dnů 270 Kč a

d) 1 den 200 Kč.

4. Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, činí sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, na

a) 1 rok 570 Kč,

b) 30 dnů 100 Kč,

c) 10 dnů 60 Kč a

d) 1 den 50 Kč.

5. Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění poháněné zemním plynem nebo biometanem, činí sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, na

a) 1 rok 1 150 Kč,

b) 30 dnů 210 Kč,

c) 10 dnů 130 Kč a

d) 1 den 100 Kč.

6. Je-li ke dni 29. února 2024 vozidlo zaevidováno do systému elektronického mýtného, provozovatel systému elektronického mýtného je povinen uložit část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, podle emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, které splňuje nejméně přísnou emisní úroveň. Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen určit emisní třídu CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, zapsat ji v evidenci údajů o mýtném a podle této třídy uložit část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024,

a) do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu provozovatel nebo řidič vozidla v systému elektronického mýtného anebo poskytovatel evropského mýtného poskytne údaje potřebné k určení emisní třídy CO2 vozidla, nebo

b) nejpozději do 31. srpna 2024; to neplatí, jde-li o vozidlo, které není zapsáno v registru silničních vozidel.

ČÁST DVACÁTÁ

Čl. XXXIV

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 213/2013 Sb., zákona č. 319/2015 Sb., zákona č. 253/2016 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 19 odstavec 3 zní:

„(3) Fond kulturních a sociálních potřeb podnik tvoří a užívá v souladu s tímto zákonem.“.

Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.

2. § 23 zní:

(1) Státní podnik tvoří fond kulturních a sociálních potřeb

a) základním přídělem ze zisku ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a

b) dalšími příděly ze zisku.

(2) Nelze-li z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku využít ke krytí základního přídělu do fondu postup podle ustanovení § 19 zákona o státním podniku, nebo jsou-li prostředky rezervního fondu nedostačující, vytvoří státní podnik fond i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu.

(3) Nejméně 50 % ze základního přídělu podle odstavce 1 písm. a) nebo peněžních prostředků podle odstavce 2 se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

(4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“.

Čl. XXXV

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 77/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Čl. XXXVI

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 168/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 495/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 153/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 18 odst. 12 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.

2. V § 18 se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

Čl. XXXVII

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Čl. XXXVIII

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 305/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 35 se odstavce 3 až 5 zrušují.

2. V § 36 se odstavce 4 až 6 zrušují.

3. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně nadpisu zní:

(1) Při správě placení nákladů výkonu trestu, neuhrazených nákladů spojených s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a dalších nákladů spojených s výkonem trestu se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu trestu lhůta pro jejich placení neběží.

(2) Další náklady spojené s výkonem trestu a neuhrazené náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu se po dobu výkonu trestu vymáhají srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.

(3) Po odsouzeném, který byl propuštěn z výkonu trestu, vymáhá náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu celní úřad. Vězeňská služba předá po propuštění odsouzeného z výkonu trestu celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této platební povinnosti, včetně stejnopisu rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.“.

4. V § 39a odstavec 3 zní:

„(3) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 1 se použije obdobně § 36a.“.

5. V § 39a se odstavec 4 zrušuje.

Čl. XXXIX

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Čl. XL

Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 129/2016 Sb., zákona č. 308/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 190/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 se písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 9 zrušuje.

Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena a) až k).

2. V poznámce pod čarou č. 10 se slova „písm. b)“ zrušují.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Čl. XLI

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 214/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 177/2023 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 3 písm. h) bodu 10 se slova „a účtech Ředitelství silnic a dálnic s. p.“ zrušují.

2. V § 8b odst. 1 písm. c) se slova „a předloží jej vládě do 31. května běžného roku; vláda jej projedná a po případných úpravách jej jakožto předběžný návrh schválí do 20. června téhož roku“ zrušují.

3. V § 13 odst. 2 písm. a) se částka „5 000 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „rovna částce stanovené prováděcím právním předpisem“.

4. V § 13 odst. 2 písm. b) se částka „5 000 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „částka stanovená prováděcím právním předpisem“.

5. V § 13 odst. 3 písm. a) a c) se částka „300 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „částka stanovená prováděcím právním předpisem“.

6. V § 13 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Vláda vydá nařízení k provedení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c).“.

7. V § 14d odst. 3 se za slovo „osob“ vkládají slova „ , právnických osob podle zákona o církvích a náboženských společnostech“.

8. V § 48 odst. 8 větě první se za slovo „státu“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a za větu první se vkládá věta „Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

9. V § 48 odst. 8 se věta poslední zrušuje.

10. Poznámka pod čarou č. 26a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

11. V § 49 odst. 2 se na konci textu věty třetí doplňují slova „ , pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiná doba“.

12. V § 49 se odstavec 11 včetně poznámek pod čarou č. 12a, 12b a 34 zrušuje.

13. V § 56 odst. 2 písmeno a) zní:

„a) do fondu odměn do výše 20 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 10 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,“.

14. V § 56 odst. 2 písm. b) se číslo „25“ nahrazuje číslem „80“.

15. V § 58 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Příspěvková organizace může s předchozím písemným souhlasem zřizovatele posílit fond reprodukce majetku z prostředků na provoz hlavní činnosti. Při postupu podle věty první se nepoužije ustanovení § 54 odst. 2 věty druhé.“.

16. V § 60 větě první se za slovo „organizace“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a za větu první se vkládá věta „Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

17. V § 60 se věta poslední zrušuje.

18. V § 62 odstavec 3 zní:

„(3) Příspěvková organizace nesmí přijímat zápůjčky, poskytovat úvěry a vystavovat směnky. Příspěvková organizace může poskytovat zápůjčky pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Příspěvková organizace může přijímat se souhlasem ministerstva úvěry pouze na financování výdajových investičních akcí. Příspěvková organizace, která je zdravotnickým zařízením, může přijímat také úvěry, které slouží k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.“.

19. V § 62 se odstavec 4 zrušuje.

20. Za § 64 se vkládá nový § 65, který včetně nadpisu zní:

(1) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(3) U příspěvkových organizací jsou příjmem fondu kulturních a sociálních potřeb také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb.

(4) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“.

21. V § 69 odstavec 4 zní:

„(4) Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li organizační složka státu ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci v pracovním vztahu peněžitý příspěvek na stravování. Jeden peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Nejvýše 45 % peněžitého příspěvku na stravování může být hrazeno příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Při výplatě peněžitého příspěvku na stravování nebo jeho části z rozpočtu organizační složky státu se postupuje podle § 46 obdobně.“.

22. V § 69 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, může organizační složka státu nebo příspěvková organizace poskytnout za podmínek podle odstavce 4 v daném dni další peněžitý příspěvek na stravování, odpracoval-li zaměstnanec v pracovním poměru, státní zaměstnanec podle zákona o státní službě, příslušník bezpečnostního sboru ve služebním poměru, voják z povolání nebo soudce déle než 11 hodin v daném dni. Do odpracované doby se započítává přestávka v práci, kterou je organizační složka státu nebo příspěvková organizace povinna poskytnout podle jiného právního předpisu osobám podle věty první.“.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.

23. V § 69 odst. 8 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „7“.

24. V § 74 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“.

Čl. XLII

1. Do nabytí účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 13 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Čl. XLIII

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se slovo „příjmů,“ nahrazuje slovy „příjmů a“ a slova „a daně silniční“ se zrušují.

2. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „9,78“ nahrazuje číslem „9,76“.

3. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „9,76“ nahrazuje číslem „9,45“.

4. V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo „25,84“ nahrazuje číslem „24,92“.

5. V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo „24,92“ nahrazuje číslem „24,16“.

6. V § 4 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,“.

7. V § 4 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,“.

8. § 5 včetně nadpisu zní:

Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří 9,1 % z celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.“.

Čl. XLIV

1. Pro stanovení podílů krajů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl krajům nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Pro stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pro stanovení podílů krajů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl krajům nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona.

4. Pro stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona.

5. Pro stanovení podílu Státního fondu dopravní infrastruktury na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl Státnímu fondu dopravní infrastruktury nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a který nebyl převeden do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

Čl. XLV

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 32 odstavec 1 zní:

„(1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 20 %, nejvýše však do výše 10 % objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy.“.

2. V § 33 odst. 1 se za slovo „organizace“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a za větu první se doplňuje věta „Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

3. V § 33 odstavec 4 zní:

„(4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.“.

4. V § 33 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“.

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

Čl. XLVI

Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 326/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 3 se na začátek písmene j) vkládají slova „počet náprav a poháněných náprav,“.

2. V § 5 odst. 5 písmeno a) zní:

„a) podle § 4 odst. 2 písm. a) a d), § 4 odst. 3 písm. b), f), g), h), i), j) a k) a § 4 odst. 4 písm. a) provozovateli systému elektronického mýtného pro účely určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného a vymáhání dlužného mýtného,“.

3. V § 5 odst. 5 písm. d) úvodní části ustanovení se slova „a i)“ nahrazují slovy „i) a k)“.

4. V § 5 odst. 5 písm. d) bodě 1 se za slovo „údajů“ vkládají slova „rozhodných pro určení výše časového poplatku, pro účely identifikace vozidla v případě změny jeho registrační značky anebo pro účely ověřování údajů uvedených“.

5. V § 5 odst. 5 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou.

6. V § 5 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) podle § 4 odst. 2 písm. a), b) a g) a § 4 odst. 3 písm. a) až e), g) až j) a m) ministerstvu, krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a obecním úřadům pro účely vedení řízení o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem podle zákona o pozemních komunikacích.“.

7. V § 5 odst. 8 písm. a) se slova „a k)“ nahrazují slovy „a i) až k)“.

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ

Čl. XLVII

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb. a zákona č. 255/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 125 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Komora zřídí Ministerstvu financí dálkový a nepřetržitý přístup do veřejné části centrální evidence exekucí za účelem poskytování údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách.“.

2. V § 125 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) za poskytnutí údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách Ministerstvu financí.“.

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Čl. XLVIII

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 118 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) prohlášení odpovědných osob emitenta, spolu s uvedením jejich jmen a funkcí, že podle jejich nejlepšího vědomí

1. účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka, má-li emitent povinnost ji sestavovat, vypracovaná v souladu s platným souborem účetních standardů, podává věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, finanční situaci a výsledku hospodaření emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku,

2. výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví nebo konsolidovaná výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví obsahuje věrný přehled vývoje a výsledků emitenta a postavení emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku, spolu s popisem hlavních rizik a nejistot, kterým čelí, a

3. zpráva o udržitelnosti nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti, má-li emitent povinnost ji vyhotovovat, je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí a požadavky stanovenými na základě čl. 8 odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic74).“.

2. V § 118 odst. 4 písm. h) úvodní části ustanovení se slova „například na“ nahrazují slovy „na pohlaví a další kritéria, jako jsou například“ a slovo „pohlaví,“ se nahrazuje slovy „zdravotního postižení“.

3. V § 118 odst. 4 písm. h) bodě 3 se slovo „a“ zrušuje.

4. V § 118 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) namísto informací podle písmene h) a i) informaci o tom, že tyto informace jsou uvedeny ve zprávě o udržitelnosti, jsou-li tyto informace jejím obsahem.“.

ČÁST TŘICÁTÁ

Čl. XLIX

Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 179/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 83/2003 Sb., zákona č. 293/2004 Sb., zákona č. 179/2008 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 319/2016 Sb. a zákona č. 367/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 11 odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.

2. V § 11 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nejméně 50 % z přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

Čl. L

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 77/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ

Čl. LI

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 77/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 44 odstavec 2 zní:

„(2) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“.

Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.

2. V § 60 odstavec 9 zní:

„(9) Při správě placení pohledávek státu vzniklých z důvodu práva na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích 4 a 6 ve výši státem placených nákladů řízení se postupuje podle daňového řádu. Tyto pohledávky vymáhá celní úřad.“.

3. V § 60 se odstavec 10 zrušuje.

Čl. LII

1. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 44 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

2. Při správě placení pořádkových pokut podle § 44 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

3. Příslušnost k vymáhání pohledávek uvedených v § 60 odst. 9 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

4. Příslušnost k vymáhání pohledávek uvedených v § 60 odst. 9 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

5. Orgán příslušný podle zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 4 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ

Čl. LIII

V čl. XVI zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se body 1, 4, 5, 7 a 9 zrušují.

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Čl. LIV

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 584/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 131/2022 Sb., zákona č. 179/2022 Sb., zákona č. 286/2022 Sb. a zákona č. 234/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 písm. a) se za slova „tabákových výrobků“ vkládají slova „ , ostatních tabákových výrobků, výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.

2. V § 1 odst. 3 se na konci písmene f) slovo „a“ nahrazuje čárkou a vkládají se nová písmena g) a h), která znějí:

„g) daň z ostatních tabákových výrobků,

h) daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a“.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno i).

3. V § 3 odst. 1 se písmeno m) zrušuje.

Dosavadní písmena n) až x) se označují jako písmena m) až w).

4. V § 4 odst. 1 písm. c) se číslo „55“ nahrazuje číslem „56“.

5. V § 11 odst. 1 písm. e) až g) se slova „pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „v Praze“.

6. V § 49 odstavec 1 zní:

„(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla. Od daně takto nejsou osvobozeny ostatní benziny.“.

7. V § 49 se odstavce 3 a 4 zrušují.

Dosavadní odstavce 5 až 13 se označují jako odstavce 3 až 11.

8. V § 49 odst. 4 se slova „leteckou dopravu, letecké práce, zkoušení, opravu nebo údržbu letadel, s výjimkou minerálních olejů používaných“ nahrazují slovy „jiný druh letů než“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Toto osvobození se týká výhradně minerálních olejů použitých pro lety mezi daňovým územím České republiky a daňovým územím jiného členského státu nebo třetí zemí.“.

9. V § 50 odst. 2 se slova „6 a 8“ nahrazují slovy „4 a 6“ a text „odst. 5 písm. a)“ se nahrazuje číslem „5“.

10. V § 52 odst. 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.

11. V § 52a odst. 4 se slova „10, 12 nebo 13“ nahrazují slovy „8, 10 nebo 11“.

12. V § 53 odst. 1 se slova „5, 6 a 8“ nahrazují slovy „3, 4 a 6“.

13. § 55 se včetně nadpisu zrušuje.

14. V § 56 odst. 1 větě druhé se slova „ , 15a nebo 55“ nahrazují slovy „nebo 15a“.

15. V § 56 odst. 2 se věta poslední zrušuje.

16. V § 57 se na konci textu odstavce 9 doplňují slova „ ; tyto doklady je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu“.

17. V § 57 odst. 13 větě první se za slovo „prvovýrobu“ vkládají slova „spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství“, na konci textu věty se doplňují slova „ ; tuto evidenci je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu“ a ve větě druhé se slova „rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat lze spotřebu prokázat“ nahrazují slovy „ostatních druhů zemědělské prvovýroby se spotřeba minerálních olejů prokazuje“.

18. V § 57 se odstavec 14 zrušuje.

Dosavadní odstavce 15 až 23 se označují jako odstavce 14 až 22.

19. V § 57 odst. 14 písm. b) se za slovo „prvovýrobu“ vkládají slova „spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství“.

20. V § 70 odst. 1 se částka „32 250 Kč“ nahrazuje částkou „35 500 Kč“ a částka „16 200 Kč“ se nahrazuje částkou „17 800 Kč“.

21. V § 70 odst. 1 se částka „35 500 Kč“ nahrazuje částkou „39 100 Kč“ a částka „17 800 Kč“ se nahrazuje částkou „19 600 Kč“.

22. V § 70 odst. 1 se částka „39 100 Kč“ nahrazuje částkou „41 050 Kč“ a částka „19 600 Kč“ se nahrazuje částkou „20 550 Kč“.

23. V § 77 odst. 1 se částka „40 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 000 Kč“.

24. V § 77 odst. 2 se částka „120 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „150 000 000 Kč“.

25. V § 101 odst. 2 se slova „daně z tabákových výrobků“ nahrazují slovy „spotřebních daní“.

26. V § 101 odst. 3 písm. c) bodu 2 se slovo „nebo“ zrušuje.

27. V § 101 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se bod 4, který zní:

„4. tabák do vodní dýmky.“.

28. V § 101 odst. 4 a 6 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

29. V § 101 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:

„(8) Tabákem do vodní dýmky se pro účely spotřebních daní rozumí tabák, který lze užívat pouze za použití vodní dýmky, a to tak, že uvolňované emise prochází před vdechnutím kapalinou.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.

30. V § 101 odst. 9 se slova „České republiky“ zrušují.

31. V § 104 odst. 1 se částka „1,97 Kč“ nahrazuje částkou „2,17 Kč“, částka „3,52 Kč“ se nahrazuje částkou „4,22 Kč“, částka „2,29 Kč“ se nahrazuje částkou „2,52 Kč“ a částka „3 000 Kč“ se nahrazuje částkou „3 300 Kč“.

32. V § 104 odstavec 1 zní:

„(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

TextSazba daněDruhProcentní částPevná částMinimálnícigarety30 %2,17 Kč/kuscelkem nejméně

však 4,22 Kč/kusdoutníky, cigarillos2,52 Kč/kustabák ke kouřenízákladní sazba3 300 Kč/kgsnížená sazba pro tabák do vodní dýmky594 Kč/kg .“.

33. V § 104 odst. 1 se částka „2,17 Kč“ nahrazuje částkou „2,28 Kč“, částka „4,22 Kč“ se nahrazuje částkou „4,44 Kč“, částka „2,52 Kč“ se nahrazuje částkou „2,65 Kč“, částka „3 300 Kč“ se nahrazuje částkou „3 470 Kč“ a částka „594 Kč“ se nahrazuje částkou „623 Kč“.

34. V § 104 odst. 1 se částka „2,28 Kč“ nahrazuje částkou „2,39 Kč“, částka „4,44 Kč“ se nahrazuje částkou „4,66 Kč“, částka „2,65 Kč“ se nahrazuje částkou „2,78 Kč“, částka „3 470 Kč“ se nahrazuje částkou „3 650 Kč“ a částka „623 Kč“ se nahrazuje částkou „654 Kč“.

35. V § 104 odst. 1 se částka „2,39 Kč“ nahrazuje částkou „2,51 Kč“, částka „4,66 Kč“ se nahrazuje částkou „4,89 Kč“, částka „2,78 Kč“ se nahrazuje částkou „2,92 Kč“, částka „3 650 Kč“ se nahrazuje částkou „3 830 Kč“ a částka „654 Kč“ se nahrazuje částkou „687 Kč“.

36. V § 130 odstavec 1 zní:

„(1) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek,

a) který obsahuje tabák,

b) jehož zahříváním prostřednictvím zahřívacího zařízení nebo obdobným způsobem se uvolňují emise určené k vdechování,

c) který není předmětem daně z tabákových výrobků a

d) který není jako náplň do elektronické cigarety předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.“.

37. V § 130 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d).

(3) Za zahřívaný tabákový výrobek se nepovažuje výrobek, který

a) neobsahuje tabák a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) nebo odstavci 2, a

b) se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

38. V § 130a se slova „tabák obsažený“ nahrazují slovy „náplň obsažená“.

39. V § 130b odst. 1 se slova „tabáku obsaženého“ nahrazují slovy „náplně obsažené“.

40. V § 130b odst. 2 se slovo „tabáku“ nahrazuje slovem „náplně“.

41. V § 130c odst. 1 se částka „3 Kč“ nahrazuje částkou „3,45 Kč“.

42. V § 130c odst. 1 se částka „3,45 Kč“ nahrazuje částkou „3,97 Kč“.

43. V § 130c odst. 1 se částka „3,97 Kč“ nahrazuje částkou „4,57 Kč“.

44. V § 130c odst. 1 se částka „4,57 Kč“ nahrazuje částkou „5,26 Kč“.

45. V § 130d odst. 2 písm. b) se slova „tabáku obsaženého“ nahrazují slovy „náplně obsažené“.

46. V nadpisu § 130f se za slovo „o“ vkládá slovo „zahřívaných“.

47. V § 130f se za slovo „Za“ vkládá slovo „zahřívaný“.

48. V § 130g se slovo „tabák“ nahrazuje slovem „náplň“.

49. V části třetí se za hlavu VI vkládají nové hlavy VII a VIII, které včetně nadpisů znějí:

„HLAVA VII

(1) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek obsahující tabák určený k lidské spotřebě,

a) jehož prostřednictvím lze jednoduchou neprůmyslovou manipulací vstřebat nikotin do lidského organismu nebo který takové vstřebání umožňuje a

b) který není předmětem daně z tabákových výrobků ani daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(2) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také výrobek, který obsahuje částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) Na ostatní tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(4) Na ostatní tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek.

Předmětem daně z ostatních tabákových výrobků je ostatní tabákový výrobek.

(1) Základem daně z ostatních tabákových výrobků je množství výrobku v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(1) Sazba daně z ostatních tabákových výrobků se stanoví ve výši 0,4 Kč/g.

(2) Daň z ostatních tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z ostatních tabákových výrobků.

Na dopravu ostatních tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

Za ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž ostatní tabákový výrobek, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

Za množství ostatních tabákových výrobků pro osobní spotřebu se považuje takové množství ostatních tabákových výrobků, které nepřesahuje 500 g.

(1) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí

a) náplň do elektronické cigarety,

b) nikotinový sáček a

c) ostatní nikotinový výrobek.

(2) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky není výrobek podle odstavce 1, který je předmětem daně z tabákových výrobků nebo daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(3) Za výrobek související s tabákovými výrobky se nepovažuje výrobek uvedený v odstavci 1, který se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.

(4) Na výrobek související s tabákovými výrobky se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(5) Na výrobek související s tabákovými výrobky se hledí jako na vybraný výrobek.

(1) Náplní do elektronické cigarety se pro účely spotřebních daní rozumí tekutina

a) obsahující nikotin, která může být použita v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění, nebo

b) neobsahující nikotin, která je určena k použití v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění.

(2) Elektronickou cigaretou se pro účely spotřebních daní rozumí zařízení, které

a) lze použít pro užívání výparů prostřednictvím náustku, nebo jakákoli součást tohoto zařízení včetně zásobníku, nádržky i zařízení bez nádržky nebo zásobníku a

b) může být jednorázové nebo opětovně naplnitelné pomocí náhradní náplně nebo nádržky nebo opakovaně použitelné pomocí jednorázových zásobníků.

Nikotinovým sáčkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek pro orální použití, který

a) neobsahuje tabák,

b) obsahuje nikotin, který je smíchán s rostlinnými vlákny nebo obdobným materiálem, a

c) je nabízen v sáčkových porcích, porézních sáčcích nebo obdobném balení.

Ostatním nikotinovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek, který

a) neobsahuje tabák,

b) obsahuje nikotin a

c) není náplní do elektronické cigarety ani nikotinovým sáčkem.

Předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je výrobek související s tabákovými výrobky.

(1) Základem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je u

a) náplně do elektronické cigarety množství náplně do elektronické cigarety v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v mililitrech zaokrouhlené na 1 desetinné místo,

b) nikotinového sáčku a ostatního nikotinového výrobku množství výrobku obsažené v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující množství výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(1) Sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky jsou stanoveny takto:

sazba daněnáplně do

elektronických cigaret2,5 Kč/mlnikotinové sáčky0,4 Kč/gostatní nikotinové

výrobky0,4 Kč/g

(2) Daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.

Na dopravu výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

Za výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž výrobek související s tabákovými výrobky, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

Za množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu se považuje takové množství, které nepřesahuje u

a) náplní do elektronických cigaret 80 ml,

b) nikotinových sáčků 500 g,

c) ostatních nikotinových výrobků 500 g.“.

Dosavadní hlava VII se označuje jako hlava IX.

50. V § 130k se částka „0,4 Kč“ nahrazuje částkou „0,8 Kč“.

51. V § 130k se částka „0,8 Kč“ nahrazuje částkou „1,2 Kč“.

52. V § 130k se částka „1,2 Kč“ nahrazuje částkou „1,7 Kč“.

53. V § 130u se částka „2,5 Kč“ nahrazuje částkou „5 Kč“ a částka „0,4 Kč“ se nahrazuje částkou „0,8 Kč“.

54. V § 130u se částka „5 Kč“ nahrazuje částkou „7,5 Kč“ a částka „0,8 Kč“ se nahrazuje částkou „1,2 Kč“.

55. V § 130u se částka „7,5 Kč“ nahrazuje částkou „10 Kč“ a částka „1,2 Kč“ se nahrazuje částkou „1,7 Kč“.

56. V § 134b odst. 2 písm. b) a c) a v § 134f písm. c) se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“.

57. V nadpisu § 135 se slovo „vybraného“ zrušuje.

58. V § 135 odst. 1 se za slovo „výrobek“ vkládají slova „ , zahřívaný tabákový výrobek, ostatní tabákový výrobek nebo výrobek související s tabákovými výrobky“ a slovo „vybraných“ se nahrazuje slovem „těchto“.

59. V § 135a odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

60. V § 135b odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.

61. V nadpisu § 135c se slova „proti elektronickému průvodnímu dokladu“ a slova „vybraných výrobků“ zrušují.

62. V § 135c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopustí přestupku tím, že

a) ve stanovené lhůtě nepředloží oznámení o přijetí těchto výrobků pomocí elektronického systému správci daně místně příslušnému místu přijetí těchto výrobků, nebo

b) v oznámení o přijetí těchto výrobků neuvede ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

63. V § 135c odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“.

64. V nadpisu § 135d se slovo „vybraných“ zrušuje.

65. V § 135d odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“ a slovo „vybraných“ se zrušuje.

66. V nadpisu § 135e se slovo „vybraných“ zrušuje.

67. V § 135e odst. 1 se za slova „zasílání vybraných výrobků“ vkládají slova „ , zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“ a slova „odesláním vybraných“ se nahrazují slovy „odesláním těchto“.

68. V § 135g odst. 1 se slova „6 nebo 8“ nahrazují slovy „4 nebo 6“.

69. V části deváté nadpisu hlavy IV se slovo „A“ nahrazuje čárkou a na konci textu nadpisu se doplňují slova „ , DANĚ Z OSTATNÍCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ A DANĚ Z VÝROBKŮ SOUVISEJÍCÍCH S TABÁKOVÝMI VÝROBKY“.

70. V § 135m odst. 1 písm. a) se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

71. V § 135m odst. 1 písm. b) se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívanými tabákovými výrobky, ostatními tabákovými výrobky nebo výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky“.

72. V § 135m odst. 2 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

73. V nadpisu § 135n se slovo „tabákových“ zrušuje.

74. V § 135n odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“ a slovo „tabákových“ se nahrazuje slovem „těchto“.

75. V nadpisu § 135p se slovo „tabákovými“ zrušuje.

76. V § 135p odst. 2 písm. a) se za slovo „výrobků“ vkládají slova „ , neznačených zahřívaných tabákových výrobků, neznačených ostatních tabákových výrobků nebo neznačených výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.

77. V § 135p odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , zahřívaných tabákových výrobků značených nesprávným způsobem, ostatních tabákových výrobků značených nesprávným způsobem nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky značených nesprávným způsobem“.

78. V § 135q odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

79. V § 135q odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

80. V § 135q odst. 2 písm. c) se slovo „tabákové“ nahrazuje slovem „tyto“.

81. V části deváté hlava IX včetně nadpisu zní:

„HLAVA IX

Jsou-li splněny podmínky pro uložení propadnutí věci, její propadnutí se uloží, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku, pokud jde o

a) neznačený tabákový výrobek, neznačený zahřívaný tabákový výrobek, neznačený ostatní tabákový výrobek nebo neznačený výrobek související s tabákovými výrobky, nebo

b) tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, zahřívaný tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem nebo výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem.

Jsou-li splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci, o jejím zabrání se rozhodne, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku, pokud jde o

a) neznačený tabákový výrobek, neznačený zahřívaný tabákový výrobek, neznačený ostatní tabákový výrobek nebo neznačený výrobek související s tabákovými výrobky, nebo

b) tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, zahřívaný tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem nebo výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem.

(1) Generální ředitelství cel výrobky propadlé podle § 135zf nebo zabrané podle § 135zg zničí. Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená z úředních osob správce daně.

(2) Pachateli přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí výrobků podle § 135zf, nebo osobě, u které byly výrobky podle § 135zg zajištěny, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením.

(3) Proti rozhodnutí o zabrání výrobků podle § 135zg nebo o povinnosti nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením se nelze odvolat.“.

82. V § 135zi odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení a v § 135zi odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „a daně ze zahřívaných tabákových výrobků“ nahrazují slovy „ , daně ze zahřívaných tabákových výrobků, daně z ostatních tabákových výrobků a daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.

83. V § 135zi odst. 2 písm. a) bodu 3 a v § 135zi odst. 3 písm. c) se slovo „tabákovými“ zrušuje.

84. V § 135zi odst. 4 se slova „proti nakládání s tabákovými výrobky“ nahrazují slovy „na úseku správy daně z tabákových výrobků, daně ze zahřívaných tabákových výrobků, daně z ostatních tabákových výrobků a daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky, a to o přestupcích proti nakládání s výrobky“.

Čl. LV

Tato část byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

Čl. LVI

1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Zajištění daně poskytnutá podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro daňový sklad lihu nebo oprávněným příjemcem pro opakované přijímání lihu se považují za zajištění daně poskytnutá v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Zajištění daně poskytnutá podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, pro daňový sklad tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků se považují za zajištění daně poskytnutá v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, a to do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41.

4. Pokud osoba, které v průběhu 12 kalendářních měsíců předcházejících dni nabytí účinnosti tohoto zákona vznikl nárok na vrácení daně podle § 55 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která v důsledku přijetí tohoto zákona splní nově podmínky pro vydání povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, podá do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na vydání povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně k účelům podle § 49 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, hledí se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o tomto návrhu na tento návrh jako na povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně k účelům podle § 49 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. V případě, že správce daně návrh podle bodu 4 zamítne, vznikne osobě podle bodu 4 dnem zamítnutí návrhu povinnost přiznat a zaplatit daň z minerálních olejů, které na základě návrhu přijala bez daně. Daňové přiznání je tato osoba povinna podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu; tato daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

6. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodu 21, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 21.

8. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodu 22, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 22.

9. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, se nepoužijí pro

a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41,

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41.

10. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53, se nepoužijí pro

a) tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53,

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53.

11. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 34, 43, 51 a 54, se nepoužijí pro

a) tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 34, 43, 51 a 54,

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 34, 43, 51 a 54.

12. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55, se nepoužijí pro

a) tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55,

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55.

13. Při změně sazby spotřební daně podle § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, činí lhůta podle

a) § 118a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 týdny přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41,

b) § 118b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 týdny před prvním odběrem tabákové nálepky odpovídající nové sazbě daně.

14. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu zahájenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

15. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41.

16. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 21, 33, 42, 50 a 53 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 21, 33, 42, 50 a 53.

17. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 22, 34, 43, 51 a 54 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 22, 34, 43, 51 a 54.

18. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55.

19. Ustanovení § 101 a 104 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se nepoužijí pro tabák do vodní dýmky, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.

20. Tabák do vodní dýmky, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 a který je značen tabákovou nálepkou v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se nepovažuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.

21. Tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, vyrobený, dopravený z jiného členského státu nebo dovezený na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zdaněný a uvedený do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.

22. Tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, vyrobený, dopravený z jiného členského státu nebo dovezený na daňové území České republiky nemusí být po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 uváděn do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou; dnem uvedení tohoto tabáku bez tabákové nálepky do volného daňového oběhu se tento tabák považuje za zdaněný.

23. S tabákem do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, bez tabákové nálepky podle bodů 22 a 23 lze nakládat po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32; po tuto dobu se tento tabák nepovažuje za neznačený.

24. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.

25. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32

a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření, nebo

b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o tabák ke kouření.

26. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 41, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 41.

27. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 42, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 42.

28. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 43, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 43.

29. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 44, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 44.

30. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků, které nelze podle bodů 26 až 29 skladovat ani prodávat, se považuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.

31. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 41, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.

32. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 42, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.

33. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 43, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.

34. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 44, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.

35. Zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatní tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zdaněné a uvedené do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

36. Zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatní tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území České republiky nemusí být po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uváděny do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou; dnem uvedení tohoto výrobku bez tabákové nálepky do volného daňového oběhu se tento výrobek považuje za zdaněný.

37. Se zahřívanými tabákovými výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatními tabákovými výrobky a výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky bez tabákové nálepky podle bodů 35 a 36 lze nakládat po dobu 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; po tuto dobu se tyto výrobky nepovažují za neznačené.

38. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, a není ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

39. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků, nebo

b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o zahřívané tabákové výrobky.

40. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu těch výrobků, které vyrobila nebo dopravila, nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

41. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu těch výrobků, které takto vyrobila nebo dopravila, nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu těchto výrobků nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků, nebo

b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o tyto výrobky.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Čl. LVII

V § 2 písm. f) zákona č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se slova „Praha Ruzyně“ nahrazují slovy „v Praze“.

ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ

Čl. LVIII

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 462/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami.

Směrnice Rady 2014/102/EU ze dne 7. listopadu 2014 o úpravě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků v důsledku přistoupení Chorvatské republiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2101 ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.“.

2. V § 1 se doplňuje odstavec 5, který zní

„(5) Na stát tvořící Evropský hospodářský prostor se pro účely účetnictví hledí jako na členský stát Evropské unie.“.

3. V § 1a písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje.

4. V § 1a se na konci písmene e) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) systémově významným obchodníkem.“.

5. V § 1d odstavec 2 zní:

„(2) Čistým obratem se pro účely účetnictví rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely účetnictví rozumí čistý obrat vydělený počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobený 12.“.

6. V § 1d se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:

„(3) Čistým obratem se v případě

a) banky, spořitelního a úvěrního družstva a systémově významného obchodníka a jejich zahraničních obdob rozumí součet výše položek 1, 3, 4, 6 a 7 uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů, a

b) pojišťovny a zajišťovny rozumí součet výše položky I. 1.a) a položky II. 1. a) uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Čistým obratem banky, spořitelního a úvěrního družstva, systémově významného obchodníka, pojišťovny a zajišťovny, kteří pro účtování a sestavení účetní závěrky používají mezinárodní účetní standardy35) upravené právem Evropské unie (dále jen „mezinárodní účetní standardy“), se rozumí součet položek odpovídajících položkám uvedeným v odstavci 3 písm. a) a b).

(5) Čistým obratem účetní jednotky, u které hlavním předmětem činnosti není podnikání, se rozumí výše výnosů za účetní období.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 6.

7. V § 4 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní:

„y) způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.“.

8. V § 4 odst. 12 větě první se slova „české měny“ nahrazují slovy „měny účetnictví“.

9. V § 4 se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než měna účetnictví.“.

10. V § 19a odst. 1 se slova „upravené právem Evropské unie35) (dále jen „mezinárodní účetní standardy“)“ zrušují.

11. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Výroční zpráva obsahuje také informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky a které jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, a to včetně vysvětlení, jak jsou tyto nehmotné zdroje pro její obchodní model zásadní a jakým způsobem jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, jedná-li se o účetní jednotku, která

a) je obchodní společnost,

b) je subjektem veřejného zájmu,

c) by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a

d) k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.“.

Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.

12. V § 21 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Účetní jednotka, která v souladu s tímto zákonem vyhotovila zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, není povinna uvádět ve výroční zprávě informace podle odstavce 3.“.

13. V § 21 odst. 8 se za slovo „zprávy“ vkládají slova „a zprávy o udržitelnosti“.

14. V § 21 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Výroční zpráva účetní jednotky, která vyhotovuje zprávu o udržitelnosti, se vyhotovuje ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml).“.

15. V § 21a odst. 8 se slova „uvádění nefinančních informací podle § 32h písm. a)“ nahrazují slovy „zprávu o daních z příjmů a konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle části deváté“.

16. V § 22aa odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „jiná konsolidující účetní jednotka“ nahrazují slovy „jiná konsolidující osoba z Evropské unie“.

17. V § 22aa odst. 2 písm. a) se slova „jiné konsolidující účetní jednotky“ nahrazují slovy „jiné konsolidující osoby z Evropské unie“.

18. V § 22aa odst. 2 písm. b) se slova „jiná konsolidující účetní jednotka“ nahrazují slovy „jiná konsolidující osoba z Evropské unie“.

19. V § 22aa odst. 2 písm. d) se slova „jiné konsolidující účetní jednotky“ nahrazují slovy „jiné konsolidující osoby z Evropské unie“.

20. V § 24 se odstavce 6 až 9 zrušují.

21. Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24d, které včetně nadpisů znějí:

(1) Měnou účetnictví může být

a) česká měna, nebo

b) jiná měna, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o

1. euro,

2. americký dolar, nebo

3. britskou libru.

(2) Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí.

(3) Měnou účetnictví vybrané účetní jednotky a účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví je česká měna.

(4) Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud je měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze změnit měnu účetnictví na českou měnu, ledaže tato jiná měna přestane být funkční měnou.

(1) Účetní kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně nebo v jiném právním předpise se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.

(2) Částky přepočtené podle odstavce 1 se

a) nezaokrouhlují, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny, koruny nebo haléře,

b) zaokrouhlují na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.

(1) Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně účetní jednotka přepočítává na měnu účetnictví obecným kurzem, a to k okamžiku ocenění

a) podle § 24 odst. 2 písm. a), nebo

b) podle § 24 odst. 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12.

(2) K okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. a) lze pro přepočet na měnu účetnictví použít pevný kurz.

(1) Obecným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden.

(2) Není-li kurz k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden, za obecný kurz se považuje také

a) kurz mezibankovního trhu cizí měny k euru nebo americkému dolaru pro den přepočtu, přepočítaný, není-li měnou účetnictví euro nebo americký dolar, na měnu účetnictví kurzem uvedeným v odstavci 1 pro den přepočtu, nebo

b) kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu.

(3) Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den.

(4) Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí obecný kurz uvedený v odstavci 1 vyhlášený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu. Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu a končí nejpozději posledním dnem účetního období. Zvolené období používání pevného kurzu končí také dnem předcházejícím dni,

a) ve kterém došlo k devalvaci nebo revalvaci měny účetnictví,

b) pro který byl vyhlášen kurz, kterým účetní jednotka vnitřním předpisem nahrazuje dosud používaný pevný kurz, nebo

c) od kterého účetní jednotka vnitřním předpisem přestane používat pevný kurz.

(5) Obecný kurz uvedený v odstavci 2 písm. b) a pevný kurz nepoužije účetní jednotka, která

a) k výkonu činnosti potřebuje podle jiných právních předpisů

1. bankovní licenci,

2. povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry,

3. povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu,

4. povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu,

5. povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení působit jako družstevní záložna,

6. povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,

b) je Českou národní bankou,

c) je Českou kanceláří pojistitelů, nebo

d) je zdravotní pojišťovnou.

(6) V případě nákupu nebo prodeje peněžních prostředků cizí měny za měnu účetnictví může být přepočet v okamžiku podle § 24 odst. 2 písm. a) proveden kurzem použitým při uskutečnění tohoto nákupu nebo prodeje.“.

22. V § 25 odst. 1 písm. k) se text „1 Kč“ nahrazuje slovy „jedné jednotky měny účetnictví“.

23. V § 32a odst. 2 se slova „české měny“ nahrazují slovy „měny účetnictví“.

24. Název části osmé zní: „ZPRÁVA O UDRŽITELNOSTI“.

25. § 32f až 32i včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 43 až 47 znějí:

(1) Zprávu o udržitelnosti vyhotovuje účetní jednotka, která

a) je obchodní korporací,

b) je subjektem veřejného zájmu,

c) by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a

d) k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.

(2) Účetní jednotka podle odstavce 1 s výjimkou účetní jednotky podle § 32g odst. 1 informuje zástupce zaměstnanců a projedná s nimi informace o udržitelnosti včetně prostředků pro jejich získávání a ověření postupem podle zákoníku práce. Tato účetní jednotka také zajistí předání stanoviska zástupců zaměstnanců k informacím podle věty první příslušným orgánům účetní jednotky.

(1) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je

a) malou a nepříliš složitou institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce43),

b) kaptivní pojišťovnou nebo kaptivní zajišťovnou podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo

c) investičním fondem.

(2) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie,

c) konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie

1. obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a

2. je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a

d) výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření zprávy o udržitelnosti, výroční zprávy nebo zprávy vedení, a

3. informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti.

(3) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku konsolidující zahraniční osoby, která je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie (dále jen „jiná konsolidující osoba ze třetí země“),

c) konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země

1. obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách,

2. je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,

3. obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí výroční zprávy této účetní jednotky,

4. je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45),

5. je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a

6. je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato účetní jednotka, a

d) výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření,

3. informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti, a

4. informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země.

(4) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která vyhotovila v souladu s tímto zákonem konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.

(1) Zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem výroční zprávy.

(2) Účelem zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti účetní jednotky na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení účetní jednotky. Udržitelností se pro účely účetnictví rozumí otázky

a) životního prostředí,

b) sociální,

c) lidských práv a jejich dodržování,

d) správy a řízení,

e) zaměstnanecké a

f) boje proti korupci a úplatkářství.

(3) Zpráva o udržitelnosti obsahuje

a) stručný popis obchodního modelu a strategie účetní jednotky včetně

1. popisu odolnosti obchodního modelu a strategie účetní jednotky vůči rizikům spojeným s udržitelností,

2. příležitostí pro účetní jednotku vztahujících se k udržitelnosti,

3. plánů účetní jednotky včetně opatření přijatých k jejich zavedení a souvisejících finančních a investičních plánů, které mají zajistit, aby obchodní model a strategie účetní jednotky byly slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou46) a s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropský právní rámec pro klima47),

4. informace, jak je účetní jednotka vystavena činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a plynem, je-li těmto činnostem vystavena,

5. způsobu, jakým obchodní model a strategie účetní jednotky zohledňují zájmy jejích zúčastněných stran a dopady účetní jednotky na udržitelnost, a

6. popisu, jak je strategie účetní jednotky s ohledem na udržitelnost zaváděna,

b) popis časově vymezených cílů souvisejících s udržitelností, které si účetní jednotka určila, případně také absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050, včetně

1. popisu pokroku, jakého účetní jednotka při plnění těchto cílů dosáhla, a

2. prohlášení o tom, zda jsou tyto cíle účetní jednotky týkající se otázek životního prostředí založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech,

c) popis úlohy příslušných orgánů účetní jednotky s ohledem na udržitelnost, včetně popisu jejich odborných znalostí a dovedností ve vztahu k plnění této úlohy či přístupu k těmto odborným znalostem a dovednostem,

d) informace o existenci systémů pobídek spojených s udržitelností, které jsou nabízeny členům orgánů účetní jednotky,

e) popis politik účetní jednotky ve vztahu k udržitelnosti,

f) popis postupu náležité péče, který účetní jednotka uplatňuje ve vztahu k udržitelnosti a případně také dodržování požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,

g) popis hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností účetní jednotky, s jejím hodnotovým řetězcem, produkty a službami, obchodními vztahy a dodavatelským řetězcem,

h) popis opatření přijatých účetní jednotkou k identifikaci a sledování dopadů podle písmene g) a dalších nepříznivých dopadů, které musí účetní jednotka identifikovat podle požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,

i) popis opatření přijatých účetní jednotkou, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům podle písmene g) předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, a to včetně popisu výsledků uplatňování těchto opatření, a

j) popis hlavních rizik pro účetní jednotku spojených s udržitelností, včetně popisu

1. hlavních závislostí účetní jednotky na těchto otázkách a

2. způsobu, jakým účetní jednotka tato rizika řídí.

(4) Zpráva o udržitelnosti obsahuje také ukazatele vztahující se k informacím uvedeným ve zprávě o udržitelnosti a postup použitý pro určení těchto informací.

(5) Informace o udržitelnosti se ve zprávě o udržitelnosti uvádějí z krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého časového hlediska tak, aby byl naplněn účel zprávy o udržitelnosti.

(6) Zpráva o udržitelnosti obsahuje také informace o vlastní činnosti účetní jednotky a jejím hodnotovém řetězci, včetně informací o jejích produktech a službách, obchodních vztazích a dodavatelském řetězci. Pokud nezbytné informace o hodnotovém řetězci nelze získat, namísto těchto informací se ve zprávě o udržitelnosti uvede

a) vysvětlení úsilí vynaloženého účetní jednotkou za účelem získání těchto informací,

b) důvody, proč tyto informace nebylo možné získat, a

c) způsoby, jakými budou tyto informace získány v budoucích účetních obdobích.

(7) Vztahují-li se informace uvedené v jiných částech výroční zprávy nebo částky uvedené v účetní závěrce k informacím obsaženým ve zprávě o udržitelnosti, účetní jednotka uvede ve zprávě o udržitelnosti k těmto údajům dodatečné vysvětlení a na tyto údaje odkáže.

(8) Zpráva o udržitelnosti nemusí ve výjimečných případech a na základě odůvodněného rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky obsahovat informace týkající se budoucího vývoje účetní jednotky nebo právě projednávaných záležitostí, pokud by uvedení těchto informací ve zprávě o udržitelnosti mohlo výrazně poškodit obchodní postavení této účetní jednotky, ledaže by neuvedení těchto informací znemožnilo naplnit účel zprávy o udržitelnosti.

(9) Zpráva o udržitelnosti se vyhotovuje v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí.

(10) Zpráva o udržitelnosti je značkována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45).

(1) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti vyhotovuje konsolidující účetní jednotka, která je

a) subjektem veřejného zájmu a

b) konsolidující účetní jednotkou velké skupiny účetních jednotek, která na konsolidovaném základě překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.

(2) Povinnosti podle § 32f odst. 2 platí obdobně i pro konsolidující účetní jednotku podle odstavce 1 s výjimkou konsolidující účetní jednotky podle § 32j odst. 1.

(3) Pro účely zprávy o udržitelnosti a konsolidované zprávy o udržitelnosti se za konsolidující účetní jednotku považuje i účetní jednotka, která je družstvem a je ovládající osobou s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv.

43) Čl. 4 odst. 1 bod 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013, o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.

44) Čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.

45) Nařízení Komise v přenesené působnosti (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv.

46) Pařížská dohoda přijatá v Paříži dne 12. prosince 2015, vyhlášená pod č. 64/2017 Sb. m. s.

47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“).“.

26. Za § 32i se vkládají nové § 32j až 32l, které včetně nadpisů znějí:

(1) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je investičním fondem.

(2) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat konsolidující účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) není velkou účetní jednotkou nebo by nebyla velkou účetní jednotkou, kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu,

c) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie,

d) konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie

1. obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a

2. je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a

e) výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti, konsolidované výroční zprávy nebo konsolidované zprávy vedení, a

3. informaci o tom, že tato konsolidovaná účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.

(3) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také konsolidující účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) není velkou účetní jednotkou nebo by nebyla velkou účetní jednotkou, kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu,

c) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby ze třetí země,

d) konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země

1. obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách,

2. je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,

3. obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li tyto informace součástí zprávy o udržitelnosti této konsolidující účetní jednotky,

4. je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45),

5. je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a

6. je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato konsolidující účetní jednotka, a

e) výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření,

3. informaci o tom, že tato konsolidující účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, a

4. v rámci zprávy o udržitelnosti informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta.

(1) Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem konsolidované výroční zprávy.

(2) Účelem konsolidované zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti skupiny účetních jednotek na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení skupiny účetních jednotek.

(3) Ustanovení § 32h odst. 3 až 10 se pro konsolidovanou zprávu o udržitelnosti použijí obdobně.

(4) Jsou-li významné rozdíly mezi nepříznivými dopady podle § 32h odst. 3 písm. g) u skupiny účetních jednotek a u jedné nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o nepříznivých dopadech podle § 32h odst. 3 písm. g) ve vztahu ke konsolidovaným účetním jednotkám, kterých se významné rozdíly v těchto dopadech týkají.

(5) Jsou-li významné rozdíly mezi hlavními riziky spojenými s udržitelností pro skupinu účetních jednotek a pro jednu nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o hlavních rizicích spojených s otázkami udržitelnosti pro konsolidované účetní jednotky, kterých se významné rozdíly v těchto rizicích týkají.

(6) Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také seznam konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku konsolidující účetní jednotky vyhotovující tuto zprávu, které nevyhotovují zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 2 nebo 3 nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32j odst. 2 nebo 3.

(7) Skupinou účetních jednotek se pro účely konsolidované zprávy o udržitelnosti rozumí skupina tvořená konsolidující účetní jednotkou a všemi jejími konsolidovanými účetními jednotkami.

Pro účely zprávy o udržitelnosti a konsolidované zprávy o udržitelnosti se za konsolidovanou účetní jednotku považuje také účetní jednotka, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou, pokud

a) je součástí skupiny podle zákona upravujícího pojišťovnictví,

b) podléhá dohledu nad skupinou podle zákona upravujícího pojišťovnictví a

c) není ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností podle zákona upravujícího pojišťovnictví.“.

27. Za část osmou se vkládá nová část devátá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST DEVÁTÁ

(1) Zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje samostatná účetní jednotka, která je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

(2) Zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje samostatná účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má formu srovnatelnou s obchodní společností a má v účetním období pobočku na území České republiky, prostřednictvím této pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a výnosy účetní jednotky dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých výnosy účetní jednotky nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.

(3) Pro účely zprávy o daních z příjmů se

a) samostatnou účetní jednotkou rozumí účetní jednotka, která není ovládající ani ovládanou osobou s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, a

b) výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její účetní závěrky.

(4) Kritérium výnosu účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu účetní závěrky této účetní jednotky kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.

(5) Pokud není k dispozici zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 2, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví.

(1) Ve zprávě o daních z příjmů se uvede

a) název účetní jednotky a účetní období, za které se zpráva sestavuje,

b) měna použitá ve zprávě, kterou je měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky v daném účetním období,

c) stručný popis povahy činnosti účetní jednotky,

d) počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky,

e) celkové výnosy účetní jednotky s vyloučením úprav hodnot,

f) výsledek hospodaření před zdaněním účetní jednotky,

g) výše nákladu na splatnou daň z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci za dané účetní období,

h) výše uhrazené daně z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci během daného účetního období včetně částek srážkové daně odvedených z jejich příjmů a

i) výše kumulovaných výsledků hospodaření účetní jednotky na konci daného účetního období.

(2) Zpráva o daních z příjmů může být sestavena na základě pokynů pro vyplňování zprávy podle zemí uvedených ve vyhlášce upravující vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Ve zprávě se uvede, zda byla tato možnost využita.

(3) Údaje ve zprávě o daních z příjmů se uspořádají podle společného vzoru a v elektronickém formátu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(4) Údaje ve zprávě o daních z příjmů jsou uváděné na základě usazení, existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které jsou rozhodné pro určení, ve které daňové jurisdikci daná činnost podléhá dani,

a) odděleně za každý členský stát Evropské unie bez ohledu na to, zda je tvořen více daňovými jurisdikcemi,

b) odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá rozvahový den, uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie,

c) odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá poslední den daného účetního období, i k 1. březnu předcházejícího kalendářního roku uveden na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schváleném Radou Evropské unie, a

d) souhrnně za daňové jurisdikce neuvedené v písmenech a) až c).

(5) Údaje o určité činnosti uvedené ve zprávě o daních z příjmů nemohou být uvedeny u více než jedné daňové jurisdikce.

(6) Zpráva o daních z příjmů nemusí obsahovat informace, jejichž uvedení by mohlo závažně poškodit obchodní postavení účetní jednotky a které se netýkají daňové jurisdikce uvedené v odstavci 4 písm. b) nebo c). Využije-li se tato možnost, uvede se to ve zprávě spolu s vysvětlením důvodů a neuvedené informace jsou obsahem některé zprávy o daních z příjmů sestavené za některé následující účetní období započaté do 5 let od rozvahového dne účetního období, za které došlo k neuvedení těchto informací.

(7) Zpráva o daních z příjmů může obsahovat vysvětlení významných nesrovnalostí mezi výší splatné daně z příjmů a výší daně z příjmů zaplacené na hotovostním základě. Toto vysvětlení může zohlednit tyto částky za předcházející účetní období.