Silniční zákon

(k § 9 zákona)

(1) Sjízdnost dálnic, silnic a místních komunikací je takový stav těchto komunikací, který umožňuje bezpečnou jízdu motorových i nemotorových vozidel přizpůsobenou dopravně technickému stavu a stavebnímu stavu těchto komunikací, povětrnostním podmínkám a dalším okolnostem, které může řidič předvídat.

(2) Závady ve sjízdnosti dálnic, silnic a místních komunikací jsou takové změny ve sjízdnosti těchto komunikací, způsobené vnějšími vlivy, které nemůže řidič předvídat ani při jízdě přizpůsobené stavebnímu stavu komunikace, povětrnostním podmínkám, vlastnostem vozidla a nákladu, vlastním schopnostem a jiným zjevným okolnostem. Závadami ve sjízdnosti jsou zejména

a) ojedinělé výtluky, výmoly a hrboly v jinak bezvadném povrchu souvislého úseku vozovky, nevhodně uložený udržovací materiál, spadlé stromy a kameny, poškozené dopravní značky a jiné překážky, není-li na ně předepsaným způsobem upozorněno,

b) znečistění vozovky, poškození vozovky a jiné závady způsobené uživateli komunikace nebo provozovateli činností v okolí dálnic, silnic a místních komunikací,

c) ojedinělá místa s náledím vzniklým námrazou, mrznutím stékající vody na vozovku z okolí nebo vod stojících na vozovce v důsledku špatné funkce zařízení k odvodnění komunikace.

(3) Závadami ve sjízdnosti nejsou úseky nebo části a součásti dálnic, silnic a místních komunikací, na nichž se neprovádí zimní údržba v celé délce a zabezpečují se jen předem stanovená dopravně důležitá místa (například křižovatky, velká stoupání, ostré zatáčky, autobusové zastávky a podobně).

(4) Schůdnost přechodů pro chodce na místních komunikacích a na průjezdních úsecích silnic městy a obcemi a místních komunikací určených výhradně pro chodce je takový stav těchto komunikací, který umožňuje bezpečnou chůzi přizpůsobenou jejich stavebnímu stavu, povětrnostním podmínkám a dalším okolnostem, které může chodec předvídat.

(5) Závadami ve schůdnosti chodníků, místních komunikací určených výhradně pro chodce a přechodů pro chodce na průjezdních úsecích silnic v území zastavěném jsou závady obdobné závadám ve sjízdnosti, pokud tyto závady neumožňují bezpečnou chůzi ani při zvýšené opatrnosti chodců.

(6) Povětrnostními podmínkami, které mohou podstatně zhoršit nebo i přerušit sjízdnost, případně schůdnost komunikace jsou zejména

a) vánice a intenzívní dlouhodobé sněžení,

b) vichřice a mimořádné vodní srážky,

c) povodně a přívalové vody při intenzívních a dlouhodobých vodních srážkách,

d) vznik souvislé námrazy při poklesu teploty a vyšší vlhkosti vzduchu,

e) mlhy a oblevy,

f) mrznoucí déšť a mrholení.

(k § 9a zákona)

(1) Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení a povrch, podélné nebo příčné vlny, četné výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, mostů a propustků a vybavení komunikace z hlediska bezpečnosti dopravy (dopravní značky a zařízení, bezpečnostní a ochranná zařízení a podobně).

(2) Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný sklon a šířka vozovky, směrové oblouky, podélné sklony a zakružovací poloměry nivelety, druh vozovky a podobně) a začlenění komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška a podobně).

(k § 10 zákona)

(1) Vlastníci, správci nebo uživatelé nemovitostí a provozovatelé všech výrobních, stavebních, hospodářských a jiných činností nesmí dálnice, silnice a místní komunikace a provoz na nich ohrožovat zejména při

a) těžbě dřeva a hospodaření v lesích,

b) provozu pil a skládek dřeva,

c) těžbě kamene, štěrku, písku a hlíny,

d) podzemních pracích,

e) stavební činnosti všeho druhu,

f) zemědělské činnosti,

g) úpravách vodních toků a jejich údržbě,

h) úpravách odtokových poměrů.

(2) Bez předchozího souhlasu silničního správního orgánu je zakázána jakákoliv stavební činnost, která by mohla dálnice, silnice a místní komunikace nebo provoz na nich ohrozit nebo která by provedením a umístěním staveb bránila potřebné modernizaci dotčeného úseku komunikace, ztěžovala provádění strojní údržby nebo zhoršovala podmínky bezpečného a plynulého provozu na komunikacích.

(3) Vlastníci, správci nebo uživatelé zemědělských a lesních pozemků jsou povinni vlastním nákladem provádět opatření k zamezení sesuvu a splavení půdy na komunikaci a do silničních odvodňovacích zařízení9) kromě případů způsobených přírodními vlivy.

(4) Na silniční pozemek dálnic, silnic a místních komunikací nesmí být vyvedeny žádné odvodňovací systémy (meliorační, odpadní vody a podobně), které by vyvolávaly podmáčení silničního pozemku.

(5) Při údržbě a úpravách vodních toků jsou povinni jejich správci vlastním nákladem provádět všechna zabezpečovací opatření k zamezení ohrožení a škod na komunikacích účinkem vod.

(6) Provozovatelé lomů, štěrkovišť, pískoven, skládek sypkých hmot a skládek odpadků a silážních objektů, jsou povinni dodržovat podmínky stanovené silničním správním orgánem a vlastním nákladem provádět všechna opatření k zamezení znečisťování komunikací z těchto provozů.

(7) Vozidla provádějící po pozemních komunikacích přepravu sypkých a odpadních materiálů na skládky nebo ze skládek a provozů v blízkosti dálnic, silnic a místních komunikací musí být nakládána i přepravována způsobem, který vyloučí znečistění pozemní komunikace.

(k § 11 zákona)

(1) Silniční ochranná pásma se zřizují při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěné nebo určené k souvislému zastavění; uvnitř tohoto území se zřizují ochranná pásma podle zvláštních předpisů.10)

(2) Hranice území zastavěného nebo určeného k souvislému zastavění vyplývají z územně plánovací dokumentace, jinak určí tuto hranici podle skutečného stavu souvislého zastavění federální ministerstvo dopravy po projednání s okresním národním výborem, pokud jde o dálnice, okresní národní výbor po projednání s krajským národním výborem a místním národním výborem, pokud jde o silnice, a místní národní výbor, pokud jde o místní komunikace. Příslušný silniční správní orgán přitom přihlédne k tomu, zda souvislé zastavění je po obou stranách komunikace stejně daleko či zda se omezuje zcela nebo zčásti jen na její jednu stranu; stavební mezery až do 200 metrů nepřerušují zpravidla souvislé zastavění.

(3) Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti

a) 100 metrů od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované jako rychlostní komunikace,

b) 50 metrů od osy vozovky silnice I. třídy,

c) 25 metrů od osy vozovky silnice II. třídy a místní komunikace, pokud je budována jako rychlostní komunikace,

d) 20 metrů od osy vozovky silnice III. třídy,

e) 15 metrů od osy vozovky místní komunikace I. a II. třídy.

U směrově rozdělených silnic a místních komunikací se tyto vzdálenosti měří od osy přilehlé vozovky.

(4) V okolí úrovňového křížení silnic s jinými pozemními komunikacemi a s dráhami jsou hranice silničních ochranných pásem určeny svislými plochami, jejichž poloha je dána stranami rozhledových trojúhelníků.11) Jestliže by však takto určené silniční ochranné pásmo bylo užší než silniční ochranné pásmo určené podle odstavce 3, platí i pro okolí úrovňových křížení ustanovení odstavce 3.

(k § 11 zákona)

(1) V silničních ochranných pásmech je zakázáno

a) provádět jakoukoliv stavební činnost vyžadující ohlášení stavebnímu úřadu nebo povolení stavby,

b) provádět na objektech a zařízeních postavených před vznikem silničního ochranného pásma úpravy k prodloužení jejich životnosti, počítá-li se s jejich budoucím odstraněním,

c) provádět jakékoliv zemní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila k niveletě vozovky komunikací,

d) zřizovat skladištní a letištní plochy, zpevněné i nezpevněné,

e) hospodařit v lesích způsobem odporujícím zásadám předem dohodnutým s příslušným silničním správním orgánem,

f) v okolí úrovňových křížení silnic s jinými pozemními komunikacemi a s dráhami a na vnitřní straně oblouků silnic o poloměru 500 metrů a menším je též zakázáno vysazovat nebo obnovovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnou dopravu.

(2) Omezení podle odstavce 1 se nevztahují na součásti dálnic, silnic a místních komunikací, na označníky zastávek, zastávky a čekárny hromadné veřejné dopravy, na čerpací stanice pohonných hmot, na telekomunikační a energetická vedení, na stavby a zařízení související s úpravou odtokových poměrů, na měřické značky, signály a jejich zařízení pro mapování a na stavby a zařízení sloužící obraně státu, pokud jsou umístěny v souladu se zvláštními předpisy tak, aby nezhoršovaly bezpečnost a plynulost silničního provozu a neztěžovaly provádění údržby komunikace.

(3) Výjimky ze zákazu podle odstavce 1 uděluje příslušný silniční správní orgán. Žádost se podává již ve stadiu přípravné dokumentace. Výjimky lze povolit jen v odůvodněných případech, nebudou-li tím dotčeny obecné zájmy, zejména dopravní zájmy a zájmy majetkové správy dotčené komunikace. Povolením výjimek nesmí dojít k rozšíření souvislé zástavby obcí a měst obestavováním komunikace. Povolení výjimky je možno vázat na podmínky.

(k § 13 zákona)

(1) Silniční pomocné pozemky jsou podél všech dálnic, silnic a místních komunikací I. až III. třídy mimo souvisle zastavěné území. Silničním pomocným pozemkem může být i jiné vymezené přilehlé území.

(2) Při zřizování silničních pomocných pozemků, pokud jsou součástí zemědělského půdního fondu, se postupuje v souladu se zvláštními předpisy.12)

(3) Šíře pruhu silničního pomocného pozemku má činit 60 centimetrů po obou stranách vnějšího okraje tělesa dálnice, silnice nebo místní komunikace; větší šíře může být stanovena, jestliže je jí výjimečně třeba pro důležité účely správy nebo údržby komunikace a nebudou-li tím ohroženy zájmy zemědělské výroby. Hranice silničního pozemku se osazují mezníky.

(4) Silniční pomocné pozemky slouží zejména k

a) zajištění místa pro skládání silničních údržbových hmot a materiálů, získaných při čistění komunikace,

b) zajištění místa pro skládku zásněžek a pro výsadbu trvalých zásněžek v podobě živých plotů,

c) zajištění přístupu ke svahům silničních násypů a zářezů z vnější strany,

d) ochraně svahů silničních násypů a zářezů před poškozováním při užívání sousedních nemovitostí,

e) pěstování silniční zeleně, pokud tomu nebrání využití k účelům uvedeným pod písmeny a) až d).

(k § 14 zákona)

(1) Na pomocných silničních pozemcích a jiných pozemcích tvořících součást dálnic, silnic a místních komunikací (§ 8 odst. 2) se vysazuje a udržuje vhodná silniční zeleň, zejména traviny, květinová výsadba, keře a stromoví. Ošetřování silniční zeleně zabezpečuje příslušný správce komunikace.

(2) Výsadba a druh silniční zeleně se určuje s ohledem na bezpečnost a plynulost silničního provozu, zlepšení životního prostředí a rázu krajiny, provádění údržby komunikací a s ohledem na možnosti udržování zeleně.

(3) Výsadbou silniční zeleně nesmí být ohrožena bezpečnost silničního provozu, pokud jde o rozhledové poměry, nebo ztížena údržba komunikace, popřípadě ztíženo použití pozemku pro účely správce komunikace; nemá být ztíženo ani obhospodařování sousedních zemědělských pozemků.

(4) U nově budovaných dálnic, silnic a místních komunikací musí být výsadba a druh zeleně vždy součástí stavby.

(5) Ovocné stromoví je možné vysazovat jen tam, kde to je vhodné s ohledem na půdní a klimatické poměry a možnosti řádného obhospodařování.

(6) O výsadbě a volbě druhu silniční zeleně a její případné likvidaci rozhoduje silniční správní orgán.

(k § 18 zákona)

(1) Zřízení úrovňového křížení silnice a místní komunikace s dráhou lze povolit pouze v případech stanovených zvláštními předpisy.13)

(2) Výstavba mimoúrovňového křížení dálnice, silnice nebo místní komunikace s dráhou náleží investorovi akce později realizované, pokud není dohodou stanoveno jinak. Po dokončení výstavby přísluší správa nadjezdu pozemní komunikace nad dráhou orgánu, jemuž podle § 3 zákona náleží správa dotčené komunikace. Správa nadjezdu dráhy nad pozemní komunikací přísluší drážnímu podniku.

(3) Drážní podnik je povinen udržovat v řádném stavu silnici nebo místní komunikaci na přejezdu bez závor do vzdálenosti 2,5 metru od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami v úseku mezi závorami, a to v celé šíři tělesa pozemní komunikace. Šířka komunikace na přejezdu má odpovídat šířce přilehlých úseků pozemní komunikace; kde tomu tak není, musí být přejezd při rekonstrukci přiměřeně rozšířen.

(4) U silnic a místních komunikací I. a II. třídy je drážní podnik povinen dále zajistit

a) takovou úpravu přejezdu a přilehlých úseků pozemní komunikace, aby najíždění silničních vozidel bylo plynulé,

b) taková opatření na přejezdech v souvisle zastavěném území měst a obcí, aby chodci při přechodu dráhy nebyli nuceni používat vozovky pozemní komunikace,

c) takové umístění drážních zařízení, aby tato nebránila nutnému rozhledu uživatelů pozemní komunikace a nezasahovala do prostoru nad její vozovku do výše 5 metrů (netýká se trolejového vedení); zařízení, která neodpovídají těmto požadavkům, musí být při rekonstrukci přemístěna. Zlepšení rozhledu u strážních domků je nutno zajistit alespoň odstraněním neprůhledných plotů a vysokých porostů.

(5) Na silnicích a místních komunikacích užších než 5 metrů musí být na přejezdu zachována volná průjezdná šířka minimálně 5 metrů.

(k § 18 zákona)

(1) Podzemní a nadzemní vedení v souběhu se silnicí v průjezdních úsecích silnic městy a obcemi musí být v souladu se zvláštními předpisy vedena tak, aby

a) neohrožovala pozemní komunikace a nenarušovala jejich údržbu, a to ani při provádění údržby a úprav těchto vedení,

b) nebránila potřebným modernizačním úpravám silnice,

c) nebránila dodatečným doplňujícím stavbám kanalizace a chodníků.

(2) V zastavěném území, kde nelze změnit trasu podzemních vedení, mohou být tato vedení umísťována v zelených pásech podél silnice nebo místní komunikace, a není-li zelený pás, pod dlažbou chodníku, pokud se prokáže, že jiné technické řešení bez neúměrně vysokých nákladů není možné. Hlavní vodovodní řad nebo kanalizační vedení může být uloženo do tělesa silnice nebo místní komunikace. Na základě povolení silničního správního orgánu může být uloženo do tělesa silnice nebo místní komunikace podzemní telekomunikační vedení.

(3) V území zastavěném není dovoleno zřizovat křížení podzemních vedení překopem na silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy. Výjimku z tohoto zákazu může povolit silniční správní orgán v případech, kdy se z důvodů přírodních podmínek v místě plánovaného křížení možnost protlaku vylučuje a změna trasy vedení do jiného vhodnějšího místa je prokazatelně rovněž vyloučena.

(4) Pokud investor stavby podzemního vedení nebo jeho správce zdůvodňuje žádost o povolení překopu silnice a místní komunikace I. a II. třídy nepřiměřeně vysokými náklady na přeložení trasy vedení do místa vhodného pro protlak, přezkoumá silniční správní orgán tuto žádost především z hlediska životnosti dotčeného tělesa komunikace a její vozovky a s ohledem na následky porušení celistvosti krytu vozovky rozhodne o důvodnosti žádosti s ohledem na celospolečenský zájem, jakož i na hospodárnost údržby.

(5) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, není u havárií zapotřebí povolení, ale provedení prací musí být neprodleně ohlášeno, aby mohly být stanoveny podmínky pro uvedení do původního stavu.

(6) Jsou-li splněny podmínky pro povolení překopu, vyzve silniční správní orgán investora stavby vedení nebo jeho správce, aby nejprve předložil písemný závazek o tom, že po dobu dohodnutou bude zabezpečovat průběžně a bez prodlení odstraňování závad vzniklých z nedokonalého spojení konstrukčních vrstev vozovky nebo poklesem výplně výkopu a uhrazovat následné škody, které vzniknou v důsledku těchto závad. Součástí tohoto písemného závazku bude též ustanovení, že po uplynutí doby dohodnuté bude hradit náklady na vynaloženou zvýšenou údržbu místa narušeného překopem.

(k § 20 zákona)

(1) Pevné překážky zabudované ve vozovce nebo v krajnicích silnic a místních komunikací jsou odrazníky, betonové sloupky, sloupy nadzemního vedení, stromoví, poutače všeho druhu a další předměty a zařízení pevně spojené se zemí.

(2) Předměty tvořící pevnou překážku umístěné na vozovce a v krajnicích silnic nebo místních komunikací v době před účinností této vyhlášky musí být odstraněny v těchto lhůtách

a) u silnic I. třídy budovaných jako rychlostní komunikace do 30. 6. 1986,

b) u silnic I. a II. třídy do 31. 12. 1986,

c) u silnic III. třídy a u místních komunikací I. a II. třídy do 31. 12. 1990.

(3) Pro odstranění sloupů nadzemních vedení tvořících pevnou překážku platí odlišné lhůty dohodnuté jejich správci a správci pozemních komunikací do 30. 6. 1985. Nedojde-li k dohodě, rozhodne po tomto termínu podle místních podmínek příslušný silniční správní orgán s ohledem na realizační podmínky správce vedení.

(4) Odstranění pevných překážek jsou povinni provést jejich správci nebo vlastníci na svůj náklad.

(k § 22 zákona)

(1) Účelovými komunikacemi jsou zejména polní a lesní cesty, příjezdové cesty k závodům, staveništím, lomům, dolům, pískovnám a k jiným objektům a cesty v uzavřených prostorech a objektech.

(2) Účelové komunikace v uzavřených prostorech a objektech jsou neveřejné; jiné účelové komunikace může v souladu s obecně závaznými právními předpisy prohlásit neveřejnými místní národní výbor na návrh vlastníka, správce nebo uživatele dotčené komunikace.

(3) O právních poměrech účelových komunikací platí obecné předpisy.14)

Zrušuje se vyhláška ministerstva dopravy a spojů č. 136/1961 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1984.

Ministr:

Ing. Blažek v. r.

1) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.

2) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku.

3) Pro účely třídění a evidence základních prostředků platí zvláštní předpisy.

4) § 38 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu.

5) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 162/1976 Sb., o správních poplatcích.

6) Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 90/1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

7) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

8) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

9) Zákon č. 138/1973 Sb.

10) Směrnice pro technická opatření civilní obrany na území ČSSR.

11) ČSN 73 6101 Projektování silnic, ČSN 73 6103 Projektování dálnic a ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací.

12) Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v úplném znění vyhlášeném pod č. 124/1976 Sb.

13) ČSN 73 6101 Projektování silnic, ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací.

14) Například hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 45/1983 Sb. a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 70/1983 Sb.