Úplné znění zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost33) vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých33) nebo jejích hostů, pivo v celkovém množství nepřesahujícím 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(2) Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně oznámit celnímu úřadu datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok.

(3) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo

b) směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.

(2) Koncentrace piva se vyjadřuje v procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny před zakvašením. Extrakt původní mladiny před zakvašením se stanoví podle velkého nebo upraveného Ballingova vzorce.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví velký a upravený Ballingův vzorec a metody určení extraktu původní mladiny.

(1) Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva, včetně piva vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje tyto podmínky:

a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru,

b) nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky, či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.

(2) Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud

a) vlastní více než 50 % podílu na čistém obchodním majetku nebo disponuje více než 50 % hlasovacích práv jiného pivovaru,

b) chybí některý hlavní výrobní provozní soubor v pivovaru, nebo

c) byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo právní závislost na jiném pivovaru58).

(3) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely tohoto zákona rozumí varna, spilka a ležácký sklep, případně cylindrokonické tanky.

(4) Malý nezávislý pivovar může vyrábět pivo v licenci za podmínky, že:

a) společná roční výroba pivovarů nepřevýší 200 000 hl,

b) výroba piva v licenci nepřekročí 49 % jeho roční výroby,

c) pivo vyráběné v licenci je vždy zdaněno základní sazbou daně.

(5) Spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar.

(6) Roční výrobou piva se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré pivo, které bylo v daném kalendářním roce vyrobeno.

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 80 odst. 3 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

(2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo místech k němu přilehlých, musí být z daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) dopravováno do místa přímé spotřeby pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech. Pokud je pivo do místa přímé spotřeby dopravováno přímo z výčepního tanku, je celní úřad oprávněn stanovit další podmínky pro vedení evidence.

Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.

(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé procento extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením, jsou stanoveny takto:

Kód nomenklaturySazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladinyZákladní sazbaSnížené sazby pro malé nezávislé pivovaryVelikostní skupina podle výroby v hl ročnědo 10000 včetněnad 10000 do 50000 včetněnad 50000 do 100000 včetněnad 100000 do 150000 včetněnad 150000 do 200000 včetně2203, 220624,00 Kč12,00 Kč14,40 Kč16,80 Kč19,20 Kč21,60 Kč

(2) Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se nepřihlíží.

(3) Výše daně u piva konkrétní koncentrace vyjádřené v procentech, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné výše procenta koncentrace a základní nebo snížené sazby.

(4) Koncentrace piva vyjádřená v procentech extraktu původní mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních Plato (°P).

(1) Od daně je také osvobozeno pivo

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2) Od daně je dále osvobozeno pivo ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(3) Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní tvořících domácnost33), osob jí blízkých33) nebo jejích hostů, až do množství, které nepřesáhne 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(4) Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory53), nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

(5) Evidence piva osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 a 4 se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

(1) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí celnímu úřadu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládané výroby od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

(2) Pokud dojde ke změně zařazení do velikostní skupiny, je povinen malý nezávislý pivovar oznámit tuto skutečnost do 31. ledna kalendářního roku celnímu úřadu.

(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečné výrobě v předchozím kalendářním roce.

(4) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem59) dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období daného kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně, ve smyslu tohoto odstavce, lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání penále ani úrok z prodlení nevzniká.

(5) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je nižší než dolní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu nejpozději do 25. února následujícího kalendářního roku dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně ve smyslu tohoto odstavce lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání penále ani úrok z prodlení nevzniká.

(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.

(2) Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem.

Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence piva vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

(1) Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.

(2) Při dovozu piva vyrobeného v malém nezávislém pivovaru je pivo zdaňováno sníženou sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným příslušnými úřady státu původu piva, že pivo bylo vyrobeno v malém nezávislém pivovaru s roční výrobou nepřesahující 200 000 hl. Na tomto potvrzení se uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není původ piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní sazbou daně.

(3) Koncentrace dovážených piv vyjádřená ve stupních Plato (°P) je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou v procentech extraktu původní mladiny.

(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost33) vyrobí pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých33) nebo jejích hostů tiché víno podle § 93 odst. 3 v celkovém množství nepřesahujícím 2000 litrů za kalendářní rok za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(2) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína a fermentované nápoje (dále jen „vína“) a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.

(2) Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 10, 2204 21 10, 2204 29 10 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu60) přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b) 2206 00 31, 2206 00 39 a pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 10, 2204 29 10, 2205, pokud nejsou zahrnuty pod písmenem a), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 13 % objemových, nebo

c) 2206 00 31, 2206 00 39, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 13 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

c) 2204 a 2205 a nejsou uvedeny v písmenu a) nebo b), a dále výrobky, které jsou uvedeny pod kódem nomenklatury 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo

d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

(4) Meziprodukty se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 92 odst. 2, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.

Sazby daně jsou stanoveny takto:

TextSazba daněŠumivá vína podle § 93 odst. 22340 Kč/hlTichá vína podle § 93 odst. 30 Kč/hlMeziprodukty podle § 93 odst. 42340 Kč/hl

(1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2) Od daně jsou dále osvobozena vína a meziprodukty ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(3) Od daně je dále osvobozeno tiché víno vyrobené fyzickou osobou, která s osobami tvořícími s ní domácnost33) vyrobí pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých33) nebo jejích hostů tiché víno v celkovém množství, které nepřesáhne 2000 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(4) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory53), nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

(5) Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3, osvobozené od daně podle § 97 odst. 1 a 3, se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

(2) Víno a meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 4 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3 nebo § 100a odst. 1, daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.

(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl. Toto omezení neplatí pro sklady, které víno a meziprodukty odesílají do jiného členského státu, popřípadě tyto výrobky z jiného členského státu přijímají.

(2) Ročním odbytem vína nebo meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí množství vína nebo meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle § 100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno [§ 93 odst. 3)], nemusí toto víno vyrábět v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)], pokud zároveň v tomto místě nevyrábí šumivé víno nebo meziprodukty a pokud toto tiché víno není určeno pro dopravu do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pokud nejsou do tohoto místa z jiného členského státu víno nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození od daně přijímány.

(4) Pokud právnická nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle § 100a podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu podle § 20, je povinna provést inventarizaci zásob tichého vína za přítomnosti celního úřadu. V den, kdy rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého vína (§ 93 odst. 3) považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

(5) Tiché víno (§ 93 odst. 3) osvobozené od daně podle § 97 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

(6) Vedlejší produkty60d), které jsou předmětem daně, vznikající při výrobě tichého vína právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3 nebo podle § 100a, a mají být odstraněny v souladu se zvláštním právním předpisem60e), se na daňovém území České republiky dopravují do daňového skladu s dokladem podle § 100a odst. 4. Osoba dopravující vedlejší produkty je povinna tento doklad na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství.

(7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny tiché víno (§ 93 odst. 3) nebo vedlejší produkty podle odstavce 6 vyrobené malým výrobcem vína podle § 100a nebo právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3, dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína v jiném členském státě. Takové tiché víno nebo vedlejší produkty se považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

(8) Provozovatel daňového skladu, který přijme do daňového skladu tiché víno vyrobené malým výrobcem vína z jiného členského státu, je povinen takové přijetí oznámit celnímu úřadu místně příslušnému přijímajícímu daňovému skladu zasláním kopie dokladu podle § 100a odst. 4.

(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopravovat bez průvodního dokladu (§ 26), pokud se nejedná o dopravu mezi členskými státy (§ 25).

(2) Při dopravě tichého vína (§ 93 odst. 3) v režimu podmíněného osvobození od daně bez průvodního dokladu podle odstavce 1 je právnická nebo fyzická osoba dopravující tiché víno povinna na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství doklady provázející tiché víno při dopravě60a).

(1) Malým výrobcem vína se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), přičemž průměrná roční výroba60b) tohoto vína nepřevýší 1000 hl a toto víno není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

(2) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu na daňovém území České republiky, nepoužije se doklad prokazující zdanění podle § 5, ale doklad podle odstavce 4.

(3) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu v jiném členském státě, použije se doklad podle odstavce 4.

(4) Při dopravě tichého vína do daňového skladu podle odstavců 2 a 3 se použije doklad stanovený v příslušném předpisu Evropských společenství60a). Malý výrobce tichého vína je povinen tento doklad na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství.

(5) Malý výrobce vína je povinen před zahájením dopravy tichého vína do daňového skladu uvědomit celní úřad místně příslušný místu, kde se tiché víno vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá.

(6) Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období povinnost daň přiznat a zaplatit, malý výrobce vína není povinen podat daňové hlášení.

Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence vína vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.

(2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák.

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) cigaretami

1. tabákové provazce, které se kouří jako takové a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b),

2. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo

3. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,

b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří jako takové a které

1. obsahují výlučně přírodní tabák,

2. mají krycí list z přírodního tabáku,

3. obsahují drcenou tabákovou směs, krycí list v normální barvě doutníku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, a vázací list, oba listy z rekonstituovaného tabáku, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 1,2 g a krycí list je vinutý ve tvaru spirály v ostrém úhlu nejméně 30° k podélné ose tabákového smotku, nebo

4. obsahují drcenou tabákovou směs, krycí list v normální barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a venkovní obvod minimálně jedné třetiny délky tabákového smotku je nejméně 34 mm,

c) tabákem ke kouření

1. řezaný nebo jinak dělený tabák, kroucený nebo lisovaný do desek a způsobilý ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování,

2. tabákový odpad prodávaný konečnému spotřebiteli, který nespadá pod písmena a) a b) a který je možné kouřit, nebo

3. tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti tabákových částic užších než 1 mm; jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret,

d) ostatním tabákem tabákové výrobky, které nespadají pod písmeno c), jsou určeny pro konečného spotřebitele a k jinému účelu než ke kouření, s výjimkou šňupavých a žvýkacích tabáků60c).

(4) Při splnění ostatních podmínek uvedených v odstavci 3 písm. a) pod označení cigarety, písm. c) pod označení tabák ke kouření a písm. d) pod označení ostatní tabák patří také výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák.

(5) Při splnění ostatních podmínek uvedených v odstavci 3 písm. b) patří pod označení doutníky a cigarillos také výrobky s krycím listem z přírodního tabáku nebo s krycím listem a vázacím listem z rekonstituovaného tabáku nebo s krycím listem z rekonstituovaného tabáku, které obsahují částečně i jiné látky než tabák.

(6) Výrobky, které neobsahují tabák a splňují podmínky v odstavci 3 písm. a) a c) a používají se výlučně k lékařským účelům, se nepovažují za tabákové výrobky.

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

(1) Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele podle § 103.

(2) Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech.

(3) Při porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112), je základem daně rozdíl mezi základem daně z vyšší ceny pro konečného spotřebitele a základem daně z ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce.

(4) Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku množství vyjádřené v kilogramech.

(1) Cenou pro konečného spotřebitele cigaret (§ 102 odst. 1) se rozumí cena, která je stanovena na základě zvláštního právního předpisu61) jako cena pro konečného spotřebitele jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, nestanoví-li tento zákon jinak. Tato cena obsahuje i daň z přidané hodnoty.

(2) Výrobce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném členském státě může pověřit osobu se sídlem, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného členského státu k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele.

(3) Pro cigarety se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení musí být stanovena stejná cena pro konečného spotřebitele.

(4) Pro cigarety, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro konečného spotřebitele totožná s cenou stanovenou pro cigarety, které musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení.

(5) Pro cigarety, které se neprodávají na daňovém území České republiky, je cenou pro konečného spotřebitele cena cigaret nejprodávanější cenové kategorie.

(6) Cenou pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie se rozumí nejrozšířenější cena cigaret pro konečného spotřebitele stanovená podle prodeje tabákových nálepek u Celního úřadu Kolín (dále jen „pověřený celní úřad“) za předchozí kalendářní rok. Tato cena slouží k výpočtu výše sazeb u cigaret.

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

TextSazba daněpevnáprocentnícigarety0,60 Kč/kus24 %celkem nejméně však 1,13 Kč/kusdoutníky, cigarillos0,79 Kč/kusTabák ke kouření– jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret720,00 Kč/kg– ostatní tabák ke kouření720,00 Kč/kgOstatní tabák určený k jiným účelům720,00 Kč/kg

(2) Sazby daně jsou stanoveny takto:

TextSazba daněpevnáprocentnícigarety0,73 Kč/kus25%celkem nejméně však 1,36 Kč/kusdoutníky, cigarillos0,79 Kč/kusTabák ke kouření– jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret810,00 Kč/kg – ostatní tabák ke kouření810,00 Kč/kgOstatní tabák určený k jiným účelům810,00 Kč/kg

(3) Výše daně u doutníků, cigarillos a tabáku se vypočítá jako součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z tabáku je rozhodující hmotnost tabáku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Výše daně u cigaret se vypočítá jako součet pevné části daně násobený počtem kusů a procentní části daně.

(4) U cigaret se každých započatých 90 mm délky tabákového provazce považuje za jeden kus.

(5) Je-li výše daně u cigaret vypočtená podle odstavce 3 nižší než stanovená minimální sazba daně, použije se minimální sazba daně.

(1) Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití pro nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

(2) Evidence tabákových výrobků osvobozených od daně podle odstavce 1 se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

Právnická nebo fyzická osoba vystavující daňový doklad podle § 5 odst. 2, doklad o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo doklad o dopravě podle § 5 odst. 4 je povinna uvést na těchto dokladech cenu pro konečného spotřebitele u cigaret a neuvádí výši spotřební daně celkem.

(1) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu nebo dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

(2) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu, dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

(3) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu.

(4) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu nebo pokud jsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu.

(5) Jednotkové balení smí obsahovat pouze takové tabákové výrobky, které podléhají stejné sazbě daně.

(6) Prodejce tabákových výrobků je povinen prodávat tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli, u kterých je povolen kusový prodej. Prodejce může balení cigaret a tabáků otevřít pouze v případě kontroly obsahu balení nebo v případě bezplatného poskytnutí jako zkušební vzorek nebo k reklamním účelům spotřebiteli. Při otevření balení musí dojít k poškození tabákové nálepky.

(7) Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno tabákovou nálepkou.

(1) Dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské činnosti, je povinen tuto skutečnost písemně ohlásit celnímu úřadu nejpozději tři týdny před uskutečněním prvního dovozu. Pokud má dovozce sídlo nebo trvalý pobyt mimo daňové území České republiky, je povinen podat písemné ohlášení u pověřeného celního úřadu.

(2) Dovozce se sídlem nebo trvalým pobytem na daňovém území České republiky uvede v ohlášení obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo pobytu, je-li fyzickou osobou, právní formu, výši obchodního jmění a zákonného zástupce. Dále je dovozce povinen v ohlášení uvést, zda existuje dohoda o jednání ve shodě, a případně uvést výši podílu na obchodním jmění. Dovozce připojí k ohlášení soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

(1) Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 a oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 23 mohou přijímat pouze tabákové výrobky označené tabákovou nálepkou.

(2) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 5 písm. a) nebo b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3.

(3) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 5 písm. b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 23 přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3.

(4) Přijímá-li oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 výhradně tabákové výrobky a není-li odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3, postupuje se ve věci zajištění daně podle § 22 odst. 8.

(5) Přijímá-li oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle e § 23 výhradně tabákové výrobky a není-li odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3, postupuje se ve věci zajištění daně podle § 23 odst. 4.

(6) Návrh na vydání povolení pro opakované nebo jednorázové přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně musí dále obsahovat soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

(1) Daňový zástupce podle § 23a může přijímat pouze tabákové výrobky označené tabákovou nálepkou.

(2) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 5 písm. a) nebo b) je považováno za zajištění daně v případě, že daňový zástupce podle § 23a přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3.

(3) Přijímá-li daňový zástupce podle § 23a výhradně tabákové výrobky a není-li odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3, postupuje se ve věci zajištění daně podle § 23a odst. 6.

(4) Návrh na vydání povolení pro daňového zástupce musí dále obsahovat soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

(1) Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak. To neplatí při bezúplatném poskytnutí cigaret jako zkušebních vzorků nebo k reklamním účelům.

(2) Prodejce nesmí při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě odbytu.

(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.

(1) Odchylně od § 110 se mohou v nezbytně nutných případech prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, aby výrobci, dovozci nebo prodejci bylo umožněno vyprodání zásob v případě prohlášení konkursu, ukončení výroby, ukončení prodeje nebo ukončení podnikatelské činnosti a v případě exekuce.

(2) V případě uvedeném v odstavci 1 je vyžadován k prodeji cigaret konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, souhlas pověřeného celního úřadu.

(3) Prodej za nižší cenu nevede k nároku na snížení a vrácení daně.

Konečný spotřebitel nesmí nakupovat cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak. To neplatí při bezúplatném nabytí cigaret jako zkušebních vzorků.