Stručně: Paragraf 167 zákona o platebním styku stanoví, že poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout na úplatě za vydání nového platebního prostředku v případě jeho ztráty, odcizení, zneužití nebo neoprávněného použití, přičemž tato úplata nesmí převýšit skutečné náklady poskytovatele.
§ 167 Úplata za vydání nového platebního prostředku
Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout, že za vydání nového platebního prostředku v důsledku jeho ztráty, odcizení, zneužití nebo neoprávněného použití náleží poskytovateli úplata, která nepřevyšuje skutečné náklady poskytovatele na vydání platebního prostředku.
Oddíl 4
Paragraf 167 zákona o platebním styku stanoví, že poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout na úplatě za vydání nového platebního prostředku v případě jeho ztráty, odcizení, zneužití nebo neoprávněného použití, přičemž tato úplata nesmí převýšit skutečné náklady poskytovatele.
Co to znamená v praxi
Pokud ztratíte, odcizíte vám, zneužijete nebo neoprávněně použijete platební prostředek (např. platební kartu), banka nebo jiný poskytovatel vám může účtovat poplatek za vydání nového.
Výše tohoto poplatku musí odpovídat skutečným nákladům, které poskytovateli vzniknou s vydáním nového platebního prostředku.
Poskytovatel a uživatel se na úplatě musí dohodnout, což obvykle bývá součástí rámcové smlouvy o platebních službách.
Na co si dát pozor
Poplatek za nový platební prostředek nesmí být vyšší než skutečné náklady poskytovatele.
Dohoda o úplatě musí existovat, jinak poskytovatel nemá nárok na její účtování.
Související témata
§ 7 Účinnost Vyhláška o formulářových podáních pro da