§ 67 Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Zaměstnanci
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 365/2011 Sb. · § 67 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 67 zákona 365/2011 stanovuje, v jakých případech a v jaké výši náleží zaměstnanci odstupné od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru, a upřesňuje, kdy má být odstupné vyplaceno.
§ 67
(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
(2) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své odpovědnosti podle § 367 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší.
(3) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.
(4) Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.“.
69. V § 69 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit; soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
70. V § 69 odst. 3 se slova „, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně jinak,“ nahrazují slovy „, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně na jiném dnu skončení,“.
71. V § 70 odst. 2 se slova „, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak,“ nahrazují slovy „, pokud se se zaměstnancem nedohodne písemně na jiném dnu skončení,“.
72. V § 71 větě druhé se slovo „nemůže“ nahrazuje slovem „nesmí“.
73. § 73 zní:
Paragraf 67 zákona 365/2011 stanovuje, v jakých případech a v jaké výši náleží zaměstnanci odstupné od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru, a upřesňuje, kdy má být odstupné vyplaceno.
Co to znamená v praxi
Zaměstnanec má nárok na odstupné, pokud mu zaměstnavatel dá výpověď z organizačních důvodů (§ 52 písm. a) až c) zákoníku práce) nebo z důvodu, že nesmí dál konat práci pro pracovní úraz či nemoc z povolání (§ 52 písm. d) zákoníku práce), případně pokud se na těchto důvodech dohodnou.
Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u zaměstnavatele, přičemž se započítává i předchozí pracovní poměr, pokud přestávka mezi nimi nepřesáhla 6 měsíců.
Odstupné se vypočítává z průměrného měsíčního výdělku zaměstnance a může činit jednonásobek, dvojnásobek, trojnásobek nebo i více násobků průměrného výdělku, v závislosti na konkrétním důvodu a délce trvání pracovního poměru.
Zaměstnavatel je povinen vyplatit odstupné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se se zaměstnancem písemně nedohodne jinak.
Na co si dát pozor
Nárok na odstupné nevzniká, pokud zaměstnavatel prokáže, že se zcela zprostil odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání.
Pro správné určení výše odstupného je klíčové přesné posouzení délky trvání pracovního poměru a správný výpočet průměrného měsíčního výdělku.
Důvod rozvázání pracovního poměru musí být přesně specifikován v souladu s § 52 písm. a) až d) zákoníku práce, aby nárok na odstupné vznikl.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.