Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě

Upravené kaly1) lze na zemědělské půdě používat za následujících podmínek:

a) nejpozději do 48 hodin od umístění kalů na zemědělskou půdu musí být kaly zapraveny do půdy;

b) potřeba dodání živin do půdy na pozemku určeném k umístění kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností půd uvedenými v evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1;

c) nesmí se použít více než 5 tun sušiny kalů na jeden hektar v průběhu 3 po sobě následujících let. Toto množství může být zvýšeno až na 10 tun sušiny kalů v průběhu 5 po sobě následujících let, pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků. Přesné stanovení dávky sušiny se vypočte ze zjištěného obsahu dusíku. Dávka dusíku dodaného v kalech nesmí překročit 70 % celkového potřebného množství dusíku pro hnojenou plodinu. Dávka kalů (množství a doba užití) se řídí i požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám;

d) dávka kalu stanovená podle podmínek uvedených v odstavci c) je na pozemek aplikována v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek;

e) minimální obsah sušiny kalu pro tlakové zapravení do půdy radlicovými aplikátory je 5 %, minimální obsah sušiny kalu pro aplikaci mechanickými rozmetadly organických hnojiv je 18 %.

(1) V půdě, na které mohou být použity kaly, nesmějí být překročeny mezní hodnoty koncentrace vybraných rizikových látek uvedených v příloze č. 2.

(2) Celkový povolený vnos rizikových látek do zemědělské půdy použitím kalů v průběhu 10 po sobě následujících let je definován povolenou dávkou kalů uvedenou v § 1 písm. c) a mezními hodnotami koncentrací rizikových látek a látek uvedených v příloze č. 3.

Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze kaly, které vyhovují

a) mezním hodnotám koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedeným v příloze č. 3, a

b) mikrobiologickým kritériím uvedeným v příloze č. 4.

(1) Odběry a analýzy vzorků půdy (dále jen „monitoring půdy“) na pozemcích určených k použití kalů a odběry a analýzy vzorků kalů (dále jen „monitoring kalů“) zajišťují původci kalů. Návrh monitoringu půdy a minitoringu kalů na pozemcích určených k použití kalů je součástí programu použití kalů na zemědělskou půdu podle § 5.

(2) Monitoring půdy se provádí vždy před prvním použitím kalu a dále v pravidelných desetiletých intervalech v souladu se zvláštním právním předpisem2) a v rozsahu uvedeném v příloách č. 1 a 2.

(3) Při monitoringu kalů se provádí odběry a chemické a mikrobiologické analýzy kalů v rozsahu a četnosti uvedených v přílohách č. 3, 4 a 5. Pro monitoring kalů platí dále tyto požadavky:

a) stanovení adsorbovatelných organických halogenů (AOX) a polychlorovaných bifenylů v kalech se provádí vždy před prvním použitím kalů;

b) odběry vzorků kalů se provádí podle ČSN EN ISO 5667;3)

c) vzorky kalů pro mikrobiologická vyšetření musí být odebrány tak, aby nedošlo k sekundární kontaminaci, jejich uchování a přeprava se provádí podle ČSN ISO 10381.4)

(4) Monitoring půdy provádí osoby pověřené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským podle zvláštního právního předpisu5) postupy uvedenými ve zvláštním právním předpise.6)

(5) Referenční metody pro analýzy vzorků kalů a půd jsou uvedeny v příloze č. 6.

(6) Výsledky monitoringu kalů a monitoringu půdy se uvádí na evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1, které je součástí programu použití kalů podle § 5. Přílohami k vyplněnému hlášení jsou vždy protokoly o provedeném monitoringu půdy a monitoringu kalů. Tato hlášení původce kalů archivuje po dobu 30 let.

(1) Program použití kalů zpracovaný původcem kalů obsahuje vždy

a) vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 3, 4 a 5;

b) výčet vybraných pozemků určených k použití kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení dle přílohy č. 2;

c) hydrologické poměry v zájmovém území použití kalů;

d) zařazení použití kalů do osevního postupu;

e) návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy;

f) plán odběru vzorků;

g) opatření na ochranu zdraví při práci s kaly.

(2) Součástí programu použití kalů jsou i evidenční listy využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Ministr:

RNDr. Kužvart v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.

Mezní hodnoty koncentrací prvků v extraktu lučavkou královskou v mg.kg-1 sušiny v půděAsCdCrCuHgNiPbZnBěžné půdy200590600,3*5060120Písky, hlinité písky, štěrkopísky150455450,3*4555105

* celkový obsah

Vysvětlivky:

1) Mezní hodnoty koncentrací vybraných prvků v půdě - vymezují maximální hodnoty vybraných rizikových prvků v půdě, při jejichž překročení by mohlo dojít k poškozování funkcí půdy a složek životního prostředí

2) Kategorizace půd:

a) Běžné (písčitohlinité, hlinité a jílovité), které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Pod pojmem běžné půdy rozumíme půdy s normální variabilitou prvku, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách v oblastech různých psamitických, pelitických hornin sedimentárních, kyselých, neutrálních, místy i bazických hornin vyvřelých a hornin metamorfovaných. Jedná se tedy o půdy, které nevznikaly z geogenně a petrograficky anomálních hornin, jako jsou písky, štěrkopísky, ultrabazické horniny (hadce, amfibolity, leucitity) a horniny karbonátové. Patří sem i oblasti, kde se na vzniku půd podílejí horniny, případně žíly s vysokým stupněm metalogenetického zrudnění.

b) Písčité, na velmi lehkých a chudých matečních horninách, jako jsou písky a štěrkopísky. V případě vymezení těchto půd je nutné vycházet ze zastoupení jemných částic (do 10 µm), které tvoří maximálně 10 %. U půd písčitých na píscích, štěrkopíscích a štěrcích je to hlavně v důsledku nízké sorpční schopnosti, kdy i v případě přímého použití surovin s normálními obsahy rizikových prvků dochází k rychlému znečišťování podzemních a říčních vod.

c) Půdy na substrátech s geogenně podmíněnými extrémními obsahy některých prvků. Tyto půdy jsou hodnoceny samostatně a referenční hodnoty pozadí se na ně nevztahují. Pro půdy na ostatních geogenně extrémních horninách nejsou tyto svrchní meze referenčních hodnot prvků stanoveny, protože jejich hodnoty v těchto horninách jsou často značně nevyrovnané a vysoké, zvláště u Cr, Co, Ni, a to v celém půdním profilu.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.

Riziková látkaMezní (maximální) hodnoty koncentrací v kalech

(mg.kg-1 sušiny)As - arzén30Cd - kadmium5Cr - chrom200Cu - měď500Hg - rtuť4Ni - nikl100Pb - olovo200Zn - zinek2500AOX500PCB (suma 6 kongenerů - 28+52+101+138+153+180)0,6

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.

Kategorie kalůPřípustné množství mikroorganismů (KTJ*) v 1 gramu sušiny aplikovaných kalůtermotolerantní koliformní bakterieenterokokySalmonella sp.I.<103<103negativní nálezII.103 -106103-106nestanovuje se

* KTJ- kolonie tvořící jednotku

Vysvětlivky:

Kategorie I - kaly, které je možno obecně aplikovat na půdy využívané v zemědělství při dodržení ostatních ustanovení této vyhlášky.

Kategorie II - kaly, které je možno aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování technických plodin, a na půdy, na kterých se nejméně 3 roky po použití čistírenských kalů nebude pěstovat polní zelenina a intenzivně plodící ovocná výsadba, a při dodržení zásad ochrany zdraví při práci a ostatních ustanovení vyhlášky.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.

Produkce kalů z ČOV (v tunách sušiny kalů za rok)Minimální počet analýz za rokagrochemické parametry* (živiny)rizikové prvky (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn)mikrobiologie (termotoler. koliform. bakterie, enterokoky, Salmonella sp.)organické kontaminanty (AOX, PCB)<250222 - **250-1000444 - **1000-25004461>25001212121

* agrochemické parametry: pH, obsah sušiny, obsah organických látek (vyjádřený jako ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík

** analýzy se dělají dle § 4 odst. 2 této vyhlášky vždy před prvním použitím kalů

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.

předmět, účel ukazatelnormaPokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vodČSN EN ISO 5667 Odběr vzorků část 13Kvalita půdy - odběr vzorků - část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchovávání půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratořiČSN ISO 10 381-6Kvalita půdy - Příprava vzorků pro fyzikálně-chemické rozboryČSN ISO 11 464Fyzikálně-chemický rozbor kalů - Stanovení celkové sušiny, zbytku po žíhání a ztráta žíhánímČSN 83 05 50 část 3Fyzikálně-chemický rozbor kalů - Stanovení pHČSN EN 12 176Kvalita půdy - Stanovení pHČSN ISO 10 390Kvalita půdy - Stanovení celkového dusíku -modifikovaná Kjeldahlova metodaČSN ISO 11 261Kvalita půdy - Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy - Gravimetrická metodaČSN ISO 11 465Characterization of sludges - Determination of trace elements and phosphorus - Aqua regia extraction methodsEN 13346Charakterizace kalů. Stanovení stopových prvků a fosforu. Metody extraktu lučavkou královskounávrh ČSN EN 13346Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (P, K, Na, Ca, Mg, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn)ČSN EN ISO 11 885Jakost vod. Stanovení veškeré rtuti jednoúčelovým atomovým absorpčním spektrometremTNV 75 74 40Jakost vod. Stanovení rtutiČSN EN 1483Soil quality - Extraction of trace elements soluble in aqua regia (As, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn)ISO 11 466Jakost vod. Stanovení sodíku a draslíku. Část 1 - 3: Stanovení sodíku a draslíku metodou atomové absorpční spektrometrieČSN ISO 9964-1, 2, 3 (75 7378)Jakost vod. Stanovení vápníku a hořčíku. Metoda atomové absorpční spektrometrieČSN ISO 7980 (75 7383)Jakost vod. Stanovení Co, Cu, Ni, Zn, Cd a Pb. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrieČSN ISO 8288Jakost vod. Stanovení Cr. Metoda atomové absorpční spektrometrieČSN EN 1233Jakost vod. Stanovení Cd atomovou absorpční spektrometriíČSN EN ISO 5961Schlamm und Sedimente. Bestimmung von adsorbierten organisch gebundenen halogenen (AOX)DIN 38414-18Schlamm und Sedimente. Bestimmung von 6 polychlorierten biphenylen (PCB)DIN 38414-20Všeobecné pokyny pro přípravu ředění při mikrobiologickém zkoušeníČSN ISO 6887Všeobecné pokyny pro mikrobiologické zkoušeníČSN ISO 7218Jakost vod. Obecné pokyny pro stanovení mikroorganismů kultivačními metodamiČSN ISO 8199Doporučená metoda pro stanovení detekce bakterií rodu Salmonella sp. v kalech z ČOV*ČSN EN 12 824Doporučená metoda pro stanovení počtů termotolerantních koliformních bakterií v kalech z ČOV*Modifikovaná ČSN ISO 7899 - 2Doporučená metoda pro stanovení termotolerantních koliformních bakterií: Mikrobiologie. Všeobecné pokyny pro stanovení počtu koliformních bakterií. Technika počítání kolonií*Modifikovaná ČSN ISO 9308 - 1

* postupy jsou uveřejněny v Acta hygienica a microbiologica (AHEM) č. 7/2001.

1) § 32 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

2) § 2 odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.

3) ČSN EN ISO 5667 - 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod.

4) ČSN ISO 10381 - 6: Kvalita půdy - Odběr vzorků - Část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchování půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři.

5) § 10 odst. 2 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

6) Vyhláška č. 275/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.