Notářský řád

Je-li listina přijata do notářské úschovy za účelem jejího vydání další osobě, postupuje notář přiměřeně podle § 82 až 89a.

(1) Notář vede knihu notářských úschov, do které se zapisují údaje sloužící k evidenci notářské úschovy listin a notářské úschovy peněz, nebo správy majetku podle § 3 odst. 2, při níž notář takovou úschovu převzal.

(2) Kniha notářských úschov je vedena prostřednictvím informačního systému Komory (§ 35a odst. 3). Komora provádí dohled na plnění povinností notáře při provádění úschov uvedených v odstavci 1 i prostřednictvím automatizovaného vyhodnocení dat.

(3) Způsob vedení knihy notářských úschov a povinnosti notáře při provádění úschov uvedených v odstavci 1 stanoví předpis Komory.

(1) Z notářských zápisů se vydávají stejnopisy, ledaže tento zákon stanoví jinak. Opisy a ověřené opisy notářských zápisů se vydávají jen, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

(2) Z notářských zápisů o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, která jsou uvedena v § 35b odst. 1, nejde-li o notářský zápis o dědické smlouvě nebo o smlouvě o zřeknutí se dědického práva, anebo o jejich zrušení, se za života zůstavitele vydávají jen jejich opisy.

(3) Není-li opis notářského zápisu vyhotoven prostřednictvím kopírovacího zařízení, vyhotoví se tak, že za text notářského zápisu se uvedou vypsané jméno, příjmení, případně akademický titul a funkce toho, kdo notářský zápis sepsal a podepsal, se zkratkou „v. r.“, a opis otisku úředního razítka notáře se zkratkou „L. S.“, vypsaná jména, příjmení, případně akademické tituly dalších osob, které notářský zápis podepsaly, se zkratkou „v. r.“, případně opisy otisků razítek připojených k podpisu těchto dalších osob se zkratkou „L. S.“; to neplatí v případě notářského zápisu sepsaného v elektronické podobě.

(1) Stejnopisy notářských zápisů se vydávají účastníkům, není-li v notářském zápisu stanoveno jinak. Někomu jinému mohou být také vydány, jestliže všichni účastníci s tím souhlasí. Stejnopisy notářských zápisů o osvědčení se však vydávají všem osobám, které prokáží právní zájem na vydání.

(2) Notář, u kterého je uložen notářský zápis o povolání správce pozůstalosti nebo závěti obsahující povolání správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, vydá po úmrtí zůstavitele stejnopis tohoto notářského zápisu každému, kdo mu prokáže právní zájem a úmrtí zůstavitele. Úmrtí lze prokázat pouze úmrtním listem nebo rozsudkem soudu o prohlášení za mrtvého nebo jejich úředně ověřeným opisem.

(3) Opisy notářských zápisů lze vydat osobám, kterým lze vydat stejnopisy. Jiným osobám lze opisy vydat jen se souhlasem osob, kterým lze vydat stejnopisy. Opisy notářských zápisů o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, která jsou uvedena v § 35b odst. 1, nejde-li o notářský zápis o dědické smlouvě nebo o smlouvě o zřeknutí se dědického práva anebo o jejich zrušení, lze vydat jen zůstaviteli nebo jeho zmocněnci, který se vykáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem.

(1) Stejnopis notářského zápisu obsahuje opis notářského zápisu a doložku, kterou se potvrzuje, že stejnopis notářského zápisu se doslovně shoduje s notářským zápisem (dále jen „doložka“). Má-li notářský zápis přílohy, obsahuje stejnopis také opisy takových příloh; doložkou se potvrdí, že i opisy příloh souhlasí doslovně s přílohami notářského zápisu.

(2) Doložka, kromě potvrzení podle odstavce 1, obsahuje také den, měsíc a rok vyhotovení stejnopisu, otisk úředního razítka notáře a podpis toho, kdo stejnopis notářského zápisu vyhotovuje.

(3) Jde-li o stejnopis notářského zápisu sepsaného v elektronické podobě, obsahuje doložka také údaje o jménu a příjmení osob, které notářský zápis elektronicky podepsaly.

(1) Z notářského zápisu lze vydat výpis. Výpis z notářského zápisu se může týkat i jen některých samostatných právních jednání nebo jen některých skutečností uvedených v notářském zápisu anebo jen celého notářského zápisu bez jeho příloh nebo bez některé z nich. Při vydávání výpisů se použije přiměřeně postup týkající se vydávání stejnopisů. V doložce se také uvede, s jakou částí notářského zápisu a případně s jakou jeho přílohou se výpis doslovně shoduje, případně, že neobsahuje opisy příloh notářského zápisu, nebo některých z nich.

(2) Výpis podle odstavce 1 nesmí zpochybnit obsah notářského zápisu, z něhož byl vydán.

(1) Notář může vydat potvrzení o skutečnostech známých z jeho spisů. Potvrzení se vydává účastníkům a dále osobám, které ho potřebují k uplatnění nebo hájení svých práv, pokud s tím účastníci projeví souhlas.

(2) Potvrzení vyjadřuje stručně a výstižně skutečnosti, které se potvrzují, údaj o tom, komu a k jakému účelu bylo vydáno, datum vyhotovení, otisk úředního razítka notáře a podpis notáře.

Stejnopisy notářských zápisů, opisy notářských zápisů, výpisy z notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů mohou být vydány i v elektronické podobě. Stejnopisy notářských zápisů, výpisy z notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů vydávané v elektronické podobě se opatří kvalifikovaným elektronickým podpisem a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem toho, kdo je vydal. Podpisem podle § 92 odst. 2 a § 94 odst. 2 se v tomto případě rozumí kvalifikovaný elektronický podpis. Otisk úředního razítka notáře podle § 92 odst. 2 a § 94 odst. 2 se nevyžaduje.

Notář na žádost věřitele doručí oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle občanského zákoníku (dále jen „oznámení o výhradě“) tomu, koho žadatel označil za toho, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat.

(1) O žádosti podle § 94b notář sepíše za účasti věřitele protokol, který musí obsahovat

a) místo a datum sepsání protokolu,

b) jméno, příjmení, datum narození a pobyt věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo, a dále jméno, příjmení, datum narození a pobyt jejího přítomného zástupce,

c) jméno, příjmení, datum narození a pobyt toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno, a jde-li o právnickou osobu, tak její název, sídlo a identifikační číslo,

d) adresu, na kterou má být oznámení doručeno, je-li rozdílná od pobytu nebo sídla,

e) údaj o tom, že bylo oznámení o výhradě notářem převzato, a

f) podpis věřitele, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

(2) Jedno vyhotovení protokolu notář předá věřiteli.

(3) Notář neodpovídá za obsah oznámení o výhradě.

(4) Notář zašle oznámení o výhradě osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile notář zjistí, že bylo oznámení o výhradě této osobě doručeno a kdy se tak stalo, sdělí tyto skutečnosti věřiteli. Nepodaří-li se notáři oznámení o výhradě doručit, sdělí tuto skutečnost věřiteli.

(1) Věřitel může oznámení o výhradě učinit do protokolu o žádosti podle § 94b, který musí obsahovat

a) místo a datum sepsání protokolu,

b) jméno, příjmení, datum narození a pobyt věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo, a dále jméno, příjmení, datum narození a pobyt jejího přítomného zástupce,

c) oznámení o výhradě, které musí mít tyto náležitosti:

1. jméno, příjmení, datum narození a pobyt věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo a dále jméno, příjmení, datum narození a pobyt jejího zástupce, který jménem věřitele oznámení o výhradě činí,

2. jméno, příjmení, datum narození a pobyt toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a identifikační číslo,

3. označení právního jednání, ohledně něhož si vyhrazuje věřitel práva dovolat se jeho neúčinnosti,

4. jméno, příjmení, datum narození a pobyt dlužníka věřitele a je-li dlužníkem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo,

5. označení pohledávky věřitele vůči dlužníku,

6. výhradu věřitele práva dovolat se neúčinnosti právního jednání,

d) podpis věřitele, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

(2) Notář další vyhotovení protokolu předá věřiteli a další vyhotovení protokolu zašle osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) bodě 2 do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile notář zjistí, že bylo vyhotovení protokolu této osobě doručeno a kdy se tak stalo, nebo nepodaří-li se notáři oznámení o výhradě doručit, sdělí tyto skutečnosti věřiteli.

(1) Ten, kdo žádá o úkon podle § 94b, je povinen notáři prokázat svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li ho notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své totožnosti i její existenci podle § 64 odst. 1. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem právnické osoby jiná právnická osoba.

(2) Není-li notáři totožnost, případně existence podle odstavce 1 prokázána, notář odmítne požadovaný úkon provést.

(1) Účastníci, jejich zástupci a právní nástupci mohou nahlížet do spisů a činit si z nich výpisy a opisy.

(2) Někdo jiný než osoba uvedená v odstavci 1 může nahlížet do spisů a činit si z nich výpisy a opisy, jsou-li pro to vážné důvody a oprávněné zájmy účastníků tím nemohou být dotčeny. Při výkonu tohoto oprávnění těmi, jimž je podle § 96 povinen zapůjčit spisy, notář nezjišťuje splnění podmínek uvedených ve větě první.

(3) Do spisů týkajících se činnosti podle § 3 odst. 1 může nahlížet jen klient, a jiné osoby jen s jeho souhlasem.

(4) Osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 nahlížejí do spisů v kanceláři notáře a pod jeho dohledem nebo pod dohledem jím pověřeného pracovníka. O nahlédnutí se ve spise učiní záznam.

(1) Notář vede evidenční pomůcky. Při zakládání a vedení evidenčních pomůcek se postupuje podle kancelářského řádu.

(2) Ti, jimž je notář povinen zapůjčit spisy podle § 96, mohou rovněž nahlížet do evidenčních pomůcek, zejména do příslušného svazku ověřovací knihy, a činit z nich opisy a výpisy.

Notář zapůjčí své spisy a evidenční pomůcky, zejména příslušný svazek ověřovací knihy, týkající se notářské činnosti na základě písemné žádosti ministerstvu, Komoře, příslušné notářské komoře, soudům, soudním komisařům5c), orgánům činným v trestním řízení, finančním orgánům a znalcům ustanoveným v řízení před státním orgánem, pokud nemohou podat znalecký posudek bez znalosti spisu. Spisy týkající se činnosti podle § 3 odst. 1 zapůjčí jen se souhlasem klienta.

(1) Notář rekonstruuje na návrh účastníků spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily. Notář může provést rekonstrukci i bez návrhu.

(2) Notář pořídí ověřené opisy písemností, které si zapůjčí od účastníků, jejich právních zástupců nebo právních nástupců účastníků, od soudu, katastrálního úřadu či od jiného orgánu, od jiného notáře či od znalce. Na opisech uvede doložku o tom, že písemnost nastupuje místo zničené nebo ztracené listiny.

(3) Notář může rovněž provést potřebné šetření o obsahu listiny, zejména vyslechne účastníky, popřípadě jejich právní nástupce. O výsledku šetření sepíše protokol, v němž uvede všechny okolnosti, které zjistil při svém šetření, a zachytí obsah sdělení účastníků nebo jejich právních nástupců.

(1) Notář ukládá spisy skončených věcí odděleně podle jejich jednotlivých druhů ve své kanceláři.

(2) Notář uschovává notářské zápisy v kovové skříni pod uzávěrou, odděleně od spisů. Notářské zápisy musí být uloženy do kovové skříně bez zbytečného odkladu po jejich vyhotovení.

(1) Na nahlížení do notářských zápisů se použije úprava v § 95 obdobně.

(2) Do notářského zápisu o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které je uvedeno v § 35b odst. 1, však mají právo nahlížet za života zůstavitele jen účastníci. Ustanovení § 95 odst. 2 se nepoužije.

(1) Notář zapůjčí notářský zápis jen soudu, soudnímu komisaři, ministerstvu, Komoře a příslušné notářské komoře na jejich žádost. Notářský zápis o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které je uvedeno v § 35a odst. 1, však nesmí být za života pořizovatele zapůjčen nikomu.

(2) Notář před zapůjčením notářského zápisu vyhotoví jeho opis prostřednictvím kopírovacího zařízení, ověří jeho shodu s notářským zápisem podle § 73 odst. 1 a ověřený opis notářského zápisu založí namísto zapůjčeného notářského zápisu; připojí k němu žádost, na jejímž základě byl notářský zápis zapůjčen. V ověřovací doložce také uvede údaj o tom, že ověřený opis notářského zápisu se vyhotovuje k založení namísto notářského zápisu z důvodu jeho zapůjčení podle odstavce 1.

(3) Po dobu zapůjčení notářského zápisu podle odstavce 1 notář vydává namísto stejnopisů zapůjčeného notářského zápisu stejnopisy založeného ověřeného opisu zapůjčeného notářského zápisu; při jejich vyhotovení opis ověřeného opisu zapůjčeného notářského zápisu vyhotoví prostřednictvím kopírovacího zařízení. Soud, ministerstvo, Komora nebo příslušná notářská komora mohou vydávání takových stejnopisů zakázat nebo pozastavit. Ověřený opis zapůjčeného notářského zápisu, jakož i jeho stejnopisy jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené tímto zákonem.

(4) Po vrácení zapůjčeného notářského zápisu se notářský zápis založí a jeho ověřený opis vyhotovený podle odstavce 2 se spolu s připojenou žádostí založí do spisu. Jestliže v době zapůjčení notářského zápisu notář vydal stejnopis založeného ověřeného opisu notářského zápisu, ověřený opis notářského zápisu se přiloží k založenému vrácenému notářskému zápisu.

(1) Notářský zápis nesmí být vydán nikomu. To neplatí, jde-li o notářský zápis o právním jednání pro případ smrti uvedeném v § 35b odst. 1 písm. a), s výjimkou dědické smlouvy, a v písm. b) a c) (dále jen „notářský zápis o závěti“) a požádá-li o jeho vydání ten, který touto formou pro případ smrti pořídil (dále jen „pořizovatel závěti“).

(2) Notář při vydání notářského zápisu o závěti postupuje podle občanského zákoníku. Při tomto postupu notář

a) na vydávaném notářském zápisu o závěti poznamená doložkou o vydání notářského zápisu údaje předepsané zvláštním zákonem a také datum vydání, své jméno, příjmení, sídlo a označení notář, doložku opatří otiskem úředního razítka notáře a podepíše ji,

b) o vydání notářského zápisu o závěti sepíše za účasti pořizovatele závěti protokol.

(3) Protokol o vydání notářského zápisu o závěti musí obsahovat

a) datum a místo sepsání protokolu,

b) jméno, příjmení a sídlo notáře, který notářský zápis o závěti vydal,

c) jméno, příjmení a datum narození pořizovatele závěti a údaj o tom, že byla notáři prokázána jeho totožnost, nebo že notář pořizovatele osobně zná,

d) označení notářského zápisu o závěti, včetně data jeho sepsání, jména, příjmení a sídla notáře, který ho sepsal, není-li to notář, který ho vydal,

e) údaj o tom, že pořizovatel závěti o vydání notářského zápisu o závěti požádal,

f) poučení notáře o tom, že vydáním notářského zápisu o závěti se podle občanského zákoníku právní jednání pro případ smrti považuje za odvolané,

g) podpis pořizovatele závěti, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,

h) další údaje, stanoví-li tak tento zákon.

(4) Pro prokázání totožnosti pořizovatele závěti se použije obdobně ustanovení § 64 odst. 1. Je-li totožnost prokázána svědky totožnosti, platí pro ně přiměřeně ustanovení § 66. V protokolu se uvede jejich jméno, příjmení a datum narození, údaj o tom, že jejich totožnost byla notáři prokázána a také jejich prohlášení o tom, že pořizovatele závěti znají osobně. Není-li notáři totožnost pořizovatele závěti prokázána, notář odmítne notářský zápis o závěti vydat.

(5) Notář protokol založí do spisu a jeho další vyhotovení založí namísto vydaného notářského zápisu o závěti. Pořizovateli závěti vydá notář další vyhotovení protokolu na základě jeho žádosti. Jinému se vyhotovení protokolu nevydává.

(6) Notář po vydání notářského zápisu o závěti provede výmaz všech údajů o této listině v Evidenci právních jednání pro případ smrti.

(1) Notář, který byl jmenován do uvolněného notářského úřadu, převezme do úschovy notářské zápisy, spisy, předměty úschov a evidenční pomůcky notáře, který zemřel nebo který byl odvolán.

(2) Úřední razítka notáře, který zemřel nebo byl odvolán, převezme příslušná notářská komora.

(1) Je-li uvolněný notářský úřad zrušen podle § 8, převezme do úschovy věci uvedené v § 103 odst. 1 notář, kterého určí příslušná notářská komora. Ustanovení § 14 odst. 5 se použije obdobně.

(2) O převzetí úředních razítek platí § 103 odst. 2.

Notář, který převzal do úschovy notářské zápisy a spisy podle § 103 a 104, vydává z nich stejnopisy, opisy, výpisy a potvrzení. O nahlížení a zapůjčení těchto notářských zápisů a spisů platí § 95 a následující.

Za činnost notáře náleží notáři odměna, náhrada za promeškaný čas a náhrada hotových výdajů, a je-li notář plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), rovněž částka odpovídající této dani, kterou je notář povinen z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu.5d)

Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny, náhrady za promeškaný čas a náhrady hotových výdajů stanoví ministerstvo obecně závazným právním předpisem.

Odměnu notáře, náhradu za promeškaný čas, náhradu hotových výdajů, a je-li notář plátcem daně, rovněž částku odpovídající této dani, kterou je notář povinen z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu,5d) platí ten, kdo žádá o provedení notářského úkonu. Je-li plátců více, platí odměnu společně a nerozdílně.

Notář má právo vyžadovat složení přiměřené zálohy na odměnu a na náhradu hotových výdajů.

(1) Soud, který pověřil notáře provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře, sleduje, zda notář zpracovává osobní údaje při provádění těchto úkonů v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů. Zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom příslušného notáře a uvede, jak je napravit.

(2) Soud, který pověřil notáře provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře, přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů notářem a informuje o způsobu jejich vyřízení toho, kdo podnět učinil, tak, aby předcházel ohrožení

a) plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

b) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,

c) ochrany utajovaných informací, nebo

d) oprávněných zájmů třetí osoby.

Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6796) se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány notáři při provádění úkonů soudního komisaře v řízení o pozůstalosti nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění

a) předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

b) ochrany nezávislosti soudů a soudců,

c) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod jiných osob, nebo

d) vymáhání soukromoprávních nároků.

(1) Komora je oprávněna zpracovávat osobní údaje pro účely vedení, správy a provozu evidence, seznamu, Rejstříku zástav a Sbírky dokumentů.

(2) Notářské komory a Komora jsou oprávněny zpracovávat osobní údaje pro účely evidence notářů, notářských kandidátů a notářských koncipientů a pro plnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.

(3) Notář je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro potřeby výkonu notářské činnosti, další činnosti podle § 3, jiné činnosti podle § 4 a pro účely vedení evidenčních pomůcek.

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává notářskou činnost nebo další činnost notáře podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat, nebo

b) použije označení „notář“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 200 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.

(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.

(1) Státní notáři, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru k příslušnému krajskému soudu, se stávají tímto dnem, pokud s tím souhlasí, notáři podle tohoto zákona v obvodu okresního soudu, v jehož obvodu ke dni účinnosti tohoto zákona byli ve funkci státního notáře.

(2) Ministr zřídí ke dni účinnosti tohoto zákona v obvodu každého okresního soudu notářské úřady v počtu odpovídajícím počtu notářů podle odstavce 1.

(1) Do doby ustanovení orgánů notářských komor vykonávají jejich funkce krajské soudy. Do doby ustanovení Komory vykonává její funkce ministerstvo.

(2) Krajské soudy svolají nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona ustavující zasedání kolegií notářských komor, které zvolí orgány notářských komor a delegáty sněmu. Ministerstvo svolá nejpozději do 90 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona ustavující zasedání sněmu, které zvolí orgány Komory.

(1) Ministr na návrh Komory může po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona zcela započítat do notářské praxe podle § 7 odst. 2 jinou právní praxi.

(2) Notářská komora může po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona započítat do doby podle § 26 odst. 2 dobu výkonu jiné obdobné činnosti.

Stejnopisy, opisy a výpisy z notářských zápisů sepsaných státním notářstvím a potvrzení ze spisů vedených v nerozhodovací činnosti státního notářství, které jsou uloženy u okresního soudu, vydává notář se sídlem v sídle tohoto okresního soudu, který byl pro příslušný kalendářní rok určen notářskou komorou.

Předseda okresního soudu rozdělí stejnoměrně mezi notáře v obvodu okresního soudu závěti, které byly uloženy do úschovy státního notářství. O úschově závěti vyrozumí pořizovatele na jeho žádost. Notář postupuje podle § 84.

Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

V § 11 odst. 1 se vypouštějí slova „a notářství“.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

1) § 38 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 250l a násl. občanského soudního řádu.

3a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

4) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády ČSFR č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů.

4a) § 143a občanského zákoníku.

4b) § 274 písm. i) občanského soudního řádu.

4c) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb.

4f) Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti.

4d) § 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů.

4e) § 200ua občanského soudního řádu.

Čl. 2 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. 4. 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky.

5) Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5c) § 38 odst. 1 občanského soudního řádu.

5d) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

7) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

10) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.

11) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.

12) § 38ac zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 49/2020 Sb.

13) § 1 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.