§ 55a zákon ČNR o jednacím řádu ČNR – Vyšetřovací komise
Zákon České národní rady o jednacím řádu České národní rady · 35/1989 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 55a zákona č. 35/1989 Sb. stanoví pravidla pro zřizování a činnost vyšetřovacích komisí Českou národní radou, které slouží k objasňování závažných skutečností veřejného zájmu. Česká národní rada může zřídit vyšetřovací komisi pro objasnění závažných skutečností, které spadají do její působnosti, přičemž návrh na zřízení musí podat nejméně pětina poslanců. (§ 55a zákona č. 35/1989 Sb., zákon ČNR o jednacím řádu ČNR, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vyšetřovací komise
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 35/1989 Sb.
(1) Česká národní rada může zřizovat pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu, které patří do působnosti České národní rady, vyšetřovací komise. Návrh musí být podán nejméně jednou pětinou poslanců. Členy komise mohou být jen poslanci České národní rady.
(2) Vyšetřovací komise může vyslýchat svědky. Pokud jde o povinnost svědčit, o předvolání a předvedení, zákaz výslechu, právo odepřít výpověď a o nároku na svědečné, postupuje se přiměřeně podle ustanovení trestního řádu.1)
(3) Vyšetřovací komise může k objasnění skutečností důležitých pro její činnost přibrat znalce nebo tlumočníka. Pokud jde o přibrání znalce nebo tlumočníka a jejich práva a povinnosti, postupuje se přiměřeně podle ustanovení trestního řádu.1)
(4) Zápis o výslechu svědka nebo znalce pořizuje člen vyšetřovací komise nebo pracovník Kanceláře České národní rady, kterého komise pověří.
(5) Jednání vyšetřovací komise mohou být přítomni pouze její členové, pokud vyšetřovací komise nerozhodne jinak. K platnosti usnesení komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
(6) Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní zasedání vyšetřovací komise, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu funkce.
(7) Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní zasedání vyšetřovací komise, mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze při zasedání České národní rady jejím usnesením.
(8) Při volbě vyšetřovací komise je třeba dbát, aby v komisi byly zastoupeny všechny politické strany a politická hnutí podle principu poměrného zastoupení.
(9) Vyšetřovací komise předkládá svá zjištění s příslušným návrhem k projednání a k zaujetí stanoviska České národní radě.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Česká národní rada může zřídit vyšetřovací komisi pro objasnění závažných skutečností, které spadají do její působnosti, přičemž návrh na zřízení musí podat nejméně pětina poslanců.
- Komise může vyslýchat svědky a přibrat znalce nebo tlumočníky, přičemž se v těchto případech postupuje přiměřeně podle trestního řádu.
- Členové komise a další zúčastněné osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o zjištěných skutečnostech, a to i po skončení funkce.
- Vyšetřovací komise předkládá svá zjištění a návrhy k projednání a zaujetí stanoviska České národní radě.
Na co si dát pozor
- Při volbě členů vyšetřovací komise je nutné dbát na poměrné zastoupení všech politických stran a hnutí.
- Povinnost mlčenlivosti lze zrušit pouze usnesením České národní rady na jejím zasedání.
- K platnosti usnesení komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 48 Vyšetřovací komise (Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovn)§ 94a Vyšetřovací komise (Zákon o jednacím řádu Federálního shromá)§ 91 Vyšetřovací komise (Zákon o jednacím řádu Federálního shromá)§ 55a Vyšetřovací komise (Zákon České národní rady, kterým se mění)§ 49 PŘEDMĚT JEDNÁNÍ A SCHŮZE SNĚMOVNY (Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovn)