Stručně: Paragraf 254 zákona o platebním styku stanovuje pravidla pro účtování poplatků za použití platebního prostředku příjemcem platby, přičemž omezuje výši těchto poplatků a stanovuje povinnost informovat uživatele předem.
§ 254 Úplata za použití platebního prostředku
(1) Příjemci náleží úplata za použití platebního prostředku nejvýše do částky odpovídající přímým nákladům, které mu v souvislosti s použitím daného platebního prostředku vznikají.
(2) Příjemci nenáleží úplata za použití platebního prostředku,
a) u něhož je mezibankovní poplatek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce2) upraven v kapitole II tohoto nařízení, a za platební služby, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující požadavky pro úhrady a inkasa v eurech, nebo
b) která převyšuje přímé náklady, které mu v souvislosti s použitím daného platebního prostředku vznikají.
(3) Požaduje-li příjemce, poskytovatel nebo jiná osoba za použití určitého platebního prostředku úplatu, nebo nabízí-li slevu, informuje o tom uživatele před zahájením platební transakce, jinak mu úplata za použití platebního prostředku nenáleží.
Paragraf 254 zákona o platebním styku stanovuje pravidla pro účtování poplatků za použití platebního prostředku příjemcem platby, přičemž omezuje výši těchto poplatků a stanovuje povinnost informovat uživatele předem.
Co to znamená v praxi
Příjemce platby (např. obchodník) smí účtovat poplatek za použití platebního prostředku (např. platební karty) pouze do výše svých přímých nákladů spojených s tímto použitím.
U některých platebních prostředků, jako jsou ty s regulovanými mezibankovními poplatky (např. většina běžných platebních karet), nebo u platebních služeb v eurech, nesmí příjemce účtovat žádný poplatek.
Pokud příjemce, poskytovatel platebních služeb nebo jiná osoba chce účtovat poplatek za použití platebního prostředku nebo nabízí slevu, musí o tom uživatele informovat před zahájením platby.
Na co si dát pozor
Pokud příjemce neinformuje uživatele předem o poplatku za použití platebního prostředku, nemá na tento poplatek nárok.
Příjemce nesmí účtovat poplatek, který by převyšoval jeho skutečné přímé náklady.
U některých typů plateb (např. běžné karetní transakce s regulovanými poplatky) je účtování jakéhokoli poplatku příjemcem zakázáno.