Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

(1) Je-li listina uvedená v § 142 odst. 1 z. z. ř. předložena osobně, uvede se v protokolu sepsaném podle § 142 odst. 2 z. z. ř. jméno, příjmení, datum narození a bydliště této osoby (dále jen „předkladatel“), dále její prohlášení, kde byla listina uložena nebo nalezena, a údaje uvedené v § 76 odst. 1 větě první.

(2) Jedná-li se o listinu, která měla být podle prohlášení předkladatele sepsána nebo podepsána zůstavitelem, uvede se v protokolu prohlášení předkladatele, zda byla listina sepsána nebo podepsána vlastní rukou zůstavitele a zda tomuto jednání byl přítomen.

(3) Jedná-li se o listinu, u níž spolupůsobili svědci nebo další osoby, zjišťuje se, jaké je jejich současné bydliště a jaký je jejich vztah k závětí povolaným a zákonným dědicům. Pokud svědkové nežijí, zjišťuje se také datum jejich smrti.

(4) V protokolu sepsaném podle odstavců 1 až 3 se potvrdí převzetí listiny a jedno jeho vyhotovení se vydá předkladateli.

(1) Bylo-li v řízení o pozůstalosti zjištěno, že zůstavitel zanechal více právních jednání pro případ smrti, která nejsou totožná, je třeba zjistit stav a obsah všech.

(2) Vyjde-li listina zůstavitele uvedená v § 142 odst. 1 z. z. ř. najevo až po skončení řízení o pozůstalosti, soud zjistí její stav a obsah a seznámí s ní osoby, jejichž práv nebo povinností by se listina mohla týkat. Na tuto činnost se pověření notáře podle § 101 z. z. ř. nevztahuje.

(1) Účastníci řízení mohou nahlížet do listin uvedených v § 142 odst. 1 z. z. ř., které nebyly sepsány formou notářského zápisu a jejichž stav a obsah byl zjištěn, a pořídit si z nich opisy nebo výpisy. Soud nebo soudní komisař, u nichž je listina uložena, umožní nahlédnutí do ní jen účastníkovi řízení. Pro nahlížení do notářských zápisů platí příslušná ustanovení notářského řádu.

(2) Listinu, která nebyla sepsána formou notářského zápisu, může soud zapůjčit jen jinému soudu nebo znalci ustanovenému k tomu, aby ohledně listiny vypracoval znalecký posudek, a dále orgánu činnému v trestním řízení pro účely trestního řízení. Na místo zapůjčené listiny se do Sbírky prohlášených pořízení pro případ smrti založí její ověřená kopie, na níž se vyznačí doložka obsahující údaje o tom, kdy a komu, popřípadě k jaké spisové značce byla listina zapůjčena.

(1) Zjistí-li se postupem podle § 140 odst. 1 z. z. ř., že zůstavitel uzavřel smlouvu o manželském majetkovém režimu a tato smlouva je uložena u soudního komisaře, postupuje se obdobně podle § 76 odst. 1.

(2) Soudní komisař v řízení také zjišťuje, zda zůstavitel měl změněn manželský majetkový režim listinou, která v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu není evidována.

V rámci předběžného šetření podle § 139 z. z. ř. soudní komisař zejména provede výslech osoby, o níž lze předpokládat, že je informována o osobních a majetkových poměrech zůstavitele, o jeho dluzích, nákladech jeho pohřbení, případně o jeho právních jednáních pro případ smrti, a vyhotoví o tom protokol.

Závěra pozůstalosti zajištěním motorového vozidla se provede uložením dokladů a startovacího zařízení nezbytného k provozu motorového vozidla do úschovy u soudu nebo u soudního komisaře. Tak se postupuje jen v případě, že motorové vozidlo se nachází na vhodném místě; jinak se umístí u vhodného schovatele.

(1) Závěru pozůstalosti zapečetěním v bytě nebo na jiném místě (dále jen „byt“) provede soud nebo soudní komisař u vstupu do bytu uzávěrami tak, aby bylo možno následně zjistit, zda nedošlo k neoprávněnému vniknutí do tohoto bytu. Jako uzávěra se zpravidla použije lepicí páska a otisky úředního razítka tak, aby bylo možno následně zjistit případné porušení uzávěry. O zapečetění bytu se vyhotoví protokol.

(2) Zapečetění bytu nelze provést, nebyl-li zůstavitel jeho jediným uživatelem nebo brání-li tomu jiná závažná okolnost. Překážka, která brání zapečetění, se uvede do protokolu nebo poznamená do spisu.

Pominou-li důvody zákazu výplaty z účtu nebo z vkladní knížky podle § 150 odst. 1 z. z. ř., zruší ho soud usnesením.

(1) Soudní komisař činí v řízení výzvy podle § 141 z. z. ř. týkající se aktiv a pasiv pozůstalosti, nepostačí-li k jejich zjištění údaje získané postupem podle § 172 a 173 z. z. ř. V dotazu vždy uvede, kterým soudem byl k provedení úkonů jako soudní komisař pověřen.

(2) Je-li pro to v řízení důvod, soudní komisař provede dálkovým přístupem zjišťování údajů vedených ve formě počítačových souborů v katastru nemovitostí tak, aby bylo zjištěno vlastnictví zůstavitele k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí. Zjišťování provádí zejména vyhotovením přehledů vlastnictví a výpisů z listů vlastnictví. Nelze-li údaje z katastru nemovitostí získat tímto způsobem bezplatně, požádá soudní komisař o jejich poskytnutí katastrální pracoviště katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovité věci nacházejí.

Soudní komisař může požádat účastníky řízení, aby složili přiměřenou zálohu na jeho odměnu za prováděné úkony a jeho hotové výdaje.

(1) V rozhodnutí o dědictví se uvede jméno a příjmení soudního komisaře, adresa jeho notářské kanceláře a údaj, že byl v řízení o pozůstalosti pozůstalostním soudem pověřen k provedení úkonů jako soudní komisař. V poučení o odvolání se jako místo k podání odvolání uvede adresa sídla pozůstalostního soudu a adresa notářské kanceláře soudního komisaře. Písemné vyhotovení rozhodnutí o dědictví podepisuje soudní komisař, zástupce notáře ustanovený podle § 24 odst. 1 notářského řádu, společník notáře nebo notářský kandidát, který byl notářskou komorou ustanoven k zastupování notáře při výkonu jeho činnosti.

(2) Stejnopisy rozhodnutí o dědictví vydaných soudním komisařem se opatří otiskem jeho úředního razítka. Je-li zástupcem soudního komisaře notář, opatří stejnopis usnesení svým úředním razítkem. Je-li zástupcem soudního komisaře notářský kandidát, opatří stejnopis usnesení úředním razítkem notáře, kterého zastupuje.

(3) Při doručování rozhodnutí o dědictví vydaných soudním komisařem se postupuje obdobně jako při doručování jiných soudních rozhodnutí.

Má-li soudní komisař připravit pro pozůstalostní soud návrhy rozhodnutí a jiných úkonů soudu podle § 100 odst. 3 z. z. ř., předá spis a návrh rozhodnutí či jiných úkonů v elektronické podobě tomuto soudu.

(1) Bylo-li rozhodnutím o dědictví potvrzeno nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí, splní soudní komisař oznamovací povinnost podle § 190 odst. 1 z. z. ř. zasláním výpisu z rozhodnutí o dědictví (dále jen „výpis o dědictví“) příslušnému katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu.

(2) Výpis o dědictví se vyhotoví jen v elektronické podobě a obsahuje

a) označení, že se jedná o výpis o dědictví,

b) označení soudu a soudního komisaře, který rozhodnutí vydal,

c) označení rozhodnutí spisovou značkou a údaje o zůstaviteli,

d) z výroku rozhodnutí jen tu část, která se týká nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem,

e) místo a datum vydání rozhodnutí,

f) údaj o právní moci rozhodnutí a

g) jméno a příjmení toho, kdo výpis o dědictví vyhotovil, a jeho elektronický podpis.

(3) Je-li součástí rozhodnutí o dědictví geometrický plán, jímž došlo k rozdělení nebo sloučení pozemků, geometrický plán se k výpisu o dědictví připojí v elektronické podobě.

(4) Soudní komisař zašle výpis o dědictví s využitím webové aplikace zveřejněné za tímto účelem na internetové stránce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(5) Došlo-li v rámci řízení o pozůstalosti ve vztahu k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí k vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, ke zřízení věcného práva k věci cizí, k nabytí pohledávky zajištěné zástavním právem, ke zřízení svěřenského nástupnictví, k vydání majetku nepatrné hodnoty nebo k jiné skutečnosti, která se zapisuje do katastru nemovitostí, postupuje soudní komisař obdobně podle odstavců 1 až 4.

Pokud soudní komisař rozhodne o likvidaci pozůstalosti, postupuje při zpeněžení zůstavitelova majetku tak, aby zpeněžení bylo dosaženo neprodleně.

(1) Je-li proti usnesení vydanému soudním komisařem podáno odvolání u soudního komisaře, předá soudní komisař po provedení potřebných úkonů spis pozůstalostnímu soudu. Je-li odvolání podáno u pozůstalostního soudu, předá tento soud odvolání neprodleně soudnímu komisaři k provedení potřebných úkonů podle věty první.

(2) Vyhoví-li pozůstalostní soud zcela odvolání, předá spis soudnímu komisaři s tím, aby rozhodnutí doručil účastníkům řízení a provedl další úkony v řízení.

(3) Nevyhoví-li pozůstalostní soud zcela odvolání proti usnesení soudního komisaře, předloží spis příslušnému odvolacímu soudu.

(4) Rozhodne-li o odvolání odvolací soud, předá spis pozůstalostnímu soudu, který ho předá soudnímu komisaři. Soudní komisař rozhodnutí odvolacího soudu doručí účastníkům řízení a provede další úkony v řízení.

(5) Je-li soudnímu komisaři doručena žaloba na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost nebo dovolání v době, kdy soudní komisař nemá k dispozici pozůstalostní spis, předá soudní komisař tato podání nejpozději nejbližší následující pracovní den po doručení pozůstalostnímu soudu.

Po provedení všech potřebných úkonů v řízení o pozůstalosti předá soudní komisař spis bezodkladně pozůstalostnímu soudu.

(1) Rozvrh pověřování úkony v řízení o pozůstalosti podle § 100 odst. 1 z. z. ř. (dále jen „rozvrh“) se člení na oddíly odpovídající jednotlivým okresním soudům v obvodu krajského soudu.

(2) Každý oddíl rozvrhu obsahuje zejména

a) seznam notářů, kteří v obvodu okresního soudu mají sídlo,

b) označení notářů, kteří vykonávají činnost jako společníci,

c) způsob pověřování notářů úkony v řízení o pozůstalosti,

d) způsob určení notáře, který bude pověřen, zruší-li soud pověření notáře podle § 104 z. z. ř., bude-li pověřený notář vyloučen podle § 105 z. z. ř. nebo byla-li soudem nařízena výměna notáře podle § 131 z. z. ř.

Způsob rovnoměrného pověřování soudních komisařů úkony v řízení o pozůstalosti může být založen

a) na obvodovém systému, který dělí obvod okresního soudu na počet obvodů tvořených obcemi shodující se s počtem notářských úřadů v obvodu okresního soudu v závislosti na místě trvalého pobytu zůstavitele nebo jiném hledisku uvedeném v § 98 z. z. ř., nebo

b) na časovém systému, podle něhož budou soudní komisaři pověřováni úkony v řízení o pozůstalosti v závislosti na datu narození nebo smrti zůstavitele v rámci kalendářního roku, anebo

c) na kombinaci systémů uvedených pod písmeny a) a b).

(1) Notářská komora zřízená v obvodu krajského soudu předloží nejpozději do 31. října každého kalendářního roku předsedovi krajského soudu návrh rozvrhu na následující kalendářní rok.

(2) Předseda krajského soudu vydá rozvrh nejpozději do 10. prosince roku předcházejícího kalendářnímu roku, pro který je rozvrh vydán. Rozvrh doručí všem předsedům okresních soudů v obvodu krajského soudu a příslušné notářské komoře.

(1) Pokud ministr spravedlnosti v průběhu kalendářního roku zřídí nebo zruší notářský úřad, předloží příslušná notářská komora nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo toto rozhodnutí oznámeno, předsedovi příslušného krajského soudu návrh na změnu rozvrhu.

(2) Předseda krajského soudu vydá změnu rozvrhu nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl doručen návrh na jeho změnu. Předseda krajského soudu zašle změnu rozvrhu příslušnému předsedovi okresního soudu a příslušné notářské komoře.

Výše peněžní hotovosti uložené v kovové skříni soudu nesmí překročit částku 50 000 Kč.

V případě, že byl předmět úschovy uložen u schovatele, při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.

K vydání předmětu úschovy dává písemný pokyn soudce.

(1) Přijímá-li soudní komisař do úschovy peníze v hodnotě vyšší než 20 000 Kč, poskytne složiteli údaje potřebné ke složení na účet soudu.

(2) Do trezoru soudního komisaře v jeho kanceláři nebo do bezpečnostní schránky notáře u banky lze peníze trvale uložit jen do celkové výše 50 000 Kč ve všech věcech řízení o pozůstalosti.

(1) Peníze uložené na běžném účtu soudu u banky vydá soud na základě sdělení podepsaného soudním komisařem opatřeného jeho úředním razítkem.

(2) Pominou-li důvody úschovy, vydá soudní komisař úschovu neprodleně příjemci.

(3) Schovatel úschovu vydá poté, co ho soudní komisař vyzve k vydání úschovy. Soudní komisař schovatele současně vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou, nebudou-li mu při vydání úschovy tyto náklady příjemcem zaplaceny.

Zjistí-li soudní komisař v době, kdy na základě pověření soudu provádí úkony v řízení o pozůstalosti, že předmět úschovy nepatřil zůstaviteli, vydá předmět úschovy oprávněné osobě.

(1) Soud rozhoduje o přijetí do úschovy, jen jestliže byl předmět úschovy již složen do úschovy soudu.

(2) K vydání předmětu úschovy dává písemný pokyn soudce.

(1) Soud v rámci jiné činnosti soudu přijímá do úschovy

a) peníze složením nebo převodem na běžný účet soudu u banky,

b) vkladní knížky, cenné papíry, cennosti a jiné movité věci tak, že je uloží nejprve do kovové skříně soudu, pokud to velikost věcí dovolí,

c) ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni, tím, že je uloží u vhodného schovatele.

(2) Do úschovy nelze přijmout věci podléhající zkáze a věci, které pro jejich povahu nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudu ani u banky a nepodaří se pro ně nalézt schovatele.

(1) Věci a peníze uložené do kovové skříně soudu musí být nejpozději následující pracovní den předány do úschovy u banky.

(2) Od postupu podle odstavce 1 lze upustit, jde-li o úschovu vkladních knížek se zůstatky, které v jedné věci nepřesahují v součtu 20 000 Kč, cenných papírů znějících v jedné věci na hodnotu nepřesahující v součtu 20 000 Kč a drobných movitých věcí nepatrné ceny.

(1) Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudu ani k úschově u banky, se uloží u schovatele. Soud vyhledá vhodného schovatele zejména mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí.

(2) Při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.

(1) Jestliže navrhovatel vyvlastňovacího řízení složí u soudu náhradu za vyvlastnění, protože nedošlo mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady,20) uspokojí se nároky těch, jejichž práva zanikají vyvlastněním, přiměřeně podle § 337c a 337d o. s. ř. a zbytek náhrady připadne dosavadnímu vlastníku.

(2) Rozsudek podle odstavce 1 nahrazuje rozsudek soudu podle § 299 z. z. ř.; na jeho základě soud předmět úschovy vydá.21)

Z povahy listiny jsou z možnosti umoření vyloučeny listiny důkazní, např. dlužní úpisy, listiny, které lze nahradit opisem, a listiny dispozitivní jako smlouva nebo závěť.

(1) Jestliže mohou být k řízení o umoření listin místně příslušné dva nebo více soudů, dotáže se soud, u něhož byl návrh na umoření listiny podán, ostatních v úvahu přicházejících soudů, zda v této věci u nich neprobíhá řízení o umoření listin.

(2) Usnesení podle § 307 odst. 1 a 2 z. z. ř. se doručí navrhovateli s upozorněním na možnost postupu podle § 313 odst. 3 z. z. ř. Usnesení se dále doručí osobě podle listiny zavázané a jiným osobám, o nichž se soud dozví, že mají k věci nějaký vztah nebo že by mohly věc objasnit.

(1) K zabezpečení povinnosti soudce (předsedy senátu) nebo k dodržení lhůt uvedených v § 69, 76a, 77, 83, 83a, 88, 88a, 88m, 158a, 158d, 158e, 179b a 314b tr. ř., § 81, § 96 odst. 3, § 143 odst. 3, § 144 odst. 2, § 208 odst. 3 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, § 75c odst. 2 o. s. ř. a § 404, 456 a 462 z. z. ř. dohodne předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu dosažitelnost soudce (předsedy senátu), kterému umožní přístup do budovy soudu, k telekomunikační a výpočetní technice, jejíž použití je potřebné k plnění stanovených úkolů, do kanceláře, kde jsou uloženy spisy v neskončených trestních věcech a spisy ve věcech péče soudu o nezletilé nebo ve věcech předběžných opatření, a použití kulatého úředního razítka.

(2) K zabezpečení výkonu předběžného opatření nařízeného soudem podle § 405 a 452 z. z. ř. dohodne předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu též dosažitelnost vykonavatele nebo jiného zaměstnance soudu, kterého pověří úkony výkonu rozhodnutí podle § 493 a 497 z. z. ř.; dosažitelnost není třeba dohodnout v případě, kdy soudce, jehož dosažitelnost byla dohodnuta podle odstavce 1, výslovně prohlásí, že zabezpečí výkon předběžného opatření sám.

(3) Vyžaduje-li povaha navrženého předběžného opatření, aby o něm soud rozhodl neprodleně, pokud možno již v den, kdy byl návrh podán, předseda soudu na žádost soudce, který věc vyřizuje, zabezpečí, aby o předběžném opatření bylo možné rozhodnout, usnesení písemně vyhotovit a účastníkům nebo jejich zástupcům doručit soudním doručovatelem i mimo rozvrženou pracovní dobu nebo ve dnech pracovního klidu.

(4) Odůvodňují-li okolnosti případu, aby navržené zajištění důkazu bylo provedeno již v den, kdy byl návrh podán, zabezpečí předseda soudu, aby k zajištění důkazu mohlo dojít i mimo rozvrženou pracovní dobu.

(1) Po dobu dosažitelnosti je určený soudce (předseda senátu) povinen se zdržovat na adrese svého trvalého pobytu. Má-li přechodný pobyt v sídle soudu, ke kterému je přidělen, může se zdržovat na adrese přechodného pobytu. Předseda soudu oznámí příslušnému státnímu zastupitelství, operačnímu středisku krajského ředitelství Policie České republiky a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v obvodu soudu adresu a číslo telefonní stanice, kde se určený soudce (předseda senátu) bude během dosažitelnosti zdržovat. Písemnosti určené soudu se po dobu dosažitelnosti doručují do sídla soudu, pokud předseda soudu nebo soudce zajišťující dosažitelnost nedohodne s těmito orgány jiný způsob doručování písemností.

(2) Při doručení písemnosti soudce (předseda senátu) potvrdí datum a čas převzetí písemnosti. Je-li doručován návrh na nařízení předběžného opatření podle § 452 z. z. ř., sdělí navrhovatel soudci adresu, popřípadě číslo telefonní stanice, na které se bude zdržovat zaměstnanec navrhovatele, který poskytne soudu potřebnou součinnost k provedení výkonu předběžného opatření, bude-li soudem nařízeno.

(1) Je-li třeba v době dosažitelnosti vyslechnout obviněného a rozhodnout o vazbě, ustanovit obhájce obviněnému, vydat příkaz k domovní prohlídce, příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, provést neodkladný nebo neopakovatelný úkon za účasti soudce, provádět sledování osob a věcí, které je podmíněno povolením soudce, ustanovit obhájce podezřelému ve zkráceném přípravném řízení nebo vyslechnout zadrženého podezřelého, na kterého byl podán návrh na potrestání, orgány policie nebo státní zastupitelství o tom vyrozumí soudce (předsedu senátu) příslušného podle § 116a.

(2) Jestliže je soudci (předsedovi senátu) dodán obviněný, který byl zatčen na základě příkazu k zatčení vydaného soudcem jiného soudu, soudce (předseda senátu) přezkoumá, zda jsou splněny podmínky, pro které obviněného nelze ve lhůtě uvedené v § 69 odst. 5 tr. ř. dodat soudu, který příkaz k zatčení vydal. Jsou-li tyto podmínky splněny a orgány policie předloží příkaz k zatčení, soudce (předseda senátu) obviněného vyslechne k důvodům, pro které byl příkaz vydán, prostřednictvím příslušných orgánů policie se spojí se soudcem soudu, který příkaz k zatčení vydal, a o výslechu jej informuje faxem nebo jiným obdobným telekomunikačním prostředkem soudu anebo dálnopisem policie. Soudce (předseda senátu) soudu, který příkaz k zatčení vydal, na základě této informace a skutečností obsažených v trestním spise rozhodne o vazbě a své rozhodnutí stejným způsobem oznámí prostřednictvím soudu provádějícího výslech obviněného.

(3) Jestliže bylo rozhodnuto, že se obviněný bere do vazby, je třeba o tom doručit příslušné spádové věznici usnesení a příkaz k přijetí do vazby. Nařizuje-li vazbu jiný soud než ten, který vydal příkaz k zatčení a rozhodl o vazbě, doručí věznici pouze příkaz k přijetí do vazby. Soud, který příkaz k zatčení vydal a rozhodl o vazbě, doručí usnesení přímo své spádové věznici.

(4) Účastní-li se soudce úkonu prováděného podle § 158a tr. ř., po jeho skončení do spisu vedeného u soudu založí opis protokolu o takovém úkonu, který si za tím účelem od policejního orgánu nebo státního zástupce provádějícího úkon vyžádá.

(1) Nařídí-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do péče určené osoby, soudce přikáže vykonavateli, popřípadě jinému pověřenému zaměstnanci soudu, aby provedl úkony výkonu rozhodnutí, pokud je neprovede sám.

(2) Nebyl-li výkon rozhodnutí proveden na základě vyhlášeného předběžného opatření, soudce usnesení o předběžném opatření uvedené v odstavci 1 po jeho vydání neprodleně písemně vyhotoví, vyznačí na něm doložku vykonatelnosti a postará se, aby bylo doručeno při provedení výkonu rozhodnutí přítomným účastníkům řízení.

(1) Ustanovení § 116a odst. 1, § 116b odst. 1 a § 116c se obdobně užijí též na činnost krajského soudu, který vydal dosud nerealizovaný příkaz k zatčení.

(2) Dosažitelnost mimo rozvrženou pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu zajišťuje předseda krajského soudu nebo vrchního soudu též k provádění úkonů, k nimž je tento soud příslušný podle zvláštního zákona a které nesnesou odkladu.22) O spojení na soudce, který má dosažitelnost, vyrozumí toho, komu podle zvláštního zákona přísluší podat návrh na rozhodnutí o takovém úkonu.

Ustanovení této vyhlášky se užijí též pro řízení před vrchními soudy.

Zrušují se

1. instrukce ministra spravedlnosti ČSR ze dne 5. června 1973 č. j. 417/73 - L, kterou se vydává jednací řád pro okresní a krajské soudy, reg. v částce 19/1973 Sb., ve znění instrukce č. j. 354/75 - LO, instrukce č. j. 826/78 - LO, instrukce č. j. 24/83, instrukce č. j. 852/90 - L a instrukce č. j. 1436/91 - OOD,

2. ustanovení § 10 a 11 včetně nadpisu vyhlášky ministerstva spravedlnosti České republiky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

JUDr. Richter v. r.

1) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

1a) položka 24 přílohy č. 1 Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 40 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

§ 55b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

2a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

2b) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

4) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

7) § 16 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích.

9) Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. 2. 2005 č. j. 81/2002-MO-J/142, o postupu soudů ve styku s cizinou ve věcech trestních, uveřejněná pod č. 14/2006 SIS.

Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. 12. 2004 č. j. 66/2004-MOJ/89, o postupu soudů ve styku s členskými státy Evropské unie ve věcech trestních, uveřejněná pod č. 18/2005 SIS.

11) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.

11a) § 1 písm. m) zákona č. 219/1995 Sb.

12) § 1 písm. e) zákona č. 219/1995 Sb.

13) § 35c odst. 2 a § 35d odst. 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb.

14) Čl. II odst. 6 zákona č. 263/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád.

20) § 111 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

21) § 185d odst. 1 o. s. ř.

22) § 36 odst. 3 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.