Vyhláška o výběru, přijímání a čekatelské praxi právních čekatelů a o závěrečné zkoušce

(1) Průběh čekatelské praxe se řídí plánem čekatelské praxe, který sestavuje krajský státní zástupce po projednání s poradním sborem pro výchovu čekatelů (dále jen „poradní sbor“).

(2) Plán čekatelské praxe musí být zaměřen tak, aby odborná příprava čekatele pro výkon funkce státního zástupce sloužila zejména k

a) prohloubení odborných znalostí čekatele o hmotném i procesním právu,

b) rozvíjení schopností čekatele aplikovat právní předpisy v konkrétní věci,

c) získání znalostí o jednotlivých agendách vedených státním zastupitelstvím a o jejich výkonu,

d) osvojení si procesních postupů a návyků nezbytných pro výkon funkce státního zástupce,

e) seznámení se s etickými principy vztahujícími se k výkonu funkce státního zástupce.

(1) Čekatelská praxe se vykonává především u okresních státních zastupitelství a krajských státních zastupitelství.

(2) Na základě dohody s čekatelem4) a s příslušnými orgány nebo osobami může být v souladu s plánem čekatelské praxe část čekatelské praxe vykonána u vrchního státního zastupitelství a Nejvyššího státního zastupitelství, popřípadě i u advokáta, notáře, soudního exekutora, Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, finančního nebo katastrálního úřadu anebo jiného správního úřadu.

(3) V souladu s plánem čekatelské praxe vykonává čekatel čekatelskou praxi postupně nejméně po dobu 24 měsíců u okresního státního zastupitelství, po dobu 6 měsíců u krajského státního zastupitelství a podle potřeby nejvýše po dobu 6 měsíců u dalších orgánů nebo osob. Krajský státní zástupce může podle potřeby zabezpečení plánu čekatelské praxe prodloužit nebo zkrátit dobu výkonu čekatelské praxe u krajského státního zastupitelství, ne však o více než 2 měsíce. Minimální doba výkonu čekatelské praxe u okresního státního zastupitelství nesmí být tímto opatřením dotčena.

(4) V případě započtení doby předchozího výkonu právnické činnosti se doby výkonu čekatelské praxe upraví úměrně zkrácení celkové doby čekatelské praxe.

(5) Součástí čekatelské praxe jsou adaptační kurzy, semináře a přednášky, organizované Justiční akademií, a soustředění a cvičení, organizovaná krajskými státními zastupitelstvími. Adaptační kurz je zaměřen na seznámení čekatele s průběhem čekatelské praxe a se základními právními předpisy upravujícími činnost státních zastupitelství. Adaptační kurz probíhá v prvních 6 měsících čekatelské praxe.

(1) Průběh čekatelské praxe koordinuje a na její výsledky dohlíží poradní sbor ve spolupráci s Justiční akademií.

(2) Poradní sbor je poradním orgánem krajského státního zástupce; je složen ze 3 až 5 členů, které jmenuje a odvolává krajský státní zástupce ze státních zástupců působících v obvodu krajského státního zastupitelství na dobu 3 let. Ke jmenování za člena poradního sboru je třeba souhlasu toho, kdo má být jmenován.

(3) Poradní sbor vypracuje po skončení prvního a druhého roku čekatelské praxe návrh hodnocení čekatele. Po skončení čekatelské praxe vypracuje poradní sbor návrh závěrečného hodnocení čekatele. Návrh závěrečného hodnocení se připojuje k žádosti čekatele o povolení vykonat závěrečnou zkoušku.

(4) Poradní sbor doporučuje čekatele na zahraniční studijní pobyty organizované Justiční akademií.

(1) Průběh čekatelské praxe a její úroveň zajišťují po odborné a pedagogické stránce určení školitelé. Školitelé vedou čekatele též k tomu, aby si osvojili zásady profesní etiky.

(2) Školitele jmenuje a odvolává krajský státní zástupce z nejzkušenějších státních zástupců, kteří mají předpoklady k výchově čekatelů, v rámci plánu čekatelské praxe. Pro část čekatelské praxe vykonávané podle § 7 odst. 2 je určení školitele součástí dohody s příslušným orgánem nebo osobou.

(3) Vhodné podmínky pro práci s čekateli vytvářejí školitelům krajští státní zástupci ve spolupráci s okresními státními zástupci.

(4) Školitel zaznamenává do osobního listu čekatele údaje o místě výkonu čekatelské praxe, jejím časovém a věcném průběhu, hodnocení čekatele, o překážkách v práci a omluvené nepřítomnosti v práci. Osobní list čekatele vystavuje krajský státní zástupce. Osobní list čekatele je veden jako součást osobního spisu.

(1) Čekatel se řídí pokyny vedoucího státního zástupce a určeného školitele, plní jimi uložené úkoly za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem a jiným právním předpisem5), účastní se výchovně vzdělávacích akcí určených plánem čekatelské praxe a doplňuje a prohlubuje si své odborné znalosti samostatným studiem.

(2) Čekatel je oprávněn vyjadřovat se písemně k záznamům ve svém osobním listu a k obsahu a kvalitě vzdělávacích akcí organizovaných v rámci čekatelské praxe. Vyjádření čekatele je součástí osobního listu.

(1) Ze členů zkušební komise6) jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti jejího předsedu. Předsedou zkušební komise musí být státní zástupce.

(2) Předseda zkušební komise řídí průběh závěrečné zkoušky a dbá na její odbornou úroveň.

(3) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů.

(4) Závěrečná zkouška je veřejná.

(1) V písemné části závěrečné zkoušky vypracuje čekatel obžalobu, jiné rozhodnutí nebo návrh v trestní věci anebo návrh nebo jiné podání v občanskoprávní věci, v níž je oprávněno působit státní zastupitelství, a odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně.

(2) Čekatel je povinen vypracovat rozhodnutí samostatně. Jako pomůcku je čekatel oprávněn v průběhu písemné části závěrečné zkoušky použít pouze právní informační systém poskytnutý ministerstvem. Porušení povinnosti pracovat samostatně nebo použití nedovolených pomůcek je důvodem k vyloučení čekatele ze závěrečné zkoušky; o vyloučení rozhodne zkušební komise.

(3) Úkol, který je předmětem písemné části závěrečné zkoušky, si čekatel vylosuje z předem stanovených zadání.

(4) Doba trvání písemné části závěrečné zkoušky nesmí přesáhnout 6 hodin. Po uplynutí této doby je čekatel povinen odevzdat písemnou práci tomu, kdo koná dozor, a to i v případě, že není dokončena.

(1) V úvodu ústní části závěrečné zkoušky zhodnotí předseda zkušební komise písemnou část závěrečné zkoušky čekatele.

(2) Při ústní části závěrečné zkoušky se zjišťují znalosti čekatele

a) z ústavního práva,

b) z občanského práva hmotného a procesního,

c) z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení,

d) z rodinného práva,

e) z trestního práva hmotného a procesního,

f) z obchodního práva,

g) ze správního soudnictví a správního práva hmotného a procesního,

h) z finančního práva,

i) z notářského řádu a exekučního řádu,

j) z jednacích řádů soudů a státního zastupitelství, z jejich vnitřních a kancelářských řádů a z organizace soudů a státního zastupitelství.

(3) Při ústní části závěrečné zkoušky se u čekatele zjišťuje též základní znalost práva Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva.

(4) Při ústní části závěrečné zkoušky se přihlíží též k celkové orientaci čekatele v právním řádu a v kancelářském řádu státního zastupitelství, ke schopnosti čekatele správně aplikovat a interpretovat právní předpisy a rovněž k jeho slovnímu projevu.

(5) Čekatel může při ústní části závěrečné zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu jen se souhlasem předsedy zkušební komise.

(6) Ministerstvo vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u ústní části závěrečné zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, u kterých je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.

(7) Doba trvání ústní části závěrečné zkoušky každého čekatele nesmí přesáhnout 2 hodiny.

(1) Výsledek závěrečné zkoušky se hodnotí stupni „výtečně způsobilý“, „způsobilý“ a „nezpůsobilý“. O hodnocení rozhoduje zkušební komise při neveřejné poradě hlasováním. Hlasuje se nejprve o tom, zda čekatel je způsobilý nebo nezpůsobilý, u čekatelů, kteří byli uznáni jako způsobilí, pak o hodnocení „výtečně způsobilý“. Rozhodnutí zkušební komise je konečné.

(2) Za nezpůsobilého se vždy považuje čekatel, který odmítl závěrečnou zkoušku vykonat, od závěrečné zkoušky v jejím průběhu bez závažných důvodů odstoupil nebo byl v průběhu písemné části závěrečné zkoušky vyloučen anebo se bez včasné a důvodné omluvy k odborné zkoušce nedostavil. Omluva se považuje za včasnou, pokud byla zkušební komisi písemně oznámena nejpozději 5 dní po konání odborné zkoušky.

(3) Výsledek závěrečné zkoušky oznámí předseda zkušební komise čekateli bezprostředně po ukončení porady podle odstavce 1. Ministerstvo zašle čekateli osvědčení o úspěšném složení závěrečné zkoušky.

(4) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do 1 týdne od ukončení ústní části závěrečné zkoušky protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise; protokol předá předseda zkušební komise do 3 dnů ode dne jeho vyhotovení ministerstvu.

(5) Údaje o průběhu závěrečné zkoušky se uchovávají po dobu 3 let.

Při hodnocení závěrečné zkoušky stupněm „nezpůsobilý“ zkušební komise též určí, zda a v jakém rozsahu je čekatel při opakování závěrečné zkoušky povinen opakovat i její písemnou část.

Výběrová řízení vyhlášená přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se dokončí podle vyhlášky č. 303/2002 Sb., o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.

Ministr:

JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.

1) § 13d písm. g) zákona č. 283/1993 Sb.

2) § 17 odst. 1 a § 33 odst. 4 zákona č. 283/1993 Sb.

Čl. III bod 1 zákona č. 14/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.

3) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 43a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 33 odst. 7 zákona č. 283/1993 Sb.

§ 11 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 34 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb.