§ 173 hospodářský zákoník – Kompletnost
Hospodářský zákoník · 37/1971 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 173 Hospodářského zákoníku stanovuje pravidla pro kompletnost dodávaných výrobků, určuje, co se považuje za kompletní výrobek, a jak se postupuje, pokud výrobek není dodán kompletní. Smluvní ujednání o kompletnosti: Pokud to povaha výrobku nebo technická norma neřeší, organizace si musí ve smlouvě výslovně sjednat, co všechno tvoří kompletní výrobek. (§ 173 zákona č. 37/1971 Sb., hospodářský zákoník, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Kompletnost
- Týká se: dodavatel
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 37/1971 Sb.
(1) Neplyne-li to z povahy výrobků ani z technické normy, jsou organizace povinny ve smlouvě sjednat, co tvoří kompletní výrobek. Dodavatel je povinen dodat výrobek kompletní, i když některé jeho části nevyrábí.
(2) Výrobek je nekompletní, chybí-li některá samostatně použitelná část, jež podle smlouvy, technické normy nebo povahy výrobku měla být dodána současně s ním.
(3) Za nekompletní výrobky se považují také výrobky dodané bez stanoveného příslušenství, jestliže v technických normách, prováděcích předpisech nebo ve smlouvě je stanoveno, že se současně s výrobkem dodává jako jeho příslušenství dokumentace, atest, návod k použití, záruční list, náhradní díly, popřípadě jiné výrobky.
(4) Stejně se posuzuje dodávka, která neodpovídá ustanovení smlouvy, že výrobky mají být dodány v soupravách (sadách, sádkách, kompletech apod.); pokud v takových případech není v technické normě nebo v prováděcích předpisech stanoveno, které výrobky tvoří soupravu, musí to být sjednáno ve smlouvě.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Smluvní ujednání o kompletnosti: Pokud to povaha výrobku nebo technická norma neřeší, organizace si musí ve smlouvě výslovně sjednat, co všechno tvoří kompletní výrobek. Dodavatel je pak povinen dodat výrobek v této sjednané kompletnosti, i když některé jeho části sám nevyrábí.
- Nekompletnost kvůli chybějící části: Výrobek je považován za nekompletní, pokud chybí samostatně použitelná část, která měla být dodána současně s ním podle smlouvy, technické normy nebo povahy výrobku.
- Nekompletnost kvůli chybějícímu příslušenství: Za nekompletní se považuje i dodávka výrobku bez stanoveného příslušenství, jako je dokumentace, atest, návod, záruční list nebo náhradní díly, pokud je jejich dodání stanoveno technickými normami, prováděcími předpisy nebo smlouvou.
- Dodávka v soupravách: Stejná pravidla platí i pro dodávky, které neodpovídají smlouvě o dodání výrobků v soupravách (sadách, kompletech). Pokud není v technické normě nebo prováděcích předpisech stanoveno, co tvoří soupravu, musí to být sjednáno ve smlouvě.
Na co si dát pozor
- Důkladné sjednání ve smlouvě: Pokud povaha výrobku nebo technická norma neupravuje kompletnost, je klíčové detailně specifikovat kompletní výrobek a jeho příslušenství přímo ve smlouvě, aby se předešlo sporům.
- Znalost technických norem a předpisů: Organizace by měly znát příslušné technické normy a prováděcí předpisy, které mohou definovat kompletnost výrobku nebo povinné příslušenství, i když to není výslovně sjednáno ve smlouvě.
- Odpovědnost dodavatele: Dodavatel nese odpovědnost za kompletnost dodávky, a to i v případě, že některé části nebo příslušenství sám nevyrábí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 10 Kompletnost (Vyhláška ministerstva stavebnictví, kter)§ 173 Kompletnost (Hospodářský zákoník)§ 31 Minimální expediční množství (Vyhláška Státní arbitráže Československé)§ 11 Účinnost (Vyhláška o kontrole provozovaného systém)§ 27 Obsah a rozsah kontroly (Vyhláška ministerstva zdravotnictví Česk)