Notářský řád

(1) Notář je fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil notářským úřadem.

(2) Notářským úřadem se rozumí soubor pravomocí k výkonu notářství a další činnosti stanovené zákonem (dále jen „činnost notáře“) trvale spojený s místem výkonu této činnosti.

Výkonem notářství se rozumí sepisování veřejných listin o právních jednáních, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin a peněz do notářské úschovy (dále jen „notářská činnost“). Notářskou činnost vykonává notář nestranně.

(1) Notář může v souvislosti s notářskou činností v rámci další činnosti poskytovat tyto právní služby:

a) udělovat právní porady a zastupovat v jednání s fyzickými a právnickými osobami a v řízení před orgány veřejné moci; před soudy jen v řízeních podle části páté občanského soudního řádu, ve věcech veřejných rejstříků a ve věcech podle zákona o zvláštních řízeních soudních s výjimkou

1. řízení o pozůstalosti, v němž vykonává činnost soudního komisaře,

2. řízení ve věcech kapitálového trhu,

3. řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže,

4. řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin,

5. řízení o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva,

6. řízení o soudním prodeji zástavy,

7. řízení ve věcech rodinněprávních vyjma péče soudu o nezletilé a výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé a

b) sepisovat soukromé listiny a zpracovávat právní rozbory.

(2) Notář může vykonávat správu majetku a zastupovat v této souvislosti.

(3) Notář může též vykonávat funkci insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce v insolvenčním řízení.

V rámci další činnosti notář vykonává i jinou činnost, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní zákon.2) Je-li jinou činností provádění zápisů do Rejstříku zástav, veřejného rejstříku nebo veřejného seznamu, považuje se za notářskou činnost; to platí i pro provádění zápisů do evidence podle zvláštního právního předpisu.

(1) Činnost notáře vykonává notář za úplatu a při jejím výkonu je nezávislý, nestanoví-li v činnosti notáře podle § 4 zvláštní zákon jinak.

(2) Činnost notáře je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Notář však může vykonávat funkci poslance, senátora nebo zastupitele obecního nebo krajského zastupitelstva a i za úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech samosprávy, a činnost zapsaného mediátora podle zákona o mediaci.

(1) Notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a podle tohoto zákona sepsané listiny o ověření (dále jen „notářské listiny“) jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně tímto zákonem.

(2) Notářské listiny podle tohoto zákona se sepisují v listinné podobě; stanoví-li tak tento zákon, lze je sepsat také v elektronické podobě. Veřejné listiny sepisované notářem podle zvláštního právního předpisu lze sepsat v listinné nebo elektronické podobě, s výjimkou sepisování veřejných listin podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(1) Notářem může být jmenován státní občan členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, který

a) je plně svéprávný,

b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo

2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,

c) je bezúhonný,

d) vykonal alespoň pětiletou notářskou praxi a

e) složil notářskou zkoušku.

(2) Notářskou praxí se rozumí praxe notáře, notářského kandidáta a notářského koncipienta podle tohoto zákona a praxe státního notáře a notářského čekatele podle dřívějších předpisů. Do notářské praxe Notářská komora České republiky (dále jen „Komora“) započte zcela praxi soudce, prokurátora, státního zástupce, advokáta, komerčního právníka, soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, exekutorského kandidáta, justičního čekatele, justičního kandidáta, asistenta soudce, asistenta veřejného ochránce práv, asistenta státního zástupce, právního čekatele prokuratury, právního čekatele státního zastupitelství, advokátního koncipienta, exekutorského koncipienta nebo právního čekatele u komerčního právníka, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), který získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů; do notářské praxe ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) na návrh Komory z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.

(3) Notářskou zkouškou se rozumí notářská zkouška podle tohoto zákona a notářská zkouška podle dřívějších předpisů. Za osobu, která složila notářskou zkoušku, se považuje i ten, kdo složil odbornou justiční zkoušku, soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou zkoušku, odbornou závěrečnou zkoušku právních čekatelů, advokátní zkoušku, exekutorskou zkoušku a profesní zkoušku na komerčního právníka.

(1) Notáře jmenuje ministr na návrh Komory do notářského úřadu.

(2) Počet notářských úřadů v obvodu každého okresního soudu stanoví ministr po vyjádření Komory.

(3) Notářský úřad zřizuje a ruší ministr po vyjádření Komory. Notářský úřad je určen jménem a příjmením notáře v rámci okresního soudu.

(4) Sídlem notářského úřadu je sídlo okresního soudu, v jehož obvodu byl zřízen. Se souhlasem příslušné notářské komory může notář změnit sídlo notářského úřadu v rámci obvodu okresního soudu.

(5) Notářský úřad lze zrušit jen tehdy, jestliže notář jmenovaný do notářského úřadu byl odvolán nebo zemřel.

(6) Komora předloží návrh podle odstavce 1 na základě výsledků konkursu, který vyhlašuje a organizuje. Komora zařadí do konkursu na základě přihlášky každého, kdo splňuje předpoklady stanovené v § 7 odst. 1.

(1) Předpokladem zahájení činnosti notáře je

a) jmenování notářem,

b) složení slibu do rukou ministra, pokud již dříve slib neskládal,

c) pořízení úředního razítka notáře,

d) uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s touto činností.

(2) Slib zní:

„Slibuji na svou čest a svědomí, že v činnosti notáře budu zachovávat ústavní a jiné zákony a obecně závazné právní předpisy a budu zachovávat mlčenlivost. V notářské činnosti budu postupovat nestranně a nezávisle.“.

(3) Úřední razítko notáře obsahuje:

a) jeho jméno, příjmení, případně akademický titul,

b) označení „notář“,

c) sídlo notářského úřadu,

d) malý státní znak České republiky.

(1) Ministr může pozastavit notáři výkon činnosti notáře, jestliže

a) bylo proti němu zahájeno trestní stíhání za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin související s činností notáře, a to až do pravomocného skončení trestního řízení,

b) bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti notáře, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

c) byl zahájen postup podle § 51.

(2) Ministr pozastaví notáři výkon činnosti notáře

a) po dobu výkonu trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody pro jeho odvolání,

b) po dobu výkonu činnosti neslučitelné s činností notáře, nejdéle však nepřetržitě po dobu 4 let.

Ministr odvolá notáře

a) na jeho žádost,

b) jestliže odmítl složit slib,

c) ke dni 31. prosince kalendářního roku, v němž dosáhne 70 let,

d) jestliže pozbyl státní občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,

e) jestliže byl omezen ve svéprávnosti,

f) jestliže byl odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností notáře,

g) jestliže zaniklo jeho pojištění odpovědnosti za újmu podle § 9 odst. 1 písm. d) a notář ho i přes upozornění notářské komory (§ 29) ve stanovené lhůtě neobnoví,

h) jestliže notář tři měsíce po složení slibu nebo ode dne jeho jmenování, složil-li slib před svým jmenováním, bez vážných důvodů nezačne vykonávat činnost notáře,

i) jestliže pravomocným rozhodnutím kárné komise bylo zjištěno, že jeho zdravotní stav mu trvale neumožňuje řádně vykonávat činnost notáře,

j) jestliže vykonává činnost neslučitelnou s činností notáře nepřetržitě po dobu delší než 4 roky.

(1) Sídlem notáře je sídlo notářského úřadu, do kterého byl jmenován. Ve svém sídle zřídí notář pro výkon činnosti notáře notářskou kancelář, zapsanou v evidenci notářů vedené příslušnou notářskou komorou.

(2) Notář může zavést úřední dny mimo notářskou kancelář i mimo své sídlo. Zavedení úředního dne a jeho zrušení je povinen oznámit Komoře a notářské komoře, v jejímž obvodu má své sídlo. Komora a notářská komora vedou evidenci zavedených úředních dnů a evidenci jejich zrušení.

(1) Notář vykonává činnost notáře zpravidla v notářské kanceláři a během úředních dnů také v místě jejich konání. Notář může jednotlivé úkony provádět i na jiném místě. Na jiném místě notář jednotlivý úkon provede, je-li to nutné.

(2) Notáři, kteří jsou členy stejné notářské komory, a notáři, kteří mají stejné sídlo, se mohou sdružit jako společníci za účelem společného výkonu činnosti notáře nebo za společným účelem věci. Smlouva, kterou se notáři zaváží sdružit za účelem společného výkonu činnosti notáře, musí mít písemnou formu.

(3) Notáři, kteří se sdružili jako společníci podle odstavce 2 za účelem společného výkonu činnosti notáře (dále jen „notář společník“), se v činnosti notáře vzájemně zastupují. Při zastupování notář společník vykonává činnost notáře jménem zastoupeného notáře společníka. Podepisuje se svým jménem a současně uvede, kterého notáře společníka zastupuje. Používá své úřední razítko notáře.

(4) Notáři společníci jsou povinni sdružení se za účelem společného výkonu činnosti notáře oznámit Komoře a notářské komoře, jejímiž jsou členy. Oznamovací povinnost platí i ohledně zániku společnosti; je-li notářů společníků více než dva, i ohledně vystoupení notáře společníka ze společnosti nebo jeho vyloučení.

(1) Jestliže notář nevykonává činnost notáře po dobu delší než jeden měsíc a není zastoupen notářem společníkem nebo notářským kandidátem (dále jen „kandidát“) podle § 24, notářská komora, jejímž je členem, mu ustanoví zástupce a rozhodne o výši podílu zástupce na odměně notáře. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu.3)

(2) Notářská komora ustanoví zástupce z řad kandidátů v pracovním poměru u notáře, nejsou-li, z řad notářů se sídlem v rámci obvodu okresního soudu, v jehož obvodu je sídlo notáře, jemuž je zástupce ustanovován, nebo kandidátů u nich v pracovním poměru, a nejsou-li, anebo nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný z nich nebo není souhlas podle věty třetí k ustanovení žádného kandidáta, tak z řad jiných notářů, kteří jsou členy notářské komory. K ustanovení zástupce je třeba jeho písemného souhlasu. K ustanovení zástupce z řad kandidátů je třeba také písemného souhlasu notáře, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

(3) Notářská komora ustanoví notáři zástupce bez zbytečného odkladu na jeho návrh, je-li podán před uplynutím doby podle odstavce 1; není-li podán, tak bez návrhu, jakmile se dozví, že notář činnost notáře po dobu podle odstavce 1 nevykonává.

(4) Jestliže notář zemřel nebo byl odvolán, notářská komora, jejímž byl členem, nebo Komora v případě postupu podle odstavce 5 ustanoví na dobu, kdy je notářský úřad uvolněn, náhradníka notáře (dále jen „náhradník“). Náhradník se ustanoví obdobně na dobu pozastavení výkonu činnosti notáře podle § 10. K ustanovení náhradníka je třeba jeho písemného souhlasu.

(5) Náhradníka ustanoví notářská komora z řad notářů se sídlem v rámci obvodu okresního soudu, v jehož obvodu je sídlo uvolněného notářského úřadu; nejsou-li nebo nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný z nich, z řad jiných notářů, kteří jsou jejími členy. Nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný takový notář, ustanoví náhradníkem kteréhokoli notáře Komora.

(1) Je-li zástupcem ustanoven kandidát, je předpokladem jeho výkonu činnosti notáře složení slibu do rukou ministra (§ 9 odst. 2), pokud již dříve slib neskládal.

(2) Předpokladem výkonu činnosti notáře náhradníkem je dále uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s touto činností.

(1) Zástupce zastupuje notáře při výkonu činnosti notáře zejména v úkonech, které nesnesou odkladu. Tuto činnost vykonává jménem zastoupeného notáře. Podepisuje se svým jménem a současně uvede, kterého notáře zastupuje. Jestliže je zástupcem notář, používá svého úředního razítka notáře. Jestliže je zástupcem kandidát, používá úředního razítka notáře, kterého zastupuje. Zastoupený notář nemůže v době zastoupení vykonávat činnost notáře.

(2) Náhradník vykonává činnost notáře svým jménem; tuto činnost vykonává zejména v úkonech, které nesnesou odkladu.

(1) Notářský koncipient (dále jen „koncipient“) je ten, kdo je zapsán v seznamu notářských koncipientů.

(2) Seznam notářských koncipientů vede notářská komora, v jejímž obvodu má sídlo notář, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

(1) Notářská komora zapíše do dvou měsíců ode dne doručení písemné žádosti do seznamu notářských koncipientů každého, kdo

a) je státním občanem členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,

b) je plně svéprávný,

c) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo

2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,

d) je bezúhonný a

e) je v pracovním poměru u notáře.

(2) Notářská komora oznámí provedení zápisu podle odstavce 1 koncipientovi a notáři, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo nebyl ve stanovené době zapsán do seznamu notářských koncipientů, má právo se domáhat provedení zápisu návrhem u soudu.

Notář může koncipienta písemně pověřit

a) vydáváním stejnopisů, opisů nebo ověřených opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94, ověřováním shody opisu nebo kopie (dále jen „opis“) s listinou (dále jen „vidimace“), ověřováním pravosti podpisu (dále jen „legalizace“) s výjimkou vidimací a legalizací ve vztahu k cizině, vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu2a), vydáváním opisů nebo potvrzení z Evidence právních jednání pro případ smrti podle § 35c odst. 3, vydáváním opisů, výpisů nebo potvrzení z Rejstříku zástav podle § 35i odst. 1, vydáváním opisů nebo potvrzení ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35l odst. 2, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů, prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu3a), a dále přijímáním úschov,

b) jednotlivými úkony v činnosti podle § 3 odst. 1,

c) přípravnými a dílčími úkony činnosti podle § 2 a § 3 odst. 2,

d) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

(1) Notářská komora vyškrtne ze seznamu notářských koncipientů toho,

a) kdo zemřel nebo kdo byl prohlášen za mrtvého,

b) kdo pozbyl státní občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,

c) kdo byl omezen ve svéprávnosti,

d) kdo byl odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností koncipienta,

e) kdo písemně požádal notářskou komoru o vyškrtnutí z tohoto seznamu,

f) komu skončil pracovní poměr u notáře a neuzavřel pracovní poměr s notářem se sídlem v obvodu této notářské komory do tří měsíců od skončení předchozího pracovního poměru u notáře,

g) kdo byl zapsán do seznamu notářských kandidátů.

(2) Notářská komora oznámí vyškrtnutí podle odstavce 1 koncipientovi a notáři, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo byl ze seznamu notářských koncipientů vyškrtnut, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

(1) Kandidát je ten, kdo je zapsán v seznamu notářských kandidátů.

(2) Seznam notářských kandidátů vede notářská komora, v jejímž obvodu má sídlo notář, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

(1) Notářská komora zapíše do dvou měsíců ode dne doručení písemné žádosti do seznamu notářských kandidátů každého, kdo

a) splňuje předpoklady stanovené v § 18 odst. 1,

b) vykonal alespoň tříletou notářskou praxi (§ 7 odst. 2) a

c) složil notářskou zkoušku.

(2) K notářské zkoušce musí být připuštěn každý, kdo splňuje předpoklady stanovené v odstavci 1 písm. a) a b). Notářské zkoušky se konají alespoň jednou ročně.

(3) Do doby notářské praxe koncipienta se započítává dovolená čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li koncipient notářskou praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby notářské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.

(4) Notářská komora oznámí provedení zápisu podle odstavce 1 kandidátovi a notáři, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

(5) Ten, kdo nebyl ve stanovené době zapsán do seznamu notářských kandidátů, má právo se domáhat provedení zápisu návrhem u soudu.

Notář může kandidáta písemně pověřit

a) sepisováním notářských zápisů o právních jednáních, není-li forma notářského zápisu stanovena pro právní jednání zvláštním právním předpisem, sepisováním notářských zápisů podle § 71b, osvědčováním právně významných skutečností a prohlášení, nejde-li o osvědčování rozhodnutí orgánů právnické osoby, vydáváním stejnopisů, opisů nebo ověřených opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94, přijímáním a vydáváním úschov, vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu2a), prováděním zápisů a výmazů do Rejstříku zástav, vydáváním opisů nebo potvrzení z Evidence právních jednání pro případ smrti podle § 35c odst. 3, vydáváním opisů, výpisů nebo potvrzení z Rejstříku zástav podle § 35i odst. 1, vydáváním opisů nebo potvrzení ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35l odst. 2, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů a prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu3a),

b) přípravnými a dílčími úkony v ostatní notářské činnosti,

c) výkonem činnosti podle § 3 odst. 1,

d) jednotlivými úkony v činnosti podle § 3 odst. 2,

e) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

(1) Kandidát může být na návrh notáře, u kterého je v pracovním poměru, ustanoven příslušnou notářskou komorou, aby ho zastupoval při výkonu činnosti notáře s výjimkou činnosti podle § 3 odst. 3. Tuto činnost kandidát vykonává jménem zastoupeného notáře, podepisuje svým jménem a používá úřední razítko notáře, kterého zastupuje. Pro toto zastupování se použije přiměřeně § 15 odst. 1. Notářská komora zruší ustanovení kandidáta zástupcem, a to na návrh notáře nebo ustanoveného kandidáta. Notářská komora na návrh notáře ustanovení kandidáta zástupcem zruší.

(2) Jestliže notář nevykonává činnost notáře po dobu delší než jeden měsíc, rozhodne příslušná notářská komora o výši podílu kandidáta ustanoveného zástupcem podle odstavce 1 na odměně notáře. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu.3)

(1) Notářská komora vyškrtne kandidáta ze seznamu notářských kandidátů z důvodů uvedených v § 20 odst. 1 písm. a) až f).

(2) Notářská komora oznámí vyškrtnutí podle odstavce 1 kandidátovi a notáři, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo byl ze seznamu notářských kandidátů vyškrtnut, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

(1) Notář může písemně pověřit další pracovníky, kteří jsou u něho v pracovním poměru, přípravnými a dílčími úkony v činnosti podle § 2 a 3. Jestliže tito pracovníci složili kvalifikační zkoušku, notář je může pověřit i činností vymezenou v § 19 s výjimkou jednotlivých úkonů podle § 3 odst. 1.

(2) Ke kvalifikační zkoušce musí být připuštěn další pracovník notáře, který byl zaměstnán u notáře nebo u státního notářství alespoň 1 rok. Notářská komora může do této doby započítat dobu, po kterou byl tento pracovník zaměstnán u soudu, advokáta, krajského sdružení advokátů nebo u komerčního právníka.

(3) Za kvalifikační zkoušku se považuje též odborná a jiná obdobná zkouška složená pracovníky státních notářství podle dřívějších předpisů. Notářská komora může uznat odbornou nebo jinou obdobnou zkoušku složenou pracovníky soudů, advokátů, krajského sdružení advokátů nebo komerčních právníků za kvalifikační zkoušku podle tohoto zákona.

(1) Činnost pracovníků notáře na základě jeho pověření podle § 19, 23 a § 26 odst. 1 se považuje za činnost notáře.

(2) Při výkonu této činnosti se pracovník podepisuje svým jménem a používá úřední razítko notáře.

(1) Notář je povinen uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za újmu vzniklou pracovníkům při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Pojištění musí trvat po celou dobu, po kterou notář pracovníky zaměstnává.

(2) Pracovněprávní vztahy mezi notářem a jeho pracovníky se řídí zákoníkem práce.

(1) Notářská komora se zřizuje v obvodu každého krajského soudu a v obvodu městského soudu v Praze.

(2) Obvody a sídla notářských komor se shodují s obvody a sídly krajských soudů.

(3) Obvod a sídlo notářské komory pro hlavní město Prahu se shoduje s obvodem a sídlem městského soudu v Praze.

(4) Notářská komora sdružuje všechny notáře se sídlem v jejím obvodu. Notář se stává členem notářské komory dnem jeho jmenování notářem. Členství v notářské komoře zaniká jeho odvoláním nebo smrtí.

(5) Notářská komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří členské příspěvky, dary a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou notáři povinni platit ve výši stanovené kolegiem notářů (dále jen „kolegium“).

Notářská komora má tyto orgány:

a) kolegium,

b) prezidium,

c) prezidenta notářské komory (dále jen „prezident“),

d) revizní komisi.

(1) Nejvyšším orgánem notářské komory je kolegium.

(2) Právo účastnit se jednání kolegia mají notáři a kandidáti z obvodu notářské komory; kandidáti mají jen poradní hlas. Notář může písemně pověřit jiného notáře, aby ho při jednání kolegia zastupoval a jeho jménem hlasoval. Zastoupený notář se považuje za přítomného na jednání kolegia.

(3) Kolegium

a) z členů notářské komory volí a odvolává členy prezidia a revizní komise,

b) ze zvolených členů prezidia volí a odvolává prezidenta a viceprezidenta (dále jen „viceprezident“),

c) z členů notářské komory volí a odvolává delegáty notářské komory v Komoře (dále jen „delegáti“), a to jednoho delegáta na každých započatých 20 členů notářské komory,

d) ze zvolených členů revizní komise volí a odvolává předsedu této komise,

e) projednává a schvaluje zprávy o činnosti ostatních orgánů notářské komory,

f) schvaluje rozpočet a hospodaření notářské komory,

g) zřizuje sociální a jiné fondy a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,

h) stanoví výši členských příspěvků,

i) schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech notářské komory,

j) může zrušit nebo změnit usnesení prezidia.

(1) Prezidium je řídícím a výkonným orgánem notářské komory; má pět až devět členů.

(2) Prezidium

a) svolává kolegium nejméně jednou za rok; svolá kolegium do jednoho měsíce vždy, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů notářské komory nebo požádá-li o to revizní komise,

b) vede evidenci notářů se sídlem v obvodu notářské komory,

c) hospodaří s finančními prostředky notářské komory a spravuje její majetek,

d) hospodaří s fondy notářské komory,

e) organizuje kvalifikační zkoušky a jmenuje členy zkušební komise,

f) vykonává působnost notářské komory stanovenou tímto zákonem.

(1) Prezident

a) zastupuje notářskou komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech,

b) řídí jednání kolegia,

c) svolává prezidium nejméně jednou za tři měsíce; svolá prezidium do deseti dnů vždy, požádá-li o to jedna třetina členů prezidia nebo požádá-li o to revizní komise,

d) řídí jednání prezidia,

e) činí rozhodnutí v působnosti prezidia, která nesnesou odkladu; rozhodnutí musí být schválena při nejbližším jednání prezidia,

f) k žádosti notáře uděluje souhlas s jeho nepřítomností v notářském úřadu po dobu delší než jeden měsíc.

(2) Prezidenta zastupuje viceprezident.

(1) Revizní komisi tvoří předseda a další dva členové.

(2) Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu.

(3) Revizní komise

a) kontroluje plnění usnesení kolegia a činnost prezidia; za tím účelem musí být revizní komisi umožněn přístup ke všem dokladům notářské komory,

b) podává kolegiu nejméně jednou za rok zprávu o výsledcích kontrol.

(1) Zřizuje se Komora se sídlem v Praze.

(2) Komoru tvoří notářské komory.

(3) Komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří příspěvky notářských komor, dary a jiné příjmy. Notářské komory jsou povinny platit příspěvky ve výši stanovené sněmem Komory (dále jen „sněm“).

(1) Komora vede, provozuje a spravuje Rejstřík zástav, Sbírku dokumentů a tyto evidence a seznamy:

a) Evidenci právních jednání pro případ smrti,

b) Evidenci listin o manželském majetkovém režimu,

c) Seznam prohlášení o určení opatrovníka,

d) Seznam listin o manželském majetkovém režimu,

e) Evidenci ověřených podpisů.

(2) Při zápisu, změně nebo výmazu údajů do Rejstříku zástav, Sbírky dokumentů, evidencí a seznamů podle odstavce 1 Komora a notáři využívají údaje vedené v základních registrech, popřípadě údaje vedené v agendových informačních systémech. S výjimkou údajů zapsaných ve Sbírce dokumentů a Evidenci ověřených podpisů vede Komora zapsané údaje aktualizované podle stavu vedeného v základních registrech.

(3) Údaje ze základních registrů a údaje z agendových informačních systémů mohou notáři využívat také prostřednictvím informačního systému, který vede, spravuje a provozuje Komora.

(4) Komora vede Rejstřík zástav, Sbírku dokumentů, evidence a seznamy v elektronické podobě. Komora stanoví předpisy postup při vedení, správě a provozu evidence, seznamu, Rejstříku zástav a Sbírky dokumentů a způsob určení náhrady hotových výdajů Komory spojených s vedením evidence, seznamu, Rejstříku zástav a Sbírky dokumentů.

(5) V předpisu o Rejstříku zástav Komora stanoví zejména

a) postup a způsob zápisu údaje, jeho změny a výmazu,

b) jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se do Rejstříku zástav zapisují,

c) kdo zapisuje údaje podle písmene b) do Rejstříku zástav,

d) postup a způsob vydávání opisů, výpisů a potvrzení z Rejstříku zástav,

e) postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.

(6) V předpisu o Evidenci právních jednání pro případ smrti Komora stanoví zejména

a) jaké údaje se do evidence zapisují,

b) postup a způsob zápisu údaje, jeho změny a výmazu,

c) v jakých případech zápis změny činí Komora,

d) způsob a postup poskytování sdělení a vydávání opisu zápisu nebo potvrzení,

e) postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.

(7) V předpisu o Evidenci listin o manželském majetkovém režimu Komora stanoví zejména

a) jaké údaje se do evidence zapisují,

b) postup a způsob zápisu údaje, jeho změny a výmazu,

c) v jakých případech zápis změny činí Komora.

(8) V předpisu o Seznamu prohlášení o určení opatrovníka Komora stanoví zejména

a) postup a způsob zápisu údaje,

b) postup a způsob zápisu změny údaje a jeho výmazu,

c) jaké změny zápisu a jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se do seznamu zapisují,

d) kdo zapisuje údaje podle písmen b) a c) do seznamu.

(9) V předpisu o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu Komora stanoví zejména

a) postup a způsob zápisu údaje,

b) postup a způsob zápisu změny údaje a jeho výmazu,

c) jaké změny zápisu a jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se do seznamu zapisují,

d) kdo zapisuje údaje podle písmen b) a c) do seznamu,

e) postup a způsob vydávání opisů a potvrzení ze seznamu,

f) postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.

(10) V předpisu o Evidenci ověřených podpisů Komora stanoví zejména

a) postup a způsob zápisu údajů,

b) postup a způsob nahlížení do evidence.

(11) V předpisu o Sbírce dokumentů Komora stanoví zejména

a) postup a způsob založení dokumentu a zápisu, změny nebo výmazu údajů o dokumentu,

b) jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se o dokumentu evidují,

c) kdo zapisuje údaje podle písmen a) a b) do Sbírky dokumentů,

d) postup a způsob nahlížení do Sbírky dokumentů,

e) postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.

(12) Komora uchovává údaje vedené v Rejstříku zástav, Sbírce dokumentů a v evidenci a seznamu uvedených v odstavci 1 písm. a), d) a e) i po provedení výmazu, ledaže stanoví tento zákon jinak. Komora na písemnou žádost soudu nebo orgánů činných v trestním řízení poskytne informace ze souboru dat skončených věcí. Informace ze souboru dat obsahující údaje evidence uvedené v odstavci 1 písm. a) lze poskytnout pouze po úmrtí zůstavitele.

(13) Komoře náleží odměna za sdělení podle § 35c odst. 2 osobě, která prokáže právní zájem, za provedení zápisu údaje nebo změny zápisu do Rejstříku zástav podle § 35h a za založení smlouvy o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a) do rejstříku Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35k odst. 2. Komoře dále náleží náhrada hotových výdajů spojených s vedením, provozem a správou evidence, seznamu, Rejstříku zástav a Sbírky dokumentů, jednorázová náhrada hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z Rejstříku zástav a paušální roční náhrada hotových výdajů za poskytování údajů prostřednictvím tohoto přístupu orgánům veřejné moci.

(14) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši odměn, jednorázové náhrady hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z Rejstříku zástav a paušální roční náhrady hotových výdajů za poskytování údajů z Rejstříku zástav orgánům veřejné moci náležející Komoře.

(1) V Evidenci právních jednání pro případ smrti se evidují listiny o těchto právních jednáních zůstavitele učiněných pro případ smrti:

a) závěti, dovětku, dědické smlouvě,

b) prohlášení o vydědění a prohlášení o tom, že dědic, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, pozůstalosti nenabude,

c) přikázání započtení na dědický podíl, není-li takové přikázání obsaženo v závěti,

d) povolání správce pozůstalosti, není-li povolán v závěti,

e) smlouvě o zřeknutí se dědického práva,

f) zrušení právních jednání podle písmen a) až e).

(2) Listiny o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které nemají formu notářského zápisu, se evidují jen, jsou-li v notářské úschově.

(3) Listiny o povolání správce pozůstalosti a listiny o jejich zrušení jsou evidovány odděleně od ostatních evidovaných listin. Spolu s listinami o povolání správce pozůstalosti jsou evidovány závěti obsahující povolání vykonavatele závěti, má-li závěť, ve které je povolání vykonavatele obsaženo, formu notářského zápisu nebo je-li uložena v notářské úschově. V takovém případě je závěť evidována v obou oddělených evidencích. To platí i pro závěť, obsahuje-li povolání správce pozůstalosti.

(1) Zápisy údajů do Evidence právních jednání pro případ smrti provádí dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu notář, který listiny o právních jednáních zůstavitele uvedených v § 35b odst. 1 přijal do notářské úschovy nebo o takovém právním jednání sepsal notářský zápis.

(2) Komora sdělí soudu nebo jinému státnímu orgánu a osobě, která prokáže právní zájem, na jejich žádost, zda je či není evidována listina o právním jednání zůstavitele pro případ smrti a je-li evidována, u kterého notáře je uložena. Sdělení lze poskytnout jen po úmrtí zůstavitele. Komora takové sdělení poskytne také notáři, má-li jít o listinu o právním jednání pro případ smrti učiněné zůstavitelem, o jehož pozůstalosti je vedeno řízení, v němž byl notář pověřen provedením úkonů jako soudní komisař podle zákona o zvláštních řízeních soudních; sdělení poskytne dálkovým přístupem na základě žádosti notáře.

(3) Kterýkoli notář osobě, která prokáže právní zájem, na její žádost o sdělení, zda je v Evidenci právních jednání pro případ smrti evidována listina o povolání správce pozůstalosti nebo o povolání vykonavatele závěti, a u kterého notáře je uložena, vydá opis zápisu z Evidence právních jednání pro případ smrti, je-li listina o takovém právním jednání zůstavitele evidována; není-li evidována, vydá potvrzení o tom, že evidována není. Je-li evidováno více takových listin učiněných stejným zůstavitelem, obsahuje opis zápisu údaje o všech těchto listinách. Ustanovení odstavce 2 věty druhé se použijí obdobně.

(1) V Evidenci listin o manželském majetkovém režimu se evidují

a) smlouvy manželů nebo snoubenců o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu,

b) dohody manželů o změně smluveného režimu,

c) smlouvy manželů o změně manželského majetkového režimu založeného rozhodnutím soudu,

d) rozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah,

e) rozhodnutí soudu, kterými soud změnil manželský majetkový režim založený rozhodnutím soudu nebo smluvený manželský majetkový režim.

(2) Zápisy údajů do Evidence listin o manželském majetkovém režimu o smlouvě nebo o dohodě podle odstavce 1 písm. a) až c) provádí dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu notář, který smlouvu nebo dohodu sepsal. Zápisy údajů o rozhodnutích soudu podle odstavce 1 písm. d) a e) provádí Komora na základě stejnopisů těchto rozhodnutí zasílaných Komoře soudy v elektronické podobě.

(3) Komora sdělí notáři, zda je či není evidována smlouva nebo dohoda podle odstavce 1 písm. a) až c) uzavřená zůstavitelem, o jehož pozůstalosti se vede řízení, v němž byl notář pověřen provedením úkonů jako soudní komisař podle zákona o zvláštních řízeních soudních nebo zda je či není evidováno rozhodnutí soudu podle odstavce 1 písm. d) a e) ohledně majetkového režimu zůstavitele a jeho manžela; je-li evidována smlouva nebo dohoda, sdělí také, u kterého notáře je uložena.

(4) Komora poskytne notáři sdělení dálkovým přístupem na základě jeho žádosti.

(1) V Seznamu prohlášení o určení opatrovníka se evidují prohlášení o určení, kdo se má stát opatrovníkem, a o odvolání prohlášení o takovém určení (dále jen „prohlášení o určení opatrovníka“), mající formu notářského zápisu.

(2) Do Seznamu prohlášení o určení opatrovníka se zapisuje jméno, příjmení, datum narození a adresa místa pobytu7), není-li, tak bydliště (dále jen „pobyt“) toho, kdo prohlášení o určení opatrovníka pořídil (dále jen „pořizovatel prohlášení“), toho, kdo byl v prohlášení určen k tomu, aby se stal opatrovníkem (dále jen „určený opatrovník“), jméno, příjmení a sídlo notáře, který prohlášení o určení opatrovníka sepsal, a další údaje stanovené předpisem Komory o Seznamu prohlášení o určení opatrovníka.

(3) Zápis údajů o prohlášení o určení opatrovníka do Seznamu prohlášení o určení opatrovníka provádí dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu notář, který takové prohlášení sepsal.

(4) Komora sdělí soudu na jeho žádost, zda je či není prohlášení o určení opatrovníka v Seznamu prohlášení o určení opatrovníka evidováno; je-li evidováno, také zapsané údaje o pořizovateli prohlášení, o určeném opatrovníku a údaj, u kterého notáře je prohlášení o určení opatrovníka uloženo. Žádost se podává a sdělení se poskytuje dálkovým přístupem.